poster

Hamlet

  • anglický

    Hamlet

  • slovenský

    Hamlet

Drama

Velká Británie, 1948, 155 min

  • joehot
    ***

    Olivierův Hamlet u mě neměl dobrou startovní pozici. Zaprvé nepatří Hamlet mezi moje oblíbené Shakespearovky, zadruhé patří Olivier mezi mé nejneoblíbené herce. To způsobovalo, že jsem film místy musel přetrpět, nebo se přestat věnovat hercům a sledovat kameru (skvělá), práci se zvukem (mistrná) a scénu. Velký palec hore za závěrečný souboj, jeho choreografie vysoce přispívá atmosféře a napětí.(20.12.2015)

  • bogu
    ***

    Zajímalo by mě, jestli to fantastické hodnocení má Olivierův film za to, že v něm skutečně tolik lidí objevilo strhující a nepřekonatelnou verzi Hamleta, nebo za to, že to je film nejslavnějšího shakespearovského herce adaptujícího nejslavnější hru nejslavnějšího světového dramatika. Za sebe musím říct, že Olivierův Hamlet mě nejen neuchvátil, ale vím nejméně o dvou plnokrevných filmových adaptacích, které mu mohou směle konkurovat (Kozincevova – 1964 a Branaghova – 1996). Tenhle Hamlet sice není vyloženě špatný a jako průkopnický počin si zaslouží uznání, ale také mu můžeme leccos vytýkat: za prvé, i přes to, že Olivier v zájmu tempa vyškrtl Fortinbrase a spolu s ním celou historicko-politickou rovinu hry, Rosencrantze s Guildensternem (tehdy ovšem ještě tihle dva nebyli tak slavní) a některé další vedlejší postavy, sto padesát pět minut, do kterých vměstnal to, co zbylo, se někdy nepříjemně vleče; za druhé, i když Olivierovi teče verš od úst skutečně krásně, jeho Hamletovi chybí drzost a humor a já jsem měl pocit, že se dívám na koncertní výkon profesionálního pianisty, který se ovšem nikdy nedostal dál než za romantiky; za třetí, z ostatních herců mě vlastně nikdo nezaujal, ani plochý Král, ani mdlý Laertes, ani spanilá a dutá Ofelie; za čtvrté, oidipovský výklad téhle tragedie mi vždycky připadal přinejmenším problematický a Olivier na něj podle mě občas spoléhá až přespříliš – nota bene Eileen Herlie (Gertruda) je o deset let mladší než on a spíš by mohla být Hamletovou mladší sestřičkou, než matkou. Někteří na tomhle filmu oceňují kameru; jiným už dnes může přijít, že to s těmi dramatickými výkruty a výstupy Olivier přehání. To, co se mu ovšem podařilo, je navození přiměřeně pochmurné, lyrické atmosféry, která mi ostatně při vší té mlze a ponurosti několikrát připoměla Macbetha Orsona Wellese. Poněkud zvláštní žánrový mix balady o zasmušilém princi a psychologické sondy do nitra jednoho patologicky nedospělého člověka funguje většinou poměrně dobře a nebýt nevýrazných vedlejších rolí, mohl by film mít Hamletův vnější konflikt stejně zajímavý, jako ten vnitřní. Na tak omezeném prostoru, jaký Olivier lidem v Hamletově okolí přisoudil, se ale nejspíš žádné komplexní společenské drama ani rozehrát nedá. // LEPŠÍ VERZE: Komu se líbí Hamlet v zadumané černobílé, ten nechť neprodleně vyhledá Hamleta Grigorije Kozinceva; pro diváky, kteří mají rádi ve svém Shakespearovi více akce, je tu sice nevyrovnaná, ale přesto ohromně zajímavá adaptace od Kennetha Branagha. Ty, kteří si libují v travestiích, zase mohu odkázat k vynikající filmové adaptaci Rosencrantz and Guildenstern are Dead Toma Stopparda.(3.1.2009)

  • liquido26
    ***

    Pro mě trochu zklamání. Čekal jsem geniální převedení geniální divadelní hry na filmové plátno, ale nedočkal jsem se. Dostalo se mi pouze trochu rozvléklé, trochu nudné, divadelní hry, která se odehrávala ve výpravnějších filmových kulisách. První půlka mě ještě jakž takž bavila, ale ta druhá uř prostě ne. Postava Hamleta mi nepřišla tak geniálně vykreslená jako v Shakespearově hře. No a tak nakonec to nejzajímavější pro mě byl výkon Petera Cushinga v roli Osrica, což byla jeho prví větší filmová role, deset let předtím než se stal hvězdou britského studia Hammer.(6.11.2009)

  • Lischai
    *

    Pro mě bohužel absolutně bez nápadu. Z pochopitelných důvodů tu chybí pár vedlejších linek jako rámování Fortinbrasem nebo Rosenkranz s Guildsternem. Z pochopitelných důvodů byly taky pokráceny některé chytré monology, které byly zajímavé na předloze. Vše se zkrátka do filmu nemůže vejít - ale "na oplátku" za tyto škrty jsem nedostal nic navíc. Co si přečtu v knížce, to tady uvidím zfilmováno tak, jak jsem si to zhruba představil. Vše je režijně bez nápadu, některé původně mimo scénu odherané pasáže (vražda starého Hamleta, piráti) jsou sice vizualizovány, aby se rozbil původní těžký monolog, ale bez jakékoli přidané hodnoty - kdyby tam nebyly, taky by se nic nestalo. Kromě chytře vyřešené záměny kordů v závěrečném souboji a hezké smrti Ofelie mi film nedal vůbec nic, co by nebylo patrné z předlohy. Žádné posunutí významu, žádná autentická emoce, žádný zajímavě dohraný motiv... nic. Vzít Laurence Oliviera a nechat ho za chabé choreografie přečíst Shakespeara podle mě na dobrý film nestačí.(3.12.2010)

  • Iggy
    ****

    Čekal jsem, že Olivierova adaptace bude ještě trochu filmovější, ale na mě je stále příliš divadelní. Kamera je úžasná, ale první polovinu, než se představí všechny postavy a rozehrají všechny zápletky, které navíc každý dobře zná, jsem se nudil. Druhá půle je ovšem skvělá, nejlepší je jednoznačně scéna na hřbitově s Yorickovou lebkou a utonutí Ofélie.(2.8.2007)

  • - Hamlet byl prvním filmem, ve kterém získal herec Oscara za roli, ve které sám sebe režíroval. Stejné ocenění se pak podařilo získat až Robertu Benignimu za snímek Život je krásný (1997). (CrypzzXD)

  • - Hamlet se stal prvním mimoamerickým filmem, jenž získal Oscara za nejlepší film. (Tommass95)

  • - Stanley Holloway, představitel hrobníka, měl na rozhodnutí, zda vzít roli, jen 11 hodin poté, co původně obsazený herec náhle zemřel. (CrypzzXD)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace