Lesní duch

Lesní duch, je takovým klasickým zástupcem béčkových, nízkorozpočtových hororů z 80. let. Z počátku slibně budovaná atmosféra, zmizí v okamžiku, kdy se na scéně objeví první zombie a pak už se vůbec nevrátí. Většina scén vypadá (nechtěně) komediálně a tak už dnes snímek zaujme snad jen několika zajímavými nájezdy kamer či již zmiňovanou atmosférou v prvních minutách. Film, který nevyleká, ale spíš zhnusí. Čekal jsem víc. (12.09.2013)

Naprosto úžasný horor. Možná mi na dojmu trochu ubralo to, že jsem jako první viděl druhý díl, který je akčnější a hlavně vtipnější předělávkou, takže některé scény mi přišly trochu nenápadité. Ale když se na to podívám s odstupem, tento díl je přece jen v určitém ohledu lepší, i když celkově bych váhal. Původně jsem dal čtyři, ale za tu originalitu, která nemá obdoby, musím dát pět. (27.03.2008)

Dvojka Smrtelného zla byla nejklíčovějším a nejsjížděnějším filmem mé puberty a jedničku jsem zhlédl až výrazně později. Už tady Raimi za pár nezávisláckých šupů prokázal jak nadšení, tak talent. Zaujme hned první záběr (typický pro tuhle sérii), u kterého si člověk říká, jak ho kurva udělali, a který nás zároveň nenechává na pochybách, jaký žánr sledujeme. Následná hypnotická scéna příjezdu k chatě s houpačkou temně bouchající do stěny je rovněž velmi libová a už na konci první třetiny na nás Raimi vypálí znásilnění stromem. Další pamětihodnou scénkou je nepříčetně se chichotajicí posedlá přítelkyně v druhá půlce, která je přehlídkou bojůvek neposedlých výletníků s posedlými, namaskovanými někdy hůře, většinou ale lépe. Kouř se valí do záběrů, kamera lítá po lese, parádní zvukové efekty prohlubují hrůzu... a řešit řídký příběh, ploché postavy nebo (hlavně při dialozích) toporné herecké výkony nemá nejmenší smysl. (06.07.2013)

Kultovní humus, aneb jak z mála vytěžit maximum. První díl téhle už víc než kultovní hororové záležitosti jsem viděl až po tom třetím. Sam Raimi vsadil na přímočaré napětí, brutálně masakrální kousky a takový načernalý humor v pozadí. Jistá podobnost s Braindead tu rozhodně je, hlavně co se těch prdelí, střev a hektolitrů slizký krve týče. Celkově tři etapy, kdy ta první, kterou bych nazval „Chlapupáři“ vsází především na to neviditelné, ovšem zato mistrovsky slyšitelné zlo kolem chajdy a v každém koutku onoho lesa. Etapa druhá, kterou bych shrnul slovy „Udělej si sám,“ naopak drtí na kousky sousloví přímočará řežba a slabší povahy hromadně ohazují sedačky přísně střeženým obsahem svých žaludků. Etapa třetí, „co si uvaříš, to si taky sníš,“ už jen podtrhává celičké gore řádění. V hlavě mi uvízlo hned několik momentů, kvůli kterým bych nikdy nemohl sáhnout po jiném než absolutním hodnocení. Krom skvělého zvuku (obzvlášť když se na vás řítí to burácení prostorově), práce kamery a střihu, kdy si říkáte „dej mi sílu pane, ať to udržim a neznečistim se strachy,“ až po Bruce Campbella, který se díky práci s motorovou pilou (a nejen s ní) zapsal nesmazatelně do duší hororových fandů po celém světě. A i když efekty na dnešní dobu působí lacině, tady pasují jako houslové sólo do dobře napsaného orchestrálního partu. Tak už se tu nebudu vykecávat, nazuju gumáky, abych ve sklepě plném vnitřností neuplaval a zajdu si přečíst nějakou knížku, kterou autor pojmenoval Necronomicon.:)) Za pět stoprocentně!! [10/10] (08.04.2005)

Jeden z nejlepších starých hororů, který jsem viděl. Atmosféra je především zpočátku perfektní a jedna z nejlepších hororových vůbec. Potom se to bohužel tak trochu zkazí, protože se objeví děsivé postavy, které jsou ovšem děsivé jen ze začátku a postupně se z nich stanou jen trapné krvavé nestvůry s debilním chováním, které nepůsobí tak jak by měly a prostě kazí atmosféru. A přitom to mohlo být tak skvělé, kdyby tam nedávali žádné obludy a nebo v menší míře a lépe to zpracovali, protože potenciál chaloupky uprostřed lesa a tajemné knihy mrtvých je velký! Navíc kamera, která léta před okny a perfektní hudba stojí opravdu za to. 75% (22.08.2008)