Johanka z Arku

Besson dokázal natočiť veľkofilm bez veľkých peňazí. Realisticky zobrazené bitky prekonávajú aj VOJAKA RYANA a Johanka v podaní Milli Jovovich ma absolúptne presvedčila, že sedemnásťročné dievča sa za daných okolností nemohlo chovať normálnejšie. Dustin Hoffman je dokonalou čerešničkou na tomto veľdiele. Reklamný text "Najlepší film od Statočného srdca" výnimočne hovorí pravdu. Skvelí herci, hudba, výprava, réžia... (21.11.2005)

Ať už byla Jana skutečně nunciem Božím nebo pouze duševně chorou, nehraje to z pohledu Stoleté války roli, vliv její osobnosti na okolí byl stejný. Vojáci (obrazně) vstávali z mrtvých, vojáci bojovali, vojáci vítězili. S kým to vlastně Johanka rozpráví při čekání na svou hranici? Je to svědomí, s nímž se musí ještě před koncem vyrovnat, nebo je to další zkouška její víry? V jistotě Božího poslání dokázala vítězit na bitevním poli, těžší boj však musela podstoupit až později, když ji Bůh zdánlivě opustil a čelí otázkám zpochybňujícím jeho samotnou existenci. Tady už zklamala. Besson se o historii příliš neopírá, ostatně v tvorbě psychologického Johančina profilu by mu stejně mnoho nepomohla; je to zkrátka jeho trochu svérázný pohled na tuhle dějinnou postavu. A rozhodně jde o pohled zajímavý. V jeho středu tedy pochopitělně stojí ona, resp. Milla Jovovich, na niž čekal ohromně obtížný úkol, ztvárnit postavu, jež dokázala hýbat lidmi i dějinami svým obrovským nadšením a odhodláním - nebo šílenstvím. Těžko její výkon hodnotit z hlediska realističnosti, ale na mě povětšinou působila přesvědčivě. Dobře zvládá přechody mezi chvílemi racionálního uvažování, projevy nezdolné víry a výbuchy zapálení pro své poslání. Nezapomenutelným momentem je, když při jednom takovém pronese větu „Já jsem klidná, to Bůh se hněvá!“. Dalšími jsou její vidiny, z nichž není dobře patrná jejich podstata a posilují tak žádoucí nejednoznačnost výkladu, jsou ale parádně zpracované a mrazí z nich v zádech. Výborný dojem trochu kazí průměrné (ale naštěstí nečetné) bitvy, obzvláště nešťastné (ale opět nečetné) zpomalené záběry a poněkud podivné vyšetřování inkvizičního tribunálu. (02.12.2007)

"PŘIŠLA NÁS NAVŠTÍVIT TA FRANCOUZSKÁ ČUBKA." Odvážné pojetí Johanky jako otravné hysterky, které mě kupodivu neznechutilo, snad i proto, že ve finále Johanku její bludy působivě doženou. Výprava, kamera, casting, akce, dialogy, vše skvělé. Místy záměrně karikaturní (smrt Johančiny sestry). Při scéně dobytí mostu, kdy je Johanka po triumfu šokována způsobeným masakrem, ze mě ten parchant Besson vždycky vyždímá slzy. (19.09.2011)

Téma Johanky z Arku bylo vždycky problematické. Luc Besson se jí zde rozhodl pojmout zejména jako náboženskou fanatičku než schopnou vojevůdkyni. Bohužel tohle pojetí by vyžadovalo trochu jiný přístup a výsledkem tedy je rozpačitý film, který osciluje na hranici mezi historiským blockbusterem a cestou do hlubin bláznovy duše. Ze začátku to sice vypadá poměrně slušně, Johančiny představy o setkání s Bohem působí zajímavě a její přijetí na dvoře krále nepostrádá emoce. Ale jak to pokračuje, vše se rapidně zhoršuje. Milla Jovovich je moje velká oblíbenkyně, ale nejlépe jí jdou drsné akční role - tady značně přehrává a místo nábožensky zapálené dívky většinu času působí jako naprostý blázen. Ale s mečem jí to jde o poznání lépe než s růžencem, takže při bitevních scénách i zvedám palec nahoru. Bohužel, čím více film postupuje, dostavuje se otupělost nad přepálenou stopáží. Ke konci se film neuvěřitelně vleče a při upalování divák ani nelituje ubohé Johanky, ale spíš je rád že už je konec a nehrozí mu další proleženiny. /50% a 3*/ (05.05.2012)

Jsem překvapená spoustou negativních reakcí. Mně osobně se tento film velmi líbil (i na popáté!), místy je to trochu moc ukecané, ale jsou tam scény (bitva u Orleans, korunovace, konec) při kterých mě hodně mrazilo v zádech (výborná hudba!) a mrazení v zádech je u mě vždycky známkou kvality :-) A Johančiny vize jsou krásně barevně vytvořené. Besson mě asi nezklame nikdy. (03.03.2006)