Kdyby tisíc klarinetů

Jo, má to poselství a samozřejmou technickou dokonalost, nicméně to má jedno velké "ale". Je to muzikál. A to u mě znamená velký špatný, jak by řekla Jolanda. Sice je to lépe udělané než většina jiných filmů, ale mě to prostě nebaví a nic mi to neříká. Třetí hvězdička je za občasnou pěknou písničku, jinak je to bída. 50% (21.06.2017)

Je zvláštní, že k nikomu z komentujících nedorazila Suchého poctivá slova o tom, že i Semafor, pokud měl přežít a jezdit na zahraniční zájezdy, musel čas od času udělat režimu úlitbu. Právě ona jsou ale klíčem k pochopení toho, proč se v tomto případě určitě nenarodil muzikál s pomyslným velkým M a film je vysvětlitelný jako řada kultivovaných kabaretních skečů (většina tvorby Semaforu má ovšem právě tento ráz). Obnovení práv smyslovosti a radosti ze života, jak lze počátek šedesátých let nejlépe charakterizovat, by ostatně ani víc nesneslo. Třicátá léta se nekonala, tíživost prvních poválečných ohlasů i přídělové ekonomiky pominula a mnoho lidí, kteří se v padesátých letech z nejrůznějších důvodů dostaly na index, se začalo vracet a smělo znovu tvořit (jen o vlas se do republiky mohla k tvorbě dostat např. i Adina Mandlová, mám-li věřit spolehlivosti zpráv, které rozhodně nejsou z první ruky). Ducha má film i tak dost, "držkovou", kterou dostává vyčpělý vojenský dril té doby, také nelze podcenit a pacifistický motiv, ztělesněný útlým hereckým mužstvím Jiřího Menzela, rovněž není bez půvabu. Jakoby mimochodem v pověstném druhém nebo třetím plánu film zachycuje první příznaky znovu se rodícího českého show businessu (obchodu podívanou v doslovném českém překladu). Připočteme-li k tomu skvělý orchestr, špičkové zpěváky nejen té doby (mihne se tu i Rudolf Cortés), vynikající herce, nevidíme důvod, proč by se Tereze Jany Brejchové ta úžasná show z kasáren neměla vydařit. Vždyť ... sestra do něj kopla a míč udělal hopla ... a náhle zmizel. Poslední záběr filmu snad, ale jiskřivá hravost a muzikálnost KLARINETŮ nikoliv. Přesto, že pro některé z nás, ty nejmladší (nikoliv jejich vinou) by film potřeboval odborné uvedení s dost obsáhlou historickou pasáží. Ale tak už to chodí. Když se na to lidské dopuštění dívám dnes, nemohu se ubránit dojetí při pohledu na tu velkou generaci a její dospělé skotačení. (05.11.2007)

Muzikály si moje srdce nikdy moc nezískaly, ale i přes to jsem si doplnil vzdělaní o klasický český muzikál. Hudba Suchého a Šlitra mi nevadí, některé písničky se mi i docela líbí. Takže to docela vypadalo nadějně Ale zklamalo. A to hlavně kvůli jednoduchému příběhu. Až moc jednoduchému. Zápletka je prostá a ještě nevím proč by se na ni měl dívat něco přes dvě hodiny. Pak už i békání všech ostatních umělců bylo moc dlouhé. Prostě střihač mohl v pohodě hoďku zpěvů a ,,vtipných" keců a skečů ustřihnout. Možná kdybych se narodil o něco déle a oblíbil si tenhle skalní film Suchého a Šlitra, držel bych se ho zuby nehty. Ale takhle mi to prostě přišlo moc zdlouhavé, takže 60% (24.06.2014)

Muzikál s nie celkom výrazným dejom zameraný skôr na hudbu. Príbeh nie je textami piesní dotváraný, ale celý muzikál má skôr podobu zábavnej revue, ktorá je aj cieľom snaženia hlavných hrdinov. Antimilitaristické zameranie nie je zlé, len zvláštne formou aj humorom, ale to je asi štýl tvorcov Suchého a Šlitra. Zábavnejšia časť sa strieda so slabšou a celkovo muzikál nenaplnil moje očakávania. (19.10.2013)

Na rovinu - je to zbytečně dlouhé, příběh mělký a jediné, kvůli čemu se na to dá dívat, jsou písničky a herci a zpěváci té doby, jinak je skutečně umění to celé na jeden ráz dokoukat. Pár věcí je vtipných, ale že by to byl zrovna gejzír nápadů to ne. Od tvůrců z divadla Semafor bych čekal daleko víc. (24.02.2018)