1492: Dobytí ráje

Rok 1992 byl stejně rozporuplný jako moderní evropské objevení Nového světa o pět set let dříve . Ve srovnání s jinými obdobnými díly s podobným obsahovým zaměřením (napadá mne REVOLUCE nebo MISSION) je tu více autorského fandovství na straně bílých objevitelů. Zkusili-li bychom aplikovat podobný přístup v indiánském prostředí, odezva, které by se nám dostalo, by v lepším případě byla rezervovaná, v horším výrazně odmítavá. Není divu: součástí evropského kulturního dědictví v obou - nebo vlastně ve všech třech - Amerikách je etnocida původního obyvatelstva, barbarské vraždění válečníků, kteří v přímých konfrontacích s evropskou vojenskou silou byli všestranně bez šance, ničení původních kultur, zavlékání pandemických chorob, proti nimž imunitní indiánské systémy byly bezmocné, neskrývaná hamižnost a posléze zavlečení afrických a zčásti i indických obyvatel, když Indiáni byli i pracovně "absorbováni" (srv. nádherné Sládkovy verše jeho proslulého básňového cyklu NA HROBECH INDIÁNSKÝCH). Až do konce XIX. století lze na evropské počínání položit spíše mongolská než občanská měřítka. Pojetí Kolumbovy postavy, atmosféra na jeho lodích i první kontakty s domorodým autochtonním obyvatelstvem nesou znaky těchto budoucích forem "multikulturních" vazeb svého druhu, v mnoha ohledech připomínajících holokaust, které zcela nevymizely ani dnes (etnocida amazonských Indiánů). Z hereckých výkonů se i mně vybavují skvělý Depardieu a Weaverová. Rozporuplnost obrazů, které jsem mohl načrtnout, má pochopitelně i nečerná místa a převažující "vícebarevný" ráz. Konstatovanou rozporuplnost to ovšem nepotlačuje; naopak jí to dává až příliš velké oprávnění. Nejsilnějším pocitem, který se zmocňuje současných i někdejších čtenářů VINNETOUA nebo POSLEDNÍHO MOHYKÁNA, jsou lítost, stud, soucit a pokora. Oprávněně. (30.03.2008)

Ta Vangelisova hudba, jak se mi před pár lety líbila, tak teď už leze na nervi. Film dobrej. (15.04.2004)

Pompézní Scotty ve formě. Možná až příliš poučné a natáhlé, ale zatraceně působivé. Depardieu byl než se stal Obelixem celkem sympaťák a statečně nese na bedrech celý film. Čekal jsem, že 1492 bude soustředit hlavně na onu zničující plavbu, ale ta se jen lehce naťukne a zbytek se nese v nečekaném duchu "Kryštof začíná budovat civilizaci". Vangelisova hudba není taková bomba (možná mi ji Hůlka zkazil) jak se proklamovalo. Celkově ale spokojenost. Nový svět je katastrofa. (09.08.2014)

Film, který u mě 1. doplatil na to, že nádherný Vangelisův soundtrack jsem znal dlouho před jeho zhlédnutím. 2. V oslavách 500 výročí Kolumbovy výpravy přenáší vše špatné na ostatní postavy a dělá vizionáře a charakterního člověka z brutálního conquistadora, který byl za prováděnou genocidu a mocenské ambice souzen dokonce i podle dobových zvyklostí. Spoluvytváří mýtus z něčeho, co jen těžko hledá ospravedlnění a nějakou nadčasouvou symboliku skrze filmové umění. (23.03.2005)

Velkolepý a naprosto nádherný snímek. Obrazově precizní práce, tak, jak je u Scotta zvykem. Velkolepá výprava, zdrcující kamera, brutální akční scény, kdy krev stříká až na kameru. Jen škoda že si neodnesl nějaké ty Oscary. Minimálně za kameru, výpravu či hudbu by si ho zasloužil. (21.11.2003)

Nadprůměrný dobrodružný snímek o Kryštofu Kolumbovi. Bez jakýchkoli příkras ukazuje dobu pozdního středověku s dosti naturalistickými a některými až mírně nechutnými scénami (inkvizice, vraždění). Ridley Scott je člověk na svém místě a dokáže udělat podívanou z čehokoli. Gérard Depardieu je skvělý a Vangelisova hudba? Legendárnější než film samotný. 80%. (14.05.2006)

Legendární mořeplavec to dokázal, ač mu leckdo nevěřil. S Pintou, Niňou a Santa Marií a desítkami námořníků se vydal do neznáma, než se však objevil u amerických břehů, stálo to hodně životů, dřiny a politické nevole. Ridley Scott se pět set let poté nespokojil se suchými fakty, ač se to někomu nemusí líbit, tenhle kolumbusovský opus se zařadil mezi jeho největší lahůdky. I když řadě diváků může ona snaha za každou cenu upozornit na „ten velký kus“ vadit. Scott nicméně nabídl fascinující odraz výjimečného muže, který byl stejně požehnaný jako prokletý. A hlavně jeho vizi, která měla i lehce snové základy. Nevyhnul se nemalé dávce patosu, což ovšem k téhle neskromné látce patří. Výsledek bych nenazýval nějakým výrazným psychologickým portrétem, prostě dramatem, který nechce být dějepisnou ilustrací. Depardieu mi nevadil, myslím, že alespoň oscarová nominace za kameru nebo hudbu byla na místě. (16.11.2014)

Mohlo to byť lepšie? Samozrejme, že mohlo, vždy to môže byť, a to obzvlášť, keď ide o snímok so stopážou 150 minút, kedy sa tvorcom naskytlo dostatok priestoru na plnohodnotnú realizáciu príbehu o človeku s dobrým úmyslom, no zlým dopadom. Boh vie, prečo je tak málo (dobrých) filmov o Kolumbovi, no možno si henta čvarga mocenská odmieta pripomínať pravdu o tom, ako sa dostala k svojmu bohatstvu. Kolumbus bol prvý krok po ktorom sa následne roztrhlo vrece s výpravami, ktoré okrem množstva bohatstva, priniesli veľký množstvo obetí, čo je aj pomerne dostatočne vyobrazené v druhej polovici snímku. Kolumbus sám seba vnímal v prvom rade ako bádateľa, moreplavca, zasneného idealistu, dobrodruha na vode, no rozhodne nie dobyvateľa, opierajúceho sa o radikálne rozhodnutia za hranou ľudskosti, pričom táto myšlienka, je v tomto snímku podaná divákovi viac než slušne. Spokojný .. (10.12.2021)

Na jednu stranu opravdu velkolepá podívaná v širokém spektru děje a krásné hudby ve vizuálním zpodobnění. A na druhou stranu ztvárněný obraz nezapře prostě americký styl, který se halí do pompéznosti, byť tam hrál charismatický Francouz Gérard Depardieu. Mám rád dobře natočené historické filmy a ne, že by pojetí epického příběhu Kryštofa Kolumba nebylo mistrovské dílo či málo výpravné, ale mapování životní pouti Kryštofa Kolumba šířit křesťanství ve jménu Krista a hledání zlata jak je tedy patrno je trochu předimenzována krvavou brutalitou. Po pravdě musím říci, že mně trochu vadilo, že nejsou třeba více propracované charaktery vedlejších postav, které by daly možnost nahlédnout i do jistých dějových souvislostí s Kolumbovým osudem. A také jen o něco málo více o osudu domorodců. Nicméně je ještě zajímavé ohledně historie malá drobnost, královna Isabella, která byla duší celého podniku, získala větší část finančních prostředků na plavbu Kryštofa Kolumba z majetku Židů, jim zabaveného jako trest za staletí pro maurské kolaborace v Granadě poslední arabské bašty ve Španělsku. Navzdory všemu je to zajímavě převyprávěný příběh, který by neměl milovníka historie minout. (09.10.2011)

Absolútne sa nezhodujem so súčasným fenoménom "cancel culture", s ničením sôch, prepisovaním histórie v záujme všeobecnej korektnosti. Jej obeťou sa samozrejme stal aj Cristoforo Colombo a bolo by to na dlhú diskusiu. Človek, pre ktorého "idealizmus" a "zlato" boli nepochybne voľne zameniteľné synonymá, ktorý nechal poodtínať pravé ruky obrovskému počtu domorodých obyvateľov ostrova Hispaniola, prehnane ambiciózny megaloman, ktorý si po návrate dovolil ponížiť aj portugalského kráľa. Ale tu nehodnotíme dejiny, tu hodnotíme film. Pár hluchých miest, ale na svoju dobu dobré. Aj vďaka Vangelisovej hudbe (ako bolo odliate na zvone: SEMPER RESONAT). (28.10.2020)

Obrovské komerčné fiasko tohto majstrovského diela autora prvého Votrelca a Blade Runnera je pre mňa doteraz záhadou. Snímku, ktorú každý pozná skrz Vangelisov soundtrack, avšak málokto ho v skutočnosti videl. Ridley Scott natočil príbeh Krištofa Kolumba (Gérard Depardieu) ako ambiciózny, vizuálne skvostný a premýšľavý portrét človeka, ktorý chcel vybudovať raj, no stvoril peklo. Aj po rokoch úžasný zážitok, ktorý si nezaslúži byť zabudnutý. (16.03.2016)

Za tímto filmem je třeba hledat trošku něco jiného než třeskutou akci a vybroušené dialogy. Tady jde především o obsah a náplň. 1492 byl dobrým rokem. Příběh notoricky známý, přesto ta hudba a ta výprava, ty záběry. Děkuju Ridley! Nikomu jinému než tobě bych tuto látku nesvěřil. Michael Wincott jako už asi po milionté stále stejně slizký. (18.06.2011)

Rozvleklé, celkem nudné a podle mě i docela zidealizované, ale přesto ucházející podívaná. (13.04.2004)

Nezapomenutelná hudba. (07.12.2009)

Ridley Scottovi bych zakázal točit filmy z přítomnosti. Jeho největší síla spočívá v tom, vytvářet přesvědčivě vypadající světy ať již minulé, nebo ty budoucí. Když má navíc jím zvolený příběh dobrý scénář, je velká pravděpodobnost, že film nemůže dopadnout špatně. Na 1492 jsem nenašel jedinou chybu. Od začátku do konce skvělá historická podívaná. Nejsilnější pasáž filmu je ta kdy španělé poprvé připlují na pobřeží Nového světa a setkají se s místními obyvateli. Nádherné záběry, skvělý střih. Velice autentické a zároveň malebné scény. A takových je ve filmu více. Slabšíhu hodnocení opravdu nerozumím. (01.10.2012)

Trochu moc patetické, trochu moc přebubřelé, tučný Gérard, kterému asi nejvíc sedí Obelix, no nevím. Podobné téma zpracovalo víc režisérů a Scott je z těch, kterým se to moc nepodařilo. Raději se měl držet sci-fi, tam je boží. Zlatý Aguirre, to je pecka. (15.08.2006)

Ridley Scott ma na toto nos. Jasné, na Gérardov nos samozrejme nemá, ale Ridley je fakt doma v tomto historickom žánri. Skutočne radosť pozerať na tie zábery, výpravu, kostnými, ostrov, slizkého Michaela Wincotta a do toho skvelá hudba od Vangelisa. Zaujal ma príbeh, bavili ma postavy a ľúbil sa mi celý film, len by to chcelo v závere väčšie tempo a nie tak mierne to ukončiť. Obľúbený soundtrack: Conquest of Paradise. 75% - 4* (10.03.2016)

Nechápu, proč jsem si nechal tenhle film tak dlouho proklouzávat mezi prsty. Je to totiž přeci jen úžasný zážitek, jaký se jen tak nevidí. Ridley je neskutečně komplexní a perfektcionistický tvůrce, který se dokáže mazlit doslova s každým záběrem a i zdánlivě nudnou a upovídanou pasáž umí podat velkolepým a podmanivým způsobem. Zde mu k tomu navíc výrazně dopomáhá jednak skvělý Depardieu, který byl pro roli Columba jako stvořený, a potom také Vangelis na vrcholu své kariéry, který chrlí na diváka jeden překrásný hudební motiv za druhým. Pomalé tempo Ridleymu nahrává a ten s ním umí perfektně pracovat, krásné prostředí a celková výprava lahodí oku každého diváka a velké téma myšlenkového střetu se zcela odlišným světem dotváří monumentálnost a epičnost celého filmu. Dvě a půl hodiny je sice dost brutální stopáž, ale užil jsem si je tak moc, jak by to s daným příběhem snad žádný jiný režisér (a skladatel) nedokázal.. 85% (02.03.2013)

Film který má skvělou režii, celkem fajn výkony (Ano Depardieu je snesitelný), chaoticky a zdlouhavě nepřehledné vyprávění a pranic co by mělo diváka ohromit natož uchvátit. Takhle si film o vyprávění jedné z nejdůležitějších událostí světa nepředstavuju. (21.10.2016)

Vítězství formy nad obsahem, "obrazů" nad dějem. Tenhle film se v některých aspektech podobá Tenké červené linii. Zdobí ho nádherná hudba a poutavé záběry, ale snaží se příliš "filosofovat" a příiš se zabývá pocity a myšlenkami postav (na úkor "akce"). (07.08.2002)