Pravdivá romance

S přihlédnutím ke tvorbě Tonyho Scotta se jedná o nezvyklý film. Brutalita sedí, kamerové filtry rovněz, ovšem sebeparodie a nadsázka nejsou zrovna často vídané atributy, kterými se tato hollywoodská stálice prezentuje. Avšak scénář Quentina Tarantina byl více než kvalitní záležitostí a tak došlo na to, co bych nečekal. Scott natočil v podstatě dva velmi podobné filmy krátce za sebou. Strhující a smutnou Pomstu a veselejší, šílenější a odvázanější Pravdivou romanci. Pro příznice klasické stavby příběhu, pravé lásky, teskné hudby, drsných hlavních hrdinů a "americké osudovosti" doporučuji romanci vynechat a jít rovnou za Pomstou. Pro fanoušky drsné a krvavé jízdy, jejíž odvázanost a šílenost nezná mezí, potažmo pro fandy "Tarantino style" doporučuji variantu B. Mé hodnocení mluví za vše. (14.12.2008)

Elvis, komiksy, romantika, ukecaní gangsteři. A hlavně zamilovaná dvojice, která si chce jenom zaslouženě zlepšit život. Takže si dávej velkej pozor, světe, protože Alabamě se zdá vražda v afektu romantická a Clarence pro ni přece udělá cokoli. Teď jde jenom o to mít trochu štěstí, když po vás jde několik zabijáků, kteří se nezastaví před ničím, natožpak před pohledem do ústí hlavně. A nakonec jsem se nezastavil ani já. Mohl jsem mít tisíc výtek k tomu, že Tarantino je vlastně už od svých začátků úplně stejný, scénář příliš rychle spěchá z místa na místo a dialogy jsou až příliš zahleděné do svých dokonale nesmyslných témat a přestřelené absurdnosti. Jenže Slater je ve své naivitě a bezelstnosti opravdu hrdinou k sežrání, Scottova režijní ruka dokonale pevná a závěrečných dvacet minut má v sobě napětí, překvapení, svěží akci, dojetí - a vlastně všechno. Navíc Zimmerův soundtrack je úžasný tím, že občas zvedá náladu, občas ždíme emoce a dokonce i občas sklouzne k ironii. Žánrová všehochuť a zároveň ostře vyhraněná černohumorná jednohubka. (13.10.2007)

Postmoderní Romeo a Julie ve vším stylu i roztomile naivní uvěřitelnosti (pravdivosti?) + božská camea Walkena, Oldmana a Pitta a pak ani nevadí, že si Tarantino se Scottem trochu lezou do zelí... Naopak dokázali namixovat osvěžující (byť ne nejlepší) drink s akurátní mírou alkoholu právě tak, abychom přehlédli slabší místečka, ale přitom neměli z paměti vychlastané geniálně absurdní finále a podobné perličky... 8/10 (11.01.2010)

Christian Slater, Patricia Arquette, Dennis Hopper, Val Kilmer, Gary Oldman, Brad Pitt, Christopher Walken, Samuel L. Jackson, Michael Rapaport, James Gandolfini, Jack Black... Když zjistíte, kdo všechno v tom filmu hrál, musí vám být jasné, že tady jde o speciální záležitost. Takové projekty se nemusí vždy povést. Ale tahle "love story á la Tarantino" se povedla na 100%. Jeden z těch filmů, od kterých jsem nečekal nic moc a dostal všechno. Nejlepší film Tonyho Scotta, jaký jsem dosud viděl. S trochou nadhledu bych jej označil za vydařený a vtipný mix Zběsilosti v srdci (D. Lynch), Útěku (S. Peckinpah) a Pulp Fiction (Q. Tarantino). Ale True Romance mám ještě raději, než všechny tyhle filmy. A že jsou to nějaké klasiky. Doporučuju všem, kdo v kolonce "Hrají" najdou nějakého svého oblíbence. [A Patricia Arquette je tu krásnější, než kdy předtím i potom.] (11.12.2005)

Nejfilmovější film. Optimistický, veselý, kromě scén těch totálních masakrů a hlavně romantický až za hrob. Nemůžu si pomoct, ale to je takový ten kousek, který vám říká, že svět někdy sice stojí za hromadu sraček, ale někdy je moc fajn. Někdy. Když máte někoho s kým po tom světě můžete bloumat. Možná jde o Tarantinův nejumírněnější scénář, ale o to víc si člověk může vychutnat to naprosté fandovství. A Elvis! (20.10.2011)