Atentát

"Vzdejte se, nic se vam nestane!" "Vzdejte se, nic se vam nestane!" Kamarádi, vzdejte se, boj je marn !? Kluci to byl Karel Čurda, ta krysa! Nikdy! Tak po této odporující a obranyschopné větě jsem měl ještě dlouho po tomto filmu, který se mi mimochodem nesmazatelně vryl do mojí mysli, velice tíživé a utiskujicí pocity. Kdo neviděl, tak neví o co opravdu přichází, mrazivá atmosféra hrůzy strachu, represí a já nevím čeho všeho v tomto výborném "černobílém" dramatickém filmu z období protektorátu Čecha a Morava. Opravdu pečlivá realizace, a snaha o věrnost dobových reálií pojatá v širších politických a historických souvislostech. To byla známá operace Anthropoid. A všichni víme jak se to stalo, kde a kdy se to stalo, kdo to všechno schvaloval, co nato prezident Beneš, co Anglie a Amerika, odkud byli naši výsadkáři i jaké neblahé následky to mělo na náš národ jako takový? Pravá jména, atentátníku-výsadkářů tu tedy nenajdete jelikož byla pozměněna a uvedena pod jakýmsi mi krycími jmény,které jim byli určeny už už ve VB a na něž jim byly vystaveny jejich osobní doklady nutné k přežití v protektorátu Čechy a Morava. Takže žádného Kubiše, Gabčík nebo Valčíka tu nenajdete. Místo těchto jmen se nám tu představí nadporučík Král, rotmistr Strnad zvaný Ota, rotmistr Vyskočil zvaný Zdeněk, nadporučík Sedlák, a rotný Karel Vrbas (Čurda). Velice dobrý film (povedená rekonstrukce), s období Heydrichiády podobně jako třeba Vyšší princip a asi nejlepší v celé Sequensovi režijní filmografii, který byl ve své době navíc ověnčený hned několika významnými cenami. Určitě za 4*, a to nejen za silnou scénu odporu v podobě jedinečného hrdinství a vlastenectví v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. (03.03.2007)

Ač můj vkus nikdy nebyl naladěn na novou vlnu a kinematografie 60. let, ať už česká nebo světová, mne v naprosté většině případů míjí, tak Atentát považuji za výborný film, který je výjimečný v kontextu Sequensovy tvůrčí dráhy a ve srovnání s některými předcházejími českými širokoúhlými filmy kvalitativně zcela nepochybně o několik kategorií výš. Zpracovává do filmové podoby příběh o tom, jak několik českých hrdinů za druhé světové války neslo svůj pomyslný kříž na Golgothu, aby zbavili československý národ kata Heydricha. Pravdou sice je, že tvůrci sami o sobě prohlašovali, že se snažili co nejvíce přiblížit skutečným událostem a dobové recenze skloňovaly věrnost realitě ve všech možných pádech, ale v žádném případě nelze uvažovat o tom, že by snímek byl do všech nejmenších detailů věrnou kopií toho, co se skutečně odehrálo. I pokud film zachycuje události tak významné jako Atentát, je nutné mít na paměti, že se filmový svět nerovná skutečnému a s výhradami přijít až v případě, kdy by režisér ve filmu postavil skutečnost na hlavu a zcela převrátil hodnoty činů, které opravdové osoby za svého života vykonaly. Navíc kdo může s přesnou jistotou určit, jaké materiály měli tvůrci během připravování filmu k dispozici. Ve výsledku Atentát ani neaspiruje na to, aby se stal věrnou kopií reality. K čemu by pak byly kompozice některých obrazů, jež připomínají spíše vizuální poetiku Františka Vláčila, než historický dokument prorežimního tvůrce. Neodvažuji se tvrdit, že jde o ty samé postupy u obou tvůrců - oproti Markétě Lazarové, kde je docela často důležitá akce zachycena rozostřeně na pozadí záběru, tak Sequens naopak zaostřuje na narativně důležité objekty a činnosti, čímž navozuje i více realistický dojem. U většiny scén režisér využil kompozici obrazu do hloubky, kdy je zabíráno větší množství postav od velkých detailů až po celky v jednom jediném záběru. Velmi často využívá pohybu panoramatického kamery k přenesení pozornosti diváka na jinou postavu, která se během záběru objeví v obraze, a ukončuje záběr velkým detailem na obličej postavy, kdy jsou na pozadí vidět další lidé, se nimiž byl hrdina ještě před několika vteřinami v interakci. Jaké bylo překvapení, když jsem zjistil při porovnání s filmem Ať žije republika, že Atentát má při o 30 minut kratší délce téměř třikrát méně záběrů, přesto působí obrazově velmi dynamicky. Kamera je totiž neustále v pohybu a neustále předává pozornost od jedné postavy k druhé. Představitelé hlavních rolí odvádějí skvělé výkony a není jim prakticky co vytknout. Samotná závěrečná sekvence, kdy již parašutisté čekají nevyhnutelný konec, je koncentrovanou ukázkou většiny užitých stylistických postupů ve filmu a ještě dlouho po závěrečných čtyřech výstřelech parafrázujících motiv z Beethovenovy Osudové symfonie mi v uších zněla slova: "Vzdejte se, nic se vám nestane!" (10.12.2009)

Před několika lety jsem se vcelku intenzivně zajímal o dějiny, speciálně o období druhé světové války. Když jsem si procházel její milníky, tak mě zaujal především atentát na Heydricha (nejen proto, že to bylo vlastně poprvé, co se Češi nějak "oficiálně" vzepřeli protektorátu, ale taky proto, jaké to mělo následky) a tak jsem si sehnal knížku Atentát na Reinharda Heydricha od Miroslava Ivanova, kterou doporučuju všem, kteří se o toto období zajímají. Protože v té knížce je opravdu vše - od svědectví různých lidí, kteří popisovali, co zrovna dělali, když se to stalo a hlavně co se poté dělo, až po přípravy na atentát a smutný konec v kostele. Tento film mi právě tu knížku připomněl v tom, jak byl opravdu skvěle natočen s citlivostí pro detaily a hlavně s pány herci jako Brzobohatý či Vinklář. Plný počet dávám bez váhání, protože film je opravdu temný a nic nepřikresluje. (16.01.2013)

Jako rekonstrukce jedné kratičké etapy českých dějin funguje Atentát skvěle. Atmosféra okupované Prahy se zdařila na výbornou, němečtí herci jsou skutečně od pohledu záporní a dramatický spád filmu odpovídá závažnému, krví poskvrněnému námětu. Do úvodních titulek byla navíc bezchybně zakomponována pátá Beethovenova symfonie, ze které mrazí již samo o sobě. Avšak z detailnějšího filmařského pohledu to v celé konstrukci nápadně vrže. Vše je jednak hlavně v první polovině odbyto strašně rychle a samotný atentát udeří jako blesk z čistého nebe, a hlavně kladné postavy jsou charakterově zoufale jednotvárné, žádná nedostává výraznější prostor a je velmi těžké si některou oblíbit tolik, abychom jí smrt opravdu urputně nepřáli. Avšak strhující tempo není vždy úplně na škodu, především tedy v akčním zakončení, kde forma konečně lehce vítězí nad obsahem a kde se ta bezvýchodnost a vidina blížící se smrti prostupující celým příběhem konečně mění v hlavní devízu snímku. Ty 4* jsou tentokráte s hodně odřenýma ušima, a to výhradně za výborný závěr.. (29.05.2014)

Sequens zamachroval a natočil perfektně zpracovaný snímek o našich para výsadcích z Anglie s cílem v protentokrátu zabít říšského protektora Heydricha. Kupodivu mu to vyšlo perfektně a z filmu nevyznívá žádná snaha snímek jakkoliv ideologicky prznit. Válečná klasika, nutno vidět. Je pravda že první polovina je horší, ale boje v kostele a kryptě (celé točené v ateliérech na Barrandově v kulisách interiéru kostela 1:1 byly na jedničku). Kluky taky neodvezla z Anglie Dakota, ale čtyřmotorový Halifax ae což.. Chápu, že za totáče sehnat britskej bombr bylo asi nemožné :-). Za zmínku stojí, že většina dnešních historiků se kloní k názoru Gabčíkovi Sten Gun nutně nemusel selhat. Do případné trasy střel mu však vjela tramvaj... Navíc většina útoků proti jedoucím vozidlům byla tehdá i dnes vedena jako první pomocí výbušniny a pak až střelbou z ručních zbraní.. Logicky, vůz je třeba nejprve zastavit a pak vybít osádku. Snad proto zbraň ve chvilce kdy byl meďour jen kousíček od něj bez výstřelu odhodil a nechal práci s likvidací kata našeho národa Kubišovi. ---- Vám hoši, se když se to podaří vždy zajdu poklonit každého 18.6. k okénku krypty chrámu Cyrila a Metoděje v Resslovce. Už jen to, že Vás 7 vázalo celý den přes 800 těžce ozbrojených vojáků a SS si zaslouží nesmírnou úctu. * * * * (20.08.2011)