Moje levá noha

Ťažko zohnateľný kúsok, aspoň zatiaľ. V seconhande som naň náhodou natrafil v kartónovom obale ako prílohu k britskému Sunday mail. Síce v originálnom znení, ale za 50 centov nebolo čo riešiť. Dobrých 15 rokov som čakal kým konečne dostanem možnosť tento film vzhliadnuť. S mojou pokročilou angličtinou som to nejako zvládol a už po úvodných 5 min., kde začína hlavný hrdina spomínať na detstvo som bol v kresle ako priklincovaný. D.Day Lewis podal neuveriteľný herecký výkon, určite jeden z tých na aké sa do smrti nezabúda. Mňa ešte veľmi prekvapila B.Fricker v úlohe matky, ktorá by svojmu synovi dala aj to posledné. Momentálne si na rýchlo nespomínam, kedy som videl tak nielen skvelo napísanú a zahranú úlohu matky, ale aj presvedčivé herectvo, cez ktoré pôsobila ako stelesnenie všetkého dobrého, ako skutočná matka milujúca svojho syna. Scény pri ktorých vám zovrie hrdlo je tu požehnane, navyše ak celá rodina žije v skromnosti a chudobe. Prvé slovo napísané ľavou nohou, krádež uhlia, futbal na ulici, či hromada peňazí v plechovke pre mamu ako prekvapenie. Emóciami nabitý film s ľudským a pravidivým príbehom, akých nikdy nebude dosť. Strhujúci zážitok s plným hodnotením. Nemôžem inak. 100 %. (24.08.2010)

Podobně jako v Uvnitř tančím se člověk musí narodit s velkým talentem, aby byl schopen zahrát tak těžkou roli. Lewis to zvládl dokonale a po zásluze si za to odnesl Oscara. Film jako takový ukazuje dost drsnou realitu Irska, kde se lidi moc dobře neměli a konkrétně mapuje hodně zajímavý příběh jednoho neobyčejného člověka. 85% (29.01.2017)

Film, ktery stoji a pada na faktu, ze hlavni hrdina je kripl. At uz se jedna o predstavitele detske role, nebo Daniela Denniho Lewise, to primarni o co v celem filmu jde je skutecne jejich herecky vykon a naprosto realne zobrazeni cloveka, kteremu nefunguje nic, krome leve nohy a obcasneho huhlani. Obzvlast Daniel si s tim vylozene pohral a prestoze rozdavat Oscary za podobne role je tak trosku cheaterstvi, v tomto pripade to schvaluji. 6/10 (11.09.2010)

Srdceryvný příběh Christyho Browna, který se dostane každému pod kůži. Protentokrát si odpustím detailnější popis tohoto filmu, neboť jsem jednak líný psát a jednak neumím vyjádřit své pocity. Jednu věc bych však rád uvedl. Hluboce děkuji autorům, že upustili od sentimentu a nezařadili tak snímek mezi ubulené dojáky. Bůh jim žehnej. (02.02.2010)

Učebnicový příklad filmu, který stojí a padá s hlavním hereckým výkonem. A díky Danielu Day-Lewisovi stojí sakra pevně na obou nohách, nejen na té levé. Příběh mozkovou obrnou postiženou Christyho Browna, který se navzdory počátečnímu podceňování stal uznávaným umělcem, není dramatický tím do očí bijícím způsobem, je to malé drama jednoho života, které je překvapivě spíše plné lásky než odmítání. Je to příběh postupného napovídání "co jsem" těm, kteří mě milují, ale se kterými nemohu dobře komunikovat. A Day-Lewis dokáže být v těch všedních a často minimalistických epizodách naprosto přirozený a uvěřitelný... Jeho dokonalé nastudování pohybů i hlasových projevů postiženého člověka bere dech už samo o sobě, ale tím skutečným hereckým výkonem je umění vyjadřovat omezenými prostředky silné emoce. A byl bych nespravedlivý, kdybych opomenul jeho láskyplnou matku v civilní a lidsky vřelém ztvárnění Brendy Frecker. Krásný film. (01.10.2004)