Poslední představení

Tohle je hodně těžké. Rok 2020 stojí za vyliž. Buď tu máme patlaniny z pomocných dílen a nebo nějaké paskvily. A poté něco, co skoro všichni milují, ale je to nařčeno z manipulace faktů a stavění kultu osobnosti. Ano, mluvím zde o tomto. Ale abych byl sám za sebe konstruktivní, tak musím říct, že jsem zde nic takového přímo nezažil. Asi možná protože neznám tolik ten druhý pohled, ale co už. Přeci jen i toho podkuřování eMDžejovi se trochu dost najde, ale v případě jeho asi jako nejlegendárnějšího hráče NBA se to dá skousnout. Sportovní seriály a hlavně dokumentární jsou ošemetné. Docela dost od nich očekávám, protože vím, že jsou velmi kvalitní. Přeci jen, Až na vrchol mě dokázalo přimět obdivovat víc motosport než bych si kdy představil a seriál o Formuli minulý rok se ukázal být naprostým skvostem, který mě opět přiměl se aktivně o tento sport zajímat. Zde nemáme nástin celého NBA. Máme zde záležitost starou skoro 30 let o jednom týmu jedné éry. Dejme tomu o jednom muži. Cože je zvláštní, protože je jasné, že seriál je hlavně o Jordanovi, ale přitom vám tam v poslední epizodě jsou ukazovány portréty hráčů, kteří tam byli už od začátku. Zrovna u Kerra to ale mělo hezkou návaznost a logiku. Jinak to působilo dost random a divně. To ani nemluvím o tom, že člověk očekává nějakou linku okolo toho sportu samotného. Ale vy jste schopni sledovat epizodu věnovanou jenom tomu jak eMDžej fotí fotky a spoty pro McDonald a nevím, co ještě. Což je dost mimo a nejednou člověka napadne na co vlastně dívá a proč. Pro mě asi největším problémem, který mě štval celou dobu je absolutní nekonzistentnost vyprávění. Čekáte příběh posledních zápasů, ale vy na jednou koukáte na naprosto divné odchylky pět let zpět, abyste se vrátili do "současnosti". Kdyby to jelo tak nějak logicky chronologicky od začátku do konce, tak bych neměl žádný problém, protože by to obecně vzato dávalo smysl. Místo toho máme něco, co skáče v dějové lince, tak chaoticky, že se máte šanci chytat jen když i víte v jakém období měl Rodman jaké háro. A to je vše. Obecně vzato, dobře natočené, hezky motivované a i tak hezky odvyprávěno. ALE! Je tu dost kravin, které prostě nejsou vůbec přehlédnout. Opět. Asi jsem trochu divný a asi jsem ztratil rozum, ale podobně jako u mnoha dalších letošních seriálů je toto zvedáno do nebe. Pro mě je toto alespoň ne katastrofa, ale nic než příjemný nadprůměr. Toť vše. (24.07.2020)

Basket moc nemusím a dívat se na něj mě taky moc nebaví, pak ale přijde Netflix společně s ESPN s Jordanem a jeho kariérou a jsem chycenej. Od prvního dílu jsem se těšil na každý další a snažil jsem se vžít do jejich situací a emocí. Smekám před lidma z Netflixu a režisérem Jasonem Hehirem, to co dokázali z dosud neviděných záběrů bylo famözní a krása pohledět. Skvěle sestříhaný s různými momenty jednotlivých spoluhráčů a i protihráčů, kteří všichni obdivovali Michaela a jeho talent a všichni věděli, že je o level výš. Historii Chicaga a Michael jsem neznal, takže kolik trofejí vyhráli a co se dříve dělo jsem vůbec netušil, tím pro mě byl zážitek z Posledního představení o to větší. Různé názory trenérů, analytiků i blízkých přátel a jejich úhle pohledů seriálem obohacovali a také díky tomu byl furt svěží s každým dílem. Shrnutí - právem v Top 3 mezi seriály a doufám, že to tak zůstane. Hudba, střih, atmosféra, drama, otázky, které měli připravené, vše na jedničku. Nejjednodušších 5 hvězd, co jsem zatím dal. (20.05.2020)

Hodně výjimečný projekt. MJ si držel novináře od těla hodně a sakra dlouho a The Last dance je dokonalý osmihodinový dokument který jsem shlédl nadvakrát. Informace se sypou rychlostí kulometu a portréty Aira, Rodzilly a Pippa mne neskutečně strhli. Neskutečná pecka. Nejsem fanda NBA, ale tady klobouk dolu. Je to i z hlediska popkultury hodně zajímavý a devadesátky byly prostě jiný a návrat do nich mne bavil jak málo co. (31.07.2020)

Sport mě vždycky hodně bral. A basket mě na střední moc bavil, později jsem nosila čepici s motivem Chicago Bulls a bylo to zrovna v době jejich největší slávy. :) Na tomto dokumentu se mi velmi líbí to, že se neřeší téměř vůbec osobní život a skandály a přesto je to hodně dívatelné. Od začátku nevím, co si o osobnosti Michaela Jordana mám myslet. Jako sportovci mu fandím, jede přes mrtvoly, jeho popichování a hecování mělo smysl,dosáhl toho, čeho chtěl. Byl profík, dříč a talent.V přáteslké rovině je to složitější, tam jsem s ním hodně na křížku. Bylo vidět, že mu stačilo málo,aby se vyhecoval ještě k lepšímu výkonu, byl hodně ješitný. Prostřihy s komentáři jednotlivých bývalých spoluhráčů jsou skvělé. Někdy až dojemné, jindy vtipné nebo plné domněnek. Scottie Pippen u mě jako člověk vede mnohem více i se svým nesportovním zaškobrtnutím. ...já nosila čepici a můj syn teď nosí stylové "džordny". (28.10.2020)

Pravdivost některých zobrazených událostí v dokumentu lze zpochybnit, ale jeho celkovou kvalitu nikoliv. Jordan měl toto nepřeberné množství materiálu dlouhá léta schované ve skříni a povolil jeho zpracování až před čtyřmi roky. Prý se obával, že jeho hvězdné postavení nejlepšího hráče přebírá LeBron James. I proto je nutné k této sérii přistupovat s vědomím, že vše prošlo dramaturgickým schválením samotného Jordana. Mnoho lidí už některé vykreslení události zpochybnilo, sám Scottie Pippen prý nebyl s jeho zobrazením v dokumentu vůbec spokojení. Když ale opomenu kontroverzi, tak je The Last Dance v mých očích dokonale vystavěná dokumentární série plná exkluzivních záběrů - zachycuje esenci 80. a 90. let, citlivě převypráví lidské osudy a nechá člověka v úžasu pozorovat zákulisí NBA a vítěznou mentalitu jednoho z největších sportovců všech dob. Přesto že se v sérii zobrazují dvě časové linie současně, tak neztrácí na přehlednost. Ba naopak posiluje napětí s blížícím se koncem jedné éry basketbalu. Zkrátka Jordan chtěl vyhrát i tímto dokumentem a to se mu povedlo. (08.07.2020)