Poslední představení

Aneb kterak bylo těžké být (s) Michaelem Jordanem. Ne, nejde o dokument přinášející šokující informace či odvrácenou tvář legendy. Ne snad, že by se to kontroverzím jakkoli vyhýbalo (a že jich bylo sakra hodně), ale vše co zde padne, se dávno ví; ať již ve vztahu k Jordanovi, spoluhráčům, manažerům či médiím. I ty stovky hodin dosud nezveřejněného materiálu z poslední sezóny jsou chiméra, jelikož 99 procent z nich jsou nic neříkající záznamy tréninků. Ne, pořád platí, že Jordan si nepouští média k tělu, pořád platí, že nemluví o manželkách, dětech, businessu a takřka čemkoli jeho se týkajícím. Přesto (na něj) jde o nezvykle otevřenou zpověď. Čím je tedy Poslední představení výjimečné? Ničím. Nemá společenský přesah Sunderlandu či nesportovní přitažlivost duality Kapadiova Maradony. A přesto je tu jeden drobný detail, který to povyšuje na piedestal sportovních dokumentů. A sice způsob jakým je to celé podáno, jak neopakovatelně strhující, informativní, emotivní a nepřekonatelné to je. Nejde totiž o nic více/méně než o drobnokresebnou rekapitulaci kariéry ikonické über legendy, která dala ruku v ruce vzniknout legendě mezi týmy. A že se na ploše bezmála devíti hodin utvrdíte v přesvědčení, že Michael byl nesnesitelně soutěživý ve všem co dělal, šel pragmaticky (či chcete-li arogantně, sviňácky a tyransky) přes mrtvoly a rozhodně v nárocích na sebe či ostatní nedělal sebemenší smířlivé kroky? Well, that´s you, because you never won anything. (19.05.2020)

Fantastický dokument. Nejsem extra fanda košíkové, ale Jordanova éra mě tenkrát přece jen zasáhla. I míč jsem po rodičích vysomroval. Bohužel tenisky... ty se u nás snad ani neprodávali. Po těch letech dokážu docenit jisté nuance, na kterých tenkrát tolik nezáleželo a díky nim to všechno okolo konce hvězdných Bulls dává větší smysl. Spousta detailů, zajímavých názorů a emocionálních výjevů v dynamickém zpracování života jedné legendy. (23.06.2020)

"When people see this, they're going to say 'Well, he wasn't really a nice guy, he may have been a tyrant.' Well that's you, because you never won anything. I wanted to win, but I wanted them to win and be a part of that as well. I don't have to do this. I'm only doing it because it is who I am. That's how I played the game. That was my mentality. If you don't want to play that way, don't play that way." (...) Jordan, Pippen, Rodman. I pokud vám NBA téhle éry nic neříká, je to absolutně strhující dokument o možná nejlepším týmu skrze všechny sporty a o jednom z možná nejlepších atletů, ikoně, v něm. Každý věděl, kdo je to Michael Jordan, když vyrůstal v 90's. I já jsem měl Chicago Bulls kšiltovku, jejíž ztrátu dodnes nechápu (nevím, kde a jak jsem ji ztratil, najednou jsem ji neměl), ale mám s ní alespoň pár fotek a vím, že byla moje oblíbená. Jedinečná éra. Devadesátky. (31.08.2023)

Neuvěřitelná záležitost. Dramaturgicky naprosto brilantně vystavěná dokumentární série, ve které všechno perfektně sedí. Plná strhujících - nejen sportovních - momentů, ale i dojímavých scén. A to vůbec nezmiňuju střihové montáže ze zápasů, naprostá slast. V The Last Dance si Netflix sáhnul na svůj vrchol, obzvlášť pak ve finální epizodě, která je asi tím nejlepším, co jsem v tomhle žánru viděl. Kdybych mohl, dám i 10 hvězd. (19.05.2020)

Televizní událost roku? Minimálně. Dokonce se mluví o tom, že LD může být pro basketbal a sport jako takový podobnou událostí jako tomu bylo v připadě Dream Teamu z roku 1992. Last Dance nenabízí pouze unikátní záběry z dob, kdy se hráči a souteže s medii tolik nebratříčkovali. Unikátní je i celkem pohled na věc MJ23 kako hrdina i psychopat v jednom. Časová osa jednotlivých událostí jako spojitost. Dříve upozaďovaní spoluhráči a jejich bolesti i slasti ve stínu toho nejvyššího. Skvělá práce a oprávněný hit. (24.05.2020)