Režie:
Zdenek SirovýKamera:
Jiří MacháněHudba:
Luboš FišerHrají:
Pavel Landovský, Bronislav Poloczek, Alois Švehlík, Jiří Schmitzer, Miroslav Donutil, Josef Dvořák, Rudolf Hrušínský ml., Václav Postránecký, Daniel Landa (více)Obsahy(1)
Černými barony byli nazýváni příslušníci tzv. Pomocných technických praporů (PTP), jež v padesátých letech tvořily speciální složku naší „lidové“ armády. „Černí“ byli podle barvy nárameníků, „baroni“ pak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. Zajímavé bylo sociálně politické složení těchto jednotek: k „pétépákům“ byli přidělováni odvedenci na jedné straně pro tělesnou vadu, jako např. na „prsa slabý“, ale i politicky uvědomělý redaktor závodního časopisu Dušan Jasánek (V. Javorský), nebo asistent režie Roman Kefalín (O. Vetchý). Na druhé straně lidé s kriminální minulostí jako zloděj Ciml (F. Burda), pro rasový (Rom Kotlár – M. Gumár) nebo třídní (feudál Šternberk – V. Vydra, JUDr. Macháček – B. Rösner) původ. Stejně jako „pétépáci“ stáli na samém okraji vojenské hierarchie i jejich velitelé, obecně se vyznačující mimořádnou dávkou stupidity – major Haluška přezdívaný Terazky (P. Landovský), kapitán Ořech (B. Poloczek), poručík Hamáček (J. Schmitzer) a poručík Troník (M. Donutil). Komické historky jsou však jen odvrácenou stránkou osudu „pétépáků“, provázeného většinou událostmi smutnými a tragickými. Tvůrci to naznačují v úvodních dokumentárních záběrech z filmového týdeníku. Snímek režiséra Zdenka Sirového vznikl podle stejnojmenné knihy humoristického spisovatele Miloslava Švandrlíka. (Česká televize)
(více)Recenze (595)
Tak, ako Švandrlík zvláštnou optikou načrel do problematiky pétepákov, tak aj Sirový iba náhodným výberom zabŕdol do Švandrlíkovej predlohy. Takže o žiaden pomník, ani žiadnu pamiatku tým, čo slúžili u pomocných technických práporov určite nejde. Ani náhodou. Ide o hláškami zaplnený film, ktorý sa chvíľami rozpadá do tak nesúvisiacich epizód, že vo mne evokoval odsudzované Kameňáky. Postavy lampasákov sa Sirovému vydarili. Okrem excelujúceho Donutila sú výborní aj Landovský, Postránecký a Poloczek. Dvořák je tam navyše, jeho postava vôbec nezapadá do ladenia filmu. Vojaci hraní úspešnými, ale predsa len pristarými hercami sa príliš nevydarili. Obzvlášť vychvaľovaný Vetchý sa pohyboval na míle ďaleko od mojej knižnej predstavy Kefalína. Úspešnosti filmu sa vôbec nečudujem. Hlášok je tam požehnane a úspech nemôže obísť film, v ktorom si aj tí najjednoduchší diváci nájdu hlúpejších od seba. Jedny z najslabších troch hviezdičiek. ()
Jedna z českých filmových klasik! Některé záseky jsou zde geniální a být voják, tak se chlámu ještě víc. Jeden z mála filmů, co se nemusí vidět, ale musí se zažít. :-) 80% ()
Ač jde spíš o filmovou zkratku literární předlohy, přesto má několik plus.. velmi vydařené obsazení, řadu skvělých hlášek, místy dobře vyhmátnutou atmosféru knihy... ()
Komedie z doby polistopadové krizy českého filmu, kde je příjemným překvapením vlastně jen ten úvodní černobílý mini-dokument o přiblížení doby, ve které se film odehrává. Ovšem jen do té doby, než se z toho vyvine moderní švejkovina plná vulgarismů. Podruhé bych už raději sáhl po Švandrlíkově knize, než po téhle oddupané šarádě za doprovodu všech těch Donutilů, Poloczků, Vydrů a Krausů, kterou ještě navíc v poslední třetině totálně zaklincoval Josef Dvořák v uniformě nadporučíka. Navíc poté, co jsem viděl o dva roky starší Tichou bolest na stejné téma v mnohem serióznějším zpracování, není moc důvodů se k Baronům vracet a oslavovat z mé strany tenhle film. Myslím, že tuhle dobovku ocení spíše lidi, kteří zažili povinnou vojenskou službu. Kromě již zmíněného úvodu jako klady vnímám i svým způsobem nezapomenutelného Landovského, dost dobrého Schmitzera, hudbu Luboše Fišera a pak pár pěkných momentů včetně závěrečné myšlenky. ,,A nebylo to všechno úplně absurdní? ... A čo vy si vlastne predstavujete pod takým slovom ABSURDNÝ?" Dojmy z filmu spíše rozporuplné. 55% ()
Co tu k tomu říct, tohle je jedna z nejlepších českých komedií, prostě to žeru, super hlášky řadových vojáčků základní přípravy a jejich boj s nadřízenými. Sice jsem tohle nezažil, ale tak nějak vím, o čem to je. Tohle je klasika ()
Skvelý Donutil, pár nezabudnuteľných hlášok, ale aj tak z vlastného odporu voči vojenským uniformám ma to nadmieru neoslnilo. Len Švejk má u mňa výnimku. ()
Proč?Protože ti jede vlak vole. ()
Smůla filmu je, že jej dávají tak často. Zevšedněl. Pustit ho jednou za deset let by bylo s výhodou. ()
Jedním z nejúčinnějších způsobů boje proti neotřesitelné vládě blbců je humor. Právě tím jsou Švandrlíkovy Černí baroni. Nejde tu o nějakou reflexi hrůz, o historicky přesné vzpomínky, o filosofické přesahy, jde jen a pouze o krystalicky čistou satyru. Koneckonců, román byl psán ve druhé polovině šedesátých let a tedy v době, kdy byla hrůzná zrůdnost padesátých let ještě v živé paměti mnoha lidí. Nebylo nutné ji příliš připomínat, byla ještě stále hmatatelně přítomná. Právě proto Švandrlík její tíživost odlehčil srandou a přiznejme si, jako taková fungují Černí baroni, ať už kniha či film, který ji ostatně velmi věrně zpracovává, spolehlivě dodnes... Kdosi kdysi pravil, že reálný socialismus, respektive jeho aktéři a prosazovatelé, byli takovými krutými kašpárky. V žádné jiné době se k veslu nedostalo tolik neschopných, nevzdělaných a tupých jedinců. Švandrlík neudělal nic jiného, než že jednotlivé korálky tradovaných historek navlékl na souvislou nit svého příběhu. Udělal to ovšem mistrně, přičemž tvůrci filmu jeho vypečené špeky kongeniálně převedli do filmové podoby. Může se to zdát málo. Lze prohlašovat, že Černí baroni nejsou dostatečně "filmoví", nebo, že postrádají souvislý děj a rozpadají se do série epizod... No a co? Jestli se Vám to nelíbí, nedívejte se. My ostatní si tohle dílko rádi a znova vychutnáme... Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, gudaulin, Galadriel Celkový dojem: 80% ()
Černý barony už jsem viděl několikrát: když jsem byl malý a většinu jsem ve filmu ani nechápal, později jsem viděl jen nějaké útržky, protože mě to tehdá nechytlo a teprve až dnes můžu říci, že jsem viděl celé Černé barony. :-) K tomuto filmu už toho zaznělo od vás všech hodně, takže já si dovolím říci jen to, že mě tenhle film baví, ikdyž některé (ne)herce bych raději vymazal z filmu. Každopádně jakákoli sranda na účet komunistů je mi potěšením, avšak vyloženě nadšený na rozdíl od mého taťky nejsem. Ten tu dobu zažil a v celých Černých baronech si velmi libuje a s úsměvem říka: "Přesně takhle to bylo, takhle to chodilo. (smích)" ()
Porevoluční komedie plná zlidovělých hlášek a mnoha výtečných herců (tedy, s výjimkou Landy) a s téměř ikonickou postavou majora Terazkyho. Zábava je to výborná, ale tyhle filmy natočené podle víceméně povídkových knih jsou předem odsouzené ke zkratkovitosti a absenci nějakého kontinuálního děje a plní tak funkci jakéhosi hraného hláškostroje. Navíc mě trochu mrzí, že kvůli těmto filmům si mnozí lidé myslí, jaká to byla na vojně pohodička a sranda, tím hůř v 50. letech. Chtělo by to natočit taky pár kvalitních syrovějších filmů z tohoto období, jako se s tím vypořádali už třeba Poláci. ()
Na Černé barony a jejich satirickou atmosféru se opravdu velice hodí slovo "absurdní", jenž se ve snímku párkrát mihne a pravděpodobně může (nebo nemusí) vystihovat poměry v PTP. Člověk znal již před zhlédnutím nejednu kultovní hlášku, jež zde zazněla - ať už šlo o Donutilovy "záludné" kontrolní otázky či Žižku se samopalem. Herecké obsazení bylo velmi dobře zvolené - nejvíce mě pobavili Pavel Landovský, Jan Kraus a Jiří Schmitzer. I přes všudypřítomný humor a nadsázku mě z dějové linie s Josefem Dvořákem zamrazilo. ()
Pro Miloslava Švandrlíka jsem měl vždycky slabost. Samozřejmě pro jeho knihy. Tato československá perla stojí společně s Tankovým praporem na mém žebříčku oblíbenosti (co se komedií z vojenského prostředí týče hodně vysoko. Ondřej Vetchý a nezapomenutelný Pavel Landovský – herecká dokonalost sama. Samozřejmě i ostatní podali velmi uspokojivé herecké výkony. Sranda musí být a taky jsem se vždy „nachlámal“ dostatečně. Na tento filmeček nedám dopustit. ()
For ME 85% ()
Zábavný film o kádrově nepohodlných lidech, kteří byli zařazeni do vojensky podřadného útvaru, zvanému Pomocné technické prapory (PTP). Film je naplněný více či méně duševně omezenými lampasáky s nesmyslnými příkazy. Druhou polovinu tvoří vojáci, kteří se snaží toto období "nějak" prokličkovat, což s sebou nese množství komických situací. O něco více vypovídající je snímek Tichá bolest. ()
Příběh je sice osekaný na kost, ale obsazení je přesně takové, jaké má být. Herci jsou typově naprosto přesní. ()
Vůbec mě to nebavilo nelíbilo se mi to prostě blbost. ()
"A od té doby a na jeho počest staví soudruzi v Sovětském svazu tzv. Potěmkinovy vesnice..." ()
Typická ukázka filmu, který není nikterak zázračně natočen, ale herci (zejména pánové Landovský, Schmitzer a +- i Donutil) jej dokáží táhnout takovou silou, že neexistují hluchá místa. K tomu bych připočetl některé geniální narážky, které pochopí jen člověk alespoň trochu znalý (např. hláška "..a tak sme tých bolševikov bili.." je pravdivější, než se může zdát...historicky gramotní vědí). Jednoznačně jedna z nejlepších porevolučních komedií. Častá kritika, že film zlehčuje vážné věci, je výjimečně stupidní - to by člověk musel mít problém s každou komedií, která se odehrává za války apod. "Prisám Bohu, prisám Baťku..." ()
"Čoveče, to se nestydíte před všema těma úderníkama a stachanovcema, co o nich píšete do Obrany lidu ??" ()
Reklama