Coal Tower
Režie:
Milan ŠteindlerScénář:
Martin NěmecKamera:
Richard ŘeřichaHudba:
Martin NěmecHrají:
Jan Dolanský, Radek Kuchař, Michal Dočolomanský, Vítězslav Jandák, Vanda Exnerová, Dorota Nvotová, Tomáš Vorel st., Zdeněk Vencl, Jiří Schmitzer (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Jakub, jehož celoživotní láska Věra zemřela za záhadných okolností, je přesvědčen, že za její smrt je zodpovědný boss regionálního podsvětí. Jakub je feťák a občasný dealer, který bojuje s drogovou závislostí, přesto se rozhodne smrt své dívky pomstít. Čas pro pomstu by měl nastat na večírku s maskami v nočním klubu, ale Jakub v klíčový moment nedokáže vystřelit na toho, kdo je podle jeho přesvědčení vrahem. Nalézá ovšem svědka, který může objasnit, jak došlo k Věřině smrti, a děj dospívá k osudovému rozuzlení... Třetí celovečerní film režiséra Milana Šteindlera je příběhem o mladých lidech tápajících v životě blízko propasti v podobě drog. Ve filmu, který osciluje mezi černou komedií a psychologickou detektivkou, vytvořili hlavní role Jan Dolanský a Radek Kuchař. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (274)
Na tenhle film jsme šli do kina se školou. Vyučující museli být z tohohle obrazu života, kdy je braní drog naoko super zábava, nejspíš dost vyděšení. Jinak poměrně atmosférické a depresivní. Přiznám se, že mě konec docela překvapil. Určitě by se to ale obešlo bez vzpomínkových scének z dětství, kdy se rodiče s lehkým a nepřirozeným smíchem dívají na děti, hrající si ve vodě. "Myslela si, že jsou to nějaký knížky." "No jasně, Pexeso, to je náruživej čtenář..." (147.) ()
Tři hvězdičky za dobrou kameru a střih + pokus o pohled na drogy způsobem, který by mohl oslovit spíše, než protidrogové přednášky na školách. Dobrý vizuál ovšem kazí stále tytéž neduhy Šteindlerovy režie, mizerné vedení herců, jalově znějící dialogy, nepřesvědčivá psychologie postav. Připočtěme ještě tu a tam evidentní vykrádačky jiných filmů. To vše navíc podtrženo tím, že režisér naprosto neovládá mluvu teenagerů. Žádný zázrak samozřejmě není ani scénář, celý příběh je dosti nepravděpodobný a vykonstruovaný, ale při slušné režii by se z něho nepochybně dalo vyždímat víc... Celkový dojem: 65% ()
Svého času se na tenhle film chodilo jako na nové Samotáře, jenže on je spíš nový Requiem For A Dream. Pochopitelně bez všech jeho kvalit. Příběh je stejně banální jako předvídatelný, což u Aronofského drogového thrilleru nevadilo, ale Perníkové věži to podráží nohy, protože jinak není kde brát. Herci jsou - mimo sympatického Jana Dolanského a Vladimíra Marka úplně tuctoví, a navíc příšerně dabovaní. Mix zvuku je celý ohavný, což atmosféře rozhodně nepřidává. Scénář se ji navíc ředil neustálými vtípky, z nichž většina jen prošuměla. Šteindler zkoušel co se dalo, takže jsem měl občas pocit, že točí absurdní drama. Krásným příkladem je zpívací scéna, která nemá vůbec žádný důvod, pointu, ani význam. Zaujal mě alespoň depresivní závěr. Před dvaceti lety mně z něj trochu mrazilo. Dnes už ani to ne. ()
Perníková věž je jeden z mála novodobých českých filmů, který je srovnatelný se zahraniční produkcí. Ta věta zní sice divně, ale je to tak. Film je moderní a svěží, vtipný i dramatický zároveň, na nic si nehraje. V Čechách po roce 1990 nikdy nikdo nic takového ještě nenatočil (fíha, to je záporných slovíček) ()
Určitě to měl být dechberoucí dojemný příběh o dnešní mládeži, ale záměr se moc nepovedl. Jan Dolanský herecky dělal co mohl, zbytek teenagerů byl krapet mimo. Celkově to bylo takové klišovité a fádní. Možná se na tom podepsal i Milan Šteindler, ale určitě za to může velkou měrou scénář, který mi nepřišel jako výhra v loterii. Záměr tam byl, ale nepodařilo se jej naplnit. Nicméně závěr filmu byl velice pěkný. Škoda, že takový nebyl celý. Na zamyšlení ano.. ale víc od toho nečekejte. 60% ()
Galerie (19)
Zajímavosti (8)
- Na pozvánce se píše, že maska na mejdanu v klubu Zoo je podmínkou. To znamená, že by všichni účastníci měli mít masku. Na mejdanu je ale vidět hned několik lidí bez masek. (Petr.Penicka)
- Po filmu ještě v témže roce vyšla i stejnojmenná knižní podoba. (Erico)
Reklama