National Theatre Live: Hamlet
Recenze (32)
Myslím, že pro divadelní představení není nic horšího než když na něj zapomenete v tu chvíli, kdy opustíte kinosál (divadlo). Může to být skvělé, může to být špatné, ale vůbec nejhorší je, když je to nijaké. A Hamlet v režii Lyndsey Turner přesně takový je - nijaký. Dekadentní scéna, které dominuje škála barev od modré k zelené s kulisami a narážkami, které odrážejí tu válečnou epochu, tu současnost, tu alžbětinské období, jak se to zrovna hodí, víceméně beze smyslu (že je hamlet postava z každé doby a v každé době se hraje víme i bez toho). Dekadentní snaha šokovat (tričko s Davidem Bowiem, frak s nápisem king, paroží na jídelním stole), humorně se vloudit (aktovka na zádech, vysoké dveře, minihrad) vyznívají jako módní výstřelky, které nejsou ani na okamžik začleněni do celku jako kompaktního díla. Jsou tam jen pro efekt, pro danou situaci, vlastně narušují a nedávají důvod proč, narážky a absurdní humor tříští původní dialogy, aby se k nim nešetrně vzápětí vrátili a potřeli tak všechno. Celou hru, jak její předlohu, tak vizi režisérky. Skákat od jednoho k druhému, nedá vyniknout modernímu zpracování ani síle původního příběhu. Dochází tak k roztříštěnosti. Z mého pohledu byly také vynechány verše, které jsou podle mého pro Hamleta stěžejní, které dokazují, že to není jen ironický hejsek a žvanil, ale domnívám se, že to vynechání je cílené na to, aby zde byl Hamlet postavou ještě rozporuplnější a tudíž (z pohledu režisérky) modernější. Ze hry tak není vůbec patrný Hamletův vztah k Ofélii, takže když se v závěru trpí pro lásku, uniká vám proč (tedy neuniká, protože to notoricky znáte, ale z hlediska téhle adaptace ano). Když už by hra ke konci měla gradovat, tak jen přihlížíte něčemu, co po třech hodinách snad nemůže být ani finále. Ona vůbec druhá půle je nějaký odskok na procházku nebo co. Cumberbatch je skvělý divadelní herec, jak jsme mohli vidět třeba ve Frankensteinovi, a jeho Hamlet je určitě skvělý, jen to vlastně není moc vidět. Vinou režie, výrazných kulis a megalomanské scény s barevnou estetičností a taky toho, jak řekl můj parťák na NT Live - Cumberbatch hraje s každým, kdo šel zrovna kolem, to to vystihuje asi nejvíc - taková road movie, kde Cumberbatch oběhne všechny postavy, s každou poklábosí, aby pak na konci zemřel. Bez čehokoliv co by ty scény nějak pojilo, divadelně, příběhově (týká se výběru replik a návaznosti), emočně. 50% ()
Jako vždy, když se s dánským princem setkám, jsem musel první třetinu trochu bojovat s tříštivou náladou a dějovými nárazy, ale jak začne jít do tuhého, seděl jsem jako přikovaný. Cumberbatch hraje o něco méně důrazně, než třeba před pár lety David Tennant, ale protože se se svojí sveřepou tváří a nevyzpytatelným výrazem pro hamletovskou náturu narodil, má nad publikem vyhráno o to snáz. ()
Můj život je vlastně strašně jednoduchej, protože jsem nikdy neviděla Hamleta v divadle, takže nemám s čím srovnávat a můžu to považovat za skvělou inscenaci. Mělo to krásnou scénu, kulisy, efekty, hudbu (!!) a božího Benedicta. Nechápu lidi, co tomu vyčítají modernost (od Shakespeara jsme se jako lidstvo trochu někam posunuli, tak proč to nereflektovat?!) a vtipy (na mě ty klasický tragédie stejně vždycky působily trochu komicky). Nesedly mi akorát dvě postavy - což je ale jistě jen můj problém. V prvním dějství mě iritovala Ofélie, asi si jí představuju jako víc křehkou mladou naivku. Ve druhé části ale hrála skvěle. Úplně mimo byl ještě hipsterský Horatio, ale jinak tři hodiny dokonalosti. ()
To, že dávám jen 4* mi vlastně přijde dost drzé, přece jen je toto zpracování Hamleta na úplně jiné úrovni, než je jakékoli divadlo, které jsem kdy viděla naživo. Tu jednu hvězdičku ubírá zážitek z nepřekonatelného Frankensteina (ne, nevěřím, že někdy uvidím lepší hru, ať už živě, nebo přenos). Nutno vyzdvihnout scénu uzavírající první dějství - BOŽE, TY KONFETY - a nejlepší ztvárnění Ofélie, které jsem kdy viděla (tleskám). Hamlet je báječný a Benedict také (ačkoliv má láska k němu už pominula), ale 5* zkrátka dát nemohu. ()
Videné v Barbican. Hamlet bol zahraný bravúrne, ale to sa dalo čakať. Tam bol skôr problém to, či to jeho kolegovia ustoja. Či nebudú zatienení. Podarilo sa, no ako komu. Pre mňa bola najlepšia Ofélia. To ako to Sian Brooke zahrala bolo netradične osviežujúce. Najsilnejší moment bol, keď sa zdvihla od klavíra a oblúkom vyšla dverami von. Zimomriavky som mala až na hlave. Obstojne sekundoval aj Ciarán Hinds, predsa len, dobre zahrať záporáka je ťažšie ako hrdinu. Čaro tomu dodali kulisy, ktoré boli naozaj nádherné a prepracované. A predel medzi prvou a druhou časťou bol famózny. Ale celkovo ma to moc nenadchlo. Priznám sa, že som bola na tom 2x, preto konštatujem, že napriek tomu, že tam hral B.C. to bolo dosť priemerné a slabé, a on sám to miestami prehrával. Komické vsuvky boli dosť násilné a nie veľmi komické. Vyznelo to chladne. Hra, ako celok sa ma nedotkla. Priznám sa, nudila som sa väčšinu času. Jediné nadšenie z toho bolo, že sedím v divadle (a aj to kazili ľudia, čo si prišli oblečení ako keby si odskočili z nákupov alebo z prechádzky so psom). Druhýkrát som tam už "musela" ísť, keďže vrátiť lístky a dostať za ne peniaze je pri ich reklamačnej politike náročný počin. Takže druhé vystúpenie som väčšinu času prespala (rúhanie!, a to som si myslela, že som veľký kultúrny hipster). Ešte šťastie, že sme sedeli hore, takže to nebolo veľmi vidieť. ()
Reklama