poster

Gerry (festivalový název)

  • USA

    Gerry

Drama / Mysteriózní / Dobrodružný

USA / Argentina, 2002, 103 min

Režie:

Gus Van Sant

Kamera:

Harris Savides

Hudba:

Arvo Pärt

Střih:

Gus Van Sant
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Slarque
    ****

    Hodnotit tenhle film, který Roger Ebert označil za existencionální verzi Hele vole, kde mám káru?, je opravdu problém. Je to dlouhý film prakticky bez děje, který se odehrává v úžasných argentinských scenériích. Občas až neuvěřitelně dlouhé záběry semtam podmalovává jednoduchý klavírní motiv Arvo Pärta. Je to zážitek, na jaký hnedtak nezapomenu, ale rozhodně jsem rád, že takových není víc. :)(16.7.2006)

  • Rosomak
    *****

    Gus Van Sant je jedním z mála režisérů, kteří jdou proti proudu. Vyprázdněná narace v Gerrym je opravdu velkým kusem pro diváka a záleží na každém, jestli to skousne. Doporučuji si zároveň přečíst 40. číslo cinepuru (online zde), kde je případ vyprázdněné narace tuším dokonce ukazován i na Gerrym.______Pokud se do filmu ponoříte a necháte ho na sebe působit, může se vám stát až halucinogenním a rozhodně netradičním filmovým zážitkem. Na filmu si jde přece cenit i více věcí než jen příběhu...(30.1.2008)

  • anniehall
    *

    1,5 * Běda. Běda. Třikrát běda! Tak tenhle film jsem měl na jednom DVD s některými krátkými filmy a měl jsem u toho poznámku - impression. Tušil jsem tedy, že půjde o vypravěčsky rozostřený film, založený na atmosféře. Víc jsem o něm nevěděl. Na to, co skutečně přišlo, jsem však připraven nebyl... a to mám nakoukané Wendersovy, Tarkovského a Kurosawovy tříhodinové opusy. Jedna věc je vyprázdněná narace a druhá věc je absolutní vyprázdněnost formy. Já, jako divák, jsem se neměl čeho chytit. Nevěda, že jde o film Guse Van Santa (kterého mám moc rád a jemuž jsem nedal nikdy méně než 4 hvězdičky), domníval jsem se, že jde o nějaký studentský film (pravda s překrásnou kamerou). Až zhruba po půl hodině, když kamera zabírala asi tříminutový(!) detail na tváře obou beze slova pochodujících herců, mi začaly jejich hezounké tváře připadat povědomé. Po další čtvrthodině, jsem se šel na CSFD podívat, kolikže ten krátký film má vlastně minut. A ejhle, on je to celovečerní film Guse s Matem a Caseyem. Přečkat ho do konce, bylo skutečně útrpné. Mám rád pomalé filmy, mám rád filmy založené na obrazech, mám rád i filozofující filmy, ale tohle nebylo ani jedno! Tohle byla bezbřehá a a neopodstatněná nuda krásně zarámovaná Skalistými horami. K docenění snímku mi opravdu nepomohly ani hlubokomyslné výklady některých zdejších uživatelů o síle přátelství a skrytém symbolismu. K tomu, abych mohl totiž o nějakém tématu vůbec uvažovat, musím nejdřív obdržet nějakou, tezi, konstrukt, náznak, záblesk myšlenky... zde jsem ale nedostal nic. A ani úžasné scenérie či krásná Pärtova hudba tuhle mizérii nespasí. L'art pour l'art. A je otazné, jestli to vlastně ještě umění je, nebo jestli si z nás starej Gus nedělá prdel. Sorry, pane Van Sante!(17.4.2017)

  • psy.cho
    *****

    Stavba filmu nie je založená na príbehu a absentuje tu nejaké spoznávanie sa s postavami alebo motívmi ich konania, ale asociácia funguje dokonale. Veľa otázok a žiadne odpovede, tak to je výsledok filmu. Strohá strihová montáž, pomalá kamera, ktorá mi pri snímaní velkého celku otvárala ústa a nevedel som sa nabažiť tou prírodou. K tomu pomalá klavírna hudba robila z filmu čistú katarziu. Film som videl už asi 4 krát a vždy je to pre mňa transcendentálny zážitok.(1.4.2013)

  • Jansen
    *****

    Geniální. Rozehrát něco takového vyžaduje obří dávku invence (aby to fungovalo) a hlavně odvahy (aby se to vůbec uskutečnilo). Jediná věc, jediný záchytný bod, o který se můžeme opřít, je nám sdělen už v samotném názvu filmu. Jeden, jehož jméno je Garry, a ten druhý Garry se vydávají na cestu pouští. Bez zjevné příčiny, bez zjevného cíle (když pomineme prvotní informaci o nějakém turistickém bodu, která je v celkovém vyznění beztak redundantní - dvojice totiž záhy z pomyslné stezky dobrovolně schází) se hrdinové dostávají hluboko do pouště. Je to až jakési osudové pnutí, se kterým dvojice hlavních protagonistů opouští vyšlapanou stezku a běží tak vstříc širé poušti. Fascinující a zároveň smrtelně krutá nekonečná pouštní krajina poskytuje Van Santovi přímo ideální prostor pro uhrančivé záběry přírodního univerza se dvěma „vetřelci“ předem odsouzenými svému osudu, aby se následně zaměřil na tváře dotyčných a dal ještě jednou vyniknout prostoru v kontrastu s jejich bezradností. Relativnost celku a detailu je zvýrazněna záběry s obtížně identifikovatelnou a z celku vyjmutou částí (dalo by se říct detailem) krajiny, ve které se někde v dáli vynořuje některý z hrdinů ze všech stran svíraný pouští. Především ale Van Sant předvádí skvostnou prostorovou ekvilibristiku, kdy každý záběr, ať je jakkoli dlouhý, působí dokonalým dojmem. Rozvržení každé scény je naplánováno s chirurgickou přesností a celkový sled záběrů působí až halucinogenním dojmem. Pnutí, které vytváří absence vnější dějové linky, je cítit v každém záběru a s postupujícím časem stále přibírá na intenzitě. Minimalistický hudební podkres výborně doplňuje vizuální stránku a celkově koresponduje s vnitřním vývojem dvojice hrdinů. Výsledný pocit podobný deliriu se tak na diváka přenáší s maximální možnou intenzitou.(17.6.2010)

  • - Zápletka filmu zdieľa isté podobnosti s udalosťami sprevádzajúcimi smrť Davida Coughlina, ktorého zabil jeho priateľ Raffi Kodikian po tom, čo sa spoločne stratili v Rattlesnake Canyon v Novom Mexiku. (petite fille)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace