Marketa Lazarová

Brutus ukrutus. (01.01.2017)

Bez znalosti předlohy se divák při prvním shlédnutí asi poněkud ztrácí. "Markéta" totiž rozhodně není jednoduchou filmovou látkou. Spíše než historickým filmem je rozsáhlou epickou obrazovou básní, v níž jednotlivosti ztrácejí na významu a vše je podřízeno neuvěřitelně intenzivně budovanému celku... Umím si představit, že se někomu nelíbí, ale stěží může kohokoli nechat chladným. Je jako burácející řeka, dravý proud, ubíhající hned sem a hned tam, stávající vše, co mu stojí v cestě i po mnoha shlédnutích stále znova nový a nevypočitatelný... Vláčilova filmová řeč je snová, nesmírně bohatá, obrazná a pracující s reáliemi mnohdy spíše jako se symboly než s konkrétními historickými předměty. Při každém dalším shlédnutí člověk objevuje nové a nové roviny a souvislosti... Jako by v "Markétě" doslova tepalo divoké srdce raného ještě napůl pohanského středověku, v němž nemá nic menší cenu, než lidský život... Hledali-li bychom chyby, nebylo by složité poukázat na spousty anachronismů a nelogičností. V tomto případě však podobné hledání ztrácí smysl. Vláčilovi je vše materií, prostředkem svého sdělení, přičemž je vlastně jedno, že zbroj či detaily staveb v žádném případě neodpovídají době, v níž se film odehrává... "Markéta" není látka pro nezkušené. Vláčil v ní nemíní uzavírat s divákem jakékoli kompromisy. Právě a jedině díky tomu mohl vytvořit filmový skvost. Téměř všechno je zde hodno superlativů. Hudba, kamera, střih, herecké výkony, také neuvěřitelný způsob, kterým si režisér pomohl s nemožností natočit kontaktní zvuk a z omezení učinil další silný výrazový prostředek. Tradičně skvělý je zde Josef Kemr, výrazný je František Velecký (Mikoláš), Vladimír Menšík dokládá, že není jen lidový kecal a pohotový improvizátor, velká škoda že ho v této vážné poloze nelze vidět častěji... Jestliže Vančura napsal quasistředověkou báchorku, anachronicky legendizující dějiny rodu jednoho ze svých přátel, pak Vláčil stvořil poetický filmový epos, v mnoha ohledech vypovídající o člověku jako takovém a zajímavě postihující jedno z podstaných období raného středověku... Celkový dojem: 100% Zajímavé komentáře: Marigold, kinej, CheGuevara, Lima, sud, sta, Miki68 (10.09.2006)

Asi poplavu proti proudu, ale mně to zase nijak výjimečné nepřišlo, dokonce se dá říct, že jsem se notně trápila a často uvažovala o předčasném ukončení. Když to mám porovnat s knihou, kterou jsem četla ve svém nejsilnějším čtecím období před více než polovinou svého života (to zní strašně, btw.), film ve mně zdaleka nevyvolal takové emoce. (18.01.2015)

Čirá poezie. Má-li být československá kinematografie reprezentovaná tímto dílem, máme být sakra nač hrdí. Nedovedu si představit, kam výš by ještě Marketu mohla posunout původně zamýšlená linie s králem (viz Ostře sledované filmy). (28.03.2008)

Markéta Lazarová je jistě po právu označována jako nejlepší snímek naší kinematografie, a i když u nás podle mě vznikly lepší filmy, tak i přesto musím tomuto filmu přiznat jeho nepřehlédnutelné kvality. Rozhodně musím pochválit technické zpracování, které je na svou dobu na vysoké úrovni: od úžasných surových obrazů ze středověku, přes nepřeslechnutelnou Liškovu hudbu až po neuvěřitelně autentickou výpravu. Samotný příběh je velmi dobře vystavěn tím, že je rozdělen do dvou částí a proložen množstvím alegorií a symbolů, avšak jeho největší slabinou pro mě byla jeho přílišná roztaženost, která si pohrávala s mojí diváckou percepcí. Zkrátka jeden z filmařských klenotů vzniklý během zlaté éry naší kinematografie, který byl natočen takovým způsobem, že dokáže obstát zkoušku času. (01.07.2015)

strašlivá nuda, plná naprosto nesmyslných a nerozumitelných scén. Všude se mluví o tom, že jim vládne král, což odkazuje ke 13. století, ale přesto ten středověk vypadá, jak na začátku doby kamené, lidé tam bydlí ve zřícenínách a na krk si vážou kosti. Strašně moc záběrů je točených skrz trávu nebo křoví či z nějakého prapodivného uhlu, že se to skoro nedá sledovat. Postsycnchrony postav v pozadí (někdy i v popředí) naprosto nesedí na pusy, které klapou úplně mimo. Pro někoho je to možná umění, na mě to působí jak nepovedené nekoukatelné dílko jak od pseudointelektuálního studentíka filmové vědy. BTW pane Vláčile, viděl jste někdy vlka? Německý ovčák je mu asi tak podobný jako pudl nebo jezevčík. Našlo by se 100 jiných psích plemen, která by vypadala věrohodněji. (27.10.2011)

Z toho filmu úplně dýchá středověká atmosféra. Místy mě film trochu nudil, ale to je asi dané původní Vančurovou předlohou (která mě nudila prakticky celá). Rozhodně to ale stojí za vidění - na co Vláčil sáhl, to proměnil ve zlato. (12.04.2007)

Proč jsou vždycky ''tyhle'' filmy tak dlouhé? Proč jsou dlouhé filmy vždycky ''takovéhle''? A Bůh řekl budiž tento lyrický nonsens nejlepším filmem české kinematografie. Opus o Markétě a jejím stockholmském syndromu, při kterém jsem se téměř stal duševním lazarem. Pokud vás zničilo Údolí včel, Markéta vás zničí dvakrát tolik. Je totiž dvakrát tak dlouhá. 3/10 (07.11.2013)

Historická freska využívající filmového média až do nejtěžšího absolutna. Jedná se o unikátní epos i v měřítku světovém -> historické zestručnění u Vláčila neexistuje, snímek staví na nesmírné emocionalitě a enormním popíráním veškerého filmového vyprávění, kde pojem historický ztrácí smysl. Poselství je Vančury, ale stavit ho do protikladu k možnostem filmu je naivní. Každý svou roli prožil, herectví se zde stírá bez ohledu na historickou realitu, protože lidskost je stále stejná. Drásavá poetika a Vláčilova životní zkušenost ho od nové vlny odlišovala, jiný by toto nevytvořil. Chce to bedlivé oko a velkou trpělivost, ale pokud do filmu proniknete, získáte nesmírný zážitek. (24.03.2006)

Neuvěřitelné si v době, kdy československý historický film představuje Báthory představit, že zde bylo možné zplodit takovýto film. Legendární filmový artefakt, klenot klenotů. Viděl jsem to zatím jednou v kině (remaster) po těžkém pracovním dni, dvakrát jsem si zdříml a prakticky nepochopil vazby mezi postavami (což prý bez znalosti předlohy je dost náročné). Stejně to bohatě stačilo. Zahajuji tím svůj cíl vidět za svůj život Markétu Lazarovou ještě alespoň desetkrát (12.10.2011)

For Me 94% (31.12.2008)

Rovnou říkám, že žánr "poetický" ve mně vzbuzuje nedůvěru vůči filmu, protože většinou mi úplně nesedí. Ale Markéta Lazarová je příjemné překvapení, dějově samozřejmě nic velkolepého, ale příběh je postačující a Vláčilem dobře zpracovaný. Nevím, jak dlouhá je Vančurova předloha, ovšem ty tři hodiny na mě byly trochu dost a místy jsem se fakt nudil, což je jediné, co mi brání jít k čtyřem. Uchvátila mě ale atmosféra - hudba/kamera/výkony a prostě složení toho všeho a jaký pocit to vyvolává. Markéta Lazarová jako postava i snímek působí až uhrančivě a celá působí tak snově, spíše než stroze historicky. (16.04.2016)

První setkání s Vláčilem a novou vlnou v kině plném ukecaných adolescentů. A já byla velmi příjemně překvapená, ačkoli 162 minut je pro mě vražedná délka, navíc při absenci nosného děje. Pořád je však na co koukat. *** Naprosté vítězství formy nad obsahem, vynikající a zajímavá kamera, hudba a výprava. Herci jsou výrazní, ať už Josef Kemr či mladičká Magda Vašáryová... *** Celkový dojem kazí snad jen hodně podivné postsynchrony... (05.05.2008)

Osobně jsem koukal jako blázen. Vůbec se nedivím že se jedná o (údajně) nejlepší český film všech dob. Skladba děje, kdy se některé věci dovídáte pěkně napřeskáčku, to se u nás tak často nevidí (možná vůbec nikdy). Kamera je v tomhle filmu skvělá, stejně tak hudba geniálního Zdeňka Lišky. Herci hrají tak nějak v rámci možností, ale Josef Kemr je v roli toho špinavého, starého, uřvaného potomka Straby naprosto skvělý. Je zvláštní sledovat pohromadě tu trojku z prince Bajaji. Sice je tu trochu jiné rozložení jejich vztahu, ale i tak je to pěkný. Je pravda, že ten film byl pro mě docela náročný svou délkou a některými místy, u kterých jsem se přeci jen trochu nudil, ale celkový dojem z filmu je přinejmenším tak za 95%. P.S.: Včera (27.4.2012) jsem měl možnost shlédnout zrestaurovanou verzi filmu. Na velikém plátně, s obrazem tak čistým, jako tomu bývá u klasických hollywoodských bijáků, byl ten film vynikající... Takhle nějak by ten film měli vidět všichni, protože ten film vypráví hlavně obrazy... Nádhera... (05.04.2009)

[100%] (15.07.2005)

Absolutně nechápu povyk kolem tohoto snímku. Pár pěkných obrazů, na české poměry zajímavá a pěkná hudba neudělají z této jinak nudné podívané nic víc. Nerozumím některým splašeným scénám, nerozumím divnému dabingu s ozvěnami a nelíbí se mi ani poetika s jakou byl film kompletně pojatý. Působí to na mne stísněně, celkem morbidně a tak nějak divně vůbec. Uznávám hodně dobré herecké výkony, zejména Josefa Kemra, Vladimíra Menšíka a Magdy Vašáryové. Naprosto vražedná je pak délka 162 minut. Nechápu také vysoká hodnocení lidí, kteří dokáží naklábosit o podprůměrném snímku dost jen proto, že je obecně označován za kulturně přínosný . Nehodlám se mezi podobné zařadit, nevynáším soudy dle smýšlení několika rádoby kritiků a znalců, ale dle svého vlastního přesvědčení. Sama Magda Vašáryová v roce 2011 na festivalu v Karlových Varech přiznala, že v ní film i po 44 letech zanechal mnoho deprese. Vzhledem ke stylu natáčení se ani nedivím, ve mě je, jako v diváku zanechal též. (07.01.2012)

Poprvé, někdy v útlém věku v ČST, to byla nuda k... ukousání, vleklo se to jako smrad, mluvili tam podobně jako v nenáviděné Nedělní chvilce poesie a nechápal jsem zhola nic, jen jsem obdivoval prak a jiné středověké zbraně. Zato ovšem v časech mého filmového zrání, kdy jsem chodil v manchesterovém saku do Ponrepa na Bergmany a podobné, jsem si při obcování s tímhle veledílem chrochtal blahem. Tak výsostnou syrovostí a poetikou zároveň, navíc vhodně černobílou, oplývá snad ještě jedině Andrej Rubljov, tedy aspoň z těch filmů, které znám. Nevím nevím, kdy a jestli vůbec někdy si tenhle skvost zase pustím, i když mi už léta straší na exteráku, ale spolu s Údolím včel a Juráčkovým Případem pro začínajícího kata, ho považuju za vrchol jinak většinou nezajímavé, nudné, nízké a plebejské české kinematografie. (07.09.2014)

Film, který v momentálním životním stádiu asi nejsem schopný strávit, docenit a nejméně ze všeho hodnotit. Můžu ocenit zemitou, krutou, skvěle vystiženou atmosféru středověku. Můžu vynést do nebes Vláčilovo obrazové mistrovství. Sejně tak můžu chválit poeticky podprahové příběhy jednotlivých postav, které je v souladu s tvůrčím záměrem obtížné vyčíst, ale jsou tam. Žádná z těchto věcí ale nezmění nic na faktu, že jsem u filmu trpěl jako zvíře a z 80 % jsem nechápal, co se v něm vlastně v daný moment děje (víc matoucí mezititulky jsem ještě neviděl!). Možná se k filmu někdy zvládnu dokopat ještě jednou a budu o něm schopný říct víc než tenhle blábol. Ale jistý bych si tím určitě nebyl. (16.11.2015)

Trošku škoda toho "optimistického" konce jako ze starých pověstí českých... Moc mi tam po tom tripoidním dekadentním středověkém šílenství neseděl. Markéta je opravdu kolos a navíc "univerzální", srozumitelná nejen čechům - možná proto ji po právu můžeme zařadit mezi nejvýznamější (nejlepší ?) české filmy všech dob. Vláčil dokázal skvěle pracovat s obrazem a celkovou atmosférou, vrcholu dosahuje film ve scéně, ve které stařena vypráví báji o Strabovi - je to nářez. Jen fakt škoda toho konce - 9(a kousek :))/10 (19.01.2007)

"Cesty Páně jsou.. ..nezřetelné !!" Ač Markéta Lazarová podle většiny odborníků i diváků patří mezi největší tuzemské filmové klenoty, už jen zdejší velmi rozporuplné hodnocení napovídá, že ne každý tento názor sdílí, pod což bych se velmi rád podepsal i já !! Osobně totiž za vrchol tvorby režiséra Františka Vláčila považuji naprosto famózní Údolí včel, které vlastně vzniklo pouze proto, aby se amortizovaly náklady vložené do Markéty Lazarové, jejíž natáčení se protáhlo, a tvorba tak i logicky prodražila !! Příběh tu tentokrát není nijak důležitý, v popředí totiž stojí věrné vykreslení historických reálií a filmová poetika jasně patrná z každičkého záběru, poetika, která si vystačí sama se sebou !! Ve výsledku se však stejně jedná o takřka po všech stránkách mistrovské převedení Vančurovy klasiky, byť ta na mě zapůsobila docela jinak, tak mocně, jak si jen je možné představit, na jeden z nejzajímavějších a nejhodnotnějších filmů naší kinematografie, který však nepatří k zrovna těm snadno stravitelným !! Z této vizuálně epické orgie vyčnívají snad jen famózní herecké výkony Vladimíra Menšíka a Josefa Kemra a samozřejmě až nestředo(temno)věce krásná Magda Vášáryová.. Podotýkám, že ve zrestaurované verzi na Blu-ray si užijete naprosto neopakovatelný zážitek !! (04.05.2013)