Marketa Lazarová

Odvrácená strana filmové optiky. Dotek Tarkovského Andreja Rubleva. (13.09.2017)

Tak jsem si říkal, co to může být za film, že má 86% a 3 z mých 8 oblíbených uživatelů dali 2*. To je podezřelé a u mne na čsfd ojedinělé. Teď už vím proč. Jak píše Douglas, je to nádherně natočená nuda. Skutečně je 160 minut dost a marně tápu v paměti, že by nějaký náš film měl podobnou stopáž. Přitom každý záběr vypovídá, že kameraman odvedl svou práci na výtečnou. Stejně jako jiní, scénárista, režisér, herci, kostýmerky atd. Magda ukazuje své krásné mladé kozy a můj oblíbený středověk mi je tak ještě milejší. Vypodobněn byl opravdu velmi realisticky. Umělecky skutečně dokonalý film, ale tou nudou zavání. Je to u mne trochu na hraně, mezi 3* a 4*, ale to umělecké krásno musím zohlednit! (06.05.2008)

Dokonalá filmová báseň. Vláčil se tímto filmem katapultoval do mého filmového nebe. Tento pán si klidně může potřepat rukou s Bergmanem či Tarkovskym a to jako rovnocenní partneři. To co dokoázal s Vančurovou poémou je nepopsatelné. Obrazy maluje jak staří mistři, symboly a metafory použivá s obrovskou naléhavostí a i když všechny nepochopíte stačí je nechat na sebe samovolně působit a ve výsledku to vůbec neubere na vnímání celého díla. Kamera je takřka geniální, Vláčil totiž umí vyprávět i obrazem. Příběhu rozproštěnému do kapitol nechybí spád ani tempo. K tomu ještě nádherně syrová atmosféra středověku, kde Statečné srdce vypadá jako naaranžovaný kýč ze studia. Herci jsou výborní, ale nejvíc asi strhne samotný Josef Kemr, jemuž je snad ta postava Kozlíka napsaná přímo na tělo. Jedinou vadou na kráse byl pro mě fakt, že jsem moc nepřekousnul ten vývoj v ústřední milostné dvojici. To že se po tom všem nakonec do něj zakouká nebylo podáno moc přesvědčivě, ale čert to vem. Vláčil taky dokazuje že je mistrem střihu a montáže, scéna lítého boje podbarvená modlitbou Markéty je jednoduše nezapomenutelná. Tento film není určen masovému divákovu, tento film si žádá velkou divákovu spoluúčast, ale nakonec to vše stojí za to. Možná unáhlený soud, ale toto je nejlepší český film, který jsem kdy zhlédnul... (13.08.2006)

Ani kino nepomohlo, abych Marketu strávil, pochopil, nedejbože docenil. FEBIOFEST 2008 (31.03.2008)

3/4 filmu jsou nuda. A pak... záblesk a najednou je to zajímavé, pohyblivé obrázky ožijí a vy si říkáte, super, konečně se něco děje, jenomže pak to zase sklouzne do nudy a vy máte 123 minut na to, abyste se nudili nebo přemýšleli o nemsrtelnosti brouka. Fakt škoda na to, že je Markéta Lazarová, čekala jsem víc, ale tak to už je jedno. Viděno, jak se chtělo, nemůžu si stěžovat... (24.01.2009)

Zasloužilý uspávač hadů Vláčil se vzepjal k životnímu výkonu a jeho veledílo dokonce léčí. Ano, film skutečně pomohl řadě pacientů překonat insomnii. Skoro tříhodinová intelektuální orgie by totiž uspala i čerstvého absolventa filmové teorie. Působivé jsou jen kamera a hudba. Zbytek je dlouhý velký špatný. (19.11.2022)

Stylově velmi podobné jako Údolí včel a mnohem slavnější, přesto Údolí hodnotím maximálně a Markétu sotva průměrem. Ano, dobové reálie, kostýmy, herci, brutalita, to všechno je skvělé, ale já za tím prostě nevidím nic, co by mě jakkoli oslovilo. (06.06.2007)

(1001) Vlci útočí ve smečce. Kniha se mi četla těžce, film se mi sledoval lehce. Konečně jsem mohla přemýšlet nad obsahem, ne zápolit s formou. Nicméně teď bych se do knihy ráda dala znovu, abych plně prohloubila svůj prožitek. V knize jsem Kristiánem opovrhovala, zde jej miluji. Jeho postava může sloužit jako ukazatel toho, co se se mnou v průběhu sledování filmu dělo, a Alexandra zase vyjadřuje postoj, jaký zaujímám k životu. Adam, to je ta touha vysmívat se všemu a všem, ve své podstatě je nejstatečnější a nejzbabělejší ze všech, snad si jako jediný drží nadhled. Mikoláš chce vlastnit a nakonec je z toho vlastnění unaven, ale přestat už nemůže, pije až do dna. Nejhůře ze všech rozumím Markétě, se kterou nemám žádný styčný rys. Ale právě proto mě tak dráždí. ♥ (16.06.2009)

Jsou filmy , které se dají spořádat jako hamburger a jsou takové, které si vychutnají jen zkušení gurmáni. Markéta Lazarová není párek v rohlíku,, který by se dal zchroupat mezi psaním SMS a pařbou na počítači.Je to dlouhý film, ale úplně jinak než jsou dlouhé filmy z Jacksonovy trilogie Pán prstenů. Vychutnat si Markétu, znamená být odpočinutý, vnímavý a patřičně naladěný. Je to bez nadsázky náročný film, který vyžaduje soustředění, protože má jen minimum dialogů a promlouvá spíš obrazem a hudbou. Markétu ocení nejspíš ti, co nelitují čas na návštěvu galerie nebo četbu básnické sbírky. Takoví přijmou Vláčilovu symboliku a poetické scény, hru světel a stínů nebo panoramatické dlouhé záběry kamery na zamlženou močálovitou krajinu, kde je doslova z obrazu cítit hnilobný zápach...Herci jsou dobří, ale Markéta je film, na který se jde kvůli režii, kameře a hudbě. Zároveň je to snímek, kterému svědčí víc velké plátno kinosálu. Celkový dojem 100 %. (08.12.2007)

Připraven jak na totální nudu, tak na grandiózní filmový zážitek, usedl jsem řádně odpočatý k projekci Markety Lazarové. Faktem je, že mě film pohltil na dlouhé 2 hodiny a občasná nuda se začala dostavovat až cca 40 minut před koncem, kdy snímek začínal chvílemi nabírat až fantazijní podobu, kterou jsem moc nepobíral (osud německého mladíka, vstup do kláštera). V každém případě mě ale Marketa Lazarová celkem zaujala, hlavně svojí formou (perfektní kamera a hudba) a rozhodně těch předlouhých 162 minut nepovažuju za ztrátu času. Závěrem bych chtěl jen vyzdvihnout herecké výkony Kemra, Veleckého, Vášáryové a zkritizovat tvůrce za absenci překladu německy mluvených pasáží, ze kterým jsem nevyrozuměl ani zbla. Hodnotím slabšími 4*. (28.10.2010)

Klasické veledílo československé kinematografie blahých let šedesátých .... Vančura, z nebe žehnající citlivým rukám svých dovršitelů. Filmová řeč, která dále rozvíjí nenapodobitelný, požitkářský a přitom hladivý jazyk zbraslavského lékaře. Lidská plnost všech postav, pravděpodobných předků tohoto plebejce se šlechtickým rodokmenem (vladycký rod Vančurů z Řehnic). V těchto glosách lze donekonečna pokračovat, aniž by touto cestou bylo možné vyčerpat bohatství obsahu i formy přístupů obsažených v díle skvělého českého režiséra a jeho týmu. Z hereckých kreací v mé tehdejší stále polodětské paměti zůstává dívčí krása mladičké, talentem fascinující Magdy Vášáryové a neobyčejný Menšíkův potulný mnich. Vrcholné dílo, vrcholný zážitek, klasická hodnota. Co dodat? (25.08.2007)

Moc dobrý film, z kterého syrovost a chladnokrevnost přímo kouká. Příběh sice není nijak oslňující, ale to vůbec nevadí, protože film působí velice reálně. Nedivím se tedy, že někteří akcimilující diváci byli nespokojeni. Jistě je na místě vyzvednout také skvělou kameru a opravdu fantastický hudební doprovod, který film určitě posouvá ještě o několik míst nahoru. Knižní předlohu jsem nečetl, takže tohle hledisko nehodnotím. Pro mě osobně jeden z klenotů českého filmu. (18.03.2008)

Filmové utrpení, které je ale nutné vidět - umělecký kýč, co se dokáže zarýt do paměti a snímek vzbuzující dosti ambivalentní pocity. Na jedné straně je každý záběr naprosto bezchybnou momentkou, která by si zasloužila zarámovat a pověsit na zeď, práce s herci a zvěří vzbuzuje dojem, že by klidně za nějakými částmi filmu mohl stát i Lars von Trier, ale na druhou stranu 162 minutová cesta do středověku místy nudí a vleče se takovým způsobem, že je divák nucen protrpět se druhou polovinou až do konce. [MFFKV 2011] (03.07.2011)

Nejprve jsem přetrpěla výkřik zoufalství a totálního selhání, tedy kauzu Marketa Lazarová na českém DVD. První disk je jen holý film, který má natvrdo nastavený takový poměr stran, že v televizi neuvidíte celý obraz, to asi proto, že má každý doma projektor, plátno nebo rovnou mini kino. Takže jsem byla nucena vidět horší, ale zato kompletní kopii vydanou Second Run Ltd. Bonusové DVD pak obsahuje trojici fotografických galerií, nic zvláštního, velmi stručné biografie, tři wtf povídání kritičky Zdeny Škapové, Jana Royta, který má jako jediný, dejme tomu, zajímavé téma a postřehy z pozice historika umění, a Ivo Maráka z UPP. Naštěstí je tu alespoň V síti času, maličký střihák s Vláčilovým komentářem z roku 1989. A tak mi tedy řekněte, k čemu je všechna ta hysterie, když ani pořádné bonusy to nemá? Nehledě na to, že titulky vydávané za české a anglické jsou vždy jen anglické. ___ No, více není třeba se rozohňovat, na každý pád je Marketa Lazarová dílem, které by se mělo zbavit mýtu a stát se znovu jedním z těch zajímavějších kousků 60. let a nikoli jediným vyvoleným filmem mezi všemi. Pokud by měla zůstat vyvolenou, musela by být absolutně univerzální, ať už by se popasovala s jakoukoli kritikou nebo škatulkou. Musela by dostát symbiozy diváckého i uměleckého filmu, vynikajícího hereckého filmu, ve kterém funguje umělecká licence, dramatická adaptace i zachycená etapa v historii. A Marketa je v mnoha ohledech unikátní, ale není povšechně dokonalá. Vraťme ji zpět na zem a stane se ještě lepším filmem. (09.12.2012)

Prokletí Markety Lazarové spočívá v její jedinečnosti. (04.01.2010)

Filmová genialita dovedená do těch největších dimenzí. Z každého záběru, z každé sekundy sálá tu chlad, tu nejistota, tu zase osvícení a pohlazení. Jímavá hudba Zdeňka Lišky prohlubuje dané okamžiky a vlastně ona s obrazem je hlavní podstatou filmu. Rozplývat se nad umem Františka Vláčila, perfekcionisty každým coulem, je jen nošením dříví do lesa. Marketa Lazarová v nezapomenutelném podání mladičké Magdy Vašáryové symbolizuje krásu, čistotu a nevinnost v zabláceném, temném a brutálním středověku. Loupeživý rytíř Kozlík je taktéž nezapomenutelnou postavou a jeho brilantní stvárnitel Josef Kemr byl v masce ohyzdného drsného starce téměř k nepoznání. Oblíbenec Františka Vláčila mohutný Zdeněk Kryzánek v roli hejtmana Piva je jednou z těch nejopravdovějších hereckých kreací, která byla v českém filmu představena. A samozřejmě také zmíním Mikoláše, syna Kozlíkova v podání uhrančivého Fera Veleckého, který se stal mojí nejoblíbenější postavou tohoto filmu. Je pravda, že "Marketa Lazarová" nesedne každému. Ale těm ostatním se dostaví překrásná filmová báseň s jedinečnou symbiózou hudby a obrazu. (25.03.2006)

Náročnější než leckterý (i ten poslední) Malick, nicméně bezesporu krásný film s dokonalými obrazy, Liškovou nádhernou hudbou, neskutečně středověkou atmosférou, skvělými hereckými výkony (Josef Kemr a Vladimír Menšík především) a příběhem plným myšlenek a otazníků, které mě jistě brzy donutí k tomu, abych se na Marketu podíval znovu a řeknu vám, že moc rád.__P.S Stalo se, a teď už tu pátou hvězdu přidávám. (07.10.2011)

Tak tohle tedy nedávám. Jsem schopen pochválit kvalitní hudební stránku, zajímávé a dost možná originální pojetí, neobvyklou drsnost a možnost zamyšlení. Avšak v ději jsem se absolutně nechytl, postavy, až na dvě nebo tři, mi byly naprosto cizí - a ty zmíněné dvě nebo tři - to je spíš něco ve smyslu: "Jo, tak ty už jsem v tom filmu párkrát viděl, ale kdo to sakra je?", námětem ( i když, co byl vlastně námět?) to bylo úplně mimo mojí sféru zájmů a to vůbec nejdůležitější - sedačka v kině se mi tentokrát zdála hrozně tvrdá! Ale teď vážně....dočetl jsem se, že obsahová stránka zde není podstatná ve srovnání s výtvarnou a poetickou kompozicí. Jasně, to můžu v klidu potvrdit. Škoda, že já ve filmech spoléhám především na obsah a ten když se nedostavuje, začínám být nervózní a počin mě pak nezaujme ani v těch okrajových požadavcích, jako je poutavost či zábavnost...avšak...překvapivě jsem se nenudil tak, jak jsem čekal. Asi už začínám být starý a čas mi rychleji utíká :-) (07.10.2006)

Předloha historického příběhu Markéta Lazarová od Vančury, byla určitě hodně obtížně filmovatelná, než se na první pohled zdálo. Je to něco mezi básní a baladickou prózou, Vlačilovi se podařilo nevšedním způsobem ztvárnit historickou fresku. Životní tvrdý boj Markéty je líčen v těžkých, drsně sugestivních černobílých obrazech středověku. Opravdu velice působivé filmové zpracování, určitě to vyžaduje hodně přemýšlet, ale tenhle film stoji za zhlédnutí. Ostatně Markéta Lazarová nebyla marně nejdražším filmem 60. let v tehdejším Československu (21.10.2007)

Mno co k tomu napsat... Trvalo mi nehorázně dlouho než jsem se k téhle pro mnohé lidi klasice a údajně i nejlepšímu ČS filmu všech dob dokopal. Věděl jsem proč mi to tak dlouho trvalo a tušil jsem už dopředu, že mi to asi úplně nesedne, protože prostě s rukopisem pana režiséra Vláčila se až tak úplně neumím potkat. Snad s výjimkou Adelheid a Stínů horkého léta což byly, ale na poměry režiséra poměrně srozumitelný filmy. Tady jsem věděl předem do čeho jdu a fakt je, že jsem dostal jeden z nejvíc nediváckých zážitků ve svým životě. Ano obrazové kompozice jsou brilantní. Natáčení v reálných podmínkách kdy se herci brodili sněhem a blátem muselo bejt brutální a i díky tý dokonalý výpravě bez problémů uvěřím, že se to opravdu odehrává ve třináctým století, ale co je mi to platný když hodně scén šlo úplně mimo mě respektive jsem absolutně nepochopil jejich vyznění. Navíc se nemůžu zbavit dojmu, že i přes to, že kamera je vymazlená, tak spousta záběrů a obrazových kompozic působí dojmem, že jsou delší než bylo nezbytně nutné. Ale ok zůstaneme neutrální. Kemr opakovaně potvrzuje v roli Kozlíka svou hereckou třídu. Příjemně mě překvapil Menšík kterýmu jsem tu vesměs dramatickou roli sežral i s navijákem. No a co se Vášáryové týče, tak i když platí, že jsem jí nikdy moc nemusel, tak tady jako vyloženě mladinká a na první pohled hrozně křehká a zranitelná působí jako dokonalý kontrast k tomu drsnému ději ve filmu. No a tím bych to asi uzavřel. Kvality tohoto filmu rozhodně nehodlám nijak rozporovat, ale na druhou stranu troufl bych si tvrdit, že tohle jako největší náš film všech dob? Tak to ani náhodou.65% (20.01.2024)