Dogville

Do jisté míry určitě obdivuhodný experiment na pomezi divadla, filmu a studiové inscenace, s úplnou redukcí kulis i rekvizit, jsem bohužel nedokázal přijmout s bezvýhradným nadšením. V první řadě mi dost překážely vstupy vypravěče, který zazníval až příliš často, nejenže občas zbytečně přímočáře oznamoval to, co buď šlo vytušit z obrazu nebo určitě bylo možné ve stejné chvíli rozehrát i tradičním způsobem, ale rovněž mě nejednou vyrušil z pohlcení celkem obstojnou atmosférou, kterou se v minimalistické režii podařilo v ojedinělých kulisách-nekulisách vytvořit. Zadruhé: ta délka, ta délka... ačkoliv, kdyby Trier zredukoval vypravěče který mě občas tolik rušil, asi by se zredukovala i stopáž nebo by mi vadila méně. Musím říct, že jakkoliv se mi spočátku zdál Dogville dějově trochu nezáživný a během první hodiny jsem ještě bojoval i s celkovým stylem, v druhé polovině mi začal čas ubíhat velice slušně. A do třetice, připadá mi škoda, když režisér v rámci svého velkého experimentování z času na čas úplně ztratil kontrolu nad svými nápady a nevyhl se několika prvkům (např. když se herci bouchají na imaginární dveře či krmí štěkajícího psa nakřesleného křídou na podlaze), které z 90% důstojnou záležitost v těch zbývajících 10ti procentách obsahu překlopí až do roviny polosměšné kuriozity... žel přesně jedním takovým úletem celý film před závěrečnými titulky i končí. A vlastně ani netuším, v jaké náladě jsem měl od filmu po skončení „odcházet“, když po dost vyhroceném konci celého příběhu a vyvrcholení dost kruté ústřední myšlenky s poznáním, že v každém z nás je vlastně ukrytý nějaký ten kus velké svině, nechává Trier zaznít veselou taneční písničku o Americe. Měla být to tedy všechno jakási ironie? Já se v tom Trierovi někdy vážně nevyznám... :o) Je mi však jasný, že je to pořád Lars von Trier, který si může ve svých filmech dovolit opravdu cokoliv a vždycky se najde spousta diváků, kteří mu všechny úlety naplno zbaští a budou opěvovat jako něco famózního. Jestli tady dle mého názoru bylo něco famózního, tak určitě jsou to herecké výkony, které tu studiovou prázdnotu kolem dokážou přebýt... dlouhý rozhovor mezi Nicole Kidman a Jamesem Caanem coby dcerou a otcem ke konci, v téměř úplné tmě v prostoru uzavřeného auta, budiž spolehlivým příkladem. Nebo scéna s katarzí mezi Gracem a Tomem mezi nákladem škatul s jablky, natočena při tom na jeden záběr přes vrchní síťku náklaďáku, bude také určitě patřit k těm, které mi z Dogvillu hodně utkví v paměti. Hodně váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami, neumím se přesně rozhodnout, ale bohužel vnímám v tom ze strany Triera i tu sebestřední pózu, která mi pak spolu se zmíněnými výhrady trochu brání jít výš. Přesto z Trierovy tvorby za mě určitě jeden z těch lepších a zajímavějších filmů, byť na takový Tanec v temnotách tohle nemá ani náhodou.. [70%] (01.04.2022)

Tenhle film je naprosto příšernej a pitomej. Otravuje mě dávno po zhlédnutí. Neustále chce něco dodávat a zabírat si pro sebe mé mozkové buňky. Myslel jsem, že jej dostanu z palice tím, že jej zde ohodnotím a tím zpečetím celý můj vztah s Dogville. Ale ne, on přišel znova a řekl:"4 hvězdičky? To je málo, víš jak jsem důležitý." Takže ačkoliv šrotuje, okamžitý dojem nebyl tak silný, tak díky moci magie nelze kliknout na 4 hvězdy. Podvod. Ošklivý film. (02.03.2011)

To byl zas jednou humus a o to víc jsem nasrán, že jsem se na Dogville tak těšil. Vzhledem k prostředí kde se film odehrává( přitroublá kulisa mě velmi nesympatická) jsem doufal, že se nějakým způsobem zvýší umělecká stránka či snad jiné pozitivum, které by mě potěšilo, ale bohužel. Nezbývá mi, než to v plné parádě filmu zazlít a o kameře, díky které mi připadal film ještě více amatérštější ani nemluvě. Dialogy mě nechytly a hlubokou myšlenku, kterou to zřejmě má, jsem nezaznamenal a ani nemám sebemenší chuť o ní přemejšlet. Možná jsem tento film nepochopil, ale faktem je, že mě neoslnil vůbec ničím. Teď už chápu, proč je Lars von Trier považován za kontroverzního režiséra, já doufám, že ostatní filmy z jeho dílny dopadnou mnohem lépe než tento duchaprázdný blábol. 1* z úcty k Nicole. (29.05.2011)

Metafora na Ježíše a odsouzení lidské společnosti, která páchá hříchy při hladině vědomí, jež neumožňuje se chovat jinak. Nebo umožňuje? Měl by následovat trest? Nebo porozumění a odpuštění v nejvyšším etickém kodexu empatie? Byl jsem znuděn první polovinu filmu, zhnusen druhou polovinu a posledních pět minut jsem si tak nějak oddechl, spadl mi kámen ze srdce. (14.04.2016)

Drsný a nekompromisní experiment, kde se divadlo střetává s filmem tak, jako nikdy předtím ani potom. Silné ale velmi nepřístupné. (15.12.2006)

Tento film považuji za jeden z nejhorších, jaké jsem kdy viděla.. Trier už vážně NIKDY více! (11.04.2010)

Od Larsa nehodno čakať nič jednoduchého a ľahkého. Dokonca aj všeobecné zistenie, že ľudia sú zlí a zrejme nenapraviteľní, dokáže zabaliť do nevšednej formy a "trápi" s ňou diváka. Tentokrát zvolil originálny prístup, keď celé mestečko Dogville je obrovské javisko s nakreslenými pôdorysmi domov a ulíc. Obyvatelia sa pohybujú po vyznačených priestoroch a pantomimicky ovládajú nepotrebnosti, akou sú napr. dvere. Hoci je táto nevšednosť všadeprítomná, všadeprítomná je aj bolesť pri vnímaní ľudskej pretvárky, lží a zneužívania. Tým spúšťačom je mladá utečenkyňa, ktorá hľadá azyl a dostane sa jej ho v podivnej komunite. Videl som režisérsku verziu, ktorá mi ozaj pripadala pri spoznávaní charakterov jednotlivých obavateľov nadmieru dlhá. Lebo to záverečné poznanie je síce efektné, ale očakávané. (22.09.2011)

Místo městečka, psa a keříků angreštovníku - křídou načrtlé půdorysy... divadelní scéna. První hodina krásně utekla - byla vtipná, hřejivá - americká vesnička ve Skalistých horách do svých řad přijme neznámou dívku... uchlácholen, zapomněl jsem, co lze od Triera čekat. A najednou k tomu došlo - z Nicole se stavá sexuálni otrok mužů a ženy ji za to nenávidí. Naštěstí, Trier z toho vybruslil docela překvapivě. (následuje SPOILER) Hrdinka se z počátku sice poddá, ale nakonec se vesničanům krutě pomstí (líbilo se mi přirovnáni v Cineme, že Nicole je Ježíš, který se nakonec rozhodne nevykonat obět, ale zabije Jidáše), což vzhledem k ostatní režisérově tvorbě působí velmi osvěžujícím dojmem (i když o nic méně depresivním). Jak už jsem naznačil, scéna je vyřešena úžasně. Strohé prostory možná podněcují fantazii nejen samotných diváků, ale i herců, kteří se nebojí do rolí víc opřít a snad až divadelně přehrávat. Paul Bettany je skvělý jako vždy. Nicole je taky výborná. Zásluhu na výkonech má jistě i Trierova kamera, která detailně mapuje tváře protagonistů. Trier popírá pravidla, které si stanovil v projektu Dogma, ale to mu umožňuje stanovit si libovolné mantinely ve vlastním světě. Ten není omezen ničím jiným než šílenou vizí, která vznikla v jeho diktátorském režijním mozku. (31.03.2004)

Řečeno slovy ze hry Dobytí severního pólu: "Já tady nic extra nevidím. Na Karlštejně měli aspoň stánek s buřtama." Tenhle film možná pohladí ego pseudointelektuálů, kterým stačí málo, ale musí to být podání náležitě inovátorsky, a jsou z toho hin. Ale jinak tenhle film není filmem, není divadlem, příběh je pitomoučká historka bez většího přesahu, protože jde o jakýsi subjektivní pocit pana autora bez znalosti pozadí a příčin. (12.05.2008)

Tak rozhodně bych Dogville označil za, pro mě osobně, nejlepší Trierův film (vyjma těch několika co jsem ještě neviděl) a to především z důvodu, že z filmu nečpí Larsovo ego a sebehoničství v takový míře, jako u ostatních snímků. Nicole Kidman patří k mým nejoblíbenějším herečkám a o jejích kvalitách není třeba mluvit. Forma vyprávění se mi zamlouvala, obsah se na konci ukázal jako dost drsný, možná pro mě jediná vada na kráse. (23.01.2012)

To by nebyl Lars von Trier, aby se nepředvedl s něčím výjimečným. Do městečka nakresleného kompletně na podlaze se "přistěhuje" zprvu nechtěná návštěvnice, kterou si všichni zamilují, abysme poté sledovali postupný rozvoj pochybností a nenávisti k této osobě, vedoucí až k ... (12.12.2009)

To bylo silné, velice silné. Dánský zázrak Lars von Trier znovu trápí a neobtěžuje se jednoznačným, hned v prvním záběru rozehraje nepřívětivý vizuální minimalismus a dává nutný podnět k fantazii (i herci jsou s minimem kulis a vtíravou kamerou pod ještě větším tlakem). Na Trierovýh filmech mě vždy zaujme, do jaké míry se v nich probouzí mé optimistické já, které hledá a předpokládá to lepší, i když vše hovoří proti. Je to film o morálce, na ploše několika metrů a o osmi částech se pracuje s lidskou psychikou. Trier napsal dokonalé postavy, jejich charakteristika neodpovídá střihu koncepčních seriálů, jelikož o nich de facto i na konci víme stále jen velmi málo, přestože režisér sdělil vše podstatné. Koncept uzavřených okruhů má krom uměleckého rovněž další význam a tím je funkce vypravěče. Ten má v Dogville na rozdíl od většiny filmů opravdu význam. Už jen proto, že namísto planého komentování dění, pokládá další otázky. Velice chytré otázky, na něž film samozřejmě nedává jasnou odpověď. Umím si představit, že mimořádné formální řešení není každého šálek kávy a jakási Trierova art licence, kterou by si mohl své filmy tapetovat, dovede být dokonce nepříjemná. Ale tenhle film nejde nedoporučit, chce chladnou hlavu a trpělivost. Dogville si zaslouží pozornost jako málokteré dílo. (17.08.2010)

For Me 75% (14.09.2008)

Zajímavě a propracovaně zpracovaná studie o tom, jak se dá zneužít pocitu mít nad někým navrh, mít nad ním moc. Zkráceně, film o tom, že lidi jsou, poskytnou-li se jim k tomu podmínky, prostě svině. A nejhorší jsou ty pokrytecké svině - to i u těch gansterů, co se ve filmu objevují člověk hned ví na čem je, ale u těch, kteří vám jednou rukou s úsměvem plácají po rameni a druhou rukou vám zaráží do zad krumpáč, to hned neví a často trvá, než si to jejich sviňáctví člověk uvědomí (a pak může být taky pozdě a už se s tím nedá nic dělat, už je jim člověk vydanej na milost a nemilost). A o tom ten film je, navíc tak nějak trochu zapadá do mého filosofického přemýšlení v poslední době o tom, že ZLO není nic daného, neexistuje žádné univerzální ZLO platné pro všechny. Zlo má mnoho podob, je proměnlivé a hlavně, co je pro někoho ZLEM, pro jiného může/je DOBREM a o tom ten film taky je. I proto závěrečná scéna shledáné otce s dcerou a následná očista, může působit jinak, než by se na první pohled zdálo jasné. Navíc, když mi po ptanácti minutách došlo, že se ten film prostě bude celý odehrávat v těch kulisách, v jakých začal (naprosto skvěle pojatý minimalismus), můžu se skoro 100% věnovat postavám a dialogům (často vynikající záležitost), i přesto jsem často v kulisách nacházel vychytávky a užíval si i je. Že během tří hodin ve filmu nezazněla hudba, mi došlo až když začala ta u závěrečných titulků. A ač má film takřka tři hodiny, ani mi to nepřišlo, tolik zajímavých zvratů film má. Vynikající záležitost, která, pravda, má neuvěřitelný náboj poprvé. Dával jsem to teď podruhé, a jak už člověk pamatuje, co čekat, nebyl to takovej nápor jako poprvé, kdy mě to v kině vmáčklo do sedačky a nepustilo ani na záchod (a pamatuju, že se mi tehdy chtělo strašně!). (18.11.2008)

Tak takhle to může na vesnici vypadat, když režisér nikterak netroškaří a umění klepu či svébytnou povahu uzavřený společnosti dovádí do poněkud přitažlivějšího extrému. Dogville rozhodně v lecčems předznamenalo Manderlay - i ono koneckonců představuje svou novodobou verzi otroctví -, nicméně v kostce na mě zapůsobilo docela odlišně. Hlavně sama Grace tady většinu času budí nefalšovanej dojem politováníhodnýho neviňátka, zatimco v Manderlay bych ji řezal vostošest. Přesto (a jen těžko právě proto) mě ovšem zdejší nekompromisní pointa neuchvátila jako v sequelu, takže se mi zatim uplně nechce na pět hvězd. (10.04.2014)

Sledovat Dogville je jako působit si dobrovolně fyzickou bolest. Lars von Trier zase rozvádí staré známé téma, že lidi jsou svině (a maloměštáci obzvlášť). Znepokojivé, nepříjemné a přesto výborné. (21.03.2008)

Nuda, nuda, nuda a závěr celkem předvídatelný. Jedna hvězda za herecké výkony a nikdy víc viděti. (26.08.2014)

Jak bych to popsal? Odporný film s odporným dějem a netradičním zpracováním. Nám Čechům by tento film mohl hezky pasovat k českému filmu Je třeba zabít Sekala. Tenhle film je podobný (cizinec přijde na vesnici, kde hnusní lidé dělají hnusné věci), jenže Sekal je mnohem lepší. (23.05.2014)

Vrelo odporúčam aj: http://www.staredivadlo.sk/repertoar/dogville/ (23.10.2014)

Minimalistický psycho-thriller dokonale studující lidské charaktery. Bylo to cynické, kruté, brutální a především, bohužel, trefné. Von Trier u mě opět obstál. 95% (17.01.2010)