Tři oříšky pro Popelku

Jako dítě jsem toužila mít sovu, a to byl Harry Potter ještě dávno na houbách… a taky psa, koně a toho prince. I dnes se na Popelku ráda dívám, a pokaždé znovu mě rozesměje, dojme i potěší. Nejkrásnější pohádka. 10/10 (06.06.2011)

Nikdy jsem z téhle pohádky odvázaný nebyl, ale zábavné to je a koukatelné taky. V čechách je to možná vrchol, ale já si myslím, že jde jen o lehce nadprůměrný film. 55% (02.12.2012)

Jedna z nejpovedenějších českých pohádek. (09.12.2012)

Tak tady je krásně vidět, jak máme k těm Němcům zatraceně blízko...100% (25.12.2012)

Jurášek, Rozárka, bílej netopejr, zcepenělá liška a příběh o chtíči. Velejemný filmový útvar, který se narozdíl od poloviny 90.let už zase smí v televizi uvádět bez předmluvy varující před nebezpečím komunistické ideové diverze v klasických pohádkách. Oslava německé zimní krajiny (08.06.2013)

Že ani nekonečná adorácia a do omrzenia uvádzanie v hlavnom vianočnom primetime našich TV staníc nedokázali POPELCE ubrať kúzlo, svedčí jednoznačne v jej prospech a ako dôkaz jej kvality. Nefalšovaný pôvab pri všetkej tej jednoduchosti, o ktorej aj sám režisér povedal, že sa točila najľahšie zo všetkých jeho diel, je jeho najobľúbenejšou a najšťastnejšou rozprávkou tvorí v podstate iba pár ingrediencií, namiešaných tak šťastne - je tu čarokrásna Svobodova hudba, zasnežená krajina, zvieratká a kúzelná hlavná predstaviteľka. A máme tu hotový stredoeurópsky kult, ku ktorého uctievačom nepatrím, ale jeho kvality mi nie sú ľahostajné... raz za pár rokov. ____ Inak, všimol si vôbec niekto, že Popelka je vlastne tiež napokon iba obyčajná zlatokopka ? Dá princovi jedinú podmienku, ale vidiac jeho nekonečnú hlúposť, nakoniec jej to je aj tak jedno a vezme si ho, hoci sa mu predtým vysmievala. Čo na tom, že je to len nafúkaný tupec, hlavne že je princ! A láska zmôže zázraky! Čo na tom, že napokon jedná vlastne podobne ako jej nesympatická sestra ? - fandíme jej, pretože na rozdiel od nej si to zaslúžila tvrdou prácou a láskou k zvieratám! (31.12.2018)

Malokdo si dokaze predstavit Stedy den bez Popelky. Popravde neni se cemu divit. Vzdy pohladi po dusi a nikdy nam nezestarne. Pro nekoho ohrana pisnicka, nekdo na ni neda dopustit. Ja se radim jednoznacne k tem druhym. Vaclav Vorlicek je zkratka brilantni reziser, ktery snese na poli pohadek a serialu srovnani jen s malou hrstkou jinych. Tato pohadka je toho jasnym dukazem. (04.04.2006)

Jedna z pohádek, na kterou se můžu dívat znovu a znovu. (01.08.2007)

S čerty nejsou žerty - to je nejlepší česká pohádka. (14.01.2008)

Tady se mimořádně šťastně sešly příznivé okolnosti, neopotřebovaný talent většiny zúčastněných a zkušenost těch ostatních, trocha německé noblesy, humor bez pitvoření, které zbytečně pohřbívá tolik novějších českých pohádek, a naopak zdravá dávka patosu, kterého se v našich krajích už od šedesátých let povážlivě nedostává. Popelka je když ne „nej“, tak určitě jedna z nesmrtelných. — Na Štěpána 2016 jsme poprvé viděli BD verzi restaurovanou Národním filmovým archivem, byl jsem po všech těch půtkách s kameramanskou asociací a Českými bijáky hodně zvědavý, i odložím si sem bezprostřední pocity: Vyblité orwobarvy za mě nejspíš v pořádku, odpovídají dětské vzpomínce cca z konce 70. let (i tenkrát jsme měli tu a tam srovnání s odpudivě sytými barvami Technicoloru a jiných falešných imperialistických pozlátkových technologií ;) ), na protivný závoj v šerosvitných scénách si spíš nevzpomínám, ale budiž, leč nevím, jestli mě víc rozčiluje umíněné ponechávání prolínacích značek i na komerčním nosiči (na studijní kopii bych to jakž takž chápal, ale běžný spotřebitel si Popelku na Blu-rayi přece nekupuje proto, aby se koukal, jak postavě v detailním záběru problikávají vedle hlavy čtverečky a kolečka, které navíc samy o sobě na čisťounkém stabilním obrazu s nekolísajícím podsvětlením ani omylem nevyvolávají iluzi sledování na plátně klasického kina, ale čistě jen ruší), nebo těžce nesynchronní zvuk (nemluvím o chronicky nesedících dialogových postsynchronech/dabingu, ale o celkovém posunu, navíc v každém díle trochu jiném – ani tady u komerčně vydaného nosiče argumentace historickou autenticitou neobstojí). (12.07.2009)

Jedna z nejohranějších vánočních klasik, kupodivu stále není tak otravná, jak by si její frekvence na televizních obrazovkách zasloužila. Tři oříšky pro Popelku jako pozadí štědrovečerní večeře a rozbalování dárků funguje stále kouzelně, ale člověk musí být opravdový tradicionalista, aby se usazen v křesle, bez žádné další aktivity dokázat bavit u téhle milé, ale nijak výjimečné pohádky. (13.02.2012)

Popelka je dlouhou dobu naší rodinnou Vánoční pohádkou, která u nás probíhá každý rok. Nejen, že je to pohádka, ale má smysl, má nápad a má svůj půvab. (07.02.2014)

Legenda českého filmu a nejkrásnější pohádka, co u nás kdy vznikla. Je proto skvělé, že její sláva přerostla naše hranice a je velmi populární v Evropě (a nejen v tom Něměcku...). (21.04.2014)

Hle Světe zrodila se LEGENDA. Polepka se jmenovala, a s lidma to uměla. S kuší to uměla a tančit jak by smet, však ju taky chuděrka tatínek naučil. Enem ten hrach třídit nechtěla, rači se s koněm projížděla a holuby zaukolovala. Načež prince učarovala i s šatkem přes ksicht. Chytrý princ jenž okamžitě poznal charakter ambiciozní Polepky, ju chtěl okamžitě a střelhbitě za robu. Utekla mu sviňa bo by to beztak macecha zjistila, že není doma a taky musela zkontrolovat robotu po holubech. Jak utíkala až botu z ořechu ztratila. Neměla přece limit...?? Princ to hovado ji nenechal s grácií vyběhnut, hnal se za ňu jak hňup. Vzal botu ze schodu a vysledoval její dom. A tam ji našel. Polepka. (25.12.2015)

I přes nepopiratelný delonovský šarm a pohádkovou urozenost Pavla Trávníčka, mým očím vždy učaruje ten druhý z princovy družiny, Vítek se jmenuje, jenž jakýsi lesk tajemných dálek vepsal se mu do obličeje. (27.12.2015)

Překrásná pohádka (30.11.2005)

K tejto klasike nieje čo dodať... Jediné čo môžem povedať je: Prečo je to klasická Vianočná rozprávka?.. Teda v zmysle, že na Vianoce nemôže chýbať snáď na žiadnom tunajšom televíznom programe... (BTW: všimol som si, že posledné dva roky (pre budúcnosť napíšem číselne: 2007, 2008) sa cez Vianoce objavujú také trháhky ako: Jean-Claude Van Damme - Peklo ... nuž tak k tomu nemám slov...) Späť k Popelce. Vo svojej podstate nemá s Vianocami nič spoločného, okrem jedného veľkého detailu. Celý dej je situovaný do zasneženej krajiny... a v tom je tá podobnosť. Nejedná sa ani tak o Vianočnú ako o zimnú rozprávku.. Hm.. za tie roky, čo to človek videl 10, 20, 30, 40, x-krát si iste všimol niektoré jemné nelogickosti ako napríklad časová následnosť jednotlivých scén... človek si neuvedomuje, kedy sa dej prehupol do ďaľšieho dňa (samozrejme to vôbec nieje podstané).. Ale v niektoré dni sa toho stane neuveriteľne veľa... a naopak iné akokeby chýbali... samozrejmne nič to nemení na mojom plnom hodnotení.. na záver: Vynikajúci ústredný hudobný motív od Karla Gotta, ktorý sa tiahne celým filmom... (07.07.2006)

Jurášek z Kladrub forever! (10.12.2007)

Společně s Čerty nejsou žerty moje nejoblíbenější pohádka. Je moc velká škoda, že už takovouto skvostnou pohádku Vorlíček v současné době nedokáže natočit. Každopádně palec nahoru za naprosto bezkonkurenčně nejhezčí a nejlepší pohádkový pár. Prostě to Pavlovi a Libušce spolu moc slušelo. (02.05.2008)

Tak na tento fim asi nikdy nedám dopustiť. Je to už moja každoročná trdícia na Vianoce. Ani jeden rok si ho nenechám ujsť a napriek tomu sa mi vždy páči aj ked ho už viem naspamäť...Od hercov cez príbeh až k chybám, ktoré sa dajú odpustiť má u mňa 4*. (01.11.2008)