kingik

kingik

David Kraťásek

okres Šumperk
profík, recenzent

76 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
1 31 32 33 34 35 36 37 47 93 138 184
    • 4.3.2016  09:20

    Krásná a posedlá. Kam až moje filmy posedlá paměť sahá, nevybavím si horor, který by pojednával o muži (teď nemyslím nějaké dítě mužského pohlaví), který by byl posedlý Satanem. U ženských to zřejmě funguje lépe. Asi nemá smysl se nějak obšírně zaobírat starším spřízněným snímkem "Haunting of Molly Hartley", na nějž tenhle do jisté míry navazuje. Herečku z původního filmu vystřídala jiná, změnil se i režisér, došlo také k výraznému zlepšení technické stránky filmu. Den po svých 24. narozeninách je Molly Hartley obviněna, že v nepříčetnosti u sebe doma zabila dva mladé lidi. Je umístěna do církevního psychiatrického ústavu Clovesdale, kam byl před časem hospitalizován i mladý kněz Barrow, který při exorcismu selhal a padlo na něj podezření, že zapříčinil smrt posedlé ženy. Přesto je jediným, kdo může zastavit příchod Satana. V polstrované cele svede litý boj s rohatým. Z filmografie režiséra Steva Monroea za pozornost stojí hlavně jeho přínos pro exploit subžánr v podobě dvou pokračování Plivnu na váš hrob. Často střídá celkem snesitelné filmy s podřadným šunty. Tenhle jeho další subžánrový počin, který sahá až ke kořenům "Vymítače kundy", je příjemným zpestřením. Film střídá své nálady, uzme si něco málo z erotiky, však na to má patřičně atraktivní herečky, uprostřed dojde na obřad vymítání, který nebyl ani tak napínavý, jako spíše úžasně hravý, do závěrečné třetiny spadá výrazný dějový zvrat a zbytečně béčkový dojezd s povinným závěrečným záběrem, který už prostě k hororům tak nějak patří, a ani Monroe jej nevymýtil. Když Monroe natrefí na dobré produkční zázemí, mají jeho filmy pěkný vizuál a kvalitní technickou stránku. Tenhle je jedním z nich. Přísná kritéria snesou masky, gore je méně, ale také vypadá zdařile. Záporem byl pro mě dějový zvrat, který odhaluje vůdce satanistického kultu. Od toho okamžiku film silně spadne do standardně béčkového pojetí, ze kterého se už nevymaní. Ovšem pozor, z větší části tenhle horor šlape, nenudí, baví. Casting si dal záležet na obsazení. K vidění jsou velice píchatelné herečky. Ta hlavní, Sarah Lind, hraje sice postavu o dekádu mladší, ale není to znát, je neokoukaná a zajímavá tím, jakou hereckou proměnou prošla. Ve scénách, kdy je normální a neposedlá, hraje blbě, ve scénách, kdy s ní lomcuje Babiš, je dokonalá. V roli kněze odněkud vyštrachali Devona Sawu, jehož všechny filmy po Nezvratném osudu většina diváků spolehlivě ignorovala. Jeho herecké vzkříšení proběhlo zdárně. U hororů se tak nějak nehledí na super propracovaný scénář, tentokrát postačilo, že to ostatní mělo správný (ďábelský) poměr. 90%

    • 3.3.2016  17:00
    Bakaláři - Myš (S10E08) (epizoda) (1981)
    *

    Mistře zvukaři, ty jsi myš(ák)! Tak takovou závěrečnou pointu neměl ani Šestý smysl! Dietl je u mě český Shyamalan. Tohle bylo tak propracované a neodhadnutelné, že jsem si dlouho myslel, že v posteli neleží Martin Štěpánek, ale Kevin Spacey, který si snad odskočil zopakovat úspěch z filmu Obvyklí podezřelí. A mně to pořád nedalo a stále jsem si říkal, koho mně ta Obermaierka tak připomíná. No jasně, to byla Nicol Kidman z Ti druzí! Do téhle povídky se zažerete, až se v závěru úplně položíte z toho rozuzlení. Ponechme stranou úvahy, proč mají spokojení manželé oddělené lože. V závěru totiž zjistíte, že to byl od scenáristy překvapivý tah. Každou noc Obermaierka slyší v pokoji, kde spí se svým mužem, podezřelé zvuky. Po manželově probuzení ale zvuky vždy zmizí. Nejsou to prdy, není to chrápání, není to vřískot u honění, podobá se to spíše zvukům, jaké vydává hlodavec, když se chce někam prokousat. Manželka si vezme do hlavy, že mají v pokoji myš. Manžel jí to samozřejmě neustále vyvrací, jedná se přece o byt v paneláku, kde by se tam vzala myš, ale celé záhadě se prostě jednoho dne musí přijít na Kloub(kovou). A tak manželka slídí, až se divák v této mysteriozní povídce přistihne, že byl ošálen scenáristou. Pointa je vskutku šokující. Nejlepší práci na povídce odvedl zvukař. Dostat ten záhadný zvuk do repráků, to chtělo repráky "hír". Já bych to rovnou nominoval na Oskara za zvuk in memoriam. Kam se hrabe zvuk v Mad Maxovi. Tohle je mistrovský zvuk, panečku. Takový mix a ostrost zvuku nemůže zůstat bez ocenění. A samozřejmě další ceny by měly následovat. Po mega pointách v Lůžku a Pytli se tzv. point trilogie završila supermegaultra pointou v Myši. Je moudré, že i přes obrovské výdělky v kinech a obrovské tantiémy, už tvůrci dál nepokračovali. Další pointu by totiž divák jen těžce rozdýchával. 20%

    • 3.3.2016  09:09
    Bakaláři - Pytel (S07E17) (epizoda) (1978)
    odpad!

    Myslím, že nejrozumnější by bylo přehodit pytel přes Kořínkovou, aby se divák ujistil, že je televizní obrazovka plná krásných, sympatických a neotravných hereček, které mají normální barvu hlasu. A nejsou majitelkami ufňukaného hlasu, který vyvolá dojem permanentní rýmy. Taky vám rodiče vštěpovali, že Bakaláři byl kvalitní pořad plný vtipných, úsměvných povídek? Já už si to tedy vůbec nemyslím. Na jednu ucházející povídku připadá deset nemožných. Tahle je ovšem vrcholem scenáristické marnosti, stupidity a prázdnoty. Co toto vlastně bylo? Nějaká afektovaná pizda si stěžuje, že nemá nic na sebe. Bylo tehdy v obchodech nějaké kvalitní oblečení?! Z dobových fotografií samozřejmě vím, že nebylo nic, takže pytel byl šik. Takový nápad neměl ani Lagerfeld. Kdyby alespoň tu manželku hrála jiná herečka. Blbě obsazená Kořínková kazí dojem, Štěpánek relativně taky nepředvedl to, co bych si představoval. Chápu, že mu bylo trapně za tvůrce, tak to odehrál bez zájmu. Celá pointa je nulová. To se ani pointou nazvat nedá. Zakončení přímo zoufalé. Dietl s Dudkem se neměli jak vytáhnout. Ovšem to je neomlouvá, protože sračku ponořili do nekoukatelné sračky. Jak to tak vypadá, s Bakaláři končím. Všechno natočené mimo dobu, to bych musel být dinosaurus, abych se vcítil do té naivní doby, dobrá, dalo by se to překlenout, jenže ke všemu je většina povídek o hovně. A to už se jaksi překlenout nedá. Povídka "Pytel" byla na pytel, jenže to je slabý výraz. Úděsná - to je přesná definice. 0%

    • 2.3.2016  14:19

    V hlavní roli Josef Bláha a jeho grimasy. A to jich vystřídá pěkné množství. Takže už vím, kde se Jim Carrey inspiroval. Co jiného si lze ze slabého námětu zapamatovat? Tak s tímhle faktorem už to bude podstatně horší. V bakalářské povídce se objeví celkem pět herců. Dialogů je pomálu. Jede se vlakem na Slovensko. 80% se odehrává v lůžkovém vagonu určeném výhradně pro ženy. V něm dojde k frapantní situaci. Bláha v něm má dovoleno přespat, ale jen pod podmínkou, že se nesmí před ženskými, co v něm cestují a budou cestovat, prozradit. Načež Bláha vstoupí do kupé, v němž už chrní Kreuzmannová, ulehne, jenže poté sem ještě přijde Urbánková, která prezentuje socialistickou erotiku. Ve tmě si nevšimne ležícího nocležníka. Počne ze sebe sundávat nemožné hadry, zřejmě tehdejší super Gustáv Gucci, když v tom tenhle pokus o striptýzovou scénu, zarazí Bláhův smysl pro zachování dekorum. Divák byl sice ochuzen o bobra, v té době ještě ne zcela vyhynulého na území ženského těla, nepřišel však o pokochání se tehdejším otřesným pánským pyžamem. Příběh působí realisticky, ačkoliv benevolence průvodčího, co nechal přespat mužského pasažéra v ženském kupé, nebyla tak moc uvěřitelná. Povídka je zakončena pointou, která dějově řídký příběh chtěla vylepšit, což se i stalo. Dietl s Dudkem měli smůlu v tom, že jim byl k realizaci zaslán příběh, který se klidně mohl přihodit, ale na zfilmování nebyl zrovna ideálním materiálem. Což se i po mém zhlédnutí potvrdilo. 20%

    • 2.3.2016  09:36
    Sinister 2 (2015)
    ***

    Série záhadných vyvraždění celých rodin a zmizelých dětí pokračuje dlouho očekávaným druhým dílem. Když se na vás nalepí strašidelný bubák Bagul, budete srát mogul. Samozřejmě jen v tom případě, dopřeje-li vám pokakaný zážitek režisér a scenáristé. A tvůrci pokračování tak nějak pokakali (v tom horším slova smyslu). Scott Derrickson, lepší a zdatnější režisér, přepustil režijní sesli průměrně zdatnému Ciaran Foyovi. V nezměněném scenáristickém tandemu tvořeném s osvědčeným kolegou C.Robertem Cargillem dal vzniknout kříženci Kukuřičných dětí a Hellraisera (není to náhoda, jeden díl série Hellraiser má Derrickson i na svém režijním kontě). Nečekejte nic propracovaného. Po odchodu Ethana Hawka, už neměl pokračování kdo herecky "ošéfovat". Je nutno přijmout fakt, že v hlavních rolích je k vidění Shannyn Sossamon, která je spíše vděčná za to, že si na ni ještě někdo vzpomene, po jejím boku je k vidění mírně otravný James Ransone v roli soukromého detektiva, jenž je na stopě celé záhadě. Ta ho dovádí až k matce dvou nezletilých synů, jimž hrozí potenciálně velké nebezpečí. Jeden ze synů totiž začal komunikovat s přízraky ztracených dětí, kteří mu noc za nocí pouštějí na staré promítačce, za doprovodu hudby ze starých gramofonových desek, pásky, na nichž jsou zaznamenané vraždy jejich rodičů. Zpracováním se film blíží počinu, co je za normálních okolností určen rovnou na dvd. Do kin se film až tak nehodí, i když byl do nich distribuován. Vizuálně příliš nezaujme, dospělí herci jsou celkem průměrní, režie si vypomáhá slabým střihem scén, které často budí dojem slabé návaznosti jedné na druhou. Nejvíce pokračování oslní v pasážích, kdy se malý klučina konfrontuje s drastickým obsahem pásek a dětmi, které ho nutí k masakru. Pasáže, ve kterých je matka ohrožena násilnickým manželem, děj podstatně brzdí a hororově nijak nepůsobí. Zlověstný bubák Bagul je na scéně dost málo, divák si ho vůbec neužije. Kukuřičné pole, parta zle naladěných dětí a žací vražedný nástroj silně evokují sérii Kukuřičné děti. Derrickson v předchozím případě film svojí režií tahal z béčkovosti, Foy jej do ní zvolna noří. A jestli máte alergii na to, když je poslední záběr v hororu prudce debilní, tak tady vás to opět nemine. Vypadá to, že po diváckém nezájmu, se už dalšího dílu nedočkáme. Tohle levně vyhlížející pokračování je o poznání méně zajímavější než jeho kompaktní předchůdce, který alespoň v něčem překvapil. V pokračování se také našla pozitiva, film je v lecčems i sympaticky mrazivý a strašidelný, ale předpoklady extra kvalitního pokračování určitě nebyly naplněny. 60%

    • 1.3.2016  18:51
    Room (2015)
    *

    Sedm let prcání (s úchylem). A za odborného dohledu Saši Sifilidise. Je alkoholi(c)ky dokázáno, že Rum způsobuje dobrou náladu. Tudíž každá flaška Rumu, která u tohoto filmu padla, znásobuje dobrý pocit z dobře odvedené filmařské práce. Vědí to i filmoví akademici, kteří si v podroušeném stavu nestačili všimnout nesmyslných chyb, kterých má naivně blbý scénář nepočítaně. Film je natočen typicky hnusným artovým stylem, kdy je zbaven jakékoliv drastické scény. První hodinu (není to ani celá hodina, ale snažím se najít pozitiva) sledujete škaredou Piču a jejího Kreténka, kterak sedmým rokem živoří v Pokojíku bez oken, ale s televizí, do něhož pravidelně vstupuje jejich únosce, aby do té cuchty strkal ptáka. Ve filmu žádná šukačka k vidění není, ale jelikož mám bujnou představivost, viděl jsem mrdačku. V tomhle filmu si toho vůbec hodně musíte domýšlet a představovat, takže představa sexu už nijak tu artovou konzervu nepojebe. Jediný, kdo nepožil Rum, je Kretének, i když má pirátské jméno Jack. A tenhle pětiletý blb, co vypadá asi na deset let, má dost problém rozlišit realitu od fikce, takže své Piči dost oponuje, když mu vysvětluje, že za zdmi jejich vězení je jiný svět, než jaký zná z televize. Není však vůbec jasné, proč únosce dopřává těm dvěma televizi, baví se s Pičou, ale Kreténka, jehož je biologickým prcálistou, zná snad jen z vyprávění. Ten je totiž v době jeho návštěv vždy zalezlý ve skříni. Sedm járů v jedné cimře jen se světlíkem je dlouhá doba. Bujné Kreténkovo háro by tedy teoreticky a z lékařského hlediska nemělo být hárem člena Kelly Family, přirovnání "máš zubů jako žralok" by jistě také vzalo za své a zdravá tělesná konstituce je také diskutabilní. Nicméně ve filmu je Brie Larson jen nenamalovaná a neučesaná, čestně jí ovšem vypadne zub, Jacob Tremblay hází hřívou jako by dělal reklamu na Pantene a oba jsou zdraví a imunní i proti Zemanově viróze, kterou zřejmě neměl (jen) z Rumu. Jacob Tremblay připomíná děvčátko z francouzské komedie "Uprchlíci" (Pierre Richard &Gérard Depardieu). Ani tak nerušily herecké výkony, jako nepochopitelné kiksy ve scénáři, kterých si všimne snad každý normální a příčetný divák: za celých sedm let se Piča pokusila z vězení vymanit pouze jednou(!), jak a kde rodila, při naplánovaném útěku, který je jedním z lepších momentů filmu, mohla únosce atakovat zezadu, když pronášel dveřmi koberec, v němž byl zabalený Kretének, přesto to neudělala, proč po jejím zmizení po ní nikdo nepátral (ve filmu o pátrání nepadne ani slovo), jak je možné, že policistka, která najde Kreténka, co se dostal z osidel únosce, ihned, jen z kusých informací věděla, že byl unesen, o únosci není nic bližšího známo a co se vlastně s ním stalo (po zadržení o něm v ději nepadne už ani slovo). To byl jen výčet největších nepodchycených kiksů. Asi po hodině mohl film skončit a dal bych mu solidních 60%. Jenže to neudělal a přede mnou byla úmorně natahovaná druhá hodina, v níž se dva unesení snaží zapracovat po letech v izolaci do normálního života. Od druhé hodiny se především hraje na nezáživnou psychologickou notu, film se vleče, nic zajímavého už se v něm neodehraje. Konec je naprosto stupidní. Zážitek pro klaustrofobiky a agorafobiky se nedostavil. To už si z tohoto hlediska více přijdete na své u filmů 8 hrozných, Úkryt, Oldboy. Za pár (za)jímavých, celkem slibných momentů z první půlky filmu, uděluji hvězdičku. Druhá hodina byla mimořádně příšerná. Scénář hnus, režie ne úplně katastrofální, i tak z ní ale byl často cítit amatérismus.Tahle nepovedená Natascha Kampus by fakt zasloužila flašku Rumu. Však jsem také už jednu poslal filmovým akademikům, aby raději nevystřízlivěli a nezjistili, jakou dementní slátaninu oskarově ocenili. 20%

    • 29.2.2016  14:10
    Oscar 2016 (TV pořad) (2016)
    ***

    Děsí mě představa, že bych měl někdy v budoucnu vidět nominované art sračky: Dost špindírů, Steve Blowjobs, Sázka na prostatu, Rum, Bukkakeslint aj. Večer ve znamení ukřivděných černochů, ubreptaného Chrise Rocka, Fuky překládajícího jak o život a Michailidise, kterému by se po jeho nehynoucích superlativech na každou nominovanou pičovinu patrně líbilo i zfilmované hovno. Bylo to dlouhé, byl to maraton a důstojná oslava filmu. 60%

    • 28.2.2016  20:46

    Nedá se svítit, Keanu. I ty už máš film zralý na černá čísla. V tomhle filmu se podivně a nezáživně melou a bijí dvě dějové linie, o nichž jen scenárista ví, proč ve filmu jsou. Není jasné, proč je film veden ve dvou paralelních story. V jedné linii Keanu Reeves s prakticky koženým ksichtem vyšetřuje vraždu svého policejního parťáka, o kterém se dozvídáme, že nebyl příkladným policistou. Tahle dějová linie je tvořena z několika záhadných úmrtí (mimo záběr), se snahou rozdat si to s Mirou Sorvino a s návštěvami šéfa kriminálky v jeho kanclu. Tak nějak pořád dokola. Dalo se u toho nudou pojít. Druhá linie je o silně náboženské mladé ženě, která výhradně mluví rodnou španělštinou. Tuhle linii tvoří seznamování se s jejím početným příbuzenstvem, záhadné těhotenství, přeludy, modlitby a také setkání s malou holčičkou, kterou si nikdo nevyzvedává ze školy. I zde je děj neskutečně pomalý a film se zdá být nekonečným. Rozdíl mezi oběma nijak souvisejícími liniemi je ten, že story o mladé ženě vyvrcholí pointou, kdežto Keanu Reeves jen vyvrcholil z toho, že má na zaplacení složenek. Pozoruhodné na tomhle filmu je snad jen to, že se po roce opět setkal před kamerou s Anou de Armas, která ho tolik trápila v "Nebezpečném pokušení". Nezkušený režisér se pokusil o koexistenci thrilleru s nadpřirozenými prvky s krimi s psychologickými prvky. Určitě neudělal dobře. Krimi s Reevesem nemá čím zaujmout a ve filmu, v němž mají prim náboženské motivy, vyloženě překáží. Debutující Declan Dale si film špatně rozvrhl. Neměl podnikat žádná žánrová křížení. Pokud chtěl něco točit, měl zůstat u psychologicky laděného drama, které by ale stejně diváka příliš nevzrušilo. Do tohoto unylého díla se mu podařilo dostat celkem kvalitní herce. Jenže ani oni to ničím z té bídy nevytáhli. Film bez tempa, emocí i dobré režie. Vše je od začátku, s výjimkou asi poslední desetiminutovky, fatálně nezajímavé, neúnosně rozplizlé a plné NUDY. Keanu Reeves, Ana de Armas a Mira Sorvino zřejmě neodhadli, s jakým režisérem jdou točit. Reeves se na hraní vysral úplně. Ale byl to právě on, kdo zaujal svým jménem v titulcích. Absolutní propadák! 20%

    • 28.2.2016  12:53

    Dům na Goodnight Lane, v němž se odehrála dávná tragédie, dnes slouží jako studio partě filmařů natáčející levné béčkové horory. Jejich nadšení povážlivě opadne, když v těchto prostorech začne docházet k paranormálním aktivitám. Má je na svědomí duch zavražděné dívky, která se nehodlá svého rodného domu jen tak vzdát. A každého pošle pod kytky. Aby taky ne, když se jedná o potomka známého masového vraha. A jeden takový levný a typicky béčkový horor také natočil i zcela neznámý Alin Bijan. A hned dodávám, že takový duchařský horůrek zde ještě nebyl. Nebere se smrtelně vážně. To je jeho výrazná přednost. Podle toho také vypadá i výkon Billy Zane v roli netalentovaného režiséra, který trousí otrávené hlášky a svým ironickým postojem sympaticky podkopává celé "strašidelné" dění. Film vypadá hodně levně. Vizuál i gore zavánějí amatérskou úrovní. Duch mrtvé dívky úplnou hanbu neudělal. Režisérovi se podařilo sehnat levnější herce a herečky, kteří v hororech nejsou žádnými nováčky. Od hereček chtěl, aby na scéně nestrašily, tudíž jsou všechny sexy vystajlované a k ojetí. Danielle Harris i těsně před čtyřicítkou vypadá lépe než za mlada a svůj post levné béčkové herečky zdatně uhájila. Na scéně se také objevuje i Brina Palencia. Převyšuje ji zde blond sexice Christine Quinn, která má i větší prostor pro svoje vnady. Oproti těmto třem kočičkám se známá Lacey Chabert coby členka filmového štábu příliš neprosadila a zůstala u své civilní vizáže. První obětí je Richard Tyson, kterého si mnozí budou pamatovat jako padoucha z komedie "Policajt ze školky". Film má docela solidní porci neotřelých nápadů, které zdařile postupně zúročil. Nechybí ani (neodhadnutelný) zvrat. Ovšem finále slibovalo víc. Scéna, co následuje během titulek, matný dojem podstatně vylepšila. Kdyby měl režisér větší finanční prostředky, jistě by přibyly známky za technické zpracování, které v podstatě nejde dost dobře udělit. Vše se ale dohání nápady, které jsou kvalitně praštěné, stejně jako herecké výkony. Vychází mně z toho jedině to, že to byl od režiséra úmysl natočit svůj film docela sympaticky strašidelně s přihlédnutím k té nezanedbatelné skutečnosti, a sice, že mu z toho vyleze roztomile praštěný horor. Což se stalo. Když béčko, tak béčko. A se vším, co k tomu patří. 60%

    • 28.2.2016  07:36

    K tomuhle filmu rozhodně žádnou příručku potřebovat nebudete. Spojení absurdního humoru s hororem nic takového nevyžaduje. Děj je obzvláště prajednoduchý, nemá žádné kličky, divák bude leda tak maximálně kličkovat mezi hordou plouživých i rychleji se pohybujících mrtvolek, a nastavené tempo si zdárně drží až do konce. Tři skautíci, o které by si ani žádná skautka neopřela ani kolík na stan, zde za doprovodu moderních hudebních hitů, i nějaké té klasiky, kosí zombiky všemi dostupnými prostředky a při tom jim pomáhá vnadná servírka ze striptýzového baru. A aby to nebylo málo, utrousí i nějakou tu vtipnou hlášku. Zbývá dodat, že herecké obsazení je trefné. Skauti jsou sympatičtí, Sarah Dumont v obtaženém tričku dostala ke své roli jednoduché zadání, a sice tvářit se sexy. Nutno podotknout, že jí to jde. Všichni čtyři jsou vůči nákaze nějakým zázrakem imunní. A nyní k tomu hlavnímu, čím tenhle film disponuje. Scenárista a režisér Chris Landon se urval ze řetězu a dost se vyřádil. Jeho režijní práce připomíná nadšeného debutanta, který dostal ucházející rozpočet na film a volnou ruku v jeho realizaci. Určitě si byl vědom, že nebude snadné přijít s něčím inovativním. Z filmu tedy udělal absurdní krvavou směsku, která se pohybuje na hraně parodie na zombies žánr. Nejvýraznějším atributem je gore, se kterým se nešetří. Pokud si nějaký těžký intelektuál odfrkne (a že si odfrkne), že tohle není duchaplný film, tak bych oponoval tím, že režisér nechal duchaplně vyniknout rozkládajícím se vnitřnostem, tudíž byl velice duchaplný. Když k tomu přidám duchaplné snímání sexappealu Sarah Dumont a Halston Sage, jedná se v podstatě o velice náročný snímek. Náročný v tom, jestli divák tu vydatnou porci gore, sympatických blbů a luxusních krasavic (pérem) ustojí. Jednotlivé scény mají originální rozměr. Sice se skoro v žádném případě nedosáhlo vnést do scén napětí, neboť v prvé řadě dominoval extrémní humor, ale vycházelo to. Vytýkám filmu slabší závěr. Ten vyvolal dojem, že tvůrcům nevyšel rozpočet, a tak se to celé rozhodli kvapně ukončit. Nulové napětí a především nepříliš zajímavý záměr stál film hvězdičku do plného počtu. Ovšem prezentace i kombinace kvalitního gore - poprsí (pod tričkem) Sarah Dumont - originálních a vtipných nápadů je vskutku pozoruhodná. 80%

    • 25.2.2016  19:56

    Taková herecká sestava a tak bídný výsledek. Zřejmě se Dietl rozhodl Růžkovi a Adamírovi dát to nejhorší, co vyštrachal ze svého scenáristického šuplíku. Růžek ale zkušeně vycítil, že námětu o generačních rozdílech, respektu a morální úctě, znatelně pomůže, když bude hodně halasný, hravý a do placu hodí i třeba nějakou tu (blbou) hlášku, ale celkově tu upjatou nudu prostě nějak rozpohybuje. Růžkovi se podařilo strhnout pozornost na sebe. Adamíra zůstal důstojně nad věcí a nesklouzl pod svoje herecké možnosti. No jinak ale hrozná krávovina, v níž je k vidění pěkný model železnice, který se stal i předmětem sporu. Stále jsem čekal na nějakou pointu, ono se to i nabízelo, ale příběh na to neměl. Zahrát to už lépe nešlo, kvalitní herci odevzdali, co měli, dokonce to celé v mnohém vylepšili. Černobílý formát dělal povídku vyloženě pamětnickou záležitostí. Přece jen elektrický vláček a humbuk kolem něj, to už patří do doby dávno minulé. Tahle povídka klidně mohla zůstat na věky věků v televizním archivu. Už jí opravdu citelně ujel vlak. A to není právě povzbudivá metafora. 20%

    • 25.2.2016  15:45
    Deadpool (2016)
    ***

    Dickcool. A Věra Martinová. Připadá vám tohle spojení prapodivné, nemožné a rozpačité? Ne, někdejší dámu naší country scény zde opravdu neuzříte, avšak song, který svého času převzala do svého repertoáru, zní úvodními titulky. Ty pro jednou nemají informativní ráz, jak tomu obvykle bývá zvykem, ale film sympaticky shazují. Úvod obstará zběsilá akční scéna, do níž se za film ještě vrátíme, neboť hned za ní se retrospektivně vracíme v ději o dva roky zpět, kdy byl Wade Wilson ještě mužem z masa a kostí. Tehdy za prachy rozbil kdejakým mužům praktikujícím násilí na ženách ciferník a měl atraktivní přítelkyni. Dnes už z toho nic neplatí. Po diagnostikované rakovině se podrobil experimentální léčbě, která nedopadla nejlépe pro jeho zevnějšek. Přežil, ale rozhodně si sexy nepřipadá. Nyní myslí jen na pomstu. S nabitými superschopnostmi by to neměl být problém. Film stál za hovno. Hlášky tuze trapné. Byl jsem upozorněn, že jich je ve filmu nepřeberné množství. Uvedu příklad. Údajně jsem se měl válet smíchy u narážky na Liama Neesona a na jeho akční trilogii 96 hodin. Pekelně jsem se tedy soustředil, až ta narážka proletí filmem. Když na ní přišla řada, zakoulel jsem očima a ještě jednou jsem se optal, jestli to fakt bylo ono. Dostalo se mně kladné odpovědi. Všichni kolem mě prděli smíchy, jen já jsem jaksi nechytl humornou náladu. Ty rádoby hlášky byly tak otřesně trapné, že jsem už nechtěl, aby se jakákoliv ve filmu objevila. To mě ještě čekaly narážky na Sinead O´ Connor, zaniklé hudební duo Wham, ušetřen nezůstal ani Hugh Jackman a pak ještě várka dalších pičovin, které prostě pro mě nic neznamenaly. Možná, až se to nadabuje, vydám "samhowkinsovo" hihihi, ale teď to nezabralo. Nedokážu se smát angličtině. Snad jen kritika hereckých schopností Ryana Reynoldse, kterou si sám herec Ryan Reynolds vložil do úst, měla své opodstatnění. A boření stěn, tedy mluvení k divákům, to opravdu film potřeboval. Přitom měl nemalé potíže celou story stmelit do jednoho sourodého celku. Vyšel z toho nesourodý slepenec, který k ratingu R přistupuje rozpačitě. Neví, jestli má být film sexuálně perverzní, milostný vztah je tedy okořeněn perverzním sexem. Herečka Morena Baccarin poměrně perverzně vyhlíží, takže zde byla mise splněna na jedničku. Všemu ostatnímu uděluji slabé známky. Ed Skrein v roli padoucha nijak nezáří, jeho asistentka Gina Carano by už nikdy neměla hrát ve filmech. Pasáže s Colossusem a Negasonic Teenage Warhead jsem protrpěl. Ty pičo, jak toto někdo může dát do filmu, nad tím rozum zůstává stát a péro klesá pod bod mrazu. Z herečky/neherečky Brianny Hildebrand. To byla hilda! Otravné pasáže obstaral i T.J. Miller. Chtěl jsem pochválit Ryana Reynoldse, ale ten do filmu nacpal tolik hovadských keců a na pořádnou akci už nezbylo takřka místo. Pokud řvete nadšením ze dvou akčních scén, tak prosím. Hrdina si zničehonic ušije kostým, ten kostým byl k smíchu. Jo, pobavil, jak byl infantilně debilní. Superman s Batmanem jsou buzeranti, ty už nikdy nechci vidět, comicsy vymyslel čurák, co se nudil, končím s nimi nadobro. A Deadpool je čurák i šoumen současně. Kurva, co si z toho vybrat! Trapný film. Chtěl jsem vidět fakt hardcore comics plný řízného gore, dostalo se mně retardované komedie pro (skoro) celou rodinu, která sotva drží po kupě. Nebýt mrdačky do prdele (jen v náznaku), mohli to dát klidně přístupné. Pár průstřelů hlav a uříznutá ruka superhrdiny už dneska nikoho do mdlob nepřivede. A jak zpívala Martinová ve svém coveru "Dál jen vejdi", tak tedy Dickcoole vejdi do plánovaného druhého dílu. Třeba ti ty dveře definitivně nepřibouchnu. 50%

    • 24.2.2016  07:58
    Slza - Katarze (hudební videoklip) (2015)
    odpad!

    Gay hudba v podání dvou gaylordů. Hudba, z níž se mně chce slzet dojetím, že tohle někdo může regulérně vypustit do hudebního světa. S hudbou to samozřejmě nemá nic společného. Klip je neméně příšerný, ještě k tomu černobílý, vyhlíží levně a hnusně. Akorát se divím, že se do něj nechala uvrtat Vlastina Svátková, která musela předstírat zájem o nehezkého Andreje Poláka. Jasně, prděla na něj a v rámci onanistického klipu si udělala rychlokur(vaj)z z lesbického sexu. A jeden z největších hudebních blivajzů je na světě. Nedám hvězdičku ani za Svátkovou. Hrozná sračka! 0%

    • 23.2.2016  19:20
    Gangster Ka (2015)
    ****

    Pokud Krejčířovi (ne)závidíte jeho 35letou jihoafrickou milenku, měli byste se podívat, jak to s ním bylo, než smočil do JARky. Co na tom, že film velmi často osciluje mezi krimi, životo(po)pisným drama, akčním dramatem a parodií. Síla filmu tkví v tom, že se v něm pojednává o "aktuální" postavě, respektive o člověku, který je naživu. Není to tedy případ žánrově spřízněného filmu "Příběh kmotra", v němž kmotr Mrázek už dávno poskytl dostatečné hnojivo fialkám. Každopádně je český film bohatší o nový žánr, jehož název si může každý divák vymyslet podle toho, co mu na filmu o signifikantních zločineckých postavách našich zdejších luhů tvořených z vytunelovaných bank a hájů, v nichž tihle ptáčci mocně a úspěšně cvrlikali, až jim jejich hrdélka zaškrtil mamon. Oba filmy spojuje jméno investigativního novináře Jaroslava Kmenty. Ten opět spolupracoval na scénáři a tím dodal filmu na určité věrohodnosti, která je ale dost relativní. Filmu rozhodně nejde o stoprocentní autenticitu, usiluje především o nezúčastněný náhled na zločince, který ovládal podsvětí, šířil strach a plaval kraul v penězích. Je nepřehlédnutelné, že Radim Kraviec alias Káčko je zde líčen jednostrunně, po celou dobu je bezcitným hajzlem, který nikoho nešetří. Jen minimálně dějem prosvitne jeho "citově" zvýšený zájem o (umučeného) otce ((ú)trapný Jaromír Hanzlík), atraktivní partnerku Sandru (sexuálně zajímavá Vlastina Svátková), ale jinak jde přes mrtvoly. A zajímavým zjištěním bylo, že panickou hrůzu v něm vyvolal pouze zvuk zubní vrtačky, co se linul ze zubní ordinace, když čekal na stomatologický zákrok. Kraviec byl obklopen bezcitnými sviněmi jako byl on sám. Ani jeden z jeho kompliců neměl v sobě zábavný rozměr. Obávaného vraha Siváka přezdívaného Řezník neopatřil Alexej Pyško žádným vyšším a zapamatovatelným rozměrem, "slušný" darebák Milota Miroslava Etzlera také za moc nestál, nejblběji a nejméně uvěřitelně působil (známý) politik Tomáše Jeřábka. Divák sice pozná, jakého ministra a budoucího premiéra vlády představoval jeho politik Klein, ale zde už film nabral nevítaný parodický rozměr. Nejzábavnější byl donchuánský "la(j)nař" v podání Jana Révaie. Větší prostor dostal Kraviecův důvěryhodný komplic ztvárněný Predragem Bjelacem. Ten story opatřil voice-overem hned, co příběh přestal komentovat jeden z vyšetřujících policistů, Filip Čapka. Ten spolu v tandemu se Zdeňkem Žákem působil jako zjevení. Ani o jednom z nich se nedozvíme nic z jejich soukromí, není to ani lepší s diváckými sympatiemi směrem k nim. A nechce se mně tvrdit, že by snad někdo dokázal fandit Káčkovi, ale Hynek Čermák ukázal, že má na to poškádlit divácké sympatie. Nyní k tomu, co film shazuje. Je to vlastně každá akční scéna, o kterou se film pokusí. I vraždy mohly být znatelně propracovanější i realizačně méně odbyté - vždyť jedna z obětí po smrti zřetelně dýchala(!), v nich měl navrch "Příběh kmotra". Pozornému divákovi možná neujde, že některé technologické vymoženosti v tom popisovaném období ještě neexistovaly. A sexuální scéna se Svátkovou potěšila prsa chtivé oko, ale k jejímu obnažení mělo dojít rozhodně víckrát. Film shledávám o stupínek zajímavější a podstatně dynamičtější a kupodivu i uvěřitelnější než byl ideově zatížený "kmotrák", i když známky za technické pasáže neudílím nijak vysoké. Na Seychelách prostřednictvím filmu, respektive pokračování, určitě nebudu chybět. 70%

    • 23.2.2016  15:18

    Koťátko Lorenová se řadí k policejním nováčkům. A od své první noční směny na staré a opuštěné policejní stanici, která má naopak svoji derniéru, si slibuje, že ji v pohodě přečká, aby ráno mohla podat hlášení o jejím bezproblémovém průběhu. K jejímu překvapení ale zpráva bude obsahovat zejména zvýšený výskyt přeludů, nadpřirozených úkazů a nadpřirozených sil. Ze záhrobí se na výročí své smrti vrací maniakální trojice bestiálních vrahů, která zde před rokem přišla o život. Kdyby se film honosil názvem "Prokletá policejní stanice" nebo "Policistka a přízraky", jednalo by se jistě o simplicitní názvy, nicméně poměrně výstižné. A hlavně divák by hned prokoukl, co od tohoto horůrku čekat. Píši "horůrek", protože působí docela levně, nijak velkolepě, nemá známé herce, přitom není až tak blbě a bez nápadu natočen. Má dokonce ambici nezůstat jen u jedné strašidelné scény, na diváka se jich valí pěkná porce. Jenže jen minimum těch scén má průraznost, která nesetrvá v hladinách průměru. Prostě to se mnou neseklo. Občas se objevila pěkná a povedená maska, potok krve, ale nic, z čeho bych byl posraný a psychicky rozervaný. Prostory opuštěné stanice mají příjemně zatuchlý a atmosférický rozměr, film zpočátku ani trochu nenaznačuje, že by se mělo jednat o horor. Příjemně realistický rozměr ale samozřejmě opadá s příchodem prvního dulucha. Duluši jsou tady skoro až na škodu. Občas jejich přítomnost působila trapně a pičoidně, zaznamenal jsem ale i podstatně zdařilejší scény. Celkově jsem musel uznat, že film měl několik zajímavých nápadů (přítomnost policisty, co přišel na kontrolu, sympaticky děsivé telefonáty,) a především děj táhla úplně neznámá herečka Juliana Harkavy, s níž film docela dobře ubíhal. Tím "docela dobře" je vyjádřeno, že tempo nebylo nijak vysoké, rozjezd byl pozvolný, občas přišel i nezdravý "zíving" a určitá nepřehlednost i zmatenost v dějové linii. Závěr neoslnil, byl divný a ne zcela k pochopení. Kdo jej pochopil, gratuluji. Píchat hlavní představitelku by byl asi nejsmělejší přelud, ale ten přítomnost nevykazoval. Režisér Anthony DiBlasi hororům hoví. Rád jsem se obeznámil s jeho tvorbou. Se svými krvelačnými duchy na mě ale přesto nevyzrál. 60%

    • 23.2.2016  08:30

    Když není v dohledu extra námět, je nutno sáhnout po dobrých hercích, aby byl zaručen alespoň (nad)standardní výsledek. Jeden herec v téhle bakalářské povídce ční nad ostatní. Je jím Petr Nárožný, ze kterého si vystřelí mladá holka, co v pánovi v letech probudí druhou mízu. Strohý suchar, jenž má v hlavě místo citů počítadlo, už ostatně ani nepočítal, že by v mladších ročnících vzbuzoval vášně. A přece se plešatý účetní dočká, když svoji příbuznou bude připravovat na zkoušky na ekonomku, i když ta má v hlavě jen hereckou kariéru. V domnění, že skutečně činí pro ni to nejlepší, neboť je hluboce přesvědčený, že herecká konzervatoř je jen pro ty, co mají herecký talent, se chytí do pasti. Julie už s ním má svůj vychytralý plán a herectví se vůbec nevzdala, jak si myslel. V popředí se Náročný ocitá od prvních okamžiků a všechny okamžitě zastíní. Nejlepším momentem povídky je, když se zálibně prohlíží v zrcadle, aby se ujistil, že má na to být těžkým lamačem vagin. Pointa není žádný zázrak, je docela průhledná, jenže je zde ten jmenovaný Nárožný, který si na malém prostoru exkluzivně poradil se všemi polohami a možnostmi své postavy. Divák si ani téměř nevšimne, že zde s ním účinkovaly ještě tři další herečky - Hegerlíková, Fišárková a Lenka Kořínková, která v podstatě hrála hlavní roli, ale její kvalitnější herecký kolega ji o ní nekolegiálně připravil. Ve výsledku se režie a scénář potkaly v přijatelné symbióze. Povídka je celkem zapamatovatelná i originální. Vtip však do ní protlačil a nudu z ní i vytlačil jen Petr Nárožný. 60%

    • 21.2.2016  21:13
    V.I.P. vraždy (TV seriál) (2016)
    odpad!

    Smutný příklad toho, když se dvě piče (scenáristky) a jeden čurák (režisér) dostanou k péru (pomůcka na psaní, též hovorově pyj) a vagině (kamera v Česku). Zahodit, smazat, spálit! Zkrátka zapomenout, že něco pod názvem V.I.P. vraždy existuje. Opravdu impresivní seriál, který vás inspiruje k tomu, jak správně zabít televizi. A pak být vyšetřován Patrikem Dělohou a Soňou Noklitorisovou. 0%

    • 20.2.2016  09:32
    The Hollow (TV film) (2015)
    ***

    V souvislosti s tímto hororem se mně vybavil song Dalibora Jandy "Oheň, voda, vítr, déšť". Všechny živly totiž mají v tomto filmu své zastoupení. Největší prim však hraje oheň. Ten spolu s větvemi stromů z větší části tvoří plazivé stvoření, které jsem pojmenoval Větvohořák, které se po sto letech rozpomnělo, že má zaútočit na přístavní městečko, které stihla dávná kletba. Vraždění o Halloweenu má být trestem za šest upálených dívek, které městečko proklely. Tři sestry siroty mají smolíka v tom, že se za svojí tetičkou vydaly zrovna, když se monstrum probudilo. Ba co hůř, to se výhradně krmí mladými dívkami. Jedná se o televizní horor, nelze tedy spoléhat na gejzír gore a mimořádné speciální efekty. Režisér Sheldon Wilson si libuje v televizní hororové tvorbě, kterou si i produkuje a výjimkou není jeho vlastní námět a scénář. Mohl si dovolit i známější herečku, kterou je někdejší sexice Deborah Kara Unger, která zde v roli tetičky setrvá jen na úvodní sekvenci. S hereckým obsazením jsem problém neměl, holky nebyly prvoplánově sexy, ječáky měly slušné, takže v pohodě. Monstrum silně připomínalo strašáka z předchozího režisérova počinu "Legenda o vraždícím strašákovi". Kdo film viděl, určitě si toho všimne. Tenhle horor s tím o strašákovi má i poměrně podobný průběh. Efekty jsou ale lepší, vraždění je slabé. Větvohořák sice svým obětem vydloubává očička a spaluje jejich těla zevnitř, ale z toho mého popisu to zní líp než samotné provedení. To zabíjení příliš neuspokojí brutalitou nasáklé horory, krev skoro žádná. Obětí je tak akorát. Velkým plusem je, že se většina filmu odehrává ve dne, akce je celkem dynamická, děj nijak nestagnuje. Tím ale není vyhráno. Monstrum působí směšně, objeví se i několik stupidních pasáží. V rámci televizního formátu se film pyšní schopným vizuálem, několik nápadů se najde. Finále je poměrně delší, konec se mohl udělat zajímavější, několik postav nečekaně zemře. Když to půjde takhle dál, Sheldon Wilson jednou natočí horor i pro kina. Dnes ještě ne. Musí odbourat nechtěně směšné prvky i zapracovat na tom, aby se jeho příští horor monstra dala brát vážně. Ale je fakt, že si nedovedu představit, jak by to dopadlo, kdyby se nějaký český režisér rozhodl natočit televizní horor. To by teprve byla sranda. 60%

    • 19.2.2016  17:36
    Demonic (2015)
    ***

    James Wan vypustil démona. No jo, jenže pokolikáté už, že jo. Hororový příznivec zbystřil, když zjistil, že kvalitní tvůrce produkčně zaštítil celkem nadějný a hrůzyplný projekt. Akorát se v tom filmu skoro nic hrůzyplného neděje, film se pořád na něco celou dobu chystá a pořádně se nerozjede. Případ prokletého domu, v němž před léty (ve filmu zazní, že k rituálním vraždám došlo před 25 lety, posléze že před 20 lety, tak nevím, ale zabít scenáristy) došlo k masakru, opět zaměstnává současnou policii vedenou ostříleným detektivem (Frank Grillo) a pornoidní zkušenou psycholožkou (Maria Bello). Oběma připadlo vyšetřit krvavý masakr, a s tím spojená záhadná zmizení, jehož oběťmi je šestičlenná skupinka mladých lovců duchů, kteří do starého domu zavítali, aby zde zdokumentovali paranormální jevy a zabrnkali na nervy démonům sídlícím v jeho zdech. Prdlajs démoni! Ti ve filmu nehrají prim. Vše se točí kolem mladíka s vidinami, který jako jediný přežil krvavé běsnění. Divák bude svědkem jeho výslechu, který neprobíhá úplně standardní formou, ke všemu se policejní odborníci musí prohrabat tunou kamerových záznamů, které možná odhalí, co se skrývá za celou záhadou a kdo je viníkem a pachatelem celé nevysvětlitelné tragédie. I bez toho, aniž bych naznačoval výslednou pointu, nedá protřelejšímu divákovi práci odvodit si, jak se věci ve skutečnosti mají. Jenže běžná pointa tvůrcům nestačila a rozhodli se film šíleně nakombinovat a posléze překombinovat. Nebýt surového kombinování několika hororových (sub)žánrů v jednom filmu, jen těžko by film uvízl v paměti. Tvůrci do filmu narvali prvky found footage, duchařin, nechybí ani fantazijní prvky aj. Dost často film připomene, o čisté vykradení se tak úplně nejedná, i jiné hororové snímky (Identita, Evidence, Vrána aj.) Tato kombinace může být pro někoho až přebytečná a nežádoucí, pro jiného zajímavá a hororově pestrá. Rozhodně se ale film nijak nepřetrhl ve své hororové intenzitě. Není moc dlouhý, ale s démonem/démony v domě se dost šetří. Dávají si načas, co hůř, ukáží se jen na pár minut. Vyprávění mladíka o tom, co se v domě semlelo a který je krajně podezřelý, zabírá většinu filmu. Takže jsme chvíli v prokletém domě, hned zase zpátky u výslechu s psycholožkou. Do toho tam pobíhá detektiv se svým policejním sborem. Režisér Will Canon má cit pro budování napětí, jen neměl ideální scénář, takže ty nezajímavé scény převyšují ty zajímavé. Hodně filmu pomohl kameraman Michael Fimognari, který horory snímat umí. Jeho snímání tmavých prostor a tmavých koutů domu umí probudit v divákovi představivost a nepříjemné pocity z neznámého. Když se hororu upíše Frank Grillo a Maria Bello, očekával bych horor, ze kterého se mně srolují trenky a po filmu budu mít vlasy na Richarda Gera. Tak tedy nic z toho. Tedy pokud nepočítáme pyj v pohotovosti z Maruny Bellovic. Trochu se to táhlo, pointa až moc překombinovaná, herci, kamera fajn, scénář se nepředvedl, režisér sice režijně neděsil, tvůrčí záměr překvapit diváka se ale minul účinkem. Pokud nemáte v hororech nakoukáno, zřejmě vás to chození po domě asi fakt vystraší. Nějak ovšem ve filmu nenacházím nějaké extra nabušené scény, z nichž by měl divák (démonicky) strachem srát. 60%

    • 19.2.2016  11:53
    Villmark 2 (2015)
    ***

    Německé "Hilfe" se zde ve psané formě objeví hned několikrát, přesto je to film norský a tak poněkud pošahaný jak Breivikova mysl. Hlavní je, že jsem po tomhle filmu zjistil, že mně norština zní. Tudíž jsem se ihned nechal zapsat do kurzů norského jazyka s Norou Fridrichovou, kde pravidelně u liščí nory procvičuji norská slovíčka a hledí na nás místní norek (hovorový výraz pro ožralu). Už umím říct plynně dvě celé věty. Na norskou kinematografii hledím s despektem, tenhle hororový kousek poněkud vylepšil můj postoj k ní, i když se do dalších filmů nehrnu. Tenhle horor to hraje dost na stísněnou atmosféru než na nějaké hutné a chutné gore, které má ve filmu nízké procento zastoupení, což je škoda vzhledem k průběhu děje. Severských lesů si divák tentokrát moc neužije, bloudění v nekonečném areálu bývalého sanatoria však rozhodně ano. To za války sloužilo k pokusům na pacientech, ale od konce sedmdesátých let je komplex uzavřen a určen ke zbourání. Do jeho prostor přijíždí na inspekci výzkumný tým, který na svoji práci nebude mít klid. V prostorách zchátralého komplexu je cosi velmi znepokojivého, co dá o sobě zanedlouho vědět. Tým na místě nachází podivínského správce, který ví o pohnuté minulosti areálu opravdu víc než dost. Správce Karl připomínal starší verzi Babiše. Dovedu si představit, že kdyby jednou přišel o svoje miliardy, tak takhle nějak bude vypadat, protože bude mít běžné starosti obyčejných smrtelníků. A tenhle Karl Babitsch (z filmu pochopíte, proč jsem to takhle napsal) nebyl zdaleka jedinou postavou, co obývala tyhle nehostinné prostory. To sami uvidíte, kdo všechno se tam ještě vyskytl. Námět skupinky v ohrožení je už klasika žánru. Nic nového, ani objevného, nepřináší zjištění, že se v sanatoriu děla za války zvěrstva, ani to, kdo je měl na svědomí. Tenhle horor v podstatě diváka, pokud jde o drastičnost, docela šetří. Asi největší slabinou je, že režisér to nenatočil dostatečně napínavě, přehledně a srozumitelně. Postavy nemají legrační jména - Frank (to byl muž), Live (to byla žena a zároveň vedoucí výpravy), Synne (to byla žena), Ole (byl muž) atd. Čekal jsem, že mně ta směšná jména budou připadat směšná, ale celkem normál. Poměrně horší, trochu i nechtěně směšné, bylo ale finále. Určitě se o něm nedá prohlásit, že bylo explozivní a napínavé. Film se rozjížděl postupně, rytmus i tempo měl solidně nastavené, i když nijak zběsile, objevily se i příjemné náznaky strašidelné atmosféry, situace, do níž se hrdinové dostali, se jevila bezvýchodná. Pracovalo se převážně s obehranými prvky, kterým se nepodařilo vtisknout nějaký zásadní inovativní rozměr. Pokud jde o úmrtí jednotlivých postav, nebyla stoprocentně přehledná. Nezřídka se stalo, že někdo náhle zmizel ze scény, ne nutně to znamenalo, že zemřel, ale zpětně jsem ztratil přehled, co se s tou kterou postavou vlastně stalo. Značné nejasnosti panovaly v postavách z dávné minulosti, u nichž nebylo srozumitelné, jakým způsobem tak dlouho přebývají v opuštěném sanatoriu, případně co jsou zač. Režisér svoji kůži nedal ale tak snadno, snažil se. Tak se taky diváci snažte u tohoto hororu vydržet a nevolat Chocholouška. Ten, pokud vím, nepocházel z Norska. Ale řečeno jeho slovním obratem: na norský horor se podívám jednou, maximálně dvakrát za deset let. Ale spíše to bude častěji. 60%

    • 18.2.2016  15:14

    Jak si užít (erotické) odpoledne doma se slečnou, ale nebýt prozrazen před svým malým bráchou, potažmo maminkou, jež by mohli naléhavý mrd zhatit. Ideální je vymyslet si nějakou hodně divokou historku, které ten malý naiva uvěří. Co takhle mít rázem doma uprchlého medvěda z cirkusu? No jo, horší už ale bude zamezit šíření poplašné zprávy, kterou malý bráška a jedna starostlivá sousedka bleskurychle roznesou po okolí. Tahle povídka zrovna neoplývá zajímavým zpracováním, nemá žádné výrazné gagy, i když sahá po "crejzy" rozměru. Je však zajímavá svým hereckým obsazením. O třináct let mladšího bratra totiž hraje dnes uznávaný režisér David Ondříček. V jeho blond andílkovské vizáži je ho však obtížné identifikovat. Přítelkyni staršího bráchy hraje zesnulá a zapomenutá Jana Robbová, která si do své postavy přenesla nesmělost a cudnost slečen, co ještě nepoznaly š(l)uk. Dnes již zřídka obsazovaný Ivan Pokorný je zde za staršího bráchu, který to celé spískal, a měl tehdy bujný kudrnatý porost. A tím veškerý zajímavý rozměr končí. Tahle povídka z bakalářského cyklu se prostě nemá čím blýsknout. Bylo by potřeba ji obohatit nějakým tím třeskutým gagem, nic takového se ale nekoná. Ani Zázvorková v roli agilní sousedky, zde herecky nejvýraznější, nebyla v tak komediální náladě, scénář jí rovněž nepřisoudil nic vtipného. Technická kvalita snímku už byla na samé hraně únosnosti. Černobílý formát byl naprosto pekelný pro bulvy. Režijně i scenáristicky fádní. Občas ale zasvitl náznak originality. Pánové Dietl a Dudek se zase jednou moc nepředvedli. Pravda, už ten námět stál za piču slou(lo)žící soudružky nepoužívající deodorant a žiletky. 40%

    • 18.2.2016  13:48

    Příslušníci VB a žlutobílé žiguli v akci a ve službách prachmizerného režiséra Miloše Zábranského, který věrně sloužil a dostal příkaz vykreslit dobu typicky zkresleným způsobem. Veksláci, smažky, výtržníci nebo násilníci, vždycky to byla lůza, kterou měl ale bývalý režim svým způsobem pod kontrolou. Josef Vinklář a spol. ukázal, jak oddaně sloužit soudruhům, bojovat s neřádem v (nočních) pražských ulicích a mít fajn příští víkend už v bezpečných ulicích. Film je žalostně natočen. Ukazuje se jen to, co se tehdejší cenzuře hodilo. Samozřejmě scény násilí jsou mírné, jednotlivé přečiny v socialistickém soužití divákovi nezvednou tep, ve filmu není pomalu jediná scéna, který by nevypadala strojeně a pitomě. Z filmu se nějakým nevysvětlitelným způsobem vytratila autenticita. Ani herecky to za moc nestojí. Švestka Vinklář je nesymp k pohledání, do role nijak nezapadl, film nijak nepozvedl. O dalších hercích se také nedá zrovna prohlásit, že by nějak úchvatně hráli. Čím víc se film táhl, nikam se neposouval, o to víc byl nesnesitelnější. Vymydlenost filmu, z něhož byl odstraněn všechen škodlivý p(r)ach, je hodně okatá a naivní. Občas se objevil náznak nějaké potenciálně dobré scény, ale režijní neobratnost nedala vůbec ničemu vyniknout. Film je zřejmě považován za nepovedený socialistický výblitek, protože přílišného počtu repríz se v tv nedočkal. I tak mám pocit, že kdyby se námětu ujal někdo režijně schopný, někdo, kdo umí pracovat se střihem a dynamikou záběru, story by tím získala na potřebné hutnosti, v níž by se (možná) eliminovala scenáristická nemohoucnost a špatné herectví českých herců, od kterých bych to nečekal. Výsledkem je povrchní a režijně nezvládnutá pitomina, jejíž zmanipulovaný obsah ani nedopřává tomu, aby jej divák vnímal kontroverzně. Nic pro ty, kterým se příčí evidentní fabulace totalitních tvůrců, byť s vědomím toho, že režim už oslaboval. Tak takhle by to ale soudruzi nešlo! Tuhle dramaturgicky slabou oslavu práce "esenbáků" nebrat. 20%

    • 17.2.2016  15:09

    Zdeněk Řehoř si na večer pozve domů svého nově jmenovaného šéfa, kamaráda a kolegu z práce Zbyňka, kterého pomohl dosadit do vedoucí funkce. To se nelíbí jeho nevrlé manželce, která nařídí generální úklid bytu. Sama nehne ani tlustou prdelí. Má to být pomsta dominy za to, že si její submisivní manžel zve domů lidi, s nimiž ona nechce na plánovanou swingers party. Návštěva se nakonec zruší, zašukat si přijdou sousedé. Konečně se v Bakalářích objevilo tak trochu kontroverzní téma nesoucí název "Toho mamrda k nám nezvi!". Tahle povídka z celého pásma, které vzniklo v roce 1974, ale nepatří k těm povedeným. Nemůže za to ani tak Jarda Dietl a Jarda Dudek, ale dvě krávy divačky, které toho roku tuhle pičovinu bez pořádné zápletky na adresu redakce zaslaly. Úvod je ještě nadějný, byť nijak nesouvisí s dalším děním v povídce. Řehoř v něm po cestě z práce střetne Menšíka, s nímž se pozdraví. Následně spolu zavedou krátkou řeč na téma správného natahování hodinek. Menšík byl neodolatelně nervozní a už se nedozvím, na koho to tenkrát vlastně čekal. Dál už je to tristní. A nejde jen o slaboučký děj s nulovou pointou, ale i obsazení není příliš trefné. Libuše Havelková vypadá nejméně na šedesát let, přesto jí scénář určil, že bude mít s Řehořem malého syna, odhadem prvňáčka, ale také dvě dospěle vypadající dcery. Tedy do studentek měly hodně daleko. Obě herečky, Krejčíková a Homolová, jsou navíc narozené v jednom roce. Mohly hrát maximálně dvojčata, což samozřejmě není tento případ. Mrdat se ale daly. Chudák Řehoř, jestli musel šukat Havelkovou, nedivím se, že ho jeden úklid kvartýru tak vyřídil. Pokud od téhle povídky čekáte vtip a s ním i spojené gagy, zřejmě jste ještě bláhově doufali, že tu hovadskou diváckou story, zkušený televizní autor nějak obohatil a okořenil. Ne, ani Dietl s tímhle těžkým nábytkem, co jej tahal hubený Řehoř, nehnul. Pásmo bylo poměrně povedené, tahle povídka se však zařadila až na jeho chvost. 20%

    • 16.2.2016  20:43
    U moře (2015)
    ****

    V zajetí vyhaslých (manželských) citů a vášní, (hotelového) voyeurismu, vlažné (manželské) erotiky a jedné manželské krize. Manželství Rolanda a Vanessy už trvá čtrnáct let, ale do idylického soužití má daleko. Jejich vztah skomírá. A vypadá to, že jsou spolu už jen ze zvyku. Divák nezná přesnou příčinu, proč pár žije jen vedle sebe. Pobyt v přímořském hotelu ve Francii ale leccos změní. Roland je neúspěšný spisovatel, který chodí každou chvíli do baru nasávat (inspiraci), sem tam napíše na papír pár řádků pro své nové literární dílo, ale většinu času (francouzsky) klábosí s obsluhou v baru. Jeho frustrace už je ale z nespokojeného manželství neúnosná. To jeho zádumčivá žena je mnohem vynalézavější při navazování nových přátelství. Do jejich života vstoupí místní manželský pár z vedlejšího apartmá, o kterém Vanessa už ví vše, co se intimního soužití týče. Dírou ve zdi totiž pravidelně sleduje jejich mrdačku. A co to v ní probudí? Chuť na mrdačku. Na mrdačku s manžílkem, případně i s novým kamarádíčkem od vedle. To je fuk. Za tímto účelem se Angelina Pittovka neváhá odhalit. Očima bude divák lovit její koziště, které si také urvalo ve filmu pěkný kus celuloidu. Brad Piťák ptáka neukáže, ale Angelina se líbí i ženám, tak je o erotiku tímto směrem postaráno. Mohli si zamrdat víc, to jo, ve filmu je místo toho k vidění jen odvážnější muchlovačka ve vaně. U páru jsem vypozoroval i nějakou tu zajímavost. Neměli žádné přátele z minulosti a Vanessa si potrpěla na neustále upravený vzhled. Dlouhé řasy, upravené vlasy, dokonalé líčení i po probuzení, outfit luxusní paničky, takže pro svého muže nechtěla vypadat tuctově. Znenadání v jejich vztahu nastal obrat. Spojila je díra ve zdi, u které se pravidelně střídali, aby se snad i něčemu (sexuálnímu) přiučili. Piťák s Pittovkou po deseti letech zase spolu před kamerou, ale ve zcela odlišném, komorně laděném a nekomerčním filmu, než kdysi poprvé na počátku jejich slavného vztahu. Film svým pojetím a psychologickou stavbou by se dal připodobnit k vyzrálejším dílům Romana Polanskeho. V každém případě obě herecké hvězdy hrají něco jiného, než na co je divák zvyklý. A ono bylo zajímavé sledovat jejich dvouhodinové snažení ve velmi pomalém a pocitovém filmu. Jen doufám, že se Angelina při psaní scénáře neinspirovala vlastním manželským soužitím s Bradem. Absolutní jistotu, že tomu tak nebylo, nemám. Niterně, intimně a zajímavě hloubavě pojatý film, kterému chybí o chloupek výraznější režijní rukopis. Ale režisérka Angelina to časem přivede k dokonalosti. Jinak by to snad ani nebyla ona, že jo. 80%

    • 16.2.2016  10:45
    Cabin Fever (2016)
    *****

    Záhadná kožní infekce, která rozloží tkáň, si dává repete. Na, tady máš můj film, na kterém jsem začínal, a předělej si jej (po svém). S těmito slovy Eli Roth svěřil své prvorozené hororové děťátko režisérovi Travisi Zariwnymu. A kolegiální výpomoc protlačit jej mezi horor elitu se vyplatila. Roth remake zaštítil produkcí, údajně se i v něm objevil, ale já ho neobjevil. To není ani tak podstatné, hlavní je výsledek. Předem chci upozornit, že se v zásadě budete dívat na (téměř) stejný film, který už měl svoji premiéru v roce 2002. Zásadní rozdíly ale přece jen jsou. A nejsou úplně přehlédnutelné. Je hodně neobvyklé dělat předělávku filmu, který není až tak starý, není nijak proslulý svými scénami a Roth z něj tehdy nevytěžil úplné maximum. Děťátko ale ani nijak neplakalo, když Travis Z na jeho přebalovaní použil velmi dobrou techniku a zasypával mu prdelku gore pudrem. Nová a prakticky neznámá pětičlenná herecká sestava, která si zajela relaxovat na chatu v hororově adekvátním lesním prostředí s přilehlým jezerem, je tvořená ze tří borečků a ze dvou slečen, je sympatická. Slečny se nebojí ukázat, jak je příroda či plastický chirurg obdařil. Erotice a sexu se film nevyhýbá. Zde je jeden z rozdílů oproti původní verzi. Větší nápor je znát ze strany místních vidláků, kteří do děje také významně zasáhnou. Rajcovní šerifka s jizvou pod okem je hodně zapamatovatelná postava. Technika za těch téměř patnáct let, co uplynuly od vzniku originálu značně pokročila, což je znát na speciálních efektech, zlepšení hlásí kamera, nová verze globálně disponuje kvalitním technickým zázemím. Hudba je hřmotná, agresivní i příjemně strašidelná. Rozdíl je i v režijním přístupu. Rothův debut se sice nebral vážně, ale celkově to nebylo nic extra. Nebyl tam žádný extra zajímavý režijní moment. Nápad dobrý, provedení zhola průměrné. Zariwny ukázal, že lze k remaku přistoupit jako ke zcela novému filmu, kdy si na původní verzi ani nevzdechnete. Mně se to stalo. I když film má několik nechuťáren, není to jen to, čím zaujme. Drastických scén klidně mohlo být víc. Určitě zamrzí, když divák zůstal ušetřen detailních záběrů scény, v níž je Nadine Crocker již ve stádiu nákazy, roztrhána taktéž nakaženým toulavým psem. Podtitulková scéna je v podstatě ironickou narážkou na sociální sítě. Ve výhodě je ten, kdo původní film nezná. Ale i když jste jej viděli, můžete srovnávat, jak si s danou látkou poradil nový režisér. Prakticky vše vylepšil. 100%

    • 15.2.2016  19:24
    Dárek (2015)
    ***

    Máte-li rádi psycho-thrillery šmrcnuté tajuplnou zápletkou, ale obracíte oči v sloup při představě, že se na vás vyřítí televizní herecká elita v čele s Casper Van Dienem a Charismou Carpenter, co mají v takto laděných filmech permanentku, v extrémním případě kladivem rozbíjíte vcelku zachovalý dálkový ovladač, jedno řešení bych měl. Zkuste psycho-thriller s o dvě třídy lepšími herci a v kvalitní režii, která ale neustále koketuje s televizními prvky. Scénář má nápady, nepůsobí rutinně, především disponuje příjemně mrazivým tajemnem, kterým si udržuje a zaručuje značný zájem diváka o další dění v příštích minutách, ale prokouknout se dá. Na pozorného a námětově spřízněnými thrillery protřelého diváka si to důmyslné a dílek po dílku budované puzzle moc nepřijde. Filmu hlavně chybí zásadní vrchol. Nějaká fakt extrovní scéna, z níž by se nemohl hned tak vzpamatovat, ale nepřijde. A to ani s gradovaným závěrem, který je oproti tomu, co před ním následovalo, nejslabším úsekem filmu. Celý film rozhodně není tak originální, jak se jeví. Přikázáním "nepokradeš" se Joel Edgerton neřídil a šikovně prostřednictvím svého scénáře vykradl nejméně půl tucet známých filmů, jmenovitě španělskou sračku Zatímco spíš, z níž čerpal asi nejvíc, ale dlužno dodat, že čerpal šikovně a napínavě. Film přes své pomalejší tempo a ne zrovna úměrnou stopáž vůbec nenudí. Kdyby v závěru, kdy se vytasí s na hony předvídatelným rozuzlením, to raději hodil do dramaticky vyostřené roviny, hned bych zvedl hodnocení. Finální pointa nebyla pro mě dostatečnou katarzí. Po mnoha napínačkách a tajemných vzkazech, nejasných darech za dveřmi domu manželů a též nejasných mrdech, jsem čekal šoking námrd. A přišel kokotič výmrd. Ale milý Joeli Edgertone - nenech se od psaní scénářů a režírování odradit. Jsi v tom vlastně poměrně dobrý. Herecké obsazení není vůbec nezajímavé. Tři hlavní role jsou ztvárněny univerzálními herci. Edgerton se obsadil do role vskutku podivínského spolužáka Gorda s tajemnou minulostí, který se za nejasných okolností upne na manželský pár, k němuž je zdánlivě přátelský, ale ve skutečnosti si zákeřně počíhal na toho silnějšího z páru, jímž je jeho bývalý spolužák Simon, který měl u něho letitý vroubek. Ten je k němu maximálně nevraživý, naopak jeho manželka, která měla pro dávné setkání spolužáků ze střední velké pochopení, byla tímto přístupem vůči diváckým sympatiím mnohdy až sadisticky protivná. Rebecce Hall to ve filmu nijak extra neslušelo, divný krátký sestřih fakt nezaujal. Ke všemu ve filmu dostala až nečekaně velký prostor, který znatelně převyšoval nad tím, který měl Bateman s Edgertonem. Jason Bateman, respektive jeho postava, je od počátku vystavěna tak, aby nebudila pražádné sympatie. Bateman je ve své roli solidně odpudivý. A kdo ho zná z komických rolí, bude překvapen jeho proměnou. Však už bylo načase. Drastickým scénám se film úplně vyhýbá. Občas se objeví nějaká ta (očekávaná) lekačka, kterou vystupňuje dramatický hudební doprovod. Nejlépe si film vede v budování napětí postupným hromaděním informací, které se týkají obou mužských postav. Už uprostřed vyvstane dilema, komu vlastně z těch dvou chlápků fandit. To byl šikovný tah od režiséra. Přidat se měl působivější a zajímavější konec. Závěr je koncipován tak, aby si divák domyslel, jak se vlastně ta celá záležitost měla. Nízkorozpočtová režijní prvotina dopadla v podstatě zajímavě. Scénář se bránil schematičnosti, ale také dost často nedokončil co načal, nebo se už k jednotlivým záležitostem, které před diváka předestřel, nijak zásadním způsobem nevracel. Ve filmu je takových nedotažených scén poměrně dost. Stalking, manipulace, pocit ohrožení ve vlastním domě, to je oč tu běží. A to bylo zvládnuto kvalitně. Za vším hledejte hříchy z mládí. 60%

    • 14.2.2016  20:30
    Barrandovský Silvestr 2015 (TV pořad) (2015)
    *

    Na Barrandově ještě mají socialismus anebo se jim stýská po těch časech. Sesbírat už poněkolikáté víceméně vyhaslé české hvězdy a v poslední den roce s nimi odvysílat útrpné pásmo složené z písniček a scének po vzoru bolševických Silvestrů - to už je demence. Takto postižený jedinec nemůže odevzdat dobrý výkon. Nejvíce se to odráží na scénáři. Scénky nejsou vtipné a je jich poskrovnu, dost velký prostor dostávají jakési výseče pořadů, které jsou na Barrandově chloubou nevkusu a hlouposti. Vypadá to následovně - Cibulka si z publika sezve pár hvězdných hostů, kterým pokládá dementní otázky a máme zde tedy zkrácenou verzi jeho posezení na Cibulce, následně ho střídají Zedníčci s pičovinou Kunda, co to je! A to se děje celé pásmo. Do toho je toto nemožné dění prokládáno hudebními vystoupeními zpěváků, co mají to nejlepší dávno za sebou, nebo nás hudebně dorazí postrašit čtveřice Hron, Skrúcaný, Janků a Brožová, kteří předvedou směsici dechovek a lidovek v syntezátorovém tanečním provedení. Nechápu, jak se u toho někdo může bavit. Chápu, že na Silvestra bylo i na ostatních tv stanicích nasráno, ale nechat se dobrovolně mučit podřadným a nezábavným programem snad není tolik nutné. Hvězdičku si zaslouží odvaha tvůrců, že to, co jim vypadlo z hlav, nehodili do odpadkového koše, ale najali si k realizaci svých blbotvorů režiséra, herce a zpěváky. Výsledek hovoří za vše. 10%

    • 14.2.2016  17:50
    Sedm žen Alfonse Karáska (TV film) (1967)
    ***

    Dva moudří pánové - Miloš Kopecký & Zdeněk Podskalský - spojili své tvůrčí síly a nechali vzniknout proutníka a sukničkáře Karáska, který je ve svém pokročilém věku obklopen (roztomile nadrženými) ženami, ale za celý svůj "televizní" život si ani jedenkrát před televizními kamerami nevrzne. Vždycky se něco zvrtlo. Žen bylo tolik, že už na ně nestačil nejen notýsek, v němž měl záletník jejich seznam, ale také Karáskovi ubývalo sexuálních sil. A jak to řešit? Zpěvem, respektive interpretací těch největších písničkových hitů tehdejší doby a komediální náladou. Každý díl je nahuštěn hudebními fláky, které nejsou zazpívány ani z jedné čtvrtiny, ale pouze se zazpívá jakýsi útržkovitý vzorek z notoricky známé písně, který nějakým způsobem doprovodí herce na jejich cestě bláznivým a rozvrkočeným dějem, který nemá žádnou extra zápletku. Bohatá plejáda tehdejších hereckých i pěveckých hvězd se táhne napříč všemi dalšími pokračováními, díky nimž si tahle série udržovala kvalitu. Podskalský to celé natočil s řemeslnou zručností a s přehledem muže, který měl pro ženy evidentní slabost. Kdo jiný by mohl ztvárnit Alfonse Karáska než Miloš Kopecký. Jeho neodolatelná kreace muže v nejlepších letech, pohlceného neutuchajícím libidem, je pro dané pojetí přímo úměrná. Výběr žen je pestrý, jsou to spíše zralé a zachovalé paní, za kterými by se v té době ohlédl nejeden muž. Vkus na ženy se ale velmi měnil a postihlo to i film. První Karáskovy eskapády jsou docela originálně zábavné, nevyhnula se jim ale ani trapnost, když se záletnictví ocitá až v přepjaté grotesknosti, v níž už se ztrácela nastavená noblesnost. V Karáskově bytě se odehrála největší porce legračních výstupů. Shořela i záclona, ejhle, v příští scéně visí v okně nezničená. Líbilo se mně, jak Podskalský nesměle přistupoval k erotice. Takže vrcholem tehdejší erotiky je vkusné svlékání paní Slunéčkové. Ze závěru, v němž všechny milenky proudí do Karáskova bytu, se dalo vytěžit víc. Mix písní potěší pamětníky, erotické terno, které Karásek slibuje, se nekoná, ale tahle černobílá hudební komedie si stárne po svém, a určitě se nedá napsat, že bych se u ní vůbec nebavil. Bavil, jen nejsem pamětník šedesátých let, do nichž se datuje vznik počátku téhle populární série. 60%

    • 11.2.2016  16:53
    Selena Gomez - Hands To Myself (hudební videoklip) (2015)
    *****

    Když nic, umí Alek Keshishian hudební klipy. Na poli celovečeráků nic neznamená, maximálně mu ho přeblafla Madonna, když s ní před drahnými léty skončil v posteli a natočil s ní několik málo klipů. Překvapením je ovšem, když na jeho režijním pyji přistála Selena Gomez. Nedovedu si představit, co jí ten chlípný chlápek nasliboval a namluvil, aby s ním pěvecká hvězda šla točit, ale povedlo se. Na světě je dost intimně laděný klip, s nímž si nejeden Selenin fanoušek bude vědět rady. Nebude ale vědět, jestli nejdříve vzít do ruky péro nebo ovladač, když se poprvé Selena zjeví jen ve spodním prádle a dá vyniknout svojí luxus postavě. Vzápětí šance na to ji v myšlenkách ošukat prudce klesnou, neboť místo po jejím boku a na jejím těle zaujme svalnatec, který prakticky zadupe zbytky libida. Divák pak jen bude čekat na ty okamžiky, v níž zpěvačka osiří. No neřeknu, když by na návštěvu k ní zavítala Justýna Bíbrovic, ale tohle je zrada. Selena na evropský pyj teď už ani nepomyslí, když měla v posteli takového amerického testosteronového maníka, zradila i Bíbra. Takže když v závěru klipu skončí v policejních poutech, je to logické vyústění její promiskuity. Pojetí klipu se mně dost líbí, song už o něco méně. Jenže právě bez té zvláštní, v podstatě stylové písničky, by klip nenabral potřebnou formu a hmotu. Velmi vydařené a originálně podmanivě propojení obrazu s audiem moderní hudební současnosti. 90%

    • 11.2.2016  11:29
    Zločin v Polné (TV film) (2016)
    odpad!

    Svět má na velkofilmy Baye, u nás straší Polesný. Pane Polesný, jenom taková drobnost - neměl jste náhodou režírovat Lídu Baarovou? Vaše ambice dělat ze standardního tv filmu kino-inscenaci je vskutku fascinující. A v jaké fázi Vám došlo, že točíte s neherci, pro vyhaslou Čt a ještě blbě?! Aha, odpovím si sám, Vám to nedošlo. Takže na tenhle film se nedalo vůbec dívat, víte to, že. Byl dokonale příšerný. Ve jménu všech amerických bijáků se angažoval Roden, s nímž má sebedebilnější film hereckou jistotu. Masarykovi byl podobný asi jako já Pamele Anderson. Stále ke mně promlouval Roden, nezapracoval nijak na intonaci a barvě hlasu, tudíž jeho kreace je nepovedená jako Křížův Hitler z opusu Liduna. Zbytek herců je odstrašující - Heřmánek junior by neměl, zdůrazňuji NEMĚL nikdy a nikde hrát. Jeho čestné místo je ve vitríně zvaná Ordinace, tam nikoho neobtěžuje. Plesl to je čurák, to víme všichni. Stále stejný ksicht. Další herci už vůbec nikoho nezajímají, tak co se o nich rozepisovat. Film je legračně nasnímaný. "Skvělé" bylo nasvícení. Asi svítili svíčkami. O stupínek výš bylo báječné barevné rozlišení. To nevím, kdo na to přišel. Zřejmě angažovali Osmáka Lafatu (Osmany Laffita) na barevnou korekci. "Tón v tónu", jinak nevím, jak to nazvat, byl tak hnusný pro oči, že jsem po půl hodině litoval, že nejsem pes, abych nerozeznal barvy. Ten barevný hnus se nedal vydržet dva díly. Tahle intelektuální fraška pro hloupé neználky, mně byla desetkrát odpornější než konkurenční VIP vraždy, které alespoň dokázaly přiznat svoji lacinost, kopírku i režijní neumětelství. Od Polesného nic takového nepřišlo. Ten blb je fakt přesvědčený, že natočil dobrý film. Kdyby jeho jediný režijní postup nebyl tak trapně a ohraně televizní. Celé to stálo tak dvě kila. Otřesná výprava, kostýmy, žalostná technická stránka. Polesný pro mě nikdy nebyl režisér. Ten prostě jen přišel diváka obtěžovat. Kdyby raději točil něco ze současnosti. Těch dobových slátanin mám plný šourek. Kurva, kdo pamatuje, že to tenkrát takhle bylo. Já ne! Takže mrdat celou hildamrdiátu, pardon, hilsneriádu. To zase byl, pičo, název. Když to neuvidíte, uděláte jen dobře. 0%

1 31 32 33 34 35 36 37 47 93 138 184