Rocky

Nekomplikovaný hrdina neochvějně kráčící za splněním svého amerického snu s přiměřenou dávkou žánrových klišé, potu, krve a snadno předvídatelného finále. O reálných filmových kvalitách Rockyho myslím dobře vypovídají komentáře Tosima a Isherwooda. Když k tomu připočtete, že k hereckému umění Sylvestera Stalloneho, jak to jen diplomaticky říci, jsem dejme tomu rezervovaný a že opravdu nemám rád box jako sport a zábavu (kdybych si měl vybrat za společníka u večeře MikeTysona nebo Hannibala Lectera, bez váhání bych pozval toho druhého), pak bych jen s největšími potížemi hledal důvod, proč dát víc než 2*. Takže pro mě celkový dojem 45 %. (19.11.2010)

Těžko nazývat film, který začíná a končí boxem jinak než sportovní, ovšem jeho žánrový přesah je natolik veliký a nečekaně příjemný, že pro mě znamená spíše sentimentální a lidské drama o píli, naději a sympatickém looserovi, který se právě v momentě kdy opět prohraje, stane vítězem. Rocky je film, který opravdu naplňuje rčení, že je důležité se zůčastnit a nikoliv zvítězit. Nemohu na něm však zdaleka opěvovat vše, neboť naopak většina stopáže v počátku i uprostřed byla na Oscarový film překvapivě slabá, místy až nicneříkající - zkrátka béčkové kořeny filmu se nezapřou. Ale Rocky běžící za časného úsvitu, nebo při theme songu Gonna Fly Now vše bezpečně napravuje. 8/10 (05.07.2009)

O to prirodzenejší, uveriteľnejší a silnejší film o americkom sne, o čo menej je stavaný na efekte a snahe zapáčiť sa za každú cenu. Komorný zárodok legendy, ešte netušiacej svoju budúcu historickú váhu. Najčírejšia filmová definícia (nielen hereckej) osobnosti Sylvestra Stalloneho. (18.11.2009)

Rocky je prostě legenda, taková která se nezapomíná, přesně ten typ filmu, který připomene onu dobu nesnesitelným způsobem a připomene jak už je to sakra dlouho, když vyšel právě první díl příběhu boxera, který si za svým cílem šel tak dlouho, až se mu splnil do posledních detailů. Ale co dělá tento film tak dobrým je rozhodně neméně vydařená hudba, ve které zazní další skladba, na kterou se prostě nedá zapomenout a hraje se dodnes. Takže když si to člověk zhodnotí. Sly už v té době založil legendu a v životě si něco dokázal, tudíž syndrom třicátníků ho absolutně nemohl zastavit nad tím, aby dál natáčel skvělé pecky. Třicítka už mu dávno odsloužila a i v dnešní době dokazuje, že na svých úctihodných takřka 60 let láme ledy takovým stylem, jako to předváděl právě v tomto filmu. Závěrečný boj už je tou pravou delikatesou, na kterou divák po celý film čeká. Rocky je prostě nezničitelný, na něj se nikdy nezapomene, tomu je osud přesně spočítán do samotného konce, ale bude někdy onen osudný konec? --- Jestli to přerušíš, zabiju tě. (04.11.2007)

Přímočaře, jednoduše, a proto i poměrně neokoukaně, a do jisté míry i věrohodně zpodobněný příběh amerického snu, který je konfrontován s jinými hodnotami tak, aby nic příliš netratilo, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, aby byl uspokojen jak jímavý příběh bezvýznamného amerického kluka z chudé čtvrti, tak i přesvědčení o tom, že spokojený a klidný život a hlavně drahá Adrien jsou přeci jen o trochu více. Film má několik, dalo by se říci, i poeticky vyznívajích momentů (běh k philadelphskému Capitolu), ale z hlediska úrovně boxerských zápasů toho moc nenabízí. Jsou tu vlastně jen dva, z nichž ten slavný, o titul mistra světa, je sice poměrně dlouhý, ale silně nepřesvědčivý a nezajímavý, navíc trpí neuvěřitelně promitivními a vlezlými komentárovými frázemi, které úplně shazují už tak slabou atmosféru v této chvíli, která by měla útočit na city diváka asi nejvíc. Samotný herecký projev Sylvestera Stalloneho je věc sama pro sebe, působí tu příjemně nervózně a nesměle, avšak stále ne naprosto přirozeně. Oscarovou nominaci nechápu. (05.01.2005)