Sorstalanság
Fateless
Fateless
Lelo goral
Režie:
Lajos KoltaiKamera:
Gyula PadosHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Marcell Nagy, Béla Dóra, Bálint Péntek, Áron Dimény, Péter Fancsikai, Zsolt Dér, András M. Kecskés, Dániel Szabó, Péter Vida, Endre Harkányi, Márton Brezina (více)Obsahy(1)
Novela maďarského spisovatele Imreho Kertésze, původně vydaná bez povšimnutí v roce 1975 v kádárovském Maďarsku, byla čtenářskou obcí znovuobjevena v 90. letech a způsobila senzaci, na jejímž konci stála Nobelova cena za literaturu. Bylo tak jen otázkou času, kdy se tématu chopí i film. Citlivé a neobvykle pojaté vyprávění židovského chlapce Gyuriho, který se postupně propadá soukolím nacistické vyhlazovací mašinerie, staví na kontrastu děsivosti života v táborech a nezúčastněného, zdánlivě racionálně odtažitého vyprávění dospívajícího teenagera, který se snaží vyrovnat s nenormálními podmínkami tím, že se na ně snaží pohlížet očima normality. Po návratu zjišťuje, že jeho zkušenost je nesdělitelná a musí se s ní vyrovnat sám nepomůže mu ani jeho židovství, ke kterému postupně ztratil pouta, ani jeho příslušnost k maďarskému národu, mezi jehož příslušníky se setkává spíše s lhostejností až nepřátelstvím než s pochopením a empatií. Jaký je tedy jeho osud? A má vůbec nějaký? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (129)
Velmi emotivní film, skvěle natočený, i herci se mi moc líbili. Kdo má tohle téma rád, určitě si film skvělě užije. ()
28. 3. 2010 - 40% ()
Priznám sa, že som trpel ovela viac, ako hlavná postava - Gyuri, pričom On, si prežil toho požehnane, pendloval koncentračnými tábormi i pracovnými, drel do úmoru, bol vyhladovaný, ponížený, zničený, zlomený, ako veľa iných, prežil to, je iný človek, trochu atypický, lebo povedal, že tam bol šťastný ! , neviem, ktorý väzeň, by tvrdil to, čo tento chalan, ktorý asi nerozumie, kde bol, čo videl, čo prežil, i napriek tomu, výborný výkon Marcella Nagya, a to je všetko ! Zbytoční Bán a Craig ! Najväčšie utrpenie na filme, je jednoznačne režisérov - RUKOPIS, ktorý ma zdeptal, počas 2. hodín a štvrť, som si myslel, že film nemá konca, vskutku debilná réžia, ktorá ma absolútne nezaujala !!! Inak, Lajos Koltai, je v prvom rade - dobrý kameraman, snímal, napríklad - MEFISTO, ako režisér, nad tým by sa mal radšej v budúcnosti zamyslieť, nevidím dôvod, prečo by som mu mal venovať pozornosť, slabučký film, s inak presvedčivým Marcellom Nagyom, kde zlyháva, najmä vízia Koltaia, ktorý nevie, čo chce, a ako to uchopiť... ()
Moc pěkný madarský film z prostředí holokaustu se zajímavým poselstvím, které se vymyká všem ostatním válečným filmům. Hlavní hrdina hraje sympaticky, opomenout nemohu krásnou vizuální a hudební stránku od Ennia Morricconeho, které vévodí překrásná písen "On a moonlight night", která mě ohromila už v traileru a přiznám se, že jsem celý film netrpělivě čekal, až zazní. Zazněla bohužel jenom jednou, ale stálo to za to. Jediná scéna z filmu, u které mi mrazilo v zádech. ()
Začínam věřit, že snad v životě neuvidím dobrý tvrdý syrový realistický film z koncentračího tábora. Člověka bez osudu totálně pohřbil střih. Film není vůbec ucelený, je to jen soubor několika rozdělených pětiminutových povídek. Je to tak jako kdybyste z knihy vytrhli 30 stránek, nechci film srovnávat ke knížce, ale tak to prostě je. Střih nejenže posune děj o několik světelných let dopředu, ale nikdo se ani nenamáhá s tím, vysvětlit divákovi, co se mezitím stalo. Kam se poděl Citron? V jedné minutě hlavní hrdina leží s bolavým kolenem v nemocnici a v té druhé už je po válce a přijíždí hodný seržant Craig. Film má poměrně dlouhou stopáž, ale celou dobu to vypadá jako kdyby se za něčím honil a usekávaný děj znemožňuje vcítit se do pocitů Gyuriho. ()
Povedenější mi přišla první část, ještě v Pešti. Úvahy o tom, co se asi děje a co se s nimi se všemi stane. I cesta do Polska a začátek života v lágrech. Pak to ale začne být trochu stejné. Možná to není chyba filmu, ale tyhle situace byly už ztvárněné tolikrát... Je to celkově dobrý film o mladém klukovi v mezní situaci, jen prostě není něčím zásadně výjimečný a holt filmy z vyloženě vyhlazovacích táborů prostě člověka zasáhnou víc. ()
Silný film, ale to dá říct prakticky o každém snímku, ve kterém hraje šoa titulní úlohu. Co se týče doby před odjezdem do koncentráků a samotného pobytu v lágru, není co vytknout, ale na druhou stranu není to nic, co bych neviděl někde jinde. Ty nejintenzivnější momenty přišly podle mě až v samotném závěru, kdy se hlavní hrdina vrací do rozbombardovaného domova a zjišťuje, jak moc ho doba strávená v lágru od ostatních odlišuje. Nicméně i přes jistou šablonovitost hodnotím nadprůměrně, protože tohle téma má pořád co říct. 80% ()
"V koncentračním táboře jsem zažil chvíle nejvyhrocenějšího štěstí." Imre Kertész (nar. 1929, autor stejnojmenného románu a scénáře) // hodnocení 3,5* // Febiofest 2007 ()
Silný námet ešte nemusí znamenať, že z neho bude výborný film. Filmov s touto tématikou je plno (a to je len dobre, pretože tie zverstvá, ktoré sa diali, si treba pripomínať, lebo ľudia veľmi rýchlo zabúdajú), no tento film neprináša nič nové, ani extra zaujímavé. Scén, ktoré vás chytia za srdce je zopár, inak len sledujeme chlapca, ktorý v koncentráku tvrdo maká a málo je, keď je s ním zle, vždy mu niekto pomôže, takže taký celkom pozitívny príbeh, ak taký môže z tohto prostredia byť. Herec v úlohe Gyorgyho mohol byť aj presvedčivejší, aj keď ťažko od neho chcieť, aby si zobral príklad z Balea alebo McConaugheyho a vychudol na kosť a kožu, no po odchode z tábora vyzeral až príliš dobre na to, ako vyzerali naozaj ľudia, keď odtiaľ odchádzali. Čakal som od toho viac. 70% ()
U filmů s podobnou tématikou mám většinou problém, protože mi příjde že jich autoři často prvoplánově využívají a tlačí strašně moc na pilu v touze šokovat - prolítostnit diváka. U maďarského Člověka bez osudu jsem ten pocit vyjímečně neměl. Nejspíše to dělá ono evropské pojetí, které stříhá trochu jinak a narušuje tak vyprávění. Výsledek pak je o něco méně příběhový, ale za to více atmosférický. Když k tomu navíc přidám vizuálně skvěle natočené záběry a Morriconeho, dostávám krásné čtyři hvězdy. Však já se ještě budu jednou procházet po peštských ulicích. ()
Hodně pochmurný film, který se s tématem nemazlí. Ze začátku mě to nudilo a vypadalo to jako nudná blbost, ale pak se do filmu vkrade tísnivá atmosféra, která zůstane i po závěrečné části, která je klidnější. Za mě 75% :) ()
neprijemna pravda, avsak uz vsetko zname z inych filmov je dokumentarne podana a ponudi trosku, ale uz kvoli zvolenej teme a krasnym kamerovym filtrom to bol unikatny zazitok... ()
Působivý snímek, který hodně pozvedá neopakovatelná kamera a Morriconeho jímavá hudba, jinak příběh s nic moc novým nepřichází, docela dobře se mu daří šetřit patosem, nabízí i řadu otřesných scén, které se zaryjí pod kůži a teskně-nadějný reflektivní závěr, jenž je výbornou tečkou. Když se k tomu přidá výkon Marcella Nagyho, který při srovnání začátku a konce jako by hrál dvě zcela odlišné role, nelze než nepodlehnout. Hold Maďaři zvládají i takové filmy, nejen ceněné artové exhibice. Opět jim máme co závidět. ()
Je mi líto, ale tentokrát nesdílím názor většiny. Literární předlohu tohoto filmu neznám. Film rozhodně nebyl špatný, přesto mě však neokouzlil. Čekal jsem od něho, možná pod vlivem ostatních hodnocení, mnohem víc. Nevím, jestli se mi podaří několika větami vyjádřit, co mi na filmu připadalo jako nedokonalé. Při jeho sledování jsem se nemohl zbavit dojmu, že to celé je tak nějak jako za málo peněz hodně muziky. Nejvíce mi to tak připadalo při záběrech z koncentračních táborů. Povětšinou byly hrůzy tábora doprovázeny deštivým a jinak ponurým a nevlídným počasím. Asi to tvůrce vyšlo levněji než záběry na něco jiného. ()
Člověk musí být buď malé dítě, filosof anebo zavřený v koncentráku, aby si vážil každého nového východu slunce..a když v něm přestojí všechny nástrahy, neznamená to ještě, že bude v budoucnu milován..narozdíl od Schindlerova seznamu se na tenhle film podívám někdy znova, velmi povedené! ()
Problémem filmů o holocaustu je, že jsou si všechny až moc podobné. Ono je to samozřejmě pochopitelné a určitě by bylo cynické říct, že jsou na jedno brdo. Divák tedy už přednem ví, na co se to bude koukat, a teď záleží jen na tom, jakým způsobem mu to bude podáno. Člověk bez osudu je vizuálně velmi zdařilý film, dokonce až tak, že se divák nechá unést a chvílemi přestává vnímat zobrazované hrůzy. Možná trochu rozporuplné, ale přeci jen velké plus. ()
Film, který zpočátku vypadá jako "velkofilm" se postupně tříští do samostatných obrazů, zobrazujících v podstatě totéž neboli tutéž podstatu. Názvu "Bez osudu" nerozumím; i těžký osud je osudem. ()
Maďarská kinematoografia ma za posledné 2-3 roky presvedčila, že produkuje zaujímavé filmy, ktoré sa oplatí pozrieť. Jediné čo sa dalo vylepšiť je dĺžka, kde sa dali dlhé scénky z krátiť a urobiť film ešte atraktívnejší. ()
Musím přiznat, že ač jsem viděl již spousty dramaticko-válečných snímků o Šoa, tak i přes tuto skutečnost si Člověk bez osudu u mě našel své místo. Není totiž geniální v předvádění brutálnosti nacistického řádění jako Pianista nebo Schindlerův seznam. Neukazuje ani nějaké extra drahé válečné výjevy. Jeho um je v psychologické rovině, kdy pozorujeme, jak se z hlavního, vyrovnaného hrdiny postupně stává troska. Jak přichází o svou identitu, morálnost a pak i o touhu žít. A jak toto vše záhy v něm zanechává trvalé následky. V této rovině je tento Maďarsko/ Německo/ Britský snímek zajímavý a rozhodně stojí jej zhlédnout. Minimálně i proto, že je silně znát (nejen psychická) i fyzická proměna herce (opravdu musel silně zhubnout) v úplnou trosku. 80% ()
Spíš než příběh to bylo takové pásmo, co se stalo. Ono jako kniha to může být dobré, asi si dovedu představit, jak to vypadalo, ale jako film za mě nepříliš povedené. ()