Hory mají oči

Alexandre Aja se svým prvním hororem zařadil mezi mé oblíbené tvůrce. Noc s nabroušenou břitvou je dokonalým úkazem perfektně zvládnuté hororové režie. Jako divák jsem byl napnutý od samotného začátku, velice chytré titulkové sekvence, až do naprostého konce, i když ten tak kvalitní nebyl. Proto se není čemu divit, že jsem s napětím očekával jeho nový film, remake Cravenova krváku Hills Have Eyes, nadšeně sledoval zahraniční hodnocení a četl články na fanouškovských webech, kterých se vyrojilo opravdu spousta. Dokonce i první kritiky u nás se zdály velice kladné, vyzdvihovaly brutalitu snímku a spekulovaly o tom, kolik diváků nejspíše opustí sál a to se mi velice líbilo. Jenže veliké očekávání také může přinést přímo obří zklamání, o čemž vás přesvědčím v zápětí. Jak už má Aja ve zvyku, dříve než nám pustí úvodní titulky předsunuje nám nějaký záběr, abychom se mohli pořádně natěšit na věci příští. Tentokrát je to pohled na poušť, kamera se nechává unášet vodou a nakonec můžeme sledovat vládní techniky při jejich práci. Právě krajina bylo to co mě zarazilo. Je to sice paradoxní, ne že bych nevěděl, kde se bude příběh odehrávat, ale nečekal jsem, že i poušť dokáže být tak pustá a nezajímavá. Maxime Alexandre sice dělá co může, ale to se mu daří spíše jen v těch částech, které se odehrávají v temnotách nebo mimo samotné dění. Například záběr na opalující se dívku je opravdu povedený, tady musím pochválit všechny, herečkou počínaje a kostyméry konče. Jenže to jsou asi tak všechny klady. Ve dlouhé stopáži se objevila jediná opravdová lekačka, při které jsem vyskočil metr vysoko a tím končí i hororovost. Je mi velice líto, že to musím takhle naostro říct, ale Hory mají oči jsou opravdu nuda. Baxter a Maxime sice odvádějí svou práci, ale zbytek štábu jakoby zaspal. Marnost nad marnost. Alexander se snaží ze scénáře vytěžit co nejvíce jde, ale doplácí na neuvěřitelnou tupost MPAA, která tvůrce film donutila přestříhat. Nedočkáme se tak žádného (!) brutálního záběru, zato si však dosyta užijeme kolísající atmosféry, která je nevyrovnaná převážně mezi klidovými mezifázemi a bijáckými scénami... Musím naprosto souhlasit s Tuxedem, který v krátkém komentáři naprosto shrnuje všechny mé pocity, především pak soundtrack, který je netradičně zoufalou mutací westernového brnkání a hororového bouchání. Zároveň si však myslím, že snímek nemůže zklamat každého, proto vám doporučuji, abyste moc neočekávali a nechali se pomalu unášet příběhem. (11.05.2006)

Scénář: Grégory Levasseur, Alexandre Aja .. Další kapka do moře krvelačných hovadin. Možná, až se Aja vykašle na smolení podružných scénářů a bude se věnovat pouze režii, dočkáme se od něj skutečně dobrého filmu. MOŽNÁ! (22.08.2006)

Konečně horor, na který se dá koukat se ctí. Alexander Aja setsakra umí a je to fakt vidět, akční scény se povedly, atmosféra se povedla a nejvíc mě potěšily výborné exteriéry. Zmutovaný dělnící jsou fakt nechutný a herci si role asi užili. Z normální crew mi utkvěl Aaron Stanford, který film začal v roli takové slečinky, aby se ke konci změnil ve zkrvavenýho badasse se sekerou, brokovnicí, baseballkou, no vyberte si. Jde hlavně o to že jsem mu obě polohy jeho role naprosto věřil (uznávám když byl celej od krve tak byl mnohem víc cool). Supr film a stopro by se dostal do top 5 mejch nej hororů. (25.07.2006)

Od rutinních vyvražďovaček, kterých jsou poslední dobou doslova plné kýble, se tento výtvor liší pouze zobrazovanou dávkou syrovosti a brutality, která výtečně osciluje mezi snesitelností a přemrštěnou nechutností. Samozřejmě některé scény jsou přehnaně vyhypované (nakonci je hlavní hrdina prakticky nesmrtelný a co vydrží je až za hranicí akceptovatelného a to i vzhledem k žánru). Bohužel si ovšem divák jen těžko hledá citovou vazbu k hlavním charakterům. Dead list je nepředvídatelný, ale emoce žádné a strach rovněž ne. Velké množství krve potěší, úvodní silně nevhodné titulky se satirickým podtextem a neuvěřitelně nevkusně zvolenou hudbou přímo urazí. (26.03.2007)

Mám mnohem radši atmosférické a tajmené horory, než explicitní vyvražďovačky. "Hory mají oči" se poměrně dlouho tvářili velmi slibně, hustá, mrazivá atmosféra po polovině pomalu, ale jistě bohužel přešla v totální krvák. Posledních asi 30 už to dotáhl film tak daleko, že jsem nevěděla, jestli se mám smát nebo zvracet, protože míra nechutnosti silně stoupla a tajemná atmosféra byla okamžitě tatam. Scénu z karavanu považuji za jednu z nejodpornějších, jako jsem kdy viděla. Přesto musím říct, že v osobě režiséra vidím značný potenciál, film dobře gradoval a jen mi asi chybí silnější žaludek. Škoda druhé půlky, která totálně zabila slibně rozjetý začátek. (23.07.2008)