Habermannův mlýn
Habermann's Mill
Habermann's Mill
Habermann's Mill
Režie:
Juraj HerzKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Ilja David CmíralHrají:
Mark Waschke, Karel Roden, Ben Becker, Hannah Herzsprung, Radek Holub, Wilson Gonzalez Ochsenknecht, Zuzana Kronerová, Jan Hrušínský, Franziska Weisz (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy. Příběh Habermannova mlýna, zakládající se na skutečných událostech, se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi roky 1938 a 1945. Jednou z obětí dějin měl být i bohatý německý podnikatel August Habermann (Mark Waschke) a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Šílená doba dostihne Habermanna i přesto, že bez předsudků dával práci Čechům i Němcům a odmítal se zcela podřídit nacistické ideologii. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě? (Magic Box)
(více)Recenze (1 084)
Zimomriavky a neskutočne veľký pocit smútku a bezmocnosti znamenajú, že film je vydarený.Silný po všetkých stránkach.Tak pôsobivo a nečierno-bielo zobraziť notoricky známe a veľakrát omielané témy je podľa mňa fakt skutočné umenie.Nie je to film o Nemcoch, či Židoch, Čechoch....Je to jednoducho o ľuďoch a ich charakteroch, a nás súčasných má nakopnúť k tomu, aby sme sa spamätali a neriešili somariny, pretože v živote ide o to zachovať si zdravý rozum, česť,ľudskosť a zmysel pre spravodlivosť.Neustále,aj keď je jasné, že v extrémnych situáciách to býva zložitejšie. ()
S dávkou nadsádzky by sa dal film premenovať na Habermannov zoznam. Škoda, že práve oná scéna nebola zosilnená. A taktiež záver ušiel prirýchlo vedno s vlakom výmeny. Inak veľmi slušné, zvlášť na to, že to režíroval pôvodom Slovák. ()
Pěkná výprava, překvapivě drsný ale očekávaný závěr. ()
Obrovské osobní drama na pozadí druhé světové války z české dílny. Ty prachy jsou vidět. Sice si historici najdou mouchy, ale proč si dělat starosti o detaily, když tu o ně nejde? Film, který nastavuje zrcadlo ... 80%=4/5 ()
Keď je to hoci len z tretiny podľa skutočnosti, tak spánombohom, v akej krajine kolaborantov žijeme, a to v tom čase ešte neprišiel do módy komunizmus. V dobrých časoch človek spozná priateľa a v zlých nepriateľa. Tento malý český Schindlerov zoznam ukáže všetky vzťahy v úplnej surovosti, hoci trochu zrýchlene, keď musí byť obsiahnuté celé obdobie vojny. Roky v titulkoch tak ubiehajú ako na tachometri 1939, 1940, 1941, 1944, 1945 a na konci sa ukážu skutočné povahy, no nie je to príjemný pohľad. ---- „Tschechische Turbine?“ - „A jaké národnosti je proud?“ ()
Téma filmu ve mě budí velmi smíšené pocity, ale to by bylo na dlouhý elaborát - velký souhlas s komentářem Šakala a GilEstel. Pokud budu hodnotit ale čistě film jako film, je to, i přes určitou plochost a přílišné nerozpracování postav, docela kvalitní kousek s dobovou atmosférou, který jde nad ten běžný průměr současného českého filmu. ()
Manipulativní srágora pražské kavárny, která si hraje s fakty, jak kníže s Vaškem pískli. Je to překroucené až hanba. - Habermann i jeho žena byli Čechoněmci, a především – nebyl ubit místní lůzou, ale zastřelen ze msty svým známým, holičem Pazourem. - Jako jeden z vrahů je ukázán Pospíchal, což je změněné jméno Zdeňka Pospíšila, skutečné osoby zakladatele bludovských lázní, který za války pomáhal odboji a po únoru 1948 strávil 11 let ve vězení. Že Pospíšil zavraždil Habermanna, je spekulace, proti které vystupují jeho příbuzní, kteří se zároveň dlouhou dobu snaží o restituci lázní. - Němci nepopravili 9 místních českých občanů za to, že by v lese zastřelili dva německé vojáky, ale popravili ve skutečnosti 23 rukojmí za spolupráci s partyzány. - ()
Snímek bez atmosféry a pořádného příběhu. Karel Roden byl asi během natáčení filmu na dovolené, protože buď chodí po lese, venčí psa a občas puškou sejme škodnou. On, jeho účes a posledních třicet minut jsou to nejlepší, čím tato nepovedená záležitost disponuje. ()
Na české poměry velmi zdařilý snímek. Film má spád, nenudí a pyšní se výtečnými hereckými výkony, kterým kraluje Ben Becker, Karel Roden a Mark Waschke. Herz mě svým Habermannovo mlýnem, po příšerném TMA, potěšil a překvapil. Plný počet nedávám jen za trošku zbrklý konec, který bych ještě prodloužil o pár desítek minut. Hurá České kinematografie , která se snad dává opět dohromady. ()
Solidní snímek, který se ovšem zřejmě nevyvaroval naprosté HRUBICI VE SCÉNÁŘI!!! Píše se rok 1940 - Hanz (Habermannův bratr) vstupuje do Wermachtu, "Jana - (Habermannova manželka) má velký strach o to, aby nebojoval na ruské frontě!!! Jenže v roce 1940 žádná ruská fronta NEEXISTUJE, SSSR je dokonce spojencem ŘÍŠE!!! Načež Vás dorazí Německý Sturmbannführer, když řekne - "Vítězíme na všech frontách" a mě zajímá, na jakých frontách, roku 1940 Německo vítězí, máme totiž jen jednu frontu a ta je na Západě. (bitva o Francii, Norsko, Dánsko, Belgii a poté bitva o Británii.) Nikde jinde Německo nebojuje!!! Takže buď ve filmu chybí poznámka, že jde o jiný rok, nebo je to prostě hloupá a z historického hlediska VELKÁ CHYBA. V každém případě za to může scénárista./// Toť tedy z historie, jinak jak už jsem řekl, solidní snímek, ve kterém mě fascinuje naivita pana Habermanna, který po válce jako Německý a k tomu bohatý občan zůstal v Československu. Nebyl to žádný med, což film velmi věrohodně dokumentuje. Válka není nikdy pohodička a vítězové jsou jen jedni a jelikož historii píší právě oni, podobné snímky příliš často nevznikají, proto buďme za tento rádi. Takže je to určitě "Zajímavé, solidně natočené (byť s obrovskou scénáristickou chybou), ale viděl jsem nemalou spoustu kvalitnějších filmů!!! "ENJOY IT !!!" ()
Nebýt přehrávání některých scén, debilních dialogů a až příliš velkého zkereslení dějin, hodnotil bych jinak. Příběhy některých postav jsou odfláknuté, nevíme o nich téměř nic nebo jejich osud není dotažen a děj nás tolika nepohltí. Scéna zjištění Maška, že je Němec a jeho naložení s tím, mi přišla velice ubohá. Takovýchto nepovedených scénáristických výstřelků se najde víc, bohužel. I přes tyto neduhy jsem rád, že jsem film viděl a rozhodně Habermannův mlýn patří ma špičku současné české kinematografie. ()
Opět musím souhlasit s uživatelem Malarkey... ()
Po technické stránce celkem zdařilý film ( až na příšerný dabing), ovšem emoční zážitek nulový. Hereckému obsazení jednoznačně kraluje Roden, výkony ostatních herců jsou dosti ploché, jejich prožitky sterilní. Celému filmu prostě chybí emoce, což je s podivem-vzhledem k tomu, o jak silném tématu film pojednává. ()
Konečně kvalitní český počin, jen tak dál... ()
Ano, je to výborně zfilmovaná, hořce silná, dramaticky stupňovaná životní tragédie, ale těžko bez výhrad uvěřitelná, krutý příběh odvážného, charakterního německého podnikatele, bohužel už není žijících svědků, není ani potřebných důkazů a novým vypravěčům dějinných událostí mezi Čechy a Němci tím roste stále větší příležitost, myslím, že jakákoliv volnější nebo volná interpretace je právě pro nás Čechy ta nejnebezpečnější, stavím se tedy na stranu kritiků zobrazovaných skutečností, nevnímám je totiž jako vyvážené a spíše jako nějakou dobře promyšlenou zkoušku české veřejnosti, jak je připravena právě takový obraz své vlastní minulosti akceptovat, myslím, že podobně laděná, výpravná díla budou následovat, dokud zájmové skupiny stojící za produkcí takových filmů nedosáhnou svých cílů. ()
Pohled na destruktivní následky 2.sv.války konečně i z druhé strany. Filmů o hrůzném bezpráví na Češích, Polácích atd..bylo nespočet. Ale nespravedlnost se děla i na lidech s německou národností. Cením si odvahy Juraje Herze pustit se do tak kontroverzního tématu. Zpracování na jedničku. Dle mého názoru je to (možná kvůli politické korektnosti) nedoceněný snímek. ()
Když se soudí rychle, soudí se špatně... ()
Před chvílí jsem to dokoukal.Pomalu se mi v duši usazuje zvířený prach.Ale po pořádku.Hlavním pozitivem Herzova počinu je bolestná, temná a surová kapitola našich dějin, kterou otevřel.Jsou zde tři protagonisté, německý důstojník symbolizující uniformované zlo, které dalo tehdejší Německo světu.Lidsky odporná postava se chová schematicky a předvídatelně.Je nezajímavá.Jejím protipólem je pan Habermann, Němec, ušlechtilý a hodný člověk s kořeny ve svém mlýně již po několik generací, který je přes své vlastnosti a hlavně činy drcen vyvíjejícím se dějem.Jeho čeští zaměstnanci o které se staral ho ve finále hurávlasteneckým běsnění zlynčují k smrti.Jeho syn prodělá názorový veletoč a vrací se jako mrzák cestou dezerce domů, aby byl posléze odsunut i s matkou,která je Židovkou.Tohle už je surrealismus.Konečně Habermannův přítel Březina, takto typ kladného Čecha, který se jen ztěžka domáhá lidskosti na jednotlivých členech zběsile řádících Čechů, kteří lynčují, zabíjejí a kradou v čele se starostou obce.Neopomenou Habermannovu mrtvolu odklidit žehem v kotelně.Co kdyby někdo začal hledat???Okrajové figurky jako slizký majitel lázní, či farář navrhující gestapákovi možnou cestu do Argentiny.Podle mne stejně nebezpeční jako gestapák sám.Svině mezi sviněmi, absurdity až surrealismus...,to vše nesla tehdejší doba.Dnes už snad nežije nikdo, kdo to může posoudit.A ti čistí?Film ukazuje na odporné vlastnosti davu, který je veden těmi, kteří mají nejsilnější hlas.Máme jako národ pár odporných vlastností a film na ně ukazuje.Ale je nutno hodnotit v kontextu doby.Z Německa vzešly dvě války a ohromné utrpení pro miliony lidí....Film snad otevřel dveře ke zpracování čehosi širšího, tedy mnichovských událostí.Proboha, snad se sejdou nad scénářem všichni, kteří se na tom podíleli...... ()
Juraj Herz poměrně zdařile napravil svou reputaci z let minulých, přesto ale zůstavá největší slabinou svého snímku. Námět je hutný tak, že by se ani krájet nedal a má ambice nechat v divákovy stopu hlubokou jako přejedený slon. Jenže Jurajovi nestačí výborné obsazení (Roden, Waschke, Weisz i Herzsprung jsou vynikající), nadprůměrná kamera ani štědrý rozpočet a nechal si film rozpadnout na jednotlivé epizody, různé dějové linky postrádají silnou piontu a tváří se tak často zbytečně (nebo alespoň přebytečně) a hlavně dochází k naprosto nesmyslnému figurkaření a hraní ksichtem (Jan Hrušínský a Radek Holub by mohli vyprávět). Škoda, být film konzistentnější, mohl daleko víc emočně dopadnout na diváka, překročit stín své koprodukce a získat min. evropské renomé. Takhle je to v ČR nadprůměrný film (s výbornou technickou stránkou - kamera, hudba), jenž za hranicemi rychle ztrácí dech. V sudetech to bylo před válkou napjaté, za války to praskalo a po válce to bouchlo a příběh mlynářeské rodiny Habermanů je toho důkazem... 70% PS: konečně slušné postsynchrony v českém filmu, jen ty dabéři mohli být obsazeni trefněji ()
Související novinky
Zemřel herec Andrej Hryc
V noci ze soboty na neděli zemřel slovenský filmový, televizní a divadelní herec Andrej Hryc. Bylo mu 71 let. Hryc bojoval od loňského roku s akutní leukémií, informace o úmrtí nyní médiím předala… (více)
Juraj Herz 1934 - 2018
V neděli zemřel režisér, scénárista a herec Juraj Herz. Jeden z hlavních představitelů československé nové vlny vystudoval fotografii na bratislavské UMPRUM, následně režii a herectví na loutkářské… (více)
Das FilmFest 2010
Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)
Drhnoucí soukolí Habrmannova mlýnu Koprodukční drama Habermannův mlýn jako první český film vůbec ukazuje období během druhé světové války a těsně po ní. Období pro česko-německé vztahy tak důležité a třaskavé. Film Juraje Herze měl úžasnou možnost stát se filmovou biblí odsunu německého obyvatelstva z Československa. Nastavit zrcadlo inkriminované době a ukázat vše bez příkras v surové realitě. A ne ve stylu: zlí Němci, dobří Češi. Místo toho vznikl jakýsi galimatyáš, ze kterého si těžko současná generace něco odnese. Téma poválečného odsunu Němců bylo od svého zrodu až do nějakých 90. let silně tendenčně a jednostranně vykreslované. Nepřipouštěla se diskuze. Odsun byl brán jako spravedlivá odplata. A většina lidí jej vnímala jako konečné vítězství nad mnohaletým německým útlakem. Velké naděje v nestrannost a nadhled vzbuzoval také fakt, že produkce se rozdělila mezi českou, rakouskou a německou stranu. Snímek byl zároveň uváděn jak v českých, tak německých kinech. Byla zde vidět ochota domluvit se, aby nešlo o čistě pro nebo protiněmecký film, což dokumentuje i obsazení dobrých a zlých Němců a dobrých a zlých Čechů. Ale to je bohužel z pozitiv asi tak všechno. Ve většině případů se stává, že film na zakázku stojí za starou bačkoru. Přitom pro Herze šlo v tomto případě o vysněné dílo. Bohužel zde platí, že i když se sejde vynikající režisér a skvělé téma, není to vždy zárukou dokonalého výsledku. Přitom Herz má za sebou takové majstrštyky jako Splalovač mrtvol nebo Petrolejové lampy. Ne že by Habermannův mlýn byl nudným filmem, ale rozhodně nepřináší takové emoce a nepůsobí natolik silným dojmem, aby v lidech po jeho zhlédnutí zanechal dostatečně silné stopy. Film začíná v dnešní době až příliš využívaným vrhnutím do děje, kdy sledujeme poslední záběry celého filmu. Napětí, které scéna měla způsobit se ale nekoná, protože nám chybí právě to vysvětlení proč litovat ženy s dítětem. Následně se vracíme do roku 1937, seznamujeme se s Augustem Habermannem – Němcem a majitelem mlýna. Za ženu má Češku, která má židovské předky, ale neví o tom. Což nebyl problém do začátku druhé světové války. S rokem 1938 přijíždí i vojáci SS v čele s velitelem Koslowským, který si okamžitě v severomoravském městečku Bludov, kam je film umístěn, sjednává respekt. Habermann se během války snaží všemožně uchránit své pracovníky před německou tyranií, řeší spory s Koslowským, strachuje se o svého bratra Hanse, který se stal skvělým příkladem propadnutí propagandě, chrání odbojáře z mlýna, jak jen mu jeho německá krev dovolí. Paradoxně je to nakonec právě on, kdo po válce nejvíc trpí za zemřelé, které tak dlouho chránil. Vůči příběhu nemám žádné zvláštní výhradu. Je silný, s potenciálem oslovit. Bohužel, to co nejvíc pokulhává a sráží celý příběh dolů, je režie. Prakticky každá postava, Habermanna nevyjímaje, je zde vykreslena v černo-bílých barvách. Buďto je dobrá, nebo zlá. Žádné mezi, žádné pochybnosti o svém jednání, žádné výčitky a nulový osobnostní vývoj. Přijde na plátno, odvykládá si svou část a zase odejde. O nějakém backgroundu nemůže být řeč, takže divák může jen těžko chápat některé skutky, které postavy vykonávaly. Jedinou herecky výraznější postavou je pak největší kamarád mlynáře – Březina (Karel Roden), samotář věčně uzavřený do sebe. Roden je spolu s Janem Hrušínským, který hraje majitele hotelu, jediným, který ve filmu zanechal alespoň jakousi stopu. Hlavní hrdina Mark Waschke je nevýrazný a právě ve scénách s kamarádem Březinou tahá vždy za kratší konec. Až během filmu čím dál víc vyvstává otázka, zda-li by nebylo lepší Rodena s Waschkem prohodit. Ostatní hrají jednolité charaktery bez vývoje. Žádného překvapení se zde nedočkáte. Pokud se na začátku filmu daná postava zapsala negativně, bude se tak jevit po celý zbytek snímku a naopak. S trochou nadsázky můžeme říct, že Herz vylíčil postavy buď jako černé nebo jako bílé. Nic mezi tím. A to přitom měl k dispozici ideální podmínky. Skvělé herce, solidní scénář Josefa Urbana, po celou dobu natáčení zamračené počasí dokreslující tíživou atmosféru. Z mlynářova dilema, kdy se s Koslowským dohaduje o počtu Čechů, které může zachránit, se mohla stát velmi silná scéna. Zde však působí jaksi prázdně. A to se pořád bavíme o muži, který tak mistrně ztvárnil pana Kopfrkingla. Kdo by si nevzpomněl na větu: „Lakmé, co kdybych tě, drahá, oběsil?“ Jen při představě té scény mi pořád běhá mráz po zádech, což se u Habermannova mlýna mělo dít několikrát. Další ne úplně šťastnou volbou bylo míchání němčiny s češtinou. Skvělý výkon Bena Beckera v roli velitele SS shazuje právě český dabing. Vždyť snad celou první třetinu filmu mluví německy (s českými titulky), a to samé vyžaduje i od Čechů. O pár chvil později už šišlá nesmírně nepříjemnou češtinou, a to dokonce i se svými německými kumpány! Proč tomu tak je, netuší snad ani sami tvůrci. Možná nejlepší scénou je až ta úplně poslední, kdy Herz mistrně využil pohled na ženu s křížkem kolem krku, židovskou hvězdou na kabátci a „enkem“ na ruce. Ani při nejlepší vůli nelze tvrdit, že Herz vytvořil nadprůměrné dílo, na které se bude dlouho vzpomínat. Ano, film má silný příběh, jehož potenciál však bohužel režisér nedokázal využít. Jako pluse snad dá uvést, že se Herz vyvaroval tendenčnímu přiklonění se na jednu stranu. Dokázal udržet až dokumentární linku sledující neutěšenou pasáž českých dějin, která by neměla být zapomenuta. A že je to dokumentování dosti povrchní? Díky alespoň za něj! Známka: 6/10 () (méně) (více)