Sebevražedný oddíl

Náhle se rozezní povědomá hudba tolik typická pro onen celkový písničkový soundtrack, na scénu vstupuje Deadshot, který si od začátku naprosto krade film pro sebe, přičemž mu sekunduje naprosto geniálně šílená Margot Robbie. David Ayer o filmu řekl : “You know, all these movies are about defeating the evil alien robot from f*cking Planet X, before it destroys the world with its ticking clock. And who the f*ck cares? But you do this story about struggle and isolation and people who have been shit on that suddenly get thrown this lifeline… that’s not so bad… I like to think of this as the Comic Book Movie 2.0“ Na jednu stranu je třeba říci, že Ayer si vždycky točí to svoje, ne vždycky se trefí kritikům do vkusu, ale dle mého si je třeba režisérů se svým nezaměnitelným stylem vážit, jelikož jich tak moc zase není. Navíc od začátku to v kombinaci s notoricky známými skladbami šlape na jedničku, originy jednotlivých "bad guys" se odkroutí v rámci vlastní pětiminutovky a ono pověstné srdce filmu se podařilo prodat už v geniální marketingové kampani našlapanou osmdesátkovým cyberpunkem. Těžko říct, jak film doopravdy ovlivnily dotáčky, humoru je tam skutečně celkem dost, takže na tom něco pravdy bylo, ale podle mého opulentnější akční scény v závěru konečnému výsledku spíše uškodily. Celkově jsem si myslel, že si zamiluju Jokera jako vystřiženého z Arkham série, ovšem místo toho jsem byl ohromen naprosto trefnými hláškami Harley, ke které jsem měl od začátku výhrady kvůli jejímu pochybnému zjevu, protože prostě měla vypadat takhle, ale nakonec to bylo jedno a nesmíme taky zapomenenout na Willa Smithe, který konečně opět prorazil a v Hollywoodu a když vyleze na auto a sám sejme hejno "zombíků," naprosto ohromí jak přihlížející na plátně, tak i diváky. Skvělé akční scény, hutné tempo, perfektní camea a easter eagy, tenhle film má všechno...9/10 (03.08.2016)

Asi najrozporuplnejší blockbuster za dlhú dobu, ale presne toto som aj čakal. Komiksovky prakticky nepozerám, ale na Suicide Squad som bol predsa len celkom zvedavý, lebo bolo jasné, že to bude aspoň trochu iné, len škoda, že to zostalo len pri tom trochu. Väčšinu času mi prišlo, ako keby v štábe súperili dve skupiny ľudí, prvá by z toho chcela mať neortodoxnú chlapskú záležitosť v štýle napríklad posledného Šialeného Maxa alebo zvyšnej tvorby Ayera a druhá zase za každú cenu chcela len ďalšiu infantilnú blbosť v štýle Marvelu a presne tak to aj dopadlo. A tak síce ten nevyužitý potenciál bolo cítiť neustále, ale aj tak sa mi na to tie prvé dve tretiny pozeralo celkom dobre, postupné vytváranie tímu z odpadlíkov je vždy zaujímavé, pričom aspoň fungujú ako vojenská jednotka a nielen skupina sólistov, čo sa mi veľmi páčilo, dej mi prišiel na pomery tohto typu celkom obstojný a je to aj celkom štýlové, aj keď tu som čakal omnoho viac. A film sa našťastie môže oprieť aj o postavy, z ktorých síce zaujímavá je len časť, ale aj tak Will Smith, Margot Robbie a Joel Kinnaman vytvorili výborný tím, pričom sa mi páčili aj ich osobné línie, no sadol mi aj Jared Leto, ktorý tu bol síce pre dej úplne zbytočný, ale jeho Joker sa mi páčil. No v poslednej tretine to už definitívne upadne, rozhovor pri bare, ktorý mal byť asi zásadný mi prišiel úplne nefunkčný a súboj dvoch spomínaných skupín už definitívne vyhrá práve tá infantilná a zase sa z toho stane len taká detinská a prakticky nepozerateľná blbosť, kde už nefungujú žiadne pravidlá a už ide len o to, aby bolo všade čo najviac zbytočných efektov, ktoré nemajú aj tak žiadny význam. Akcia mi prišla skôr len taká štandardná, technicky sa jej síce nedá moc čo vytknúť, ale aspoň nejak ma zaujali skôr len tie vedľajšie, menej dôležité scény, ako havária vrtuľníka a podobne. Samotné postavy ma v akcii vlastne ani nemali moc ako zaujať, keďže nielen chýba eRkový rating, čo pri tých neustálych prestrelkách a používaní rezných nástrojov bije do očí, ale hlavne chýba poriadny protivník. Samotná čarodejnica ma vlastne zaujímala len v úvodných fázach filmu, jej brat je na tom podobne a tí radoví záporáci nestoja za nič, takže ich likvidácie ma nechávali úplne chladnými. Ale myslím, že samotný David Ayer si zaslúži celkom pochvalu, nepochybujem o tom, že pod jeho úplnou kontrolou by bol z toho úplne iný a omnoho lepší film, ale aj takto to dokázal udržať v obstojnej úrovni. Teda až na tú poslednú tretinu, to už svoj boj so štúdiom definitívne prehral. Takže zo Suicide Squad žiadny kult určite nebude, ale nebolo to zlé a možno si to ešte niekedy pozriem. 60% (21.08.2016)

Nezapomeňte, jsme padouši... Tož já mám dojem, že zapomněli docela dost. A ta nejdůležitější věc ze všech, nejdůležitější, ta, co mě štve nejvíc, ta, co mě naštve hned na začátku a už mě to nepustí až do konce: Když už ve filmu chcete používat písničkový soundtrack, tak do těch písniček nekecejte! Když se rozhodnete použít skladbu jako vyjadřovací prostředek, nechte ji vyjadřovat. Když pustíte písničku jako první věc, která je ve vašem filmu slyšet, uvádí ho, navozuje náladu, nastavuje pravidla, nechte ji hrát bez přerušování delší dobu než nicotných patnáct vteřin. Nezeslabujte mi House of the rising sun, sotva začala působit, abych místo toho slyšela někoho říkat: -"Čas na polívku. Večeře. Floyde, pojď ke dveřím." -"Jenom kamarádi mi říkají Floyd." Vážně byla tahle dialogová výměna tak zábavná, potřebná, originální a poutavě provedená, že si zaslouží překrýt megamocný časoprostor manipulující tajná přání vyjevující baryton Erica Burdona? Nemyslím si. Nekecejte mi do mojí hudby. Nedělejte to. Ne. A jenom úplný šílenec a sebevrah (sic!) takovému barbarskému zacházení podrobí v jednom filmu dobrých dvacet tři písniček. Hanba. Hanba. Hanba. (05.12.2016)

Dali dohromady nepřeberné množství lidí dostatečně šáblých, aby mohli být postavami svých vlastních příběhů, což znamená, že ani jedna postava nebyla natolik propracovaná, aby se o ní člověk dozvěděl víc kromě toho, co má ráda (své dítě, druhého pošahance, jednorožce, ...). Popravdě mě film nebavil, stal se jen takovou kulisou, aby nebylo v pokoji ticho – tuto funkci splnil výborně, protože byl skvěle ozvučený. Ale to je jediná skvělá věc na tomhle filmu, jinak je to dost průměrné, podprůměrné. Hrdinů i antihrdinů už bylo stvořeno mnoho, ale tohle prostě nedosahuje nijakých závratných kvalit. Mělo to skvělou reklamu, která dílo nablýskala a vyhonila do nebeských výšin, jenomže pravda je nakonec jinde... (15.11.2016)

Nejprve velké nadšení, ovšem pak nám ty barevné balónky cestou z poutě postupně popraskaly. Revoluce to není, průšvih ale rozhodně také ne. Komiksy DC, které chtě nechtě zaostávají za Marvely, posílají k záchraně světa partu pochytaných antihrdinů. Svět je v šoku, Superman je mrtvý, nápad od tvůrců je velmi slušný. Jenže ve finále jim asi někdo zakázal experimentovat. Dostali neuvěřitelný balík peněz, ale režisér David Ayer, který bez zbytečného přikrášlování natočil Železná srdce, Patrolu i dle mého nedoceněnou Sabotáž, zůstal někde na půli cesty. Do příběhu, který i sám napsal, nacpal co nejvíc šílených postav, které si ovšem mezi sebou trestuhodně ukrajují prostor. Někdy to nevadí, jindy výrazně. Když sleze z plátna Margot Robbie v síťovaných punčochách, která byla Jokerovou psychiatričkou, začneme ji hledat. Sadistické a nevypočitatelné koťátko téhle talentované blondýně, která v divočině Vlk z Wall Street omámila i DiCapria, sedlo dokonale. Ostrostřelec stále cool chlapíka Willa Smithe je rovněž zajímavý, další postavy už krapet postrádají vývoj a divákův zájem. Důvod „selhání“? Marvel měl za těch několik let čas pracovat se svými poklady. DC neuvěřitelně zhušťuje a chce všechny náboje vystřílet do jednoho bijáku. Ale končí jen u velkých ambicí. Klidně bych si dokázal představit film jen s dvěma výše uvedenými. A Jokerem, který by dostal víc prostoru. Každý z pánů tuhle ikonickou postavu pojal po svém, Heath Ledger byl fenomenální, ale obávám se, že Jared Leto nejvíc doplatil na to, že se stříhalo. Nolan a jeho tým se Ledgerem a jeho pojetím téhle démonické postavy vyloženě chlubil, tady s ním divákům moc naproti nejdou. Akce je přehledná, ale úplně mě nestrhla. Atmosféra nakonec jo, ale ve výsledku bych byl hlavně drsnější. Vykašlal bych se na „tolik fantasy“, přidal bych akci v ulítlém a eRkovém stylu, abychom se přiblížili živočišnému pojetí z Patroly. Ta se nebála ničeho. (10.10.2016)