Válečný kůň

Steven Spielberg v sedle! Stále. A tentokrát i doslova. Drží pevně opratě a... No dobrá, dobrá, už těch koňských přirovnání nechám. S Válečným koněm se to bohužel má tak, jak jsem si myslel. Mnozí diváci asi očekávali prvoválečný bitevní počin s nepřetržitou akcí, kamerou špinavou od bláta a krve, hromadami mrtvých... A přitom nevěděli, že Spielberg adaptuje knihu pro mírně odrostlé děti. Čili pro něj naprosto (v tom nejlepším slova smyslu) ideální látku. Na plátno ji převedl se vším všudy a pokud se film od Morpurgovy předlohy odklání, je to jen pro dobro věci (kniha je například psaná v první osobě a vyprávěná koněm, což znamená i to, že se v ní nedočkáme žádných bitevních scén, jako je ta neskutečně strhující zákopová, kterou ve filmu prožije Albert). Že jsou scény z Dartmooru pastelové a kýčovité až hanba? O to víc přece vynikne jejich kontrast s válečnými výjevy. Že důvěrný vztah Alberta a Joeyho v někom vzbuzuje smích? Copak vy jste nikdy neměli zvíře a nemluvili jste na ně celé hodiny? Neříká se tomu, co mnozí div že nenazývají "zoofilií light", náhodou přátelství? A právě o tom celý Válečný kůň je. Na přátelství je to přímo óda. Na přátelství lidí s lidmi, lidí s koňmi i koní s koňmi. Když člověk vidí, jak vojáci v různých uniformách pečují o koně s naprosto stejnou láskou, ani mu nemůže vadit, že Angličané, Němci i Francouzi nemluví svými jazyky, ale do jednoho anglicky... Vždyť jsou to všichni vlastně stejní lidé, které proti sobě poštvalo pár mocných otrapů, jimž se jednoho rána zachtělo rozpoutat válku. Ve filmu je řada silných a zapamatováníhodných scén (těch "bezstarostných", jako je orba nebo závod s autem, i těch "válečných", zejména útok kavalerie, větrný mlýn a špičková sekvence s koněm probíhajícím rozběsněnou "zemí nikoho" a završená stříháním drátů) a mně nezbývalo než se na ně spokojeně dívat, poslouchat božího Johna Williamse, takového, jakého ho mám nejraději, tu a tam se dojmout a v duchu tleskat. Stopáž jsem předem neznal, ale že celé to dobrodružství trvalo 150 minut bych opravdu nehádal. Tak rychle uteklo a tak krásně hřejivé nakonec bylo. (02.03.2012)

Spielberg proslul především jako režisér velkých výpravných podívaných, jejichž technické zvládnutí je dokonalé a přesvědčivé. Současně však také jako tvůrce, který poměrně často nezvládá sentiment svých příběhů a čas od časů přímo spadává do kvalit, jejichž problematičnost čouhá z díla jako sláma z bot našich předků. VÁLEČNÝ KŮŇ je ve Spielbergově filmografii kdesi uprostřed. Stěží uvěřitelný příběh se místy pohybuje za hranicí věrohodnosti (jak dlouho mohl vydržet ve válečných podmínkách kůň od dělostřelců či závěrečná až kýčovitě působící scéna se zapadajícím sluncem a plesající rodinou), současně však neztrácí svou supraindividualistickou integritu. Zatímco BÍLÝ TESÁK je výtvorem Londonovy fantazie, medvěd, talisman statečných polských vojáků, dobývajících Monte Cassino, který dopravoval nahoru přes nejnebezpečnější úseky výbušniny i munici, je nezpochybnitelným historickým faktem. Bohatá doprovodná galerie lidských hrdinů poněkud vyvažuje až příliš se vlekoucí první polovinu filmu. A sentiment, doprovázený skutečným citem, nás nutí nezapomínat na tento ne zcela tuctový film z pomezí lehkého a "těžkého" žánru kinematografie hraného filmu. (23.02.2012)

Těžko říct, proč se Spielberg rozhodl natočit tak patetický film. Protože patos a cukrkandl jistě nejsou omylem, ale cílem. A přes všechny úžasné scény to u pátrání po smyslu toho všeho zůstává. Nejsem tak znechucen, jak jsem očekával, obzvlášť proto, jak rychle film uteče. Ale jinak není co víc říct. (15.01.2012)

V první řadě, Válečný kůň je film, který vůbec nepatří do dnešní doby. Dnes už převládají úplně jiné hodnoty než ty, které zobrazuje ve filmu Spielberg. Jsem si navíc jistá, že nebýt v kolonce režie napsáno Steven Spielberg, tak většina o film ani nezavadí. Ano, ten film je taaak strašně naivní, jenže on snad někdo čekal něco jiného než pohádkový rodinný doják? Já teda ne a proto nejsem zklamaná. Mě film dokázal na chvíli vrátit do dětských let. Snad jen Spielberg mě dokáže upřímně rozesmát i u scén, které by mi v jiném podání přišly trapné (husa, vojáci přivolávající koně). Mohl si odpustit některé dialogy, především ty v zákopech s Albertem se moc dobře neposlouchaly (vůbec obsazení Jeremyho Irvina byla hodně nešťastná volba). A taky si myslím, že i Spielberg moc dobře ví, že třeba takovou scénu s vyprošťováním koně mu nesežere nikdo, ale je jasné, co chtěl touto scénou říct. Ta Spielbergovská naivita se mi líbí. Tohle je úplně jiný Spielberg než ten, kterého známe a tak rozumím, že někteří tento film jen těžko překousnou. Něco se ale nikdy nezmění. Kus poctivé a krásné filmařiny. Záběry jako z obrazu, nádherná kamera a výprava, úchvatná hudba Johna Williamse a pár nezapomenutelných scén (kůň vs tank a jeho následné splašení). Nejedná se o jeho majstřík a v jeho filmografii naleznete lepší filmy, já si ale film dokázala užít. (14.01.2012)

Spielberg udělal to, co před x lety Cameron, když natáčel Titanic. War Horse je dějově nikterak objevná a vcelku klasická story, jenomže Steven na nás nepřímo pomrkává očkem a naznačuje, že takhle se dřív točily ty pravé velkofilmy stříbrného plátna a tohle byly ty skutečné emoce, které se v dnešní době příliš nenosí. Rovněž filmová estetika, kamera, nasvícení atd. nejsou rozhodně standartní, nazval bych je oldschool. Tedy ta zmiňovaná pocta staré škole. Jestli to ve výsledku funguje, to si musí určit každý sám. Pro ostřílené filmové harcovníky, milovníky tvorby věčného dítěte a starší populaci bude War Horse nostalgický únik ze všední reality. Pro zbytek asi jen zdlouhavá nuda, kterou půlka nazve jako patetickou. Spielberg natočil co chtěl a natočil to velice kvalitně a koukatelně. Scéna kůň vs ostnaté dráty strhující. (25.03.2012)