Lovec: Zimní válka

Oproti prvnímu filmu výrazné zlepšení, tzn. místo totálně přeplácaného wtf nesmyslu je tady genericky působící povrchní fantasy, na kterou člověk po pěti minutách zapomene. Nicméně nevím, jestli jsem v nějaké sentimentální náladě nebo co, ale docela se mi líbily ty stylizované obrazy, ve kterých dominovaly kontrasty bílé, stříbrné a zlaté, a později i s přídavkem černé. (24.07.2019)

Nejlepší na tom byly závěrečné titulky. Mimo jiné proto, že byly na konci, samozřejmě. Tenhle film obhajuje myšlenku o síle lásky, kterou vysvětlením na konci devalvuje už od začátku. spoiler Pokud ten chlapík Freyu (ehm, tohle jméno pro Sněhovou královnu? Vážně?) miloval, miloval by i jejich dítě a ani pod vlivem hypnózy či kletby by miminku neublížil. Nemluvě o tom, že by to nejspíš tváří v tvář realitě jako teta nedokázala ani superješitná psychopatická Ravenna. Pokud na konci říká, že sama chtěla dítě, spíš by přes neteřinku ventilovala nenaplněné mateřské pudy. Druhá věc je Freya, která získala svou sílu, zmrazila toho blbečka, co upálil její dcerku (nad způsobem zabití toho miminka se mi udělalo mdlo) a jako silná kouzelnice se sebrala a odjela. Ona věřila, že její dítě umřelo kvůli rodině svého otce a jen tak odjela? Nebylo by vzhledem ke kontextu logičtější zmrazit i tu blbou rodinu? Nemluvě o jedné věci, kterou jsem měla začít - Freya byla sestra královny. Milovaná sestra královny. Měla románek s dvořanem. Jaké jeho nezrušitelné zasnoubení? Zásnuby běžně rušili knížata, králové i císaři, pokud se vyskytl svazek výhodnější. Proč by nemohl zasnoubení zrušit nějaký matla od dvora, který navíc snoubenku nemiloval, pokud se mu vyskytl svazek takto výhodný? Stavěno na absolutní demenci základní zápletky, jak to mohlo dopadnout? Lovec má románek s životní láskou jiného jména, než jak se jeho žena měla jmenovat podle toho, co zaznělo ve Sněhurce a Lovci, nemluvě o tom, že ji měl zabít někdo jiný. Osudovost vztahu se Sněhulí, vedoucí k fatálnímu polibku, se náhle vytratila zcela, nakolik už v předchozím filmu byla málo. Jo, abych zas nebyla jen kritická - jízda na ledním medvědovi byla fajn. Smutné je, že chladná jak chlupy na jeho zadku byla spíš Ravenna než Freya, která byla jen oblečena v bílé. (01.08.2017)

První díl byl průměrný, ale alespoň měl pár zajímavých prvků - Ravenninu minulost a motivace, skvělý výkon Charlize Theron, sexy Hemswortha a feministický message. Zimní válka je ve všech ohledech horším filmem. Charlize (opět super) je tu relativně málo a její postava je zploštělá. Freya (velmi průměrná Emily Blunt) má být rozpolcenou záporačkou, ale je hrozně klišovitá a nezajímavá. Navíc je problematická její motivace (ženě zemře dítě a stane se z ní zlá, zahořklá, bezcitná ledová královna). Chastainová a Hemsworth jsou stejně jako záporačka hrozně klišé a předvídatelní a vlastně nezajímaví. Co je ale fajn, to jsou trpaslíci, fungují jako komediální prvek a herci si svoje role očividně užívali. Kostýmy všech, obzvlášť Ravenny a Freyi jsou krásné (stříbrná versus zlatá). A příjemné překvapení je cameo Sama Claflina coby prince z prvního dílu (je trochu trapné, že Sněhurku neuvidíme, i když se o ní dost mluví...). Logické kiksy ve scénáři nebudu rozebírat, celý ten příběh je jako z pera autora fanfikce, který si řekl, že napíše pokračování Sněhurky a lovce, ale vynechá Sněhurku, protože ji nesnáší. Zároveň není tak schopný, aby dal dohromady originální, smysluplný příběh, tak si hojně půjčuje od jiných. A vznikl mu z toho napůl zmrzlý guláš. A kdo něco takového někdy ochutnal, tak ví, že žádné pošušňáníčko to není. (20.04.2016)

„Zrcadlo, zrcadlo on dz uól, která slaboduchá pičovina je nejotravnější of dzem ól?“ zeptal se verbal polyglotně. „No to je přece jasný, vole,“ nezaváhalo zrcadlo „umělohmotných, trapných, sterilních, ubohých a narychlo splácaných nenápaditých kokotin za každou cenu jsou hlavně díky Dyznymu on dz uorld tři prdele, ale tohle je, kurva, fuckt velesračka!“ „No jo, no, že já, debil, jsem se nezeptal předem,“ pokýval verbal smutně hlavou. „Ale jestli tě to aspoň trochu potěší, pořád jsi nejkrásnější, verbale!“ dodalo úlisně zrcadlo. „Původně ti sice kapku dýchal na hrb Klůny, nicméně už je to dědek a pro sichr jsem ho ještě otrávilo Nespressem. Takže ten sendvič s Emilkou a Teronovic Karlíkem, který sis u toho pořád představoval, aby ses neunudil xmrti, by mohl docela dobře klapnout!“ „Představoval, představoval,“ odvětil verbal zasněně, přičemž si, jakoby bezděčně, uhladil pečlivě nagelované skráně, „a byl to asi jediný kulturní zážitek z tohohle tupého odvaru. Avšak náhle se k nám s holkama přisrala do džakuzy ta odporná kožená obluda Džesika Čestejn, v tu ránu mě přešla chuť na šťouchané brambory a bylo po zápase. A i ti liliputi stáli tentokrát za vyližprdel, takže jsem neměl absolutně ke komu přilnout. Dokonce jsem byl natolik otrávený, že mě ani nerozveselilo přemítat, jestli by ten ochrnutý Blbec Homotór získal nějakou mimiku, kdyby mu do držky pustili dvěstědvacet!“ Zrcadlo se nasupeně zamžilo: „Tak zase trochu úcty, ne, dopiče??!! Vždyť jsem v tom hrálo! Nehledě na to, že mi to pár mentálů včetně Šádvela hustě oroštovalo. Ještě chvíli mě ser a v té soutěži krásy tě předežene i Krytinář.“ „Jen buď dál impertinentní,“ usmál se verbal škodolibě, “a mrdnu tě do frcu. Některý z nich si tě pak určitě hned koupí a bude si na tebe vymačkávat jebáky.“ (19.05.2016)

Mám rád podobné pompézne, vizuálne pekne spracované fantasy príbehy, kde dejová linka pekne odsýpa, a ktorá je plná všakovakých stvorení, kúziel a oku lahodiacej akcie. Tu je všetkého vrchovato. Navyše trpasličie kvarteto sa postaralo aj o humornú stránku, občas ma ich hlášky celkom slušne pobavili. Uznávam, záver bol možno trochu emotívne silený, ale to veľmi rád prepáčim, hlavne že som sa celkom fajn zabavil. Podľa mňa je to kvalitatívne niekde na úrovni jednotky. 75/100 (18.07.2016)