Kruh

Pro hodnocení horrorů asi nejsem ten pravý ořechový, protože jsem se mockrát přesvědčil, že to co děsí mě, nechává všechny ostatní chladnými a naopak. Tak jako se já snažím systematicky vidět všechny komedie, moje matka je zase posedlá horrory, thrillery, kriminálkami a jinými odnožemi hrůzy. Když jsem jí před lety pustil Záhadu Blair Witch, předem jsem ji varoval, že je to možná nejděsivější film, jaký kdy viděla. Když se dodívala, zívla a řekla: "Tak se ztratili v lese. No a co?" :-) Tak tohle do smrti nepochopím. No a s Kruhem to bylo podobně. První polovina, kde je k vidění obsah videokazety, scéna s mouchou a drnčící telefon, v němž skřehotavý hlásek zašeptá "Zbývá sedm dní", mě děsila strašně. Zrychlený puls, oči navrch hlavy atd. No a pak už to začalo být slabší, protože hrdinka se na vše snaží přijít racionální dedukcí, to nejasné temné "cosi" je čím dál víc konkrétní a hmatatelné a to je podle mě chyba. Jakmile vím, čeho se mám bát, všechen strach mě přejde. To je asi důvod, proč pokaždé usnu u Vetřelce. Ale když jsem Kruh promítl máti, bylo to přesně naopak: během první, nejasné poloviny filmu poklimbávala, ale když se začaly vyjasňovat věci kolem studny, hleděla na to s vytřeštěnými zraky. Tak nevím. 70% (28.12.2005)

Tento, snad nejznámější horor posledních let, jsem vždy považovala za natolik děsivý, že jsem se jej bála zhlédnout. Měla jsem obavy, že by se zapříčinil o několik bezesných nocí, narůstající strach s přicházející tmou a různé výjevy. Kazeta. Samara. Studna. Kruh. Toto vše mě tolik přitahovalo a zároveň děsilo, že jednoho dne jsem Kruh nakonec spatřila. Byla jsem překvapena. Hlavně proto, že nebyl vůbec tak děsivý, jak jsem si představovala. Působil na mě spíše jako mysteriózní krimithriller než čirý horor. Podstatná část děje spočívá v detektivním pátrání hlavních hrdinů po tom, co to vlastně kruh je, jaká je jeho symbolika a proč vznikl. Ty největší hororové výjevy nastanou zhruba asi deset minut před koncem. Společně s nezapomenutelným, exkluzivním a dokonalým nástupem Samary na scénu. Celý snímek má správně ponurou atmosféru, která mi připomínala film Sedm. Zvláště podobnost s neustálým deštěm, mlhou, depresivním vyzřením a odpočítáváním dnů. Sedmi dnů. Nápaditý, napínavý, mimořádně působivý hororový thriller s výbornými scénami a krásnou Naomi Watts v hlavní roli. (22.01.2010)

Neuvěřitelně chytlavá a strašidelná záležitost. Zažíval jsem velice zvláštní pocity - tak moc jsem chtěl odejít a přitom jsem tak moc chtěl vědět jak to celé dopadne. Zvědavost pochopitelně zvítězila a já můžu s klidným svědomím prohlásit, že The Ring je určitě jeden ze tří nejlepších hororů, které jsem ve svém životě viděl. Brilantní scénář, atmosféra, že by se dala krájet a navíc velice nekonvenční audiovizuální stylizace v čele se skřeky z pera Hanse Zimmera. Nejvíc však oceňuji úplný závěr - v okamžiku, kdy film končí happyendovou americkou scénou s udýchanou hlavní dvojicí a policejními auty všude kolem, teprve nastává pořádné peklo... (29.01.2003)

Vzhledem k tomu, co vzniká v současné době (a nejen v ní) za horory, se mi tenhle film jevil jako jednooký král mezi slepými. I když on vlastně není špatný ani v rámci hororové produkce vůbec... Rozhodně má zajímavý nápad (i když jde o remake, těžko se asi bude shánět japonský originál, takže lze brát námět amerického Kruhu za "originální"), velmi dobrou atmosféru a hlavně poměrně inteligentní scénář. Musím také napsat, že asi ve 3/4 filmu už jsem si myslela, že půjde o další americkou slátaninu s příšerně stupidním happy endem, jenže tvůrci mě naprosto překvapili tím, že vůbec ještě nebyl konec a naopak film se velmi zajímavě zvrtl trošku jinam, než kam by divák předpokládal. Navíc je tenhle solidně napínavý film podkreslen velmi adekvátní hudbou. Takže chcete-li se (aspoň trochu) bát, nemůžu než Kruh doporučit. (29.04.2005)

O tomhle filmu se vlastně ani nedá dost dobře říct, že je to horor. Úvodní scéna sice diváka docela "našponuje", ale pak se snímek začne tvářit spíše jako dramatický thriller a do ryze hororových vod se vrátí opět až v závěrečné čtvrthodině. Tím ovšem nechci tvrdit, že snad divák nebude větší část filmu napjatý a nebude mít u toho snímku strach. Pravdou ale je, že já jsem se nevyděsil. Nicméně film je to skutečně zajímavý a napínavý, nevím do jaké míry je zachována idea původního japonského hororu, ale mně se tenhle originální námět líbil dost. Z herců mě zaujal přes nepříliš rozsáhlý prostor hlavně malý David Dorfman, který ve své roli působil opravdu přesvědčivě a chvílemi skoro až "dospělácky" vážně. Ostatní herci už tak výrazní nebyli, ale u tohoto snímku to nebylo až tak podstatné, tady byla důležitá atmosféra, a ta se skutečně povedla navodit velmi dobře. (12.07.2003)