Texaský masakr motorovou pilou
-
Texas Chain Saw Massacre, The
Horor / Thriller / Mysteriózní
USA, 1974, 83 min
Režie:
Tobe HooperObsah
-
Někde v Texasu na hřbitově byla zhanobena lidská těla. Skupina mladých lidí se rozhodne vypátrat pachatele hrůzných činů a prožije strašlivé dobrodružství. Většina diváků po projekci dnes už klasického díla pociťovala převážně jen úzkost. Mráz nahání již samotná zvuková stopa, aniž bychom spatřili nechutné detaily.
Režisér Tobe Hooper vytvořil jeden z pilířů gore (nebo také splatter) filmu. Stejně jako Kanibal holokaust (1979), uvedený na prvním ročníku Festivalu otrlého diváka, i zde je navozena atmosféru autentičnosti, čímž tento paradokument nabývá na účinnosti (vše zesíleno vědomím, že základní linie je inspirována reálným příběhem skupiny výletníků zmasakrovaných rodinou kanibalů). Hrůzy je u diváka dosažena již prostým faktem, že to příšerné, co sledujeme na plátně, je vlastně velmi reálné a mohlo by se stát každému z nás. Tak se můžeme mnohem snadněji a věrohodněji identifikovat s jednotlivými protagonisty než v případě upírských obětí. Budeme-li pozorně sledovat, jak vzniká atmosféra tohoto kanibalistického filmu, zjistíme, že režisér je velmi obezřetný při využívání násilí (alespoň vzhledem k současným trendům).
Náročné bylo i samotné natáčení – malý rozpočet, pekelné horko v Texasu a představitel vraha s motorovou pilou se neustále zraňoval, protože přes masku špatně viděl. Nicméně vzniklo nesmrtelné dílo, které opět bojovalo s cenzurou (dlouho bylo jeho šíření zakázáno ve Velké Británii) a doposud je objektem zájmu, nejen skalních fanoušků. Jen ve Spojených státech se v době premiéry psalo např. v Los Angeles Time: „...jsme svědky odporného zneužití filmové suroviny….“ nebo v časopise Harper: „…Tento film je pouze hnusná sračka, v níž nelze najít nic hodného zapamatování. Je to pouze směs hysterie, debility okořeněné kanibalismem, voodoo, astrologií a kultem hippies. Vše obalené přehnaným násilím, které si může vymyslet jen chorý mozek…“ Samozřejmě se Masakr dočkal svých pokračování: Texaský masakr 2 (1986, r. T. Hooper) – ten více přechází do chtěného černého humoru a absurdity, Kožená tvář III (1990, r. Jeff Burr) a Masakr v Texasu (1994, r. Kim Henkel). V rámci festivalu budeme možnost porovnat vzor se svým remakem z roku 2003. (Festival otrlého diváka) -
"Zažijete veci, ktorým nebudete môcť uveriť, že sú skutočné." - Tak stojí v knihe o astrológii, ktorú si číta jeden z piatich teenagerov, cestujúcich minivanom naprieč americkým Texasom. Nie je podstatné odkiaľ a kam idú a ide len o to, kto, a či vôbec niekto z nich prežije udalosti, ktoré budú následovať. Ľudia, ktorých pätica počas prvých pätnástich minút filmu stretáva v tejto oblasti, či už na pumpe, pri motoreste, alebo vo svojom aute pri krátkom zväzení lokálneho stopára, pôsobia veľmi divne. Buransky, úchylne a tak nejak nevyspitateľne, že vo vás vyvolávajú neistotu a obavy, s čím na vás kedy vyrukujú. Pätica našich “hrdinov”, z ktorých jeden je pripútaný na invalidný vozík, sa na noc rozhodne zastať v starej chatrči pri ceste. A z podivného znaku, ktorý im na auto načarbal len pár kilometrov dozadu vysadený spomínaný stopár, si nikto z nich nerobí ťažkú hlavu. Teda aspoň do chvíle, kedy sa od svojej noclažnej chatrče beznávratne vzdialia prví dvaja z nich a zatúlajú sa až k domu miestnej kanibalskej rodiny… (POMO)
Externí recenze (3)
-
Filmpub.cz (Radomír Kokeš)
"První je několikaminutová noční honička v lese, kdy ječící hrdinka ve velmi světlém oblečení utíká před oním psychopatem se řvoucí motorovou pilou a zdá se, že nemá naději uniknout. Kamera ji ani na chvíli neopouští, utíká s ní a každé prodírání větvemi, dolování vlasů, zapletených do trnovníku…" (více)
-
Horror.cz
"Už aj v roku 1974 platilo, že obete sú sprosté a namiesto toho aby utekali v dome smerom von, tak sa obeť rozbehne na poschodie a vyskočí z okna. No má to logiku? Tento záber nám režisér ukazuje zámerne len kvôli tomu, aby sme uvideli dve telá v štádiu rozkladu. Možno to je pre niektorých…" (více)
-
POMO.sk (Martin Pomothy)
"Texaský masaker motorovou pílou patrí k najbrutálnejším americkým hororom a to i napriek tomu, že v ňom skutočne neuvidíme jedno jediné grafické prerezanie ľudského mäsa alebo oddelenie končatiny od zvyšku tela. Tento film totiž patrí k najbrutálnejším pre svoje neobyčajne naturalistické…" (více)
