Sex ve městě

Emancipovaný americký seriál, jehož hrdinky nemohu příliš vystát, ale který má (alespoň pro mne) vysokou, téměř až sociologickou výpovědní hodnotu - objevuje a mapuje totiž trend ambiciózních single žen jdoucích apriori za svou kariérou a nevázaným životním stylem obětujíce tak manželství i rodičovství (v jedné z epizod, v níž Carrie ukradnou na mejdanu luxusní lodičky, je to pregnantně popsáno tím, že je přece normální, když Carrie má raději boty než děti), nebo ho minimálně odsunují oproti dřívějším zvyklostem do hodně pokročilého věku. A tento fenomén pomalu přichází i k nám... Mimochodem, Samantha je naprostá kráva... PS: Hodnotová odpověď na tenhle seriál je Mendesova demytizační Americká krása ... (16.02.2007)

Je to zabavný, docela zajímavý a taky lidsky dost ujetý. Já nechci, aby hrdinky našly "lásku na celý život", ale ony prostě jen střídají chlapy a užívají si, a když se mají rozhodnout, jestli pro svůj vztah (pokud nějaký dlouhodobější mají) něco obětují nebo ne, zvolí si to ne (viz. Carrie, která "si prostě není jistá, jestli se chce v pětatřiceti vdát za muže, kterého miluje"). Čtyři kamarádky zasvěceně tlachají o mužských, ale ve skutečnosti jsou to malé holčičky, které nevědí, co chtějí. (06.02.2004)

Holky si zkrátka a dobře vysvětlí, uznají jací, že jsou to ti chlapové nemístné zrůdy, popřípadě úžasní týpci, sejdou se poté ve své oblíbené kavárně a poskytnou náměty k vzájemné konfrontaci. Díl od dílu. Z oněch zrůd a týpků se stávají týpci a zrůdy. A úžasní. Někdo menší, někdo dojde milosti absolutní a jiný se dostane na listinu, která by, aby bylo všemu učiněno zadost, končí nejlépe přejetím černým Mercedesem, jiný se stane favoritem, chápajícím i ty nejzasutější hlubiny duše ženy. Občas obleček. Vše je však vysvětleno tak jak se má. Nakonec uražen není nikdo. Politická korektnost nabývá díl od dílu důležitosti. Kyblíček na zvratky sebou. (03.05.2009)

Tuhle zrůdnost se mi podařilo z paměti celkem zdárně vytěsnit, avšak osud je mrzká děvka a nedávno mi do zrakového ústrojí narazila jakási oslavná óda na toto nesvěží dílo, kde se převážně operovalo pojmy jako „boření stereotypů“, „emancipace“, „láska“, „humor“ etc. (a nebylo to poprvé, co jsem něco takového zahlédla, výše zmiňovanými pojmy milci Sexu ve městě operují rádi a často). Vzpomínky se vyvalily jak Kraken z hlubin a mně začalo cukat levé oko. Budiž komentář. Doznávám, že seriál jsem neviděla celý (a ani to nemám v úmyslu) a znám z něj de facto pouze zlomky, zahlédnuté při dávném přepínání z Velké noční hudby na jiné programy – pravda, občas byly ony zlomky tak mocně WTF, že jsem vydržela nevěřícně zírat až do konce. Boření stereotypů? Celkem by mne zajímalo, jak by to měl Sex ve městě dělat, neb jestli např. stereotyp „ženský jsou krávy, řešící věčně věků akorát chlapy, hadry a boty“ vyvrácí tím, že přesně takové krávy ukazuje, je to buď meta-meta humor, který jsem nepochopila, nebo prostá pitomost (přikláním se k druhé variantě). Emancipace? Co ty čtyři příšerné stvůry dělají emancipovaného? Pouze žvaní (o oblečení, obuvi, sexu a divných mužích), nakupují, občas jdou na party, sem tam se s někým vyspí…to je opravdu emancipace jako blázen, všechna čest, sufražetky by blahem omdlévaly. Mimochodem, sice mají všechny zaměstnání, avšak pracovat jsem je neviděla. Vrcholem je novinářka, které nájem luxusního apartmánu na Manhattanu (nebo kde) platí JEDEN sloupek týdně. Scénáristům zjevně unikl důležitý fakt, že práce polidštila opici. Třeba by to se zdejšími čúzami taky vyšlo. Láska? Pchá! Ve světě Sexu ve městě nic takového neexistuje. Pouze chtíč bez vášně a touha vlastnit z rozmaru. Humor nedetekován. Trapnost ano, takřka neustále. Zdejší adorace bezbřehého konsumerismu mne sice nevytáčí doběla – dobrá, mít prostředky jako hrdinky seriálu, tak nakupuji také, sice spíše otroky a obohacený uran než osmapadesáté škorně s podpatkem, leč každému, co jeho jest – ovšem ani mne neustálé opájení se shromažďováním nikterak neoslovuje, ba mě dost otravuje. Když to shrnu, je pro mne Sex ve městě pohled do prostředí, které se mi hnusí takřka v každém aspektu a zdatně mi připomíná strašidelné momenty, kdy jsem jako docela malé Sadako občas nakouklo do kuních magacínů typu Kozopolitan a pak se v duchu upřímně modlilo, ať osoby z lesklých stránek prochapadlo nikdy nepotkám. (21.08.2012)

Vyjádřit se o tomto seriálu jednou větou, šlo by možná říct: "Dejte si pozor, abyste z toho všeho nezačaly(i) kvokat!" Mé pětihvězdičkové hodnocení tohoto seriálu vychází z té skutečnosti, že řadu věcí, které tam holky řeší, se mi stala také - týká se to však převážně vztahových záležitostí. Někdy jen tak zírám, a přijde mi, že sama na sebe. Tohle u filmů miluju, a proto je mi seriál tak blízký. Mínusem je vlastně tak trochu nepoměr mezi názvem seriálu a tím, o co v něm jde. Překvapivě, pokud jde o otázky v oblasti sexu, hlavní hrdinky se mnohdy neprojevují příliš liberálně. Vadí jim věci, které myslím pro řadu lidí k sexu normálně patří a ve většině debat o sexu v kavárnách a restauracích zhnuseně odsunují své talíře s jídlem, jakmile se probírá nějaká naprosto normální sexuální záležitost (a někdy dokonce i Samantha, což už je hodně co říct). Také si neuvědomují, že svou atraktivitu značně ztrácejí mluvením s plnými ústy, viď Carrie a Mirando? Každopádně, abych pořád jen nekritizovala, holkám to vždycky děsně sluší a sledovat je je pro mě něco jako duševní potrava, a čím víc se blížím k jejich věku, tím více jsou mi blízké. Myslím, že pro řadu žen v jejich situaci je tento seriál balzámem na duši a zaslouží si proto patřičně ocenit. Naprosto souhlasím s komentářem uživatele Luswani o tom, že tento seriál má hloubku, jakkoli povrchně se navenek tváří. A tím, že je třeba vnímat tento seriál jako celek. (27.02.2009)