Emma.

Nádherné interiéry šlechtických sídel, oku lahodící vizuální kompozice a občas zaujme i originálně zvolená hudba. Tím veškerý přínos této adaptace Emmy končí. Režisérka totiž vůbec nepochopila, oč tu má jít. Místo jemně laskavé austenovské ironie, která na milostné chyby a nedorozumění pohlíží s pochopením, tlačí své postavy do křečovité karikatury na povýšenost boháčů georgiánské doby. Nekažte si vkus tímto paskvilem a pusťte si raději sice ne tak výpravnou, ale lépe obsazenou a duchu předlohy mnohem věrnější Emmu z roku 1996. (26.07.2022)

Emma není špatný film, vlastně to bylo docela fajn a nenudila jsem se. Mým největším problémem bylo děsně nesympatické obsazení. Anya Taylor-Joy je fajn a Bill Nighy super, ale ten bohužel nedostal moc prostoru. Zbytek obsazení je ale naprosto bez šťávy. Hlavní mužská postava postrádá jakékoliv charisma, což bych u adaptace Jane Austen čekala jako základ. Neurazí, ani nenadchne. (28.03.2020)

Román mnohem podrobněji vykresluje Emminu povahu a její motivy, jakož i dalších postav. Snímek si z předlohy hodně vybíral a hodně vypustil. Dosáhnul tak lehce načrtnuté kresby, která je místy lehce ironická. Záměrně snímá v pestrých barvách a dokonalých obrázcích, které znovu zdůrazňují, že jde o umělý, lehce karikovaný svět. Zajímalo by mě, jestli by se to Jane Austen líbilo? I ona si ve svých románech takhle s lidmi a situacemi hrála, a skrytě se jim vysmívala, vždy tak trochu nad věcí, přesto s jistým pochopením. Snímek mě bavil, i jeho způsob pojetí mého nejméně oblíbeného románu od Jane Austen. Téhle Emmě., přespříliš sebevědomé, chybující a nakonec pokorné, se dá fandit. SHRNUTÍ: Kterak prožít drama v dokonalém světě, kde máš vše, co si jen ke štěstí můžeš přát. (07.07.2021)

Emma s tečkou... toto se mi nepíše lehce, každopádně asi takto: Američanka Anya Taylor-Joy byla opravdu nejlepší možná volba pro roli krásné a jemné (a britské!) Emmy? Pokud ano, svět je opravdu v pr..ekérní situaci. Harriet Smith je druhá chodící katastrofa a Miranda Hart nezúročila charakter slečny Batesové ani z poloviny. Pan Knightley, muž, u kterého jsme ve všech předchozích verzích poznali jeho pravé emoce až v závěru, má bohužel v tomto scénáři chovat se jako de... dedostatečně dospělý jedinec, omluvte mou rýmu. Novátorský přístup k původní látce má tady znamenat to, že postavy zhrubly a říkají věci, které se tehdy neříkaly (viz Harriet, vyčítající Emmě, že jen kvůli ní odmítla Roberta Martina + podezřívající, že chce Emma p. Knightleyho pro sebe; Emma lamentující nad nabídkou p. Knightleyho kvůli Harriet; Emma vysvětlující Robertovi Martinovi, že mu způsobila bolest...), tohle zkrátka NE. Na georgiánské době je právě přitažlivé to, že lidé samozřejmě cítili a prožívali, ale z úst už jim pak vycházely cenzurované větné celky, protože... tak to bylo správné a kdyby řekli to, co měli na mysli, nemohli by se ani na sebe podívat do zrcadla. Byli už zkrátka takoví, Jane Austen o tom napsala vtipný příběh, který patří mezi moje nejoblíbenější a mě mrzí, že musím takovému paskvilu dát jen 2 hvězdy: jednu za bohatou výpravu a všechny ty serepetičky a druhou za paní Eltonovou, která jediná byla postavou na svém místě, bravurně ztvárněnou Tanyou Reynolds. (21.03.2020)

S Gwyneth Paltrow to bolo natočené pred takmer štvrťstoročím a už vtedy mi to liezlo na nervy. Ale na Gwyneth sa ako tak dalo aj pozrieť. Ale keď Emmu hrá herečka Anya Taylor-Joy, tak tá definícia "hezká, chytrá, bohatá" mi nejak nesedí najmä v prvom slove. Ale Angličanom to zrejme stačí. Mega nuda bez vtipu, kde dokonca lesbická Yara Greyjoy z GOT je považovaná za krásavicu. No to mi ho podrž. Alebo radšej nie. (25.02.2020)