S čerty nejsou žerty

Nejlepší čertovská pohádka, jakou kdy svět viděl. Takhle mají vypadat pořádní čerti, ne jako ta uřvaná karikatura z Princezny ze mlejna. Výborný Heřmánek jako Lucifer, výborný Preiss jako správce, výborný Nárožný jako kaprál, výborný Kemr jako kníže a to nebudu vypisovat další menší či věší role (např. Drápal). Btw nejlepší hláška - Viktor Preiss: Který z v....(který z vás je nejbohatší) (29.11.2008)

Ať už bylo nebo nebylo, vymyšleno (to) bylo (Hynku Bočane) dobře. Souhlas aneb pohádka pro celou rodinu. Malé děti se při pohledu na démonického lucifera K. Heřmánka, s jeho hrůzu nahánějícím smíchem, schovávají pod stůl a dospěláci se náramně baví, při nejedné hlášce, které během těch téměř třiceti let, již definitivně zlidověly. Jako bonus snové herecké obsazení (mému osobnímu pomyslnému žebříčku vévodí trojlístek Heřmánek-Nárožný-Preiss) a navíc je to podáno i s potřebným přesahem. Řekněte sami, co víc už si může divák, od pohádky, přát? Že je škoda, že se to nepřeneslo i do současnosti! Co na to říct. Při vánoční procházce Čertovkou, jsem dal řeč s nejpovolanějším a bohužel nemůžu zvěstovat obrat k lepšímu. Váha je, po návštěve (z) Hradu, ztrhlá, na novou stále není (obě kapsy kabátu děravé a ČNB taky zrovna nepomáhá) a ta zbylá pekelná hrstka, byť sjíždějící nonstop přesčasy, na tu stále se zvětšující nabídku, při sebelepší vůli nestačí. Dost povzdechů, končím komentář, stejně bylo na adresu snímku vyřčeno již vše. Jdu se raději obětovat do hospody ,-) (26.12.2013)

Jedna z našich nejlepších filmových pohádek a víte, proč tehdy ty pohádky měly takovej úspěch? Protože tvůrci tehdy brali děti jako sobě rovné a chtěli jim předložit kvalitní příběh s trochou zamyšlení a prokreslenými postavami. Žádný jednovrstevný vodový omáčky, jako dneska o hovadinkách typu Rumplcimprcampr. A navíc mám k tomuhle filmu i duchovnější vztah, protože jsem se narodil zároveň s ním. Už od dětství to byla moje nejoblíbenější pohádka. A Karel Heřmánek je ten nejlepší čert v dějinách filmu, hned po Ladislavu Peškovi z Martina Kabáta a Al Pacinovi z ďáblova advokáta. (12.12.2005)

"Té síly díl jsem já, jež chtíc páchat zlo vždy dobro vykoná." To říká Faustův Mefisto. Můžeme čerty samozřejmě vidět jako pokušitele, ale není přece nic nesmyslného v nich spatřovat i uskutečňovatele spravedlnosti na této zemi. A z toho hlediska nevím, proč se kdo z vás pozastavuje nad kladnou úlohou čertů v této pohádce. ( Takový ďábel je třeba i Wolland z Bulgakova Fausta a Markétky.) Tady i tam si my lidi na páchání zla vystačíme dočista sami a nebýt ďábla, který je alespoň občas ztrestá, byl by život na zemi opravdu peklo. - I pokud jde o mne patří tahle pohádka mezi nejoblíbenější, asi hned po Vorlíčkově Popelce. - A nejspíš díky písničkám Svěráka a Uhlíře jsem vždy měla dojem, že v ní poznávám svěrákovsky laděný humor. I když scénář je dílem zcela někoho jiného, takže ten dojem musí být nesmysl. (15.12.2008)

Znáte to  - Bylo nebylo, dávno nedávno, jedno knížectví. A v něm tenhle mlýn. Rukou pevnou a pracovitou tu vládl mlynář Máchal se svou ženou. Ti měli syna Petra, kluka jak má být. Takhle šťastně a spokojeně by si Máchalovi žili, nebýt toho, že … že se jednomu knížectví zdálo, že se v druhém mají lépe, a to že je příčina, proč se v prvním mají zle. A třetí knížectví počkalo, až se první dvě pobijí. Čtvrté knížectví dělalo totéž, páté se přidalo k třetímu, šesté k čtvrtému a sedmé zbrojilo a čekalo, až jak to dopadne.“ Bylo to, jako kdyby všichni ztratili rozum. Války mezi knížectvími se vlekly celých dlouhých 10let. Úvod jak do Sedmileté války nebo Války o rakouské či bavorské dědictví. Netradiční úvod, dnes už excelentní tradiční pohádky. Kvalit je velmi mnoho: herecké obsazení, kostýmy, prostředí v pekle i na zemi, scénář, nezapomenutelné hlášky, příjemný humor, hudba, choreografie soubojů atd. atd. Ve Vyškově ve vojenském kině Palcát bylo zvykem, možná spíš tradicí, pouštět nově nastupujícím vojákům základní služby tento film. Myslím, že to byla dobrá volba. (10.01.2022)