Čas zabíjet

Devadesátky byly zlatým věkem kinematografie. Téma rasismu se v amerických filmech objevuje hojně a v té době se mi zdá, že šlo spíše o dozvuky osmdesátých let a Vietnamu.  O tom se říkalo, že do džunglí na druhé straně světa byli odvedeni primárně černí kluci z amerických ulic se kterými si nikdo moc nevěděl rady... V devadesátkách co vím se už říkalo, že v Americe je nejlepší být svobodná matka se třemi dětmi ideálně Afroameričanka nebo Latinoameričanka, protože se sociální podporou pro takovou sestavu okolností se už dá slušně vyjít aniž by člověk musel chodit do práce. V té době začínal rasizmus naruby a i když určitě někde ještě zhusta přetrvával, pořád to bylo o level jinde než v šedesátkách nebo dokonce v třicátých a čtyřicátých letech. To ovšem nikdo netušil jak se to otočí v dnešních časech... Jak se bude v ulicích amerických měst klekat, jak se budou bourat sochy mořeplavců... Pokud mohl být hrdina filmu plně osvobozen, pak americký právní systém nechápu. Samozřejmě jsem mu tu plynovou komoru nepřál, ale že vraždil byl fakt. Samozřejmě člověk chápe jeho pohnutky obzvláště pokud je tátou. Ale jak by svět vypadal kdyby se spravedlnost brala do vlastních rukou? Jeho čin bych chápal třeba po mírném rozsudku těch dvou, ale ne ve chvilce kdy jdou k soudu. Film byl doslova prošpikován hereckými hvězdami, taková koncentrace se tedy hned tak nevidí. Závěr byl samozřejmě protirasistický a svým způsobem si píchnul i do chování Afroameričanů. Na mně to bylo až moc sluníčkové.. Celý soudní proces byl super, všichni hráli skvěle soudce nevyjímaje, ale pak došlo na závěrečnou řeč a bylo vymalováno. Scénka se špatným poldou ta tam snad ani být nemusela... Dávám tedy za 3 krevety a neskrývám zklamání. Mám rád hezké konce, ale nesmí se moc tlačit na pilu... Tady ke konci dost kvílela... * * * (15.07.2021)

Ne, Joel Schumacher je sice dobrý řemeslník, ale nedokáže jít pod povrch. A psychologickým filmům by se měl vyhnout jako čert kříži. Z jedné grishamovky udělá parodii, z téhle slaďárnu těžkého kalibru, roztahanou a nedůvěryhodnou. Tam, kde Pollack a Pakula pochopili, že u adaptací Grishamových knih musejí mít solidně zmáknuté podhoubí a prostředí, tam Schumacher přichází s cirkusem a kolotočáři. Vše je - opět - přehnané, patetické, postavy nevěrohodné. Samotný případ a problematika jsou jistě zajímavé a jde o ožehavé téma. Ale tady je to tak pohádkově rozdělené na dobré a zlé, nic mezi, až se bolí na to koukat. (30.12.2011)

A Time to Kill je úspešný, aj keď iba priemerný film z právnického prostredia. K priemernosti sa nedopracoval iba nepravdepodobnou prvotinou úspešného Johna Grishama a šablónovitosťou postáv rôznych rás, ale najmä tým, ako ľahkovážne vysiela svoje posolstvo divákom. V civilizovanom svete nie je možné tolerovať, aby poškodený nahradil sudcu i kata a vykonával spravodlivosť podľa svojich predstáv. Ale tiež by nemalo byť možné, aby páchatelia znásilnenia na dievčati inej rasy boli prepustení ako nevinní. Vo filme je niekoľko silných scén vyvážených približne rovnakým počtom scén idiotských, takže mi z neho ostane v pamäti iba bezchybný výkon retro krásavca Matthewa McConaugheya, ktorému šikovne sekundovala Sandra Bullock. Sympatického vraha si zahral Samuel L. Jackson, pretože Sidney Poitier asi nemal voľný termín. (06.12.2012)

"DO YOU THINK THE JURY SHOULD CONVICT CARL LEE?" -------- Nadpriemerný film z prostredia súdnej siene. Grisham je v tejto oblasti nekompromisný expert. Schumacher zase macher v atmosfére. To všetko spolu v balení s vynikajúcimi hereckými výkonmi. McConaughey išiel úplne na doraz. (15.09.2017)

McConaughey uměl i zamlada, jen se mu nechtělo. Schumacher ve formě, plejáda hvězd (Jack Bauer jako hlava místní pobočky Ku Klux Klanu!), která drží dvě a půl hodiny diváka našponovaného až k nečekaně klasickému konci. Grisham přišel se skvělou myšlenkou točící se okolo rasové nesnášenlivosti, Goldsman skvěle přetlumočil pro stříbrné plátno. Právnická klasika, které čas neubírá ba naopak přidává. (24.12.2014)