Veřejný nepřítel

Tak to bylo slabé. Bez překvapení, napětí, originality.. Jasně, tady žánr gangsterského filmu v podstatě začínal, ale to je mi v dnešní době ukradené, mám hodnotit film jako takový a ten na mě působí dost vyčpele.. Pokud tedy vůbec někdy nebyl. Asi po desti minutách mě to přestalo bavit a celou hodinu a dvacet minut jsem přemýšlel, jestli to nemám vypnout. Konec s předáním Jamesovy mrtvoly je fajn, ale jinak.. marno psát. Zhlédnout jen pokud chcete vidět ,,1001 filmů, které musíte vidět než umřete" a tenhle vám chybí. (04.09.2008)

Moc dobrá gangsterka, skvěle obsazená. Hlavně James Cagney je skvělý herec a v tomto filmu zahrál Toma Powerse senzačně. Režie se vyvedla (málo viditelného násilí), scénář na úrovni. Herci ve vedlejšich rolích moc nepřehrávají, určitě lepší než "Malý Caesar" - za 5*. Komentář napsán 19.11. ve 14:52 (2008) (24.10.2007)

(1001) Gangsterky jsou filmy, které nevyhledávám a které mě zpravidla nebaví, bez ohledu na to, jestli je natočili před sto lety nebo včera. Tahle má oproti těm ostatním tu výhodu, že má přidanou hodnotu. Není to soutěž v tom, který z prominentních herců vypadá jako věrohodnější italský přistěhovalec, ani maraton pro kostyméry a vižásty, na jehož konci je zlatá soška pro toho, kdo to vymyslí víc retro. Tohle je historický exkurz. A tak to pro mě i zůstalo. Podivila jsem se, že femme fatale bylo pouhých dvacet let, a můžu jít dál. (03.09.2010)

James Cagney je tak nesympatický v úlohe gagstra Toma Powersa, že to hraničí s realitou. Presne toto od gangsterky očakávam. Antihrdina, ktorý vzbudzuje antipatie preto, lebo je arogantný, násilnícky a je nám z neho zle už na pohľad. Žiaden sympoš Johnny Depp v remaku, ktorého nám malo byť lúto. Ďalej ma film odzbrojil svojou neplánovanou nadčasovosťou. Pre maminky bude syn vrah stále milovaný baby boy, pre ženy bude stále príťažlivejší prachatý hajzel, ako tvrdo zarábajúci poctivec alebo vojnový veterán. Ako bolo v Amerike tridsiatych rokov, tak je všade na svete aj dnes. A potom mi ani nevadí dnes už trochu afektované herectvo, statická kamera, vyhýbanie sa detailnému vraždeniu a štúdiovosť exteriérov. Rozoberať, prečo je Wellmanov film z počiatku zlatej doby Hollywoodu nekompromisnejší, ako Mannov remake zo súčasnosti, si netrúfam. (06.08.2013)

Archaičtější a vůbec celkově neohrabanější Malý Cézar si mě paradoxně získal víc; obě gangsterské klasiky stojí a padají s hercem v hlavní roli, obě reflektují tehdejší žhavě současnou hospodářskou krizi, obě sympaticky ukazují gaunery jako jednoduché gaunery bez přidané psychologické omáčky, ale pokrytecké moralizování Veřejného nepřítele, když všichni víme, že tyhle filmy vznikaly a vznikají pro lechtivý pocit identifikace s charismatickým psychopatem, je mi ze srdce protivné, v mateřských stescích, jaký je to synáček v jádru hodný chlapec svedený špatnou společností, přece jen cítím zárodky pozdějšího stejně protivného žánrového romantizování, samotný příběh je triviální a řemeslné zpracování tak zručné, až je vlastně nudné. S mírným přihlédnutím k historickým zásluhám rovné ***. (09.01.2019)