Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Působivý snímek z prostředí terezínského ghetta vznikl podle povídkové knihy Arnošta Lustiga Noc a naděje. Prostřednictvím mozaiky lidských osudů autoři zachycují dusivou atmosféru ghetta a ukázat, že ani v nesmírném ponížení neztrácejí lidé důstojnost a dovedou se i vzepřít. Úvod filmu představuje Terezín jako klidné a šťastné město, jehož dobře oblečení obyvatelé mají radost ze života. Je to však jen potěmkinovská iluze, vytvořená pro natáčení německé propagandistické reportáže. Generál SS Knecht, který zde vykonává inspekční cestu, vzápětí nařídí transport do vyhlazovacího tábora. Seznam obětí má svým podpisem potvrdit i předseda židovské Rady starších David Löwenbach. Zpráva o chystaném transportu smrti se dostane mezi obyvatele ghetta... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (72)

kinderman 

všechny recenze uživatele

"Co to je?" "Ovce z Lidic..." Obraz rezignovaných zvířat v ulicích terezínského ghetta lze vztáhnout i na židovské vězně, kteří předstírají šťastný život ve městě "darovaném Vůdcem", přitom však neustále mají sbalené kufry v předtuše dalšího transportu na východ. Kolektivní "hrdina" a vynikající reportážní kamera. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Zajímavý pohled do Terezínského ghetta, který již pomalu přechází na svěží výrazové prostředky šedesátých let. Největším pokrokem je však civilní vnímání prostředí a navození jeho všednodennosti, do které se promítá i pravidelné vyhlašování transportu. Emoce jsou umírněny, pomalu zde ani nejsou na místě, i když to způsobuje, že film jako celek působí chladně až odtažitě. Tváří se spíše jako mozaika uzavřena právě rámcem nutnosti opuštění tohoto "ráje". Hlavní hodnota tkví tedy v "novém pohledu" kterému je celé prostředí ghetta filmově podřízeno. V našem filmu už nebyl obraz Terezína dalšímu přiblížení skutečnosti podroben, spíš opět stylizován či zjednodušován. ()

Reklama

Mi Nü-Chai 

všechny recenze uživatele

Mohl to být zajímavý film, bohužel nenabízí to, co proklamuje - tj. onu atmosféru ghetta a působivost. Díky černobílé barvě a špatné kvalitě působí téměř dokumentárně, což je příjemné, ale dost věcí naopak tento dojem kazí. K positivům bych řadila, že Němci mluví německy (a čeští herci mají překvapivě povedenou němčinu) a vyvarování se klasického vydírání ve filmech z koncentráků, tedy absenci jakéhokoliv explicitního násilí vůči vězňům. Potud jsou body jen kladné, leč tím to končí. Snímek jako celek je dosti dýchavičný, často dokonce uspávající až nudný a po oné atmosféře aby jeden špendlíčkem hrabal a prstíčkem kopal - naprosto se jí nedostává. Některé momenty působí vyloženě směšně a jiné jsem asi nepochopila - např. rozlučka Lízy s chlapci měla znamenat, že si uspořádali gruppensex? Nebo to byla jakási pochybná metafora...čertví. Na každý pád Transport z ráje má očekávání moc nenaplnil, vlastně se jim drze skoro vyhnul. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Zbyněk Brynych byl typem režiséra, který točí spíš silou vůle než váhou svého talentu a po větší část své tvůrčí dráhy se dal považovat víc za snaživého rutinéra než kreativního umělce (nehledě na jeho normalizační angažmá, kdy si zadal mnohem víc, než bylo nutné). Přesto po sobě zanechal v 60. letech několik snímků, které za zkouknutí nepochybně stojí, a tak nějak zapadají do 60. let coby vrcholné fáze rozkvětu československé kinematografie. Ne, že by film o terezínském koncentráku neměl slabší momenty, netrpěl místy zbytečnou ztrátou tempa nebo logickými nedodělky (vážně by podnikal velitel tábora šťáru proti příslušníkům odboje sám s jediným vojákem?), na druhou stranu atmosféra ghetta a pochmurné očekávání transportu do osvětimského pekla jsou zachyceny působivě a v době, kdy podle internetových diskuzí vzrůstá chuť si nějaké ty fajnovější koncentráčky opět pořídit, nezaškodí si připomenout, co by to v praxi znamenalo (včetně suchého denního hlášení o 300 přirozených úmrtích za den). Transport z ráje osobně považuju za Brynychův nejlepší kousek. Některé rozpačité komentáře a hodnocení jsou paradoxně důsledkem Brynychovy snahy vyhnout se příliš lacinému a divácky co nejpřístupnějšímu sdělení. Tohle drama zkrátka požaduje od diváka víc než jen povrchní pozornost a pasivní postoj. Snaží se (pravda, ne vždycky s ideálním výsledkem) mluvit novým filmovým jazykem a hledat nové úhly pohledu, než bylo zvykem v 50. letech. V neposlední řadě je tenhle snímek přehlídkou mladých tváří herců, které už v některých případech známe jen z vyprávění a v jiných jen jako pány ve značně pokročilém věku. Celkový dojem: 75 %. ()

zette 

všechny recenze uživatele

CSfilm je ma nejoblibenejsi TV stanice, nechapu ale, jak mohou dat do vysilani film bez titulku, ve kterem se minimalne ze 2/3 mluvi nemecky... Spoustu veci z filmu mi tedy uslo. Rezie jako by klouzala jen po povrchu a misty film pusobi az nezucastnene ci dokumentarne. Slusne herecke obsazeni, nikdo ale nemel vetsi prostor zaujmout. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (6)

  • Po filmu Každá koruna dobrá (1961), kde si Juraj Herz poprvé vyzkoušel práci asistenta u režiséra Zbyňka Brynycha, byl již zde plnohodnotnou součástí režie. Např. psal Brynychovi životopisy postav zúčastněných kluků, žijících v ghettu. (mchnk)
  • Juraj Herz, který působil jako pomocný režisér, byl v době natáčení filmu častým návštěvníkem pražského nočního podniku Alhambra. Tam se seznámil se zpěvákem Rudolfem Cortésem a přemluvil ho, aby ve filmu zahrál esesáka. Bylo to v té době pro diváky dost velké překvapení. (raininface)
  • Filmovanie prebiehalo v Terezíne. (dyfur)

Reklama

Reklama