Transport z ráje

Příběh nemá cenu posuzovat nebo ho vysvětlovat vzhledem k historickým faktům a historické skutečnosti. Příběh, který jsem slyšel od své přítelkyně, která Terezín navštívila a měla tu možnost si jej vyslechnout od pamětnice, která v Terezíně v této smutné době byla. Tato pamětnice se i k mému překvapení velmi dobře znala s Arnoštem Lustigem, autorem knižní předlohy. Hlavně díky tomu jsem se na TRANSPORT Z RÁJE díval z trošku jiného úhlu, než běžný divák. Mohu říct, že jde o celkem věruhodné podání života v terezínském ghettu a spousta obrazů a událostí z filmu souhlasí i s vyprávěním, které si přítelkyně v Terezíně osobně vyslechla od oné starší dámy. Jako takový, po stránce kvality a filmového umu se mi ale film nijak zvlášť nelíbil, postrádá větší dávku dramatičnosti, některé záběry jsou hodně zmatené, až by se dalo říct, že chybné. Napadá mne možnost, že ve filmu zůstali jen pro malý rozpočet, který v té době musel být. Někdy se dění odehrává úplně mimo obraz a vůbec to nepřidává na dramatičnosti, jak možná mělo být záměrem. Neseděli mi ani jiné momenty, které vše jakoby odlehčovaly. Staré filmy rozhodně neodsuzuju a mnoho se mi jich líbí, ale tenhle nebyl natočen vůbec dobře a ta hromada chyb je vidět. Možná to celé takhle mělo vypadat více umělecky, ale dle mého je to spíš hřebíček do rakve. Nic nezachraňuje ani povedená dobová autentičnost. (11.10.2011)

Z českých filmů o německém protektorátu se tento neřadí k neznámějším, ani k těm nejlepším. Netradiční pohled za zdi terezínského ghetta je vlastně mozaikou malých a velkých příběhů lidí, kteří navzdory otřesným podmínkám a téměř nulovým vyhlídkám neztrácejí obyčejnou lidskou důstojnost. Životy zdejších židů jsou střídavě konfrontovány s natáčením propagandistického nacistického filmu majícího za cíl vykreslit Terezín jako normální město plné spokojených obyvatel, a s vědomím blížícího se transportu smrti. Tyto dvě roviny, absurdně spjaty s jedním místem, nejlépe vystihují trpkost tehdejší reality a název Transport z ráje tudíž ani nelze vnímat jako krutou ironii. Jistá roztříštěnost filmu má pak sice za následek absenci jediné nejsilněji gradující scény, ale pro zobrazení terezínských poměrů v co nejširším měřítku se to ukázalo být ideální cestou. V porovnání s tématicky spřízněnými snímky chybí Transportu trocha toho patosu, který by vám vehnal slzy do očí. Místy až příliš spoléhá na "smrtelnost" místa a občasná statičnost jinak skvělé kamery filmu taky nepřidává. Není však pochyb, že intelektuálové mezi filmovými kritiky by za kvalitnější označili právě Transport z ráje, nikoliv divákům otevřenější Vyšší princip či nedávno v televizi uvedenou Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou. 80% (22.12.2006)

Zajímavý pohled do Terezínského ghetta, který již pomalu přechází na svěží výrazové prostředky šedesátých let. Největším pokrokem je však civilní vnímání prostředí a navození jeho všednodennosti, do které se promítá i pravidelné vyhlašování transportu. Emoce jsou umírněny, pomalu zde ani nejsou na místě, i když to způsobuje, že film jako celek působí chladně až odtažitě. Tváří se spíše jako mozaika uzavřena právě rámcem nutnosti opuštění tohoto "ráje". Hlavní hodnota tkví tedy v "novém pohledu" kterému je celé prostředí ghetta filmově podřízeno. V našem filmu už nebyl obraz Terezína dalšímu přiblížení skutečnosti podroben, spíš opět stylizován či zjednodušován. (19.11.2009)

Pro některé méně znalé doplním, že natáčení nacistického propagandistického filmu v Terezíně je skutečnost, ten film tam skutečně vznikl a byl i hojně využíván a některé jeho sekvence bývají k zahlédnutí i v některých dokumentech týkajících se holocaustu, nacismu, 2. sv. války apod.. Terezínským transportům se věnuje několik dokumentů, a to i z posledních let. Děj filmu se opírá o skutečné reálie a má tedy i vysokou historickou hodnotu zejména pro mladší generace, které třeba ne až tak dobře doposud znají fakta a souvislosti. (26.01.2014)

Transport z ráje lze nazvat jako komplexnější náhled na terezínské gheto a na protektorát obecně než třeba Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou, která je pro mě mimochodem ještě o kousek lepší a především emočně a psychologický zachází do většího extrému. Velký počet známých tváří a postav obecně je využit velmi příjemně, kdy nikdo nedostává zbytečně velký prostor a film ukazuje všechny možné situace příjemně zkombinované dohromady. Chvílemi na rozdíl od podobných filmů chybí transportu větší množství emocí, působí občas chladně, ale to může být způsobeno i něčím jiným a to citelným odstupem od tématu a snahou o jakousi objektivnost a sledování děje. Osobně bych právě tento film zařadil do trojlístku k Vyššímu principu a Modlitbe za KH a vznikla by tak volná trilogie o válce, která by vystihovala vše potřebné. Češi prostě vždycky uměli a tento film je dalším důkazem... (31.12.2008)