Podezření

„Co píše?“ - „Že mě má ráda.“ Důvody ke zhlédnutí jsem měl dva. Herečku v hlavní roli a scenáristu. Ani jeden mě nezklamal, právě naopak. Hulík potvrdil, že jeho scénáře pro Hořící keř a Pustinu nebyly pouhou náhodou. A Melíšková? Maskéři jistě zaslouží pochvalu, ale tohle byla hereččina dost možná životní role a je v ní skvělá. A přitom to byl risk. Neb zvolit za hlavní hrdinku někoho, ke komu máte hned od úvodu problém cítit nějaké sympatie či soucit, není jen tak. A rovněž zajímavé je sledovat dopady i na životy ostatních (zejména dcery). Celé 3 díly byly protkané chytrou hrou s divákem, ať už šlo o nastražování vodítek tak, abyste si nemohli být jistí, na čem vlastně jste, neustálé upravování si názoru na podezřelou či v neposlední řadě emocionální zapojení sledujícího (hrátky s médii, pokrytecká reakce veřejnosti, bezvýchodná, dusná atmosféra). Rozuzlení asi nebude pro všechny z těch nejšťastnějších, ale já osobně s ním neměl větší problém a výmluvný, symbolický konec mi sednul. Za mě to tedy bude slabší plný počet. (24.04.2022)

Exkluzivní záležitost. Po skvělých Devadesátkách tasí ČT další klenot. Neupravená a nesympatická ale přesto výborná Melíšková, s kterou to byla pro mě premiéra, a která si mě získala hned od začátku. To byl vážně herecký koncert. Perfektní znázornění toho, když se k Vám společnost obrátí zády, i když není vůbec nic jasné, krutá a pravdivá realita. Pokud byl nadšen někdo tak jako já, tak jednoznačně doporučuji film Vina Lucie de B. Je to na stejné brdo, akorát možná ještě větší psycho. (27.03.2022)

„Já jsem se prostě takto narodila, mám holt takovou  povahu. Nemám snad právo bejt taková jaká jsem?“ Nevím, nakolik mohla být postava vyhořelé nesympatické zdravotnice Hany Kučerové, kterou naprosto bravurně ztvárnila Klára Melíšková, charakterově podobná postavě zdravotní sestry Věry Marešové, která v reálu prožila to, co zmiňovaná seriálová postava. Autoři deklarující, že to více méně vše byla fikce a autorská licence a tady musím říct, že mi ten charakter Melíškové přišel někdy až trošku na hraně uvěřitelnosti. Ještě, že na konci třetího dílu přijde jedna scéna, která dotyčnou aspoň trošku polidšťuje. Téma složitého vztahu matky a dcery však bylo rozhodně nosné. (28.03.2022)

Pravidelným divákům Ordinace v růžové zahradě bych toto dílo nedoporučil, neboť by po něm nemuseli mít úplně dobré spaní (smrt Čestmíra Mázla je oproti Podezření skutečně čajíček, jenže co já můžu ve skutečnosti vědět…). Na podobnou minisérii jsem čekal strašně dlouho a jsem vážně rád, že se u nás pod křídly ČT protentokrát urodilo ryzí sociální drama ze soudní síně, které odvážně otevírá doposud tabuizovaná nebo upozaďovaná témata. Opravdu si nevzpomínám na jakýkoli projekt (možná s výjimkou některých dokumentů), který by podobným způsobem přibližoval úděl a možný syndrom vyhoření u zdravotních sester. Do toho portrét ústřední postavy, která je tak nějak divná (přesněji řečeno nezapadá do obecně platných škatulek a měřítek slušné společnosti) a logicky se stane podezřelým číslo jedna v kauze úmrtí pacienta. To, že vnímavý divák vede v podstatě po celou dobu boj jak s hlavní postavou, tak s reakcemi a postoji jejího okolí, považuji za nejzdařilejší aspekt celé minisérie. Klára Melíšková je se svým napůl nepřítomným a občas pekelně mrazivým výrazem herecky bezchybná. Jeden z nejlepších projektů České televize za hodně dlouhou dobu. [90%] (03.04.2022)

Scénárista Štěpán Hulík umí a režisér Martin Blaško pojal tuhle jeho vycizelovanou věc neobyčejně subtilně, civilně, pokorně, přitom ale precizně a vybral si pro ni vhodné herce, takže to šlapalo jak hodinky. Kdo by v reálu věřil v nevinu sestry Smrti? Nikdo. A jak taky? To, že nakonec neskončila ve vězení, považuju po téhle dokureality za zázrak. (02.02.2023)