Šedá zóna

V naprosté většině případů kritizuji obsah a vyzdvihuji zpracování. Šedá zóna patří do velmi zřídkavé kategorie filmů, kde je obsah naprosto kurevsky špičkový, zato zpracování stojí za hovno. Jak mohl Nelson takové téma tak špatně natočit, mi nebere hlava. Nicméně ukázka Osvětimské mašinérie to byla excelentní. 70% (18.07.2017)

Od tohoto filmu jsem po přečtení mnoha knih o Sonderkommandu očekával daleko víc. Než jako film mě to spíš připadlo jako nějaká rekonstrukce. Nízký rozpočet je znát. Velmi špatná kamera, dlouhé rozhovory, spousta střihů, negermánské tváře esesáků z kterých ani nešel strach, špatné uniformy, kulisy, děj...Jako dokument či rekonstrukce dobrý, ale jako celovečerní film je to mdlé. Nemohl jsem se do těch hrůz nějak vžít. Víc mě zaujala scéna po příjezdu ve filmu Sophiina volba, tak nějak si představuji zfilmované hrůzy z koncentráku. Nejemotivnější z celého filmu je závěrečná řeč holčičky. (27.01.2021)

Klasické československé snímky z přelomu 50. a 60. let Přežil jsem svou smrt a Boxer a smrt (nebo i východoněmecký Nahý mezi vlky) s explicitním násilím šetří, přesto působí daleko brutálněji ve všudypřítomné atmosféře strachu, věrohodnost si také zajišťují zachováním jazykového galimatyáše prostředí. Snová brutalita (jíž se snaží Šedá zona přiblížit) běloruského Jdi a dívej se je také z jiných sfér (prosvětlená také pokorou a nábojem duchovna). Tvůrci Šedé zony se snažili být brutální v prvním plánu, jak jen to šlo, ale výsledek na mě zapůsobil hodně ploše, mimo jiné i neuvěřitelně klišovitými dialogy. (30.06.2009)

Ufff. Hodně drsné. Nízkorozpočtovost tohoto snímku na vás kouká z každého záběru, ale vše vynahrazuje strhující příběh. Občas je film trošku moc hollywoodský (rozmluva mezi dvěma členy židovského komanda a kecy "že by sme byli sousedi" nebo "jak je Budapešť krásná" mi přišli hodně nereálné), ale to není naštěstí často. V drtivé většině je hodně sirový, působivý a nic nepřikrášluje. Moc se mi například líbila scéna po ošetření dívky, v které doktor rozmlouvá s šéfem židovského komanda. V ní není přikrášleno vůbec nic:-) (21.11.2005)

Výborně natočený snímek věrohodně přenáší na diváka pocit beznaděje, hrůzy a morální rozpolcenosti, kterou členové Sonderkomand museli zažívat. Některé záběry jsou hodně drsné (hromady mrtvých těl, jejich nakládání do kremačních pecí, hromadná poprava v ženském táboře Březinka), proto film dostal ve Spojených státech označení Restricted (do 17 let jen v doprovodu dospělé osoby). Kamera je hodně statická, ale přesně vystihuje pomalé tempo filmu, který je prakticky celý bez hudby. I to tady ale má svůj přesný význam a podtrhuje smutný tón snímku. (09.01.2006)