Režie:
Antonín MoskalykScénář:
Arnošt LustigKamera:
Jiří KadaňkaHudba:
Luboš FišerHrají:
Jiří Adamíra, Lenka Fišerová, Martin Růžek, Čestmír Řanda st., Ilja Prachař, Vladimír Ráž, Felix le Breux, Vladimír Hlavatý, Miloš Nedbal, Otto Šimánek, Jiří Bruder, Antonín MolčíkObsahy(1)
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je příběh z roku 1943. Krásná Kateřina (Lenka Fišerová), které hrozí smrt v koncentračním táboře, se náhodou dostane do skupiny bohatých Židů, a tak jí svitne naděje na záchranu. Nacisté však s "nižší rasou" hrají zákeřnou hru, v níž chtějí získat veškeré finance z jejích bankovních kont... Televizní film režiséra Antonína Moskalyka získal Cenu mezinárodní kritiky na festivalu Prix Italia a Hlavní cenu na festivalu v Monte Carlu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (143)
Nebýt poněkud nezáživného úvodu a postavy rabína, která mne dost iritovala, tak se jedná o velice povedený televizní film. Pohled Lenky Fišerové budu mít před očima ještě hodně dlouho, její jméno jsem slyšela poprvé a její herecký výkon mě hodně zaujal (navíc by se svým půvabem mohla rovnat mnohem slavnějším kolegyním). I pan Růžek a další jsou opravdu skvělí, závěr filmu je úderný. Další projekce mi možná pomůže hodnocení zvýšit. ()
Antonín Moskalyk dokázal vytvořit skvělý televizní film, který jako na pilířích stojí na hereckých výkonech našich legend. Zároveň se mu podařilo vytvořit nesmírně působivou atmosféru pohybující se na hraně dobra a zla. Tam kde divák myslí, že by mohl přijít dobrý konec, protože tomu vše nasvědčuje se karta obrací a člověk začíná tušit, že je zle. Vyvrcholením absolutního pocitu prázdného děsu je pak konec, který to vše završí a znalec historie už tuší, k čemu se schyluje. ()
Televízny film, ktorý som ponímal ako stret dvoch svetov, nemeckého a židovského. I keď dej považujem za vykonštruovaný a literárny, oceňujem gradáciu napätia a beznádeje, ktorá rastie úmerne s poznaním konečného riešenia. Ku kladom filmu patrí aj zvládnutie typických čŕt židovskej povahy, tradične dobré herecké výkony, v ktorých dominuje Jiří Adamíra a úsporná stopáž, ktorá nedala vzniknúť hluchým miestam. Na druhej strane práve tá vykonštruovanosť a predvídateľnosť deja spôsobila, že som film sledoval nezaujato, bez osobne zaangažovanosti, takže jeho označenie niektorými komentátormi za jeden z najlepších filmov československej kinematografie, porovnateľný so Spalovačom mrtvol a Vyšším princípom, musím odmietnuť. ()
Jak už tu někdo napsal je to film s opravdu silně tísnivou atmosférou Nejistotou z každého dalšího kroku, která je až hmatatelná a dává už od počátku tušit neblahý konec, který se minutu po minutě plíživě blíží k nevyhnutelnému děsivému závěru. Dnes jsem na tento film náhodně narazila, z hodin literatury si pamatuji děj tohoto příběhu. Tento film staví na silném ději celého příběhu a na jiskrných dialozích, někdy i monolozích postav. Jiří Adamíra se svým laskavě dobrotivým pohledem a zákeřným chováním mě dnes asi bude strašit ze spaní, opravdu mě z jeho pohledu mrazilo v zádech, obdivuji herce, kteří přes svůj milý zjev dokáží zahrát největší sviňuchy ( záporáky), nic nedokáže člověka tak dostat jako vlk v rouše beránčím. ()
Komorní snímky se většinou nemusí vydařit, a především když jsou natáčeny jen v omezených prostorách. Ovšem pro pana Moskalyka byla předloha A. Lustiga jasnou zárukou, tudíž se nebál pustit do tak náročného tématu. Nu a vznikl výborný snímek s opravdu obstojným scénářem. Samozřejmě se dá vyčítat zdlouhavost, ale na tyto podmínky a na tu dobu, je pro mě film velmi silným zážitkem. Shoduji se s hodnocením na 86%. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (4)
- Podle románu Arnošta Lustiga, který tento příběh napsal během jediné noci. Inspirováno skutečnými událostmi. (Lucas87)
- Příběh je založen na dvou údajně pravdivých příbězích, a to o zajetí židovských podnikatelů na Sicílii a o osudu jisté polské herečky, která byla předlohou pro postavu Kateřiny. (Tom_Lachtan)
Reklama