Režie:
Ludvík RážaScénář:
Markéta ZinnerováKamera:
Josef PávekHudba:
Petr HapkaHrají:
Miroslav Vladyka, Veronika Žilková, Jiří Bartoška, Jana Šulcová, Zbyněk Honzík, Milan Šimáček, Jaromír Hanzlík, Jana Preissová, Jana Janatová, Karel Augusta (více)VOD (1)
Epizody(13)
-
První zvonění (E01)
-
Rovnýma nohama (E02)
-
Výbuch (E03)
-
Podnájem (E04)
-
Spor (E05)
-
Rozchod (E06)
-
Třídní učitel (E07)
-
Rozsudek (E08)
-
Dárek k Vánocům (E09)
-
Svátky klidu a míru (E10)
-
Viníci (E11)
-
Návrat (E12)
-
Zvonění na časy (E13)
Obsahy(2)
Snad každý vzpomíná na svá školní léta – ať už s nostalgií, úsměvem či dokonce nelibostí - nevyhnul se tomu nikdo. I proto se těší takové divácké oblibě filmy a seriály ze školního prostředí. Jedním z nich je i český seriál My všichni školou povinní, který v roce 1984 natočil režisér Ludvík Ráža. Opět tedy můžeme sledovat životní příběhy žáků, učitelů i jejich rodin, které spojuje jedna škola. Setkáme se s malým prvňákem Jirkou Olivou, jeho bratrem Lubošem, s Jitkou Povejšovou a Barčou Hrdinovou, Jolankou a Jindrou Joklovými, jejich rodiči soudcem Olivou (Jiří Bartoška) a jeho ženou (Jana Šulcová), herečkou oblastního formátu Alicí Povejšovou (Jana Preissová) a jejím manželem, hudebníkem Filipem Povejšem (Václav Hanzlík), budeme sledovat rozvodové problémy rodičů Joklových (Jiřina Bohdalová a Vladimír Brabec). V neposlední řadě je tu učitelský sbor: oblíbený učitel Lamač (Jiří Sovák), ředitelka školy (Věra Galatíková), krásně nesympatická nervní učitelka Hajská (Gabriela Vránová), nastupující učitel Michal Karfík (Miroslav Vladyka) a nová pionýrská vedoucí Jana Vychodilová (Veronika Žilková), učitelka Zmatlíková (Dana Medřická) a mnoho dalších. Všichni tu prožívají své osudy, někdy se vzájemně prolínající a nejen děti, ale i dospělí zjišťují, že se stále mají čemu učit a že jsou v životě i situace a věci, které už se nedají vzít zpět. Pochopitelně nechybí ani přiměřená dávka humoru. Jednotlivé postavy jsou vcelku věrohodně napsány i zahrány, takže diváky vtáhnou do děje, který společně s nimi mohou prožívat. A přitom si opět zavzpomínat na ta svá školní léta… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (256)
Věčný(a vynikající) představitel choleriků Jiří Sovák si tentokrát střihnul roli zcela opačnou. A je v ní tak neuvěřitelně příjemný, až člověka zamrzí, že je jednak rolí ojedinělou v rámci jeho filmografie, druhdy rolí vedlejší v rámci tohoto seriálu. Dílo sice nedisponuje dialogy z Nemocnice na kraji města(až na výjimky, např: " Byla by to ohromná máma, Michale, to mi věř. Ženský osud nesmírně poznamenávají děti.....ať už se narodí, a nebo nenarodí."), má ovšem obrovskou devizu ve vyznění k divákovi skrze své prostředí, jelikož škola není jen základem života, ale i základem nostalgie a všeho toho smutného stýskání si po dnech, jež jsme v ní prožili a již prožít nesmíme. Od osmnácti let, kdy skončí Vaše středoškolská léta, Vás čeká ještě půlstoletí života. Půlstoletí umírání.70% ()
Příjemný oddechový seriál, z českých ze školního prostředí jednoznačně nejlepší. Především díky tomu, že jej stačili natočit ještě za normalizace. O takových 6 nebo 7 let později už by to zřejmě bylo nekoukatelné, tak jako naprostá většina polistopadových seriálů. Kvalitní scénář Markéty Zinnerové, skvělé obsazení nejlepšími herci té doby a i ta depresivní hudba, to vše společně vytvořilo jednu českou seriálovou legendu. Když pominu osvědčenou hereckou gardu (Sovák, Galatíková, Havelková, Brabec, Obermaierová, Menšík, Augusta, Vránová a plno dalších), tak mi zde byli sympatičtí i herci tehdy mladé generace, např. Vladyka nebo Kudláčková. Vlastně je toto jediný seriál, v němž mi dokonce ani Žilková nevadí a to už je co říct. Je tu dobře propojena linie školního prostředí s osobními rodinnými starostmi žactva i učitelského sboru. S různorodým vykreslením charakterů se Zinnerová nemazlila, jsou tu postavy kladné, záporné i takové, u nichž to jednoznačně určit nelze, neboť se v průběhu děje a nastalých situací postupně vyvíjí a mění. Ze 3 * zvyšuji na 4. 75% ()
Bohdalová mi pila krev všech 13 dílů!!! Miloš Haub na Hrad!!!! :-) Životní role Miroslava Vladyky. Mám dojem, že tento herec je hodně nedoceněný!!! A jinak mám tenhle seriál rád i z důvodu toho, že sme měli taky za třídního mladého pana učitele a dobrého chlapa, kterého mi Karfiól hodně připomíná, pana učitele Rostislava Ekla! ()
V předlistopadové produkci se nepochybně nejedná o špičkové dílo. Zdůrazňuji, že v předlistopadové, protože v polistopadu by tento seriál nepochybně patřil do absolutní špičky české původní televizní tvorby. Jako ve všem, i tady se jedná o otázku výchozích zorných úhlů. Vnějškový pohled nalezne to, co chce vidět a co je v seriálu opravdu obsaženo: tendenci k harmonizaci konfliktů, aparátníky, stranické organizace, prorežimní aktivismus. Alternativní pohledy si spíše povšimnou jisté neprovázanosti realizace námětu, dílčích scénářových nedořeků a určitého nesouladu mezi již konstatovanou - nikoliv zcela jednoznačnou a jednosměrnou - prorežimní tendencí a vnitřním životem postav v podobě volně asociovaného řetězce psychologických scén mezních životních situací všech okruhů postav, jež seriál vytváří (učitelé, žáci osmé třídy, rodiče osmáků a jejich specifické problémy). Základ tohoto pohledu umožňuje naopak zvýraznění kladů POVINNÝCH: galerie celistvých, během seriálu se vyvíjejících, psychologicky věrohodných postav, trs skvělých hereckých výkonů nejen ošlehaných protagonistů (Sovák, Havelková, Medřická, Kolářová, Menšík, Vinklář, Hanzlík, Preissová, Augusta, Bartoška, Šulcová, Brejchová), ale i těch mladých a nejmladších (Kudláčková, Vladyka, Žilková, Fischerová, Janěková); přesvědčivé a mistrně zvádnuté kresby prostředí (rodičovské schůzky, základní organizace KSČ, soudní scény, melouchářství) i jasných známek rozkladu režimu (Karfíkova troufalost před výborem základní organizace KSČ, izolovanost frázovitého okresního poskoka ve výborném Větrovcově podání, přefeminizovanost školství, nedostatkové zásobování, rozpad rodiny ad.). To, s čím polistopadové seriály svádějí neúspěšný boj - věrohodnost zachycení atmosféry normalizačního komunismu, "gulášovost" doby - , je tu podáváno se spontánní samozřejmostí natolik silnou, že i pohádkové rysy většiny postav POVINNÝCH působí reálně a přesvědčivě. Ve školské řadě původní české filmové a televizní hrané tvorby patří tento převážně v Liberci a okolí natáčený seriál pod taktovkou dnes již zvěčnělého režiséra Ludvíka Ráži k těm nejpodařenějším a opravdu nezapomenutelným. ()
Na jednu stranu to může působit uměle a amatérsky, ovšem kvalita scénáře a obsazení výborných herců tuto zdánlivou atmosféru daleko převyšuje. Zrovna dnes, v době, kdy na nás soukromé podniky v podobě televizních stanic chrlí své představy o tom, jak by měl vypadat seriál ze školního prostředí, je čas se zamyslet a možná i trochu porovnávat. Jestliže jsem mluvil o částečné umělosti tohoto seriálu, tak v případě současných pokusů, by se jednalo o těžkou plastiku. V humorně dramatickém seriálu My všichni školou povinní, můžeme vidět scenáristickou poctivost, neukvapenost, promyšlenost a naprosto reálné, v podstatě autentické prostředí. Výborná rozloženost, perfektní vývoj různých příběhů, snad všech zúčastněných postav, to jsou neoddiskutovatelné kvality. Nechci se oddávat žádné nostalgii ze stravenek a jídelních táců, zvlášť, když jsem v komunismu žil skutečně pár let. Ovšem prostředí zůstalo stejné po dlouhou dobu 90tých let. Základní rozdíl je skutečně v tom, že seriál nebyl výrobek určený k prodeji, jaký je bohužel osud současných seriálů, které sami sebe degradují laciným humorem a stále dokola se opakujícím dějem. Investice se prostě musí vrátit, nesmí chybět sexistický nádech a zkáza seriálu ze školního prostředí je na světě. Myšlenka, že by se i dnes děti zapojovali do různých školních akcí není úplně zabitá, ovšem minimálně je velmi omezená. Nesporná autorita učitelů, která v této době hrála svou roli, je také ta tam. Dříve se při vyučování zabavovaly časopisy a knížky, dnes mobily. Vývoj doby, žáků i učitelů se nedá zastavit, pochopitelně se to odráží na výsledné kvalitě odcházejících žáků. Toto je naprosto reálný obraz nejen školského systému 80tých let a to je potřeba docenit. ()
Galerie (122)
Zajímavosti (53)
- Scény s psychicky nemocnou učitelkou (Gabriela Vránová) byly natočeny podle skutečných událostí, které zažila autorka scénáře Markéta Zinnerová se svým synem Pavlem a jeho třídní učitelkou. (Zdroj: Aha) (carott)
- V epizodě je scéna, kdy Andrea (Julie Jurištová) a Michal (Miroslav Vladyka) shání lístky do divadla. Tato scéna se točila ve Vinohradském divadle, což v té době byla pro Vladyku domovská scéna. (sator)
- Spisovatelka Markéta Zinnerová psala scénář 20 měsíců. (M.B)
Reklama