Rozpaky kuchaře Svatopluka

První interaktivní seriál u nás (Kinoautomat nepočítám). Ale dobře se na to kouká hlavně na přípravu jídel. Hned bych si něco dal. Ale Sváta Kuřátko to je děsný jméno. Velice se mě líbí díl Pivař kdy jeden kuchař chlastá a za pivo dává maso číšnikovi ,ale díky opilosti kazí jídla a všichni o tom ví že chlastá ,ale nikdo nechce Svátovi pomoct ho usvědčit. Až jak už to bývá se jeden najde a pomůže mu ho čapnout. (30.12.2007)

Tomuhle seriále nebude hodně dlouho ani moct konkurovat žádný jiný český seriál. Už jen nápad s elektrikou jako hlasování je nadmíru dobrý nápad. Hlavně Sváťa Kuřátko do dotáhl hodně daleko a vždy se potkal jak s dobrými, tak i špatnými lidmi. Výběr herců je opravdu dobrý, škoda jen, že to má jen 13 dílů, já bych snesl i víc. (29.11.2011)

Jasně je to stará komunistická dovolená zábava. Ale v dnešní době toho máme i teď mraky. Hlavně aby diváci nemysleli na to, že stovky kilometrů od nás se děje něco hrozného, ale hlavně ať se večer pobaví všichni u televize (z tohoto důvodu telku zapínám jen na hokej). Velice mě ovšem udivuje to hlasování tehdy. Třeba jak Josef Dvořák řekne pokaždé - Diváci vypněte všechny spotřebiče ať nevznikne přepětí v síti... Je to taková pokleslá zábava. A díky tomu na jaké jsem zvyklá kvalitní a jinak servírované záběry jídla z dnešní doby (např. Pohlreich v Ano,šéfe atd), tak mi tehdejší jídla spíše připadají nechutné. (02.04.2016)

Super nápad s těma světlama a seriál taky nebyl zase tak moc špatný, ale ty kecy v tom studiu jsou něco příšerného. Každopádně není to něco na co bych se vyloženě těšil a s nadšením sledoval. Tehda to bylo zpestření, dnes už je to jen prázdný seriál pro toho kdo pamatuje (většinou) jen plný nostalgie. (18.02.2013)

Tak co, milí diváci. Má nash. drtivě setřít normalizační seriál a odhalit tu falešnou možnost volby jako zrůdnou manipulaci a nechtěnou alegorii tehdejšího hrůzného režimu? Nebo se má vykašlat na politiku, a podívat se na seriál jako na nenáročnou kuchařskou zábavu. Hlasujte teď. Jejda, to nám to lítá. Prosím dohlasujte. Jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet. Tak nashi. Vidíš to sám. Jdi na to. ––––– Roztomile hravá blbinka, která sleduje raketovou kariéru kuchařského zelenáče od knedlíků až téměř po ministra kuchyní a jídelen, to vše za pomoci žárovkami blikajícího národa. Zatímco Sváťa Kuřátko měl každou chvíli nejasno, soudruh Jílek mrknul na energetické ukazatele a měj jasno. Neustálé vstupy do děje sice občas rušily, zejména když maskovaly překvapivě plytký děj plný všedních kuchařských klišé, to vše ale vyvažovalo skvělé obsazení a některé výtečné herecké party, takže bylo většinou potěšením se dívat. Všechno to samozřejmě byla hra, která měla diváka pobavit a vtáhnout. Že výsledky hlasování neovlivní vývoj příběhu, ale vyvolají jen lokální vlny, které se během chvíle opět ustálí do původního směru bylo zřejmé a neměl jsem s tím problém. A myslím, že ani diváci, kteří se tehdy hry účastnili. Stejně tak pobavily některé zdejší komentáře ve stylu „nechutná mystifikace o svobodě volby odráží hrůznost tehdejšího režimu.“ Jako kdyby to dnes bylo jinak. (29.11.2015)