Žiješ jenom dvakrát

Bond: Mohu si zápálit? Blofeld: Klidně, nikotin příčinou vaší smrti nebude, pane Bonde! James Bond je tentokrát vybaven smrtícími cigaretami, skládacím vrtůlníkem a rafinovaným vulkánským převlekem:), ovšem na proradného Blofelda, který poprvé ukáže svou tvář, to nestačí. Nezapomenutelné jsou souboj ve vzduchu s Malou Nelie a se zabijákem Hansem nad nádrží s piraněmi. Donald Pleasence je v roli Blofelda výborný, nechápu proč ho v dalších dílech vyměnili. A pokud vám bude povědovmá tvář zrádné agentky SPECTRE vzpomeňte si na Vinnetua:) (06.11.2003)

V pořadí již pátá bondovka zaznamenala znatelný kvalitativní pokles snad na všech frontách. Ačkoliv je samotný námět celkem zajímavý a zlotřilecký plán organizace SPECTRE prezentovaný v tomto díle patří k tomu propracovanějšímu, zpracování tohoto konceptu do scénáře se ve výsledku už moc nepovedlo, respektive to je chvílemi docela natahovaná nuda. Bohužel znatelně ubylo i humoru, Connery už tolik nehláškuje jako v Thunderballu a celý nápad s přetvořením agenta 007 v japonského ninju (včetně modifikace obličeje!) mi přišel poněkud nešťastný a (v tomto případě) nechtěně vtipný. Dokonce i bondgirl je v tomto díle nevýrazná, což po předešlém Thunderballu, který se mohl pyšnit hned dvěmi uhrančivými představitelkami, dost zamrzí. Slovo „nevýrazná“ celkem dobře vystihuje i akci, která mě až na scénu s vrtulníky moc nebavila, postrádala nápad a promyšlenost z Goldfingera, což zvláště ve výbušném finále, které mělo nemalý potenciál, nepříjemně překvapilo. V případě záporáka se zde opakuje stejná situace jako u Dr. No – padouch, v tomto případě samotná hlava organizace SPECTRE Blofeld, se objeví až v posledních dvaceti minutách a nehledě na to, že je ve výsledku celkem působivý, to filmu dosti ubližuje, neboť Bondovi tak v předcházejících dvou třetinách chybí silný protihráč. V tomto ohledu jsem si začal ještě více vážit Srdečných pozdravů z Ruska, které měly skvělého padoucha, což platí i pro Goldfingera a i Thunderball v tomto ohledu vítězí, neboť jeho záporák (fyzicky) prostupuje celým příběhem. Přes všechnu tu kritiku je film Žiješ jenom dvakrát stále nadprůměrnou bondovkou, z první pětice filmů s Connerym ji ale hodnotím jako nejslabší. 70% (19.04.2010)

Krásná úvodní melodie rozehrává další pokračování souboje mezi orgranizací Spectre a 007 se tentokrát přenese na japonskou půdu a ukázalo se to jako velmi dobrý nápad.Tato "bondovka" je doposud nejvelkolepější na akci, i když zejména scény s raketama působí hodně srandovně . Ovšem scéna kdy se nám zjeví číslo jedna organizace SPEKTRE tedy Ernst Stavro Blofeld naopak působí v podání Donald Pleasence naprosto skvěle. Bondovo asijské dobrodružství má všechno co jsem očekával a jelikož nejsem 007 a žiju jenom jednou dlouho jsem s puštěním tohoto dílu radši neotálel. (27.12.2006)

Nějak starým bondovkám nemůžu přijít na chuť. Všechny conneryovky mi zatím přišly dějově nepříliš záživné, zdlouhavé, naivní a nudně natočené. Ta naivita má jistě svoje kouzlo, ale ne pro mě. Tenhle díl napsal Roald Dahl, odehrává se v Japonsku a je to esenciální bondovka - Blofeld s kočkou na klíně, záporácká základna v kráteru sopky, bazének s piraněmi, you name it. Z akčních scén stojí za zmínku letecká bitva, při níž Bond v legrační helikoptérce s kulomety, raketomety a plamenomety vyřídí pět regulérních vrtulníků. (29.02.2020)

[85%] Další skvělá Conneryho Bondovka s pořadovým číslem 5. Můj názor se na tuto část téhle slavné ságy moc nezměnil. Srdečné pozdravy z Ruska a Goldfinger jsou ještě o něco lepší, ale tohle je ihned za nimi. Film začíná zajímavě a poté tu máme krásnou úvodní píseň, jejíž hudební motiv nám tu skladatel John Barry promítá v mnoha hudebních variací, takže jeho OST je opět skvělý. Dějově je to běžný standart, ale pojato je to takovým stylem, že není moc šancí se nudit. I to japonské pojetí, japonské postavy ve filmu – to vše je super. Akce je tu rozmanitá a rozložená po celém rozsahu snímku. Potěší i další hračička z oddělení Q v podobě malého a upraveného vrtulníku „Nelly“, který nám v akci předvede pár klasických bondovských vychytávek. Máme tu i pár bitek ve kterých nám Connery ukáže, že je zde ještě ve formě. 36 let, v nejlepších letech a Seanovi jeho typické charisma vhodné k tajnému agentovi ještě nevyprchalo. Nicméně jako celek to působí opět skvěle, moc hluchých míst jsem tu neobjevil, možná v tom japonském cvičišti ninjů bych to asi tak o 10 min zkrátil. Finále je takové klasické, moc nepřekvapí, ale zabaví. Jen menším zklamáním je pro mě Blofeld, kterého zde hraje Donald Pleasence. V předchozích dílech je naprosto pozoruhodné ho sledovat otočeného v křesle a do obličeje mu nebylo vidět. Zde se ke konci přeci jen odhalil, ale ukázalo se, že je to malé, holohlavé a vyjevené stvoření, které respekt moc budit snad ani nemůže. Ale dost o tom, ať tu nejsem za kritika. Film jako takový to nepotápí. Takže asi tak. (01.10.2012)