poster

Romper Stomper

  • anglický

    Romper Stomper

Krimi / Drama

Austrálie, 1992, 94 min

Režie:

Geoffrey Wright

Scénář:

Geoffrey Wright

Kamera:

Ron Hagen

Scénografie:

Steven Jones-Evans

Kostýmy:

Anna Borghesi
(další profese)
  • Pohrobek
    ****

    Film, který rozhodně není k smíchu, což se bohužel o mnoha filmech se skinheadskou tématikou nedá říci. Je tady sice ještě trochu snahy o poselství (láska má být silnější než přesvědčení), ale to je naštěstí dost nevýrazné, takže se nedočkáme tolika vychovávání a hodnocení postav. Z praktického hlediska byli ze skinheadů sice vyrobeni takřka homelesáci, kteří jsou společnosti nebezpeční stejně jako třeba anarchisté, ale pořád je to lepší, než kdyby byla polovina filmu zaplácána nějakým uhozeným "diagnostikováním příčin" (Toho se dočkáme prakticky jen u Gabe, která stojí tak trochu mimo).(12.8.2005)

  • Radko
    ****

    Squatujúci náckovia? No to bolo podarené. Inak vcelku trefné vykreslenie večných násilníkov, tentoraz z krajiny, kde sa mnoho importovaných druhov zvierat príliš rozšírilo a narobilo tak obrovské hospodárske škody - z Austrálie. Holohlavci cítia, že podobný problém bude s časťou ich vlastného druhu - so šikmookými, ak ich bude priveľa. Riešenie vidia v ich nemilosrdnom mlátení, bez ohľadu na pohlavie, s túžbou dostať ich preč z krajiny, ktorá pôvodne patrila čiernym aboriginom. Nahromadené strachy, obavy a zlosť si vybíjajú aj v divokých nezriadených večierkoch, trochu pripomínajúcich tie punkové. No jedna zásadná odlišnosť (okrem verejne vystavovaného násilia) tu predsa len je. Náckovia pôsobia ako neuspokojení úchylní buzeranti. Čím? Neustálym nenávistným naladením a túžbou udrieť (=náhrada sexuálneho styku), grupovaním mužských jedincov s vrelými objatiami a zakliesneniami prstov a fetišistickým vyznávaním symbolov, častí oblečenia a pod. (kostymér sa vyznamenal). Ich vzťah k ženám je v tomto smere tiež príznačný - pokiaľ držia hubu, krok a sú sexuálne povoľné, je to ok. Pri prvých náznakoch nespokojnosti nasleduje odkopnutie. Celkovo je týchto chudiniek v porovnaní s nabúšenými chlapmi máličko. Väčšinou pôsobili ako akože gotické strašidlá do maku. A k výhradám nektorých užívateľov o chabom deji: aký už len zložitý dej môže mať pohľad do vnútra komunity ľudí túžiacich po vyhladení - t.j. sploštení a zjednodušení sveta?(23.6.2008)

  • anais
    ***

    Hlavním motivem tohoto filmu je násilí. Zatímco Mechanický pomeranč ukrýval ta nejbolestivější témata pod slupkou silné stylizace, Romper stoper se snaží být věrný realitě (nebo tomu, co za realitu považujeme To se mu daří. Zajímavá je rozhodně účast „předgladiátorského“ Russela Crowea. Nedá se však říci, že by jeho výkon nějak vyčníval mezi těmi ostatními. Všechny postavy jsou obsazeny spíš jako výrazné typy, než kvůli vynikajícímu herectví (čímž netvrdím že hrají špatně). Na jednu stranu mi to přijde jako chyba, jelikož postavy se nikam moc nevyvíjejí. Působí jako by vypadly z nějaké brožury o tom, jak vypadá „typický skinhead“. Jsou zaseklé ve svých vžitých představách o „lepším světě“. Na druhou stranu je tato názorová zkostnatělost některých problematických skupin to nejdůležitější, co se v Romper stoper řeší. A proto stojí za to natáčet podobné filmy.(19.8.2005)

  • Radek99
    ****

    I přes fakt, že film je silně poznamenán dobou, ve které vznikl (což je ovšem obecně problém každého filmu), je Romper Stomper i dnes celkem drsná sonda do života melbournských neonacistických skinheadů. Prý ho leckde ve světě ve své době zakazovali, což už se dnes zdá trochu nepochopitelné, jelikož hranice toho, co lze zobrazit ve filmovém médiu, se rok co rok značně posunuje a skoro čtvrtstoletí starý snímek má z dnešního pohledu téměř nevinnou tvář, přesto je to dílo nekonvenční a ve svém vyznění syrové. Naprosto autentická hudba (dobový Oi! punk rock), která koresponduje s dobou, v níž v naší republice vyhrával hitparády rasistický Oi! Orlíku, kakofoní iritující ruchy, někdy trochu zmatená kamera a přesvědčivé herecké výkony ústřední trojice...(7.12.2014)

  • HAL
    ****

    Příběh a milostná odbočka nejsou ve filmu až tak důležité, jako ukázání řádění skinheadů v australském Melbourne. Russel Crowe je v roli Handa, vůdce skinů a fanatického stoupence Hitlera opravdu skvělý a od prvního okamžiku budete chtít aby tahle svině dopadla co nejhůř. Pseudodokumentární kamera pak velmi napomáhá dotvořit atmosféru filmu.(1.12.2006)

  • - Podle webu premiere.com je film jedním z 25 nejnebezpečnějších filmů všech dob. (Marounek)

  • - Čierny kabát, ktorý nosí Hando (Russell Crowe), bol počas druhej svetovej vojny súčasťou zimného oblečenia tankových divízií Waffen SS. (Jello Biafra)

  • - Russell Crowe, aby získal roli ve filmu, přečetl Mein Kampf. (morgos)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace