Monstrum - Příběh Jeffreyho Dahmera

Nejhorší na tomto seriálu je to, že si lidé budou myslet, že to je pravda. Ale není a to takovým způsobem, že se to spíš blíží science fiction. Přeházené události, přidané události, změněné postavy, jednání i vzájemné vztahy, očerňování prakticky každého, kdo se tam vyskytuje a není černý... Dahmer zabíjel hlavně laciné teplé prostituty, to, že to byli většinou černoši už je spíš náhoda. Lákal je na pár dolarů za to, že si udělá nahé fotky. Společným jmenovatelem jeho obětí byla jistá podobnost jak postavy, tak tváře a museli se mu líbit. Většinu svých obětí zabil v roce 90-91. Neměl žádnou sousedku, která by na něj posílala policii, tupě by čuměla do ventilace, a kterou nutil jíst sendvič... Naopak. Jeho sousedé ho považovali za milého a příjemného mladíka a on jim všem pravidelně rozdával masové sendviče. I proto jej měli rádi. Na zápach si stěžovali snad jen dva tři nájemníci a žádné děsivé zvuky se z jeho bytu nelinuly. Všechny oběti před smrtí udušením omámil. Z koster a lebek si stavěl jakýsi oltář nebo modlitebnu, kde se chtěl modlit a relaxovat mezi svými milovanými... Nechával si jen lebky, a nějakou svalovinu na jídlo. Plus dvě kostry jako hlídače. Maso požíval proto, že tak měl pocit, že jeho obětí s ním budou navždy. Mimo jiné tedy masturboval s uříznutými hlavami a znásilňoval mrtvá těla a další různé nechutnosti... Byl to prostě chameleon, který kdyby neudělal několik hloupých chyb, tak by vraždil ze svého temného oltáře ještě dnes. Problém seriálu není to, že si některé věci upravil, ale jakým způsobem. Glenda Cleveland ho nikdy osobně nepotkala, žila dokonce v jiné budově. Nikdy ji nenutil sendvič. Dokonce ani nebyla u toho, když mu policie vracela toho kluka. Když tam hlídka přijela, Dahmer už mu pomáhal a vedl ho do domu. Poslouchal jsem i svědectví Balcerzaka u soudu. Za mých 16 let u policie můžu říct, že jediné, co měli udělat, bylo vysílačkou kluka ztotožnit. Jenže otázkou je, jak to fungovalo v roce 1991. Vždyť ještě dnes nemají toto oprávnění téměř žádní měšťáci v Brně... Plus do bytu s Dahmerem šli dokonce tři policajti a cestou se ptali několika lidí, jestli toho Asiata neznají... Co se týká výsledku, oba policisté byli suspendováni a propuštění ze služby pod tlakem veřejného mínění. Dali to k soudu a o dva roky později soud řekl, že byli propuštění protizákonně a tak se vrátili i s náhradou platu ke sboru. Ani jeden z nich nikdy nebyl zvolen policistou roku. Cítíte tu demagogii? Obrovská oslava s policistou roku zároveň s tím, kdy pozůstalí dostávají malou trapnou plaketu... Mimochodem, mezi vraždou toho kluka a Dahmerovým zatčením uplynulo sotva sedm týdnů... Za tu dobu stihl zabít ještě další čtyři a pátý mu utekl. Naprostá dezinformační lež. Další naprostá lež je ta romantika s hluchým Tonym. Nic takového se nestalo. Sám Dahmer už tehdy řekl, že ho poprvé viděl až v den vraždy. Omámil ho, vyvrtal mu díru do hlavy a nalil kyselinu, což Tony nepřežil. Mimochodem, Tony byl prostitut na drogách, který s ním šel, protože mu slíbil 50$ za nahé fotky... Ne tak srdcervoucí, jako slušný kluk z maloměsta se snem, který chce naplnit... Ohledně soudního řízení... To co z něj ukázali, si mohli odpustit. Pouze srdceryvné výpovědi pozůstalých. Ale třeba to, že svědčil i jeho bývalý šéf z plasma centra, nebo prakticky kdokoliv z jeho života plus asi deset psychiatrů, to už ne. Dahmer sám nechtěl žádné právníky a chtěl zemřít. Jen nedokázal přestat vraždit. Jeho pobyt ve vězení byl takový, že první rok byl na samotce a poté byl ve speciálním odděleném režimu, kdy s ostatními vězni pouze jedl a pracoval a ještě pár drobností. Zabil ho další schizofrenik odsouzený na doživotí za loupežné přepadení, kdy mu bílý chlap dal málo peněz. A nejdřív bouchl Dahmera tyčí od činky. Dvakrát. A potom ubil i druhého bělocha. Dahmer zemřel hodinu po převozu do nemocnice a ten druhý odsouzený za ubodání manželky po dvou dnech. Jejich vrah vyfasoval další dvě doživotí a jeho důvod byl, že mu Bůh řekl, že je má oba zabít... Ale původně tvrdil, že ho Dahmer šťouchl do zad a byla to odplata. To až po asi 20 letech, kdy začal psát básně, malovat a prodávat obrázky a psát písničky se rozhodl, že to bylo kvůli Dahmerovi... Dahmer byl totiž velkou část života velký vtipálek a to už na škole. Pokračoval v tom i ve vězení. Nejvtipnější je, že žalobu na Netflix za to, jak to celé překroutili, zvažují jak pozůstalí členové rodin, tak Dahmerův otec a nepříliš dobře o tom mluvil i žalobce případu... Mimochodem, otce žalovali proto, že použil jejich jména ve své knize bez dovolení... A Dahmerova matka zemřela na rakovinu pár let po něm. Co je tu dobře zobrazeno přinejmenším v prvních pár epizodách je, že Dahmer měl i jiné stránky, než jen s krvavou lebkou masturbující blázen. Poslední dva díly jsou ale tak nechutnou propagandou netflixovské pročernošké LGBT propagandy, až to zastiňuje nechutnou netflixovskou LGBT propagandu předchozích několika dílů... A proto tomu dávám odpad, přestože to určité kvality má. (11.06.2023) (méně) (více)

Kdysi jsem viděl film s Jeremym Rennerem (2002), a dodnes si pamatuju, jak Dahmer pracoval v továrně na čokoládu, byl gay a činkou udeřil do hlavy jednu z obětí a používal vrtačku. Film ale za moc nestál. Tehdy jsem neznal kontext, snad jen, že to bylo podle skutečnosti, ale nijak extrémně se to nelišilo od řady podobných hororů/thrillerů té doby. Ale co vám to řekne v deseti, jedenácti? Tuhle sérii jsem ale původně loni ignoroval a začal ji sledovat teprve pár dní zpátky, potom, co jsem narazil na Shanea Gillise, který uvedl, že co ho přimělo, že se mu Dahmer trochu líbil, byl fakt, že neskutečně chlastal (a teď se bavíme o Netflix Show, ne o tom, co se skutečně stalo, protože, jak zjišťuju, celý tenhle seriál je překroucený a kurevsky nepřesný). Což je fascinující sledovat, protože zvuk otevírajících se plechovek slyší člověk v show častěji, jak Dahmera mít souvislou konverzaci. Je ale zvláštní se na to dívat v podrobnějším líčení skoro devíti hodin. Jeho dětství, problematickou rodinu, která ho nechala samotného, taxidermii a celkově rýpání v mršinách (fixace později přenesená do těl obětí), kterýžto zájem v něm podporoval i jeho otec, který podle všeho "měl jako mladší podobné myšlenky", ale který se přeci jen snažil být rodičem víc, než matka, která se na Jeffa prostě vybodla... evidentně ale zájem rodičů nebyl dostatečný, aby to v mladém Jeffovi nevybudovalo pocit zavržení a osamělosti. Dahmer byl za chlastání vyhozen už ze škol, za přestupky z různých prací. Sloužil v armádě, v Německu. Ale díky svým konstantním problémům s autoritami se mu nedařilo u ničeho vydržet. Jak říkal, nikoho z toho nikdy nevinil, rodiče, společnost, porno: "Byl jsem to já, takový jsem byl vždycky." Dokázal jsem to pochopit. Sledovat člověka, který si zkrátka vyvinul zvrhlý způsob fixace, se kterým nemohl nic dělat, protože byl osamělý a jak říkal, rozprášit kosti okolo domu, aby oběť tak nějak "byla pořád blízko, okolo", ze stejného důvodu ten kanibalismus. On ten námět samotný dost zavdává k tomu tenhle případ mytologizovat a vymýšlet si okolo něj spousty věcí. Dahmerovi procházelo tolik věcí, nad čímž se dá jen kroutit hlavou, a procházely mu překvapivě dlouho, aniž by nějak výrazněji věnoval pozornost detailům. A přitom, upozornění na vše byli. Ale Dahmer dostával prostor a tak byl jeho přístup arogantnější, bezhlavější. A jak opět říkám, fascinující, jak byl tohle schopnej dělat totálně nametenej. Definitivně nešlo o někoho, kdo by měl dexterovský přístup k vraždění, první vražda se stala impulzivně, neplánovaně a řadu let nic dalšího neudělal. Celkově považuji za fascinující část z bytu, kdy se ventilací šířil mrtvolný zápach z jeho bytu, zvuky vrtačky, zvuky násilí, hlasů, kdy vše sledujeme očima sousedky, kterou ale autority ignorují (asi protože je černá). Celkově, jediné, co mě upřímně moc nebavilo, bylo jakým způsobem řada práve černých herců přehrávala, to, že jste hlasití a fyzičtí, ještě nedělá dobré herce (naopak jediný dobrý herec hrál němou postavu a myslím si, že celkově, ta část, kdy Jeff jakoby konečně najde vztah a lásku a stejně překotí ve strach z toho "že osoba odejde" a tak se snaží ji k sobě připoutat, je asi nejlepší část celé show - škoda že i nejvíc smyšlená), v kterémžto ohledu jsem si ale zase dal připomenout, že woke = cancer. Ano, spousta, většina, Dahmerových obětí byli černoši, ale byli to prostituti (i Tony nebyl tenhle idealistický dobrý synek, co chtěl kariéru a chtěl vztah a lásku - ale hádám, že každá mince má dvě strany a každé straně se hodí jiná verze příběhu), nemyslím si, že mířil specificky, jsou tam bílí, Filipínec. Netflix z toho udělal klasickou woke frašku. (05.07.2023) (méně) (více)