Masaryk

Mladého Masaryka filmaři opomíjeli. Režisér Julius Ševčík se to rozhodl změnit a vypíchl jedno stěžejní období v životě syna zakladatele „našeho tatíčka“. Konkrétně léta páně 1937-1939, kdy nejprve přichází o otce a pak se jako velvyslanec ve Velké Británii snaží zabránit Mnichovské dohodě. Aby vše nakonec skončilo jeho emigrací za velkou louži. Atmosféra je i přes několik scén z večírků napjatá a tíživá, podíváme se (významně) i do psychiatrické léčebny, kam se na vlastní žádost dostává. Drtivá většina snímku je v angličtině, což může být pro řadu tuzemských diváků nepříjemné. Spíš to ovšem pomáhá s realitou vyprávění, stejně jako dobová stylizace se vydařila na jedničku. Ostatně veškeré technické položky jsou na tuzemské poměry na vysoké úrovni (střih, zvuk, kamera, výprava). Naopak scénář, který vznikal několik let, není nejpevnější. Takže třeba Českého lva za scénář bych raději viděl v jiných rukách, pár odvážnějších a propracovanějších snímků se daný rok určitě našlo. Žádný však neměl takové herecké eso v rukávu – herecký chameleon Karel Roden je bezchybný, jednou divoce flámuje, jindy se rve o trochu kokainu, pak mezi politiky bojuje o lepší příští. A pokaždé je naprosto přesvědčivý a soustředěný. Všechna čest. (17.08.2017)

Bez toho, aby som sa nejako moc zaujímal o faktickosť filmu, tak si myslím, že ide o celkom zaujímavé spracovanie. Po celkom nudnej prvej tretine sa film postupne prebudí a mám pocit, že to aj celkovo začína fungovať. Má pár zaujímavých postáv, má svoje momentky a priznávam sa, že najlepšie na filme je spracované to, že vidíme po celý čas, ako na Jana Masaryka dopadá celá tá situácia v období rokov 1937 - 1939. A verím tomu, že vám ho ku koncu filmu bude aj úprimne ľúto. Minimálne za seba môžem povedať, že mi ho ľúto v tejto situácii bolo. Mojou obľúbenou postavu je tu asi Masarykov doktor v podaní Hannsa Zischlera a Marcia Davenportová v podaní Arly Jover. Veľmi dobre predávajú svoje postavy a súčasne im dávajú ten správny šarm. Roden je rovnako vynikajúci a celý čas som v ňom ani nevidel herca, ale Jana Masaryka. Výpravne je to zvládnuté skvele a aj interiéry sú dobre spracované. Pôsobí to reálne a uveriteľne. Film som si celkom užil, no tá prvá tretina ma skutočne nedokázala absolútne pohltiť. Plus občas mám pocit, že film mohol aj viac ísť do svojej atmosféry. Nie je to perfektný film, no viem si ho predstaviť pozrieť opätovne v telke alebo keby ho niekto pustí z DVD, tak by som si to opätovne pokojne odsedel, ale nie som si istý, či tu nájdem absolútnu českú filmovú klasiku. Hodnotenie: B (30.08.2017)

To si děláte zadek? Masaryk není zdaleka tak špatný film jako třeba Lída Bárová nebo Ve stínu, ale zároveň to není ani trochu dobrý film, už jen kvůli tomu, že je diváku naprosto všechno, co se tam děje, dokonale ukradené. Není šance dostat se blíž k postavám, protože neexistuje jakýkoli přirozenější vnitřní rytmus scén, vše je nám jen spěšně verbálně oznamováno, nic se nedá prožít / spolužít. A především, dialogy jsou ve většině případů přinejmenším pitomé (ale zároveň ne dost na to, aby se člověk v kině aspoň smál, kromě scény s TGM). Věrohodnost v politické či historické rovině nemůže ani z části nastat, protože státníci se tu mezi sebou baví jako desetiletí kluci, kteří si hrají na válku. Výprava ve výsledku působí vlastně strašně levně, neustále chybí pár komparzistů v pozadí... Jsem vlastně dost překvapený, protože jsem čekal, že to bude dobré aspoň jako průměrný Hřebejk. (05.04.2017)

Možná nejlepší kamera v českém filmu v historii, a dobová hudba je v některých motivech opravdu lahůdka. Film, u něhož je od začátku patrné (resp. scény v kabaretu), že neaspiruje jen na Lvy, ale rovnou na Oscara. Bojím se ale, že nám Čechoslovákům všeobecně známé souvislosti budou pro západní svět příliš těžkým soustem. Zajímavé, že v českém filmu hrají v podstatných rolích jen dva čeští herci, ale je to dobře. Vyhodil bych jedinou scénu, tu s tou fackou, protože britská milenka by asi takové ambice neměla. Silný zážitek a ano, tomuhle filmu by slušelo pokračování, možná válečná dvojka a trojka o vítězném únoru (do Masarykovy smrti se tvůrci určitě hrnout nebudou). (11.08.2017)

Nestržen filmem, hodil jsem lehký "zíving" (česky: zíval jsem jak prase, s držkou ala Schelinger), prohrabal jsem se nudným, zkresleným, téměř tendenčním filmem. Těšil jsem se na "hrabalovský" pád politika v závěru, jeho smrt nahradili hanebně titulkem, že dodnes není jasné, co se pod okny událo. Jistě nikdo nečeká, že se před filmem i po filmu obložím odbornou literaturou, z níž budu mít načten každý Masarykův prd. Když ale film do mě téměř dvě hodiny hrne kontrastní esej, kdy Másu vidíme zbědovaného v blázinci, následně příčetně řídí vysokou politiku, tak tady někdo neodhadl kvocient věrohodnosti, a předkládá něco zavánějící trusem. Sakra, na tom filmu není nic k uvěření. Fajn, Mása bral kokeš, chodil si tajně na něj i v sanatoriu, Mása měl rád ženské, fajn, co by ne, ženské jsou skvělá věc (řečeno "rodenovskou replikou" z jeho krajně neoblíbeného filmu Copak je to za vojáka...), prezident Beneš byl zbabělec, to přece víme, věřil Kaiserovi vůbec někdo jeho Beneše(?!), film dohromady zmastí, co se dá a přeskakuje v ději tak urputně i překotně rychle, že nebýt popisek ke každému období, neorientoval bych se a tuze krásně bych bloudil jako panic nesečeným porostem ukrutně obludné milfky. Julius Ševčík, režisér, posílá jeden blud za druhým. Nebýt Rodena, který ty unylé i komplikované pasáže hravě utáhne, nebylo by co a koho obdivovat. Z 80% je film namluven v angličtině, regulérně jsem tedy viděl anglický film s českými titulky. Rodenova "čechoangličtina" sice tahala za uši, namaskován byl divně, nepřirozeně, nicméně jeho herecký um je nezpochybnitelný. Pochyby mám o filmu jako celku. Jestli on ten scenárista Kolečko nemá náhodou o kolečko víc. Vydatně jsem se s filmem po celou jeho dobu trvání míjel. Až na hrdý výkon Rodenův, mě ničím nezaujal. 4/10 (13.10.2017)