Masaryk
-
Masaryk
-
A Prominent Patient
Životopisný / Drama / Historický
Česko / Slovensko, 2016, 113 min (Alternativní: 138 min)
Česko-Slovenská filmová databáze
Životopisný / Drama / Historický
Česko / Slovensko, 2016, 113 min (Alternativní: 138 min)
V kinech
od:
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $1,330,000▐ ťažký film a téma na akékoľvek vychutnanie, presne tipovo anglicky chladný film, bez emócii, citu, herecky Karel Roden dosť dobre ale točí sa to skoro celé okolo politiky ale je to také na vedľajšej koľaji, tieto udalosti by chceli silnejšiu vyhrotenosť, gradáciu, skôr zaujmú epizódky zo psycho sanatória, na takú veľkú žatvu Českých Levov je to trošku málo /videl v kine: 45%/(6.4.2017)
malylada
Jan Masaryk byl docela komplikovaná osoba, která to neměla jednoduché, jakož to nositel velkého jména. Celý film popisuje události před začátkem války, situaci Československa a bohémský život, vlastenectví Masaryka. Právě v tom je ten největší zádrhel, neboť se jedná pouze o popis historických faktů, místo nějakého strhujícího a zajímavého příběhu o Masarykovi. Tvůrci se snaží některé zásadní pasáže epicky vygradovat, ale marně a někdy to působí komicky. Rodenovi role sedla na míru a tradičně podává výborný výkon. Ostatní postavy tolik prostoru nedostávají nebo se pouze mihnou v některých okamžicích, a proto není prostor pro silné drama. Určitě se jedná o precizně zvládnutý životopis na české poměry, ale takový Anthropoid, který byl nedávno uveden, mě dokázal strhnout více.......6/10(13.3.2017)
Big Bear
Masaryk je náročným filmem a je své historcké předloze opravdu důstojnou poctou. Věděl jsem o něm (o filmu!) jen to, že jej celkem dobře zahrál Karel Roden a víc nic. Tak nějak jsem tušil, že asi pootevře dveře jeho tajemstvím opředené smrti (o níž já mám soukromě celkem jasno díky tomu co byli a jsou komančové za svoloč) s nástupem komunistů k moci. Ale to byl omyl, protože film se odehrává v časech, kdy ještě žil Janův otec, náš první prezident a dějově končí někdy v roce 1939... Nedozvíme se nic o angažmá Jana Masaryka u naší exilové vlády v Londýně, ani nic dalšího o práci pro OSN a po válce. O to více uvidíme jak složitá byla doba kdy po nás Hitler vztahoval své pařáty a jak marně jsme své naděje upínali k Francii a Británii jimž jsme byli jako jakýsi podivný státní útvar po slepený z různých národností po první světové - někde... Těžká doba co semlela psychicky jak Dr. Edvarda Beneše tak i Jana Masaryka. Vůbec jsem netušil jaké měl psychické problémy, ani to jaký to byl živel a kalič... I když lecos mi naznačila jedna historka, kterou kdosi snad z diplomatického sboru exilové ČS vlády v Londýně někde vyprávěl... Na nějakém setkání vrcholných představitelů Anglie si prý dotyčný všiml, jak Jan Masaryk cosi tiše a soukromě vypráví anglickému králi Jiřímu a ten se prý po vyslechnutí Masaryka velmi upřímně smál. Když pak král odešel, ptali se Masaryka čemu, že se to král tak od srdce smál. ,,Ale - říkal jsem mu jeden vtip'' odvětil Jan. - No tak se s námi o něj podělte prosím! ,, Ne to já nemohu, on byl děsně sprostej! '' :-). Myslím, že to Jana Masaryka dokonale charakterizuje i jeho oblibu v širých kruzích nejen diplomatických sborů. Karel Roden jej zahrál perfektně a skutečně se dostal k tomu, čemu já říkám hotový světový herec. Můlže hrát prostě cokoliv a kdekoliv. Už se vymknul našemu rybníčku. Dalším skvělým byl Oldřich Kaiser v roli našeho druhého prezidenta. Škoda, přeškoda, že nehraje ve filmech víc. Už v Tmavomodrém světě jak vzpomíná Jan Svěrák z malé podrole jednoho z pilotů udělal něco, na co leckdo nezapomíná... Tady opět se jen párkrát mihl, ale přesto to bylo dokonalé. Kdo by tenkrát u televarietních scének s Lábusem řekl, že k stáru bude hrát takovéto velké a charakterní role a s těžkým přehledem ! Překrásná a vskutku s jisktou byla i Španělka Arly Jover v roli Marci Davenporterové. Je škoda, že z těch pár filmových let ho nepoznáme zcela, protože tato postava by si to jistě zasloužila. Film zachycuje jednu z jeho životních etap, asi tu nejdůležitější, kdy těžce nesl následky ,,spojenců'' zrady z Mnichova. Meziválečné období bylo ztvárněno dokonale a pražáci jistě poznali Zemskou porodnici U Apolynáře ve filmu předělanou na pobřežní psychiatrické sanatorium. I ostatní pohledy na tehdejší Londýn, či kratičký výjev z naší mobilizace byl udělán perfektně. Širokou masu diváků ale film neohromí. Je plný postav a jmen, která jsou těm, kteří se zabývají historií známa, stejně tak faktů a zákulisních jednání, kdy Masaryk sonduje co si o krocích beneše myslí ta ata vláda a jak asi zareaguje, když Němcům nevyjdeme vstříc... Mně se to líbilo moc, téma mne zajímá, stokrát jsem s přáteli řešil onu otázku - měli jsme se bránit? Bohužel film asi díky drobné suchopádnosti připomínající některé školní nezábavné výklady dějepisu zapadne. A to je škoda. Ačkoliv má evropský formát, jméno Jan Masaryk asi nikdo venku nezná aby toužil film vidět a pro obyčejného českého diváka navštěvujícícho kina zvyklého na kýbl popcornu a colu je tato kávová lžička prvotřídního kaviáru sousto poněkud exotické a snad i nezáživné! 4 dávky kokainu. * * * *(7.9.2017)
Lyli
Jan Masaryk mi moc neříkal....prostě syn velkého T.G.M. Teď už vím, že Jan Masaryk byl rozervaný člověk, který miloval svou vlast. Bylo mi ho líto, jeho útěk a uzavření se do léčebny, chápu. Nicméně, a to je zvláštní, protože v otázce Mnichova jsem vždycky měla jasno (křivda a zrada), tak teď jsem si říkala, že se vlastně dal pochopit postoj Británie a Francie (obětování malé země pro velký mír). Sice všichni víme, že to bylo k hovnu, a měli rovnou začít bojovat....ale po bitvě je každý generál. Co tedy s Masarykem? Velkolepý snímek, který se zpracováním tváří skutečně světově, Roden mě přesvědčil, jenže nemůžu říct, že je to úplně TO ono. Snad jen stojí za myšlenku, jestli by nebylo fajn, začít milovat svou vlast, jako to uměl on. *Na moje poměry vážný komentář...odlehčíme - PRD.(23.4.2017)
POMO
Na hviezdičky rovnako kvalitné ako Anthropoid, ale iným spôsobom. Masaryk nie je akčný, neobsahuje hezouny ani milostný motív. Je politický, obsahuje sex, drogy, polovicu stopáže v psychiatrickej liečebni a v ústrety ide divákom, ktorí ocenia umeleckejší dotyk osobitejšou formou. Nejde mu o strhnutie emocionálnym príbehom, ale o to, čo najdôstojnejšie, formálne na svetovej úrovni, zobraziť zhrnutie historicky významných udalostí okolo jedného charakteru. Všetky nominácie na Českého leva zaslúžené. Od scenára, ktorý rozumne prepája štúdiu osobnosti sklamaného Masaryka s presne tými kľúčovými dejepisnými udalosťami, ktoré ma zaujímajú, cez vydarené zachytenie doby a ponurej atmosféry veškerých lokalít (hlavne interiéry palácov, pracovní so závesmi s protisvetlom sú mňamka), až po (samozrejme) super hercov. Je to chladnejší filmový zážitok, ale stojí za to.(17.3.2017)