-
-
Ošetřující lékař dr. Stein (Hanns Zischler) v srpnu 1939 sděluje Masarykovi, že by se měl připojit ke své exilové vládě v Londýně. Ve skutečnosti ovšem prozatímní čs. vláda vznikla v Londýně až v červenci 1940, tj. po porážce Francie. Této vzniklé vládě předcházel „Československý národní výbor“ se sídlem v Paříži, který vznikl v říjnu 1939. Členem tohoto výboru Masaryk ještě nebyl. [Zdroj: Blesk.cz]
(majky19)
-
-
Ve filmu den po vyhlášení protektorátu vidíme Jana Masaryka (Karel Roden) přikurtovaného k posteli po záchvatu vzteku a pokusu o krádež kokainu. Skutečný Jan Masaryk ale 16. března 1939 podle historika Zbyňka Zemana přednášel v Chicagu projev ke krajanům místo nemocného prezidenta Beneše.
(MessiM)
-
-
Z faktografického hlediska diskutabilní uchopení snímku Masaryk zastínily kontroverze spojené s jeho premiérou. Česká filmová a televizní akademie mu nadělila tucet Českých lvů, ačkoli do zdejší oficiální distribuce vstoupil až pět dní po jejich předávání. Producenti totiž využili mezery ve statutu výročních cen ČFTA a snímek „exkluzivně“ nasadili na sedm dní do pražského kina Lucerna již v prosinci 2016.
(Zdroj: Letní filmová škola)
V kinech
od:
honajz
Pořád přemýšlím nad hodnocením. Výprava a triky jsou velice vydařené. Hudba mi lezla na nervy celou dobu - byla použita často velice nepatřičně, a kolikrát se snaží dojit dojetí tam, kde by to měl umožnit obraz, herecký výkon a režie. Karel Roden při vší úctě k němu mi přišel, jako by se účastnil show Tvoje tvář má známý hlas. Maska fajn, ale Masaryka jsem mu nevěřil, Ono ale není divu, protože není podán vnitřně, jeho vnitřní život, ale ryze vnějškovými efekty (kokain, soulože, vynesený nočník, pobrekávání při přednášce, psychoanalytik). Vlastně se tady dá jen tápat, jaké má mladý Masaryk smýšlení, oč mu jde, i jakou má povahu a čím vlastně okouzlil tu americkou spisovatelku. Historická fakta rovněž nejsou silnou stránkou filmu - jsou tak na úrovni páté třídy základní školy, doplněné režisérovými povrchními úvahami na téma co by kdyby a jak to asi taky mohlo být. Británie, asi kvůli brexitu, je zde vykreslena jako ta nejhorší a nejzlejší mocnost. Na druhou stranu se zde objeví pár úvah, jak co mohlo být, čemu se dalo/nedalo zabránit, kdo co proč řekl a udělal... Je taky sympatické, že příběh se drží jednoho tématu, ab tvořil nějaký scenáristický oblouk, a nikoliv rozplizlou životopisnou fresku a o všem a o ničem. Ale i tady je spousta hluchých míst, zbytečných záběrů, třeba těch na moře už bylo příliš. Halucinace bratra lezoucího po stropě je jak z japonského hororu. A ty skoky v čase byly hodně nepřehledné - málem jsem si podle titulků chtěl začít vypisovat na kus papíru, kde v úseku dějin se zrovna nacházím. Pro mne mezi dvěma až třemi hvězdami.(25.3.2017)
Aky
Zajímavě pojatý příběh, v němž podle mého nejde ani tak o dokumentárně precizní zmapování části života Jana Masaryka, jako spíše o to přes jeho postavu podat v osobní a proto citově silnější rovině příběh zoufalé zrady Československé První republiky - jak spojenci tak jejím prezidentem. Roden už nemohl být lepší, celkově film vyznívá velmi profesionálně.(16.9.2017)
Crocuta
O tomto snímku bylo slyšet především souvislosti s "Českým lvem" a jistá předpojatost se tak nevyhnula ani některým zdejším reakcím. Co se děje týče, dopředu jsem netušil jakému období života Jana Masaryka se film věnuje - a po jeho zhlédnutí jsem více než spokojen. Události kolem mnichovské krize znám docela podrobně a tak jsem se rozhodně neztrácel v retrospektivách (což je jedna z výtek, které se tu vyskytují), jejich řazení naopak považuji za navýsost účelné a logické. K pojetí historických událostí nemám nejmenší výhrady, to jak jsou ztvárněny osobnosti s nimi spojené se mi velmi líbilo, speciálně britská a francouzská politická reprezentace, nebo krátká scéna s Emanuelem (! - nikoliv Františkem ja by bylo lze se také domnívat ) Moravcem. K výtečným hereckým výkonům je zbytečné cokoliv dodávat, kamera i lokace jsou skvělé a hudba je zážitkem sama o sobě. Julius Ševčík mne v dobrém smyslu překvapil už svým předchozím snímkem (byť je mi jasné že jeho styl není pro každého) a "Masarykem" jen potvrdil své filmařské kvality.(9.3.2017)
Jara.Cimrman.jr
"Pořád mluvíte o demokratických principech, ale přitom máte nasráno v kalhotách." Zfetovaná excelence zvaná Jeník mě nikdy nedonutila hledat nějaký historický pramen, takže jsem využil příležitosti k tomu, abych si s ní napudroval nos koksem, zazpíval, zatančil a pohádal se světovými politiky. A taky jsem si mohl připomenout tu rozvážnou a noblesní diplomacii, s níž nás politická smetánka Anglie a Francia darovali Německu. Nějak mám totiž pocit, že je ta Mnichovská zrada zase tak moc nemrzí a hodí nás přes palubu vždy, když to pro ně bude výhodné. Opět rozvážně i noblesně a navzdory tomuto snímku, kterým je za to sice trošku kritizujeme, ale zároveň v něm mluvíme převážně anglicky, čímž se jim opět poslušně drápeme do řitních otvorů.(28.2.2018)
Spiker01
6.3.2017 : Film jsem neviděl a dobrovolně jej vynechám i v oné kalkulované premiéře v kinech. Masaryk pobral 12 Českých lvů, ačkoliv ho vlastně nikdo neviděl. Někdo z distribuce si řekl, že po vzoru oscarovek divně nasadí film do úzkého nasazení v prosinci, aby snímek vůbec mohl dostat nominace, ačkoliv reálně ten film je až v letošním distribučním plánu premiér. Vyloženě se mi hnusí tenhle přístup, kdy byly nejspíš nějaké screenery nebo projekce zpřístupněny filmové akademii, která filmu udělila jen těžko uvěřitelných 15 nominací a až se 9. distributor uráčí film poslat do kin, diváci se na něj pohrnou v houfech. Část zřejmě čeká střídmé vystřízlivění, že tohle není biografie TGM, část lidí obeznámená historií bude pobouřena dějem filmu, který je dle ohlasů z Berlinale takovou napůl snůškou keců z psychiatrie, která má do reality daleko a vyloženě klame tělem. Tohle se tvůrcům bezpochyby povedlo, já jsem filmem pobouřen předem a ačkoliv jsem velkým fanouškem Oldřicha Kaisera (mimochodem jeden z oceněných), který mě již v traileru bavil, tak asi hlavně kvůli němu tomu dám šanci v blíže nespecifikované budoucnosti někde v televizi..bravo. Nejsem sice patriot, ale tyhle kosmopolitní koprodukce (které si hrají jak moc jsou české a "britský" Anthropoid zašlapávají do země) mě vyloženě se..štvou. viz článek. Ačkoliv vlastně film se jen přizpůsobil pravidlům Českého lva a předtím to u nominací ani na samotném ceremoniálu to nevadilo, což je divné, i tak mě ale štve, že to užší nasazení nebylo prostě o něco přístupnější. 14.9.2017 : Film jsem viděl až s výpůjčkou na blu-ray, shodou okolností na den úmrtí Masaryka staršího. Musím uznat, že jsem se poměrně unáhlil a tvůrcům jejich perfektní promo hezky po vzoru většiny vyhateoval. Pořád je to projekt, který se musel zaplatit a tím pádem vyvolat pozornost a každý na onu kontroverzi reagoval jinak. Nicméně abych se vyjádřil k samotnému snímku. Vynechám reálie, jelikož je tak dobře neznám a jak už jsem nastínil v březnu, bude asi mnohem lepší předem přistoupit na filmovou řeč a fantazii scénáristů. V tomto ohledu funguje Masaryk přímo výborně a zpětně ty Lvy naprosto chápu. Fantastická hudba, kamera, výprava, kostýmy, in+exteriéry a především bravurní režie, která se v českých kotlinách jen tak nevidí. Užíval jsem si to od začátku až do konce a to ačkoliv si jednou u zkoušky musím dát bacha, abych se nezapomněl ve vzpomínkách na film, ve kterém se zkrátka leccos převyprávělo jinak. Víc než kdy jindy musím pamatovat na oddělení herce jako člověka od jeho hereckého projevu a to v případě Karla Rodena, který za nejvyšší české ocenění poděkoval jedním slovem a odešel, nicméně v roli je celkově absolutně úchvatný a zkrátka jistota ve všem co hraje. A krom tedy Kaisera musím pochválit všechny zahraniční herce, kterým prospívá také to, že nejsou všeobecně známí a třeba představitel Chamberlaina mi velice sedl. Celkově tedy pecka, na jejíž kontroverzi si za rok nikdo nevzpomene a bude se jen užívat film a já už nyní to dlouhé povídání zakončuji.(6.3.2017)