Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tosim
    ***

    Typickej vyhajpovanej produkt. Neřešme to, že tvůrci Masaryka našli kličku v pravidlech ČFTA (fakt byli tak posraní z letošní konkurence?), fakta jsou taková, tohle je řemeslně slušně zvládnutej českej biják, ale většinu cen bych dal někomu jinému. Roden válí, Kaiser odvádí svůj standard, Jašków je na pár minutách v roli Moravce charismatičtější, než deklamace Landy v Českém století. Kamera, hudba, výprava, vše na jedničku. Ševčíkův Normal jsem žral, od té doby jsem se na něj nepodíval, asi ze strachu, že byl horší, než jsem ho tehdy vnímal. Dalšími scénáristy byli v současnosti populární Petr Kolečko a můj oblíbený spisovatel Alex Koenigsmark, který před pár lety zemřel. Dost nesourodá trojice, ani jednomu z nich se mě nepodařilo strhnout některou z dějinných událostí. Jestli to nebude tím, že jde o další dílo, které zobrazuje některé principy z našich dějin, s konkrétními událostmi ale nakládá velice volně. Olga Hepnarová nebo i moje milovaná (a většinou nenáviděná) Učitelka mě dostaly víc.(23.3.2017)

  • Mikita
    ***

    Nebudu tleskat jen proto, že u nás vznikl film, který působí opravdu jak z velké světové produkce. Ach, ta výprava, kamera střih, souhra hudby, scény i prostředí (tedy ta česká hymna se záběrem na moře moc nesedí), krásné lokality a neuvěřitelné herecké výkony napříč celým mezinárodním obsazením... to vše je nádhera. Jednotlivé složky jsou skvělé a režisér má opravdu talent a dobré oko. Tak proč to není dokonalý film? Když jsem se nad tím více zamyslela, hlavní příčinou rozpaků a zklamání je hlavně zvolené téma. Obecně známým historickým událostem příliš nesvědčí tohle rozvleklé zpracování. Pro mě osobně je to dokonalé umělecké zpracování v rozporu s vnímáním tohoto tématu. Tíha zklamání, strachu a boje o život, identitu národa, atd. je až v příliš velkém kontrastu s vypiplanými nádhernými záběry na padající déšť, detaily boxerských kroků, zasněných pohledů do krajiny. Bije pak až příliš do očí, že těch pár kroků, co oddálily válku, neutáhnou celý film. Sledování tichého zoufalství nešťastného muže (smyšlenka o kokainu mi přijde zbytečná a dehonestující) je prokládáno dlouhými záběry na moře, děj se jakoby zbrzdí a uklidní, a my jsme odtrženi od událostí zásadních, ať už předešlých či budoucích. Když se pak flashbackem vrátíme k minulosti, unikají nám rychle převyprávěné diplomatické kličky. Utekla mi věta o vyžádaném ultimátu a už jsem v háji, ptž to je zásadní důvod, proč nenávidět náhradního otce. Vzhledem k tomu, že i tento fakt je vycucaný z prstu, tak mě to možná tolik trápit nemusí. Líbí se mi, když je podobný příběh ozvláštněn něčím navíc, aby se více zapůsobilo, takže léčebna (bez kokainu) mi přijde dobrý nápad. Německý psychiatr skvělý tah. Zde mi fikce nevadí. Historické události a zásadní fakta chci ale nezkreslené. Co se ale filmu upřít nedá, vyždímá z vás emoce a opráší národní hrdost. Zjistíte, že ten pocit křivdy je zakořeněn i ve vás, v "mladé" generaci. A jste naštvaní. A Brexit rozhodně neukázal, že by teď bylo něco jinak. Podruhé nejste naštvaní na svět, ale trochu na celý snímek. Půl filmu se snažíte zorientovat v datech a měsících a důležitá pointa je řečena dost rychle. A místo více dialogů úžasného Rodena a Kaisera si užíváte teskné hudby a pohledů na moře. Není třeba dělat takové dramaticko-umělecké pauzy. My víme, jak to dopadne! ... ano, ve výsledku jsem dvojitě podrážděná :D 55%(12.3.2017)

  • castor
    ****

    Mladého Masaryka filmaři opomíjeli. Režisér Julius Ševčík se to rozhodl změnit a vypíchl jedno stěžejní období v životě syna zakladatele „našeho tatíčka“. Konkrétně léta páně 1937-1939, kdy nejprve přichází o otce a pak se jako velvyslanec ve Velké Británii snaží zabránit Mnichovské dohodě. Aby vše nakonec skončilo jeho emigrací za velkou louži. Atmosféra je i přes několik scén z večírků napjatá a tíživá, podíváme se (významně) i do psychiatrické léčebny, kam se na vlastní žádost dostává. Drtivá většina snímku je v angličtině, což může být pro řadu tuzemských diváků nepříjemné. Spíš to ovšem pomáhá s realitou vyprávění, stejně jako dobová stylizace se vydařila na jedničku. Ostatně veškeré technické položky jsou na tuzemské poměry na vysoké úrovni (střih, zvuk, kamera, výprava). Naopak scénář, který vznikal několik let, není nejpevnější. Takže třeba Českého lva za scénář bych raději viděl v jiných rukách, pár odvážnějších a propracovanějších snímků se daný rok určitě našlo. Žádný však neměl takové herecké eso v rukávu – herecký chameleon Karel Roden je bezchybný, jednou divoce flámuje, jindy se rve o trochu kokainu, pak mezi politiky bojuje o lepší příští. A pokaždé je naprosto přesvědčivý a soustředěný. Všechna čest.(17.8.2017)

  • Marsik
    ****

    Cinema City Anděl - Jojo, ten Masaryk...Snad nejdiskutovanější film v naší ČR za poslední čtvrt rok - nominace na Českého lva za pět minut dvanáct, výhra 12 Českých lvů, Roden ztvárňující historickou postavu, Kaiser se konečně dočkal ocenění, mladý režisér Ševčík, atd. Bylo toho zkrátka hodně, a tak jsem si chtěl samozřejmě udělat obrázek sám. Musím říct, že to nebylo vůbec zle natočeno a podáno. Po těch technických stránkách (kamera, zvuk, střih, atd.) nemám výhrad. Zejména to bylo hodně vlastenecké, a to si myslím, že Češi mají rádi. Na druhou stranu tomu paradoxně mohla ta mediální smršť uškodit. Protože lidi čekali naprostou bombu, která si odnesla rekordní počet Lvů, ale úplná bomba to alespoň z mého pohledu nebyla. Nenajdu zatím To, co bych změnil, co bylo špatně, nebo co bych doplnil, zkrátka to hodnotím solidními 4 hvězdičkami, ale na úplný vrchol to u mě nedosáhlo. 72% (with J.)(23.3.2017)

  • poz3n
    **

    Mno. Vše už bylo řečeno během toho neskonalého hajpu, nicméně na mě to možná působí vše trochu jinak. Technická stránka filmu. Ano, dá se na to koukat, na české poměry je to úplně v pořádku, ale to neznamená, že by byl Masaryk nějaký vizuální skvost. Z hlediska evropského a světového filmu je to čirý průměr, který absolutně ničím nezaujme a dejme tomu ničím neurazí. Lev za hudbu? Nechápu. Po většinu času posloucháme podivný 80kový porno jazzík, který s danou dobou příliš nesouzní. Hlavní hudební téma pak má určitou sílu, ale je pouze tisícerou variací na zaručeně fungující za sebe poskládané akordy. Herecky z mého pohledu dost podobné jako celý film. Nijak mě neiritovalo, ale že bych musel Rodenovi a Kaiserovi bez odkladu udělit ocenění, o tom bych pochyboval. No a co samotný příběh? Rozdělení na dvě vyprávěcí linie mi obecně nevadí, zde bohužel ano. Část před Mnichovem mě totiž snad i zajímala a v rámci toho vyprávění, které zvolila (od začátku vyhrocené, pumpuje se hudba, epické od prvního momentu) docela i funguje. Naopak linie v blázinci, kdy by divák měl prožívat vnitřní rozpoložení a dilema postavy, mě strašlivě nudila, nezajímala a opakovaně vytrhávala z "předmnichovského" vyprávění. Celý příběh se tak pro mě stal nesoudržnou podívanou, veskrze průměrné úrovně. 4/10(28.3.2017)

  • - Natáčelo se také v areálu VTM Lešany a v Rudolfinu. (Mansvet91)

  • - Ve scéně s kokainem byla použita směs namíchaná od magistra z lékárny - jedná se o prášek, který se přidává do léčiv, aby se např. pilulka lépe polykala, ale nemá žádné jiné účinky. Pro film byla namíchána speciální konzistence, aby připomínala kokain. (Zdroj: Bioscop)

  • - Ve filmu den po vyhlášení protektorátu vidíme Jana Masaryka (Karel Roden) přikurtovaného k posteli po záchvatu vzteku a pokusu o krádež kokainu. Skutečný Jan Masaryk ale 16. března 1939 podle historika Zbyňka Zemana přednášel v Chicagu projev ke krajanům místo nemocného prezidenta Beneše. (MessiM)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace