Prožil život bohéma, miloval ženy, hudbu, velká gesta. V jeho srdci bojovala nespoutanost extravagantního umělce s povinností a morálkou úředníka, diplomata. Velkou část života procestoval, ale nikdy nezapomněl na zemi, z níž pocházel, na republiku, kterou založil jeho otec Tomáš Garrigue. Smrt Jana Masaryka je dodnes zahalena tajemstvím. Mnohá tajemství se však skrývají i v jeho životě! Dramatický příběh, věnovaný osudům velvyslance a pozdějšího československého ministra zahraničí, Jana Masaryka, se vrací do doby těsně před druhou světovou válkou. Ve třicátých letech vrcholí Masarykova diplomatická kariéra, kterou tráví převážně ve Velké Británii, kde se snaží dostat světové mocnosti na stranu Československa. Muž, oceňovaný jako brilantní řečník, zábavný společník a milovník života, má však i svou temnou stránku. Masaryk hledá únik před svým jménem, před odpovědností i před sebou samým v hýřivém životě, alkoholu a drogách, ale také v neustálém sebetrýznění. Tehdejší velvyslanec v Londýně se najednou ztrácí z veřejného života. Přerušuje kontakt s politickými kolegy i s přáteli. Na několik měsíců mizí, kamsi do Ameriky... Na pozadí historických událostí se odehrává napínavý životní příběh okouzlujícího, ale nevyrovnaného, sebedestruktivního muže a jeho marného boje o budoucnost vlastní země.(Bioscop)
Výpravné drama režiséra Julia Ševčíka přibližuje „neznámý“ výsek ze života českého diplomata Jana Masaryka. Deprimovaný, vnitřně rozpolcený syn prvního československého prezidenta po podepsání mnichovské dohody odjede do USA a skončí v sanatoriu, jež vede německý psychiatr Dr. Stein. Nový životní impulz mu dodá až seznámení s americkou novinářkou a spisovatelkou Marcií Davenportovou.(Letní filmová škola)
Prežil život bohéma, miloval ženy, hudbu, veľká gestá i veľké zápasy. Vo vnútri jeho srdca a duše bojovala nespútanosť extravagantného umelca s morálkou a povinnosťou úradníka a diplomata. Smrť Jana Masaryka je dodnes zahalená tajomstvom. Mnohé tajomstvá sa však skrývali i v jeho živote!(Garfield Film)
Dramatický príbeh venovaný významnej osobnosti československých dejín, Janovi Masarykovi – diplomatovi a neskoršiemu ministrovi zahraničných vecí, ktorý musel čeliť zlomovým okamihom našich dejín spojených s neslávne známou Mníchovskou zradou. Na pozadí dobových súvislostí, tesne pred druhou svetovou vojnou, sledujeme osudy muža, ktorý bol bohémom, miloval ženy, hudbu, veľké gestá i zápasy. Bol v diplomatických službách vo Veľkej Británii a vnútorne zápasil s nespútanosťou extravagantného umelca na jednej strane a s morálkou zodpovedného úradníka a kariérneho diplomata na strane druhej. Postupne sa pred nami odkrýva jeho príbeh, určovaný ťažobou záväzkov a očakávaním okolia. Muža, ktorý nikdy nemohol vystúpiť z tieňa svojho otca. Masaryk hľadá únik pred svojím menom, pred zodpovednosťou i pred sebou samým v bujarom živote, alkohole a drogách, ale taktiež v neustálom sebatrýznení počas márneho boja o budúcnosť vlastnej krajiny.(Art Film Fest)
Neskutečné, jak o osudech celého světa rozhoduje pár lidi...Ono z pohledu dneška se dobře píše takový scénář a vytvoří se tím tak působivá podívaná, ale tehdy to musel být opravdu záhul...I ti politici tenkrát možná vnitřně řešili jiné věci než dnes...Film Masaryk dobře vystihuje tu předválečnou atmosféru a náladu při vyjednávání s Francií a Velkou Británií...Roden a (překvapivě) Kaiser v rolích šitých na míru...Sic nevím, kolik z příběhu Jana Masaryka, je smyšlené, ale když jsem před filmem vůbec neznal jeho postavu, tak film mi dal zase o něco větší přehled...Jsem rád, že tvůrci nechali herce mluvit jejich vlastním anglickým akcentem, scénografie a vůbec řemeslo zvládl tým dokonale...A jestli film zasluhuje ocenění nejlepšího filmu v roce 2016?? Když to porovnám s ostatními viděnými kandidáty, tak asi ano...Kdyby kandidoval v tomto roce, zřejmě by to tak jednoznačné nebylo...Uvidíme..(10.3.2017)
Vím, že mých 5 hvězdiček je tak trochu úlet. Ale sám před sebou si je jsem schopen úplně v pohodě obhájit. Tak za prvé. Mám rád politiku, zákulisní hry, chytré dialogy. Rád ve filmech vidím hýbat se dějiny. A toho je v Masarykovi dost. Kdo tady bude vidět nudné dvouhodinové tlachaní, já si užil nervydrásající drámo. Za druhé, jak nechodím do kina na české filmy, netušil jsem, že už u nás jde dosáhnout produkční a prostrpoduční kvality světového filmu. Teda, ona to není nějaká přehlídka triků a výbuchu, takže k tomu nepotřebujete armádu A+ grafiků, ale i tak. Ten film vypadá jak historické drama z dílen za mořem. Fakt mě bavilo na to koukat. Skvěle udělané interiéry, ještě lépe vybrané exteriéry. Hodně tomu zahraničnímu feelingu pomáhá i všude přítomná angličtina. No a za třetí, Roden prostě na výbornou. Stejně jako Kaiser a ostatní. Všechno jsem jim věřím. Jedinou kaňkou tak zůstává zřejmě jakási historická nepřesnost. Nevím, nejsem na tuhle dobu odborník, spíše jsem někde zahlédl několik rozporů. To mě teda trochu štve, pravda. Na druhou stranu, je to prostě dramatický film a pro ty je často potřeba látku trochu zohnout. Scénáře si taky upravují knižní předlohy. Asi tak jsem schopen žít s tím, když si scénarista trochu ohne i historiu. Do určité míry samozřejmě. Každopádně, pro mě to na těch pět hvězd prostě je.(20.5.2017)
"Natočil jsem tento film proto, aby Češi byli více hrdí na to, že jsou Češi." To je nepřímá citace pana režiséra Ševčíka, který tento svůj názor sdělil v jednom médiu. Ehm... takže si to rozeberme... Karel Roden ala Jan Masaryk je hrdým Čechem, který kráčí ve stínu svého otce, který tuto republiku založil. Tento fakt Jan celkem dobře nese, ale jen pokud si šňupne trochu více koksu či jiné drogy. Tatík je ale mrtev, což není dobré. Čechy si přeje sebrat Hitler, což je nemilé a nejlepším kamarádem Jana je nyní Eduard Beneš, což ve výsledku nemusí být vždy ku prospěchu. Politická situace se zhoršuje, drama stoupá, psychika Masaryka se hroutí (opravdu se celý život bál, že se jako jiní členové rodiny zblázní) a vše směřuje k Mnichovské dohodě, konci První republiky, počátku nacistické okupace při vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava a Druhé světové válce. Vau.... už cítíte tu hrdost Češi?! Masaryk není filmem, který má vyvolávat národní hrdost. Snaží se o ní skrze fakt, že jsme stáli osamoceni proti jiným velmocem a s hlavou vzhůru bez výstřelu předali vlastní zem nepříteli (což lidsky bylo nejlepší řešení, národně nejhorší), což onu hrdost ani tak nevyvolá, spíše davové (České) znechucení nad tehdejší politikou Anglie a Francie. Celý příběh táhne Rodenovo herectví. Vrchol pak představuje pár scén Masaryka s Benešem, které mají takový náboj, že jsem to dlouho u českého filmu neviděl (Kaiser též exceluje!!!). Nutno podotknout, že k historickým postavám děj přistupuje maximálně věrohodně. Ovšem samotná historická fakta si kolikrát různě upravuje k obrazu svému. A proto samotný příběh funguje, jak na rovině historické, tak i té historie oproštěné. Velký palec nahoru a pátou hvězdu neudělím jen proto, že těch pětihvězdičkových momentů ala Masaryk a Beneš tolik nebylo. Ale i přesto.... České lvy mu přeji! 80%(20.3.2017)
Je radost pohledět na cestu Julia Ševčíka českým filmem, ale je také na místě se zeptat, zda tři filmy v horizontu dekády opravdu stačí na prokázání talentu? Velmi stručně: Masaryk je filmem potřebným ať už pro svůj žánr či výběr sledované osobnosti. Je natočen zručně, zajímavě, zapadá do koloritu mnichovského stigmatu a nabízí další střípek. Ti méně obeznámení s tématem budou minimálně seznámeni s povahou zahraničních cest Jana Masaryka a poslechnou si Rodena hovořit cizími řečmi. Za mne ano.(15.7.2017)
Zvedněte zadky a mazejte do kina, protože takhle dobrý český/slovenský film tu dlouho nebyl. A to jsem, pokud jde o český film, skeptik. Rodena jsem nepoznával, stal se Janem Masarykem, Kaiser jako Beneš zahrál životní výkon a Zischler také vynikající. Hudba skvělá, ale především, ode dneška sleduji tvorbu Julia Ševčíka - velká naděje pro český film! Tolik silných momentů, tolik emocí nebylo, ani nepamatuju. Pokud cítíte křivdu z mobilizace v roce 1938, v tomto filmu se dozvíte, proč se tak stalo. Je vidět, že Ševčík zvládá film ukočírovat a věnovat se důležitým věcem, i když je příběh složitý a komplexní. Zapamatováníhodných scén je mnoho, ale u hlavě mi utkvěla navždy scéna v momentě, kdy se neomylně schyluje k Mnichovské zradě a nasupený Masaryk jde vstříc rozhodnutému Chamberlainovi, který, když ho uvidí, ptá se: "Budeme se prát, pane Masaryku?" Vynikající film, valte do kin! Půjdu znova 100% = 5/5 Anděl páně 2 a teď Masaryk - vidím naději v naší malé kotlině.(3.3.2017)
-
Jako vojáci byli v komparzu členové klubu vojenské historie (konkrétně 43. pěší pluk Brno).
(kriplozoik)
-
Ve scéně s kokainem byla použita směs namíchaná od magistra z lékárny - jedná se o prášek, který se přidává do léčiv, aby se např. pilulka lépe polykala, ale nemá žádné jiné účinky. Pro film byla namíchána speciální konzistence, aby připomínala kokain.
(Zdroj: Bioscop)
-
V jedné z úvodních scén je smrtelné lože Tomáše Garrigue Masaryka umístěno na Pražský hrad, nikoli do Lán, kde bylo ve skutečnosti.
(MessiM)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
yakoob
Neskutečné, jak o osudech celého světa rozhoduje pár lidi...Ono z pohledu dneška se dobře píše takový scénář a vytvoří se tím tak působivá podívaná, ale tehdy to musel být opravdu záhul...I ti politici tenkrát možná vnitřně řešili jiné věci než dnes...Film Masaryk dobře vystihuje tu předválečnou atmosféru a náladu při vyjednávání s Francií a Velkou Británií...Roden a (překvapivě) Kaiser v rolích šitých na míru...Sic nevím, kolik z příběhu Jana Masaryka, je smyšlené, ale když jsem před filmem vůbec neznal jeho postavu, tak film mi dal zase o něco větší přehled...Jsem rád, že tvůrci nechali herce mluvit jejich vlastním anglickým akcentem, scénografie a vůbec řemeslo zvládl tým dokonale...A jestli film zasluhuje ocenění nejlepšího filmu v roce 2016?? Když to porovnám s ostatními viděnými kandidáty, tak asi ano...Kdyby kandidoval v tomto roce, zřejmě by to tak jednoznačné nebylo...Uvidíme..(10.3.2017)
F.man
Vím, že mých 5 hvězdiček je tak trochu úlet. Ale sám před sebou si je jsem schopen úplně v pohodě obhájit. Tak za prvé. Mám rád politiku, zákulisní hry, chytré dialogy. Rád ve filmech vidím hýbat se dějiny. A toho je v Masarykovi dost. Kdo tady bude vidět nudné dvouhodinové tlachaní, já si užil nervydrásající drámo. Za druhé, jak nechodím do kina na české filmy, netušil jsem, že už u nás jde dosáhnout produkční a prostrpoduční kvality světového filmu. Teda, ona to není nějaká přehlídka triků a výbuchu, takže k tomu nepotřebujete armádu A+ grafiků, ale i tak. Ten film vypadá jak historické drama z dílen za mořem. Fakt mě bavilo na to koukat. Skvěle udělané interiéry, ještě lépe vybrané exteriéry. Hodně tomu zahraničnímu feelingu pomáhá i všude přítomná angličtina. No a za třetí, Roden prostě na výbornou. Stejně jako Kaiser a ostatní. Všechno jsem jim věřím. Jedinou kaňkou tak zůstává zřejmě jakási historická nepřesnost. Nevím, nejsem na tuhle dobu odborník, spíše jsem někde zahlédl několik rozporů. To mě teda trochu štve, pravda. Na druhou stranu, je to prostě dramatický film a pro ty je často potřeba látku trochu zohnout. Scénáře si taky upravují knižní předlohy. Asi tak jsem schopen žít s tím, když si scénarista trochu ohne i historiu. Do určité míry samozřejmě. Každopádně, pro mě to na těch pět hvězd prostě je.(20.5.2017)
Nach
"Natočil jsem tento film proto, aby Češi byli více hrdí na to, že jsou Češi." To je nepřímá citace pana režiséra Ševčíka, který tento svůj názor sdělil v jednom médiu. Ehm... takže si to rozeberme... Karel Roden ala Jan Masaryk je hrdým Čechem, který kráčí ve stínu svého otce, který tuto republiku založil. Tento fakt Jan celkem dobře nese, ale jen pokud si šňupne trochu více koksu či jiné drogy. Tatík je ale mrtev, což není dobré. Čechy si přeje sebrat Hitler, což je nemilé a nejlepším kamarádem Jana je nyní Eduard Beneš, což ve výsledku nemusí být vždy ku prospěchu. Politická situace se zhoršuje, drama stoupá, psychika Masaryka se hroutí (opravdu se celý život bál, že se jako jiní členové rodiny zblázní) a vše směřuje k Mnichovské dohodě, konci První republiky, počátku nacistické okupace při vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava a Druhé světové válce. Vau.... už cítíte tu hrdost Češi?! Masaryk není filmem, který má vyvolávat národní hrdost. Snaží se o ní skrze fakt, že jsme stáli osamoceni proti jiným velmocem a s hlavou vzhůru bez výstřelu předali vlastní zem nepříteli (což lidsky bylo nejlepší řešení, národně nejhorší), což onu hrdost ani tak nevyvolá, spíše davové (České) znechucení nad tehdejší politikou Anglie a Francie. Celý příběh táhne Rodenovo herectví. Vrchol pak představuje pár scén Masaryka s Benešem, které mají takový náboj, že jsem to dlouho u českého filmu neviděl (Kaiser též exceluje!!!). Nutno podotknout, že k historickým postavám děj přistupuje maximálně věrohodně. Ovšem samotná historická fakta si kolikrát různě upravuje k obrazu svému. A proto samotný příběh funguje, jak na rovině historické, tak i té historie oproštěné. Velký palec nahoru a pátou hvězdu neudělím jen proto, že těch pětihvězdičkových momentů ala Masaryk a Beneš tolik nebylo. Ale i přesto.... České lvy mu přeji! 80%(20.3.2017)
NinadeL
Je radost pohledět na cestu Julia Ševčíka českým filmem, ale je také na místě se zeptat, zda tři filmy v horizontu dekády opravdu stačí na prokázání talentu? Velmi stručně: Masaryk je filmem potřebným ať už pro svůj žánr či výběr sledované osobnosti. Je natočen zručně, zajímavě, zapadá do koloritu mnichovského stigmatu a nabízí další střípek. Ti méně obeznámení s tématem budou minimálně seznámeni s povahou zahraničních cest Jana Masaryka a poslechnou si Rodena hovořit cizími řečmi. Za mne ano.(15.7.2017)
Ravi
Zvedněte zadky a mazejte do kina, protože takhle dobrý český/slovenský film tu dlouho nebyl. A to jsem, pokud jde o český film, skeptik. Rodena jsem nepoznával, stal se Janem Masarykem, Kaiser jako Beneš zahrál životní výkon a Zischler také vynikající. Hudba skvělá, ale především, ode dneška sleduji tvorbu Julia Ševčíka - velká naděje pro český film! Tolik silných momentů, tolik emocí nebylo, ani nepamatuju. Pokud cítíte křivdu z mobilizace v roce 1938, v tomto filmu se dozvíte, proč se tak stalo. Je vidět, že Ševčík zvládá film ukočírovat a věnovat se důležitým věcem, i když je příběh složitý a komplexní. Zapamatováníhodných scén je mnoho, ale u hlavě mi utkvěla navždy scéna v momentě, kdy se neomylně schyluje k Mnichovské zradě a nasupený Masaryk jde vstříc rozhodnutému Chamberlainovi, který, když ho uvidí, ptá se: "Budeme se prát, pane Masaryku?" Vynikající film, valte do kin! Půjdu znova 100% = 5/5 Anděl páně 2 a teď Masaryk - vidím naději v naší malé kotlině.(3.3.2017)