Nastala chyba při přehrávání videa.
  • becki_tu
    ***

    Masaryka určitě řadím k těm lepším filmům, které u nás za poslední roky vznikly. Pokud beru film čistě jako rekapitulaci historických momentů předcházející druhé světové válce, pak nemám moc co vytknout, ačkoliv nemůžu posoudit, zda vše faktograficky do puntíku sedí. Pokud bych to bral z filmového hlediska, tak zde chybí gradace a zásadní momenty, které by si divák zapamatoval. Jak v Masarykově osobní, tak i politicko-diplomatické lince se scénář pohybuje víceméně pouze po povrchu a mám takový pocit, že nezaujatí diváci se v obou linkách budou ztrácet. Avšak palec nahoru scénáristům za to, že Masaryka nelíčí patrioticky jako modelového hrdinu, ale jako muže dvou tváří. 70%(25.8.2017)

  • Johny_fork
    ****

    Trailer mě hodně odrazoval, vypadalo to jako Velký Gatsby z české historie. Naštěstí byly mé obavy zbytečné. Masaryk velmi cenným až dokumentárním pohledem popisuje politické pozadí událostí kolem Mnichovské zrady. U českým snímků mi často vadí amatérská kamera, zde je na světové úrovni, herecké výkony Rodena a Kaisera jsou ohromující. Jestli to bude zajímat někoho z venčí, to nevím, ale to neřeším.(8.10.2017)

  • castor
    ****

    Mladého Masaryka filmaři opomíjeli. Režisér Julius Ševčík se to rozhodl změnit a vypíchl jedno stěžejní období v životě syna zakladatele „našeho tatíčka“. Konkrétně léta páně 1937-1939, kdy nejprve přichází o otce a pak se jako velvyslanec ve Velké Británii snaží zabránit Mnichovské dohodě. Aby vše nakonec skončilo jeho emigrací za velkou louži. Atmosféra je i přes několik scén z večírků napjatá a tíživá, podíváme se (významně) i do psychiatrické léčebny, kam se na vlastní žádost dostává. Drtivá většina snímku je v angličtině, což může být pro řadu tuzemských diváků nepříjemné. Spíš to ovšem pomáhá s realitou vyprávění, stejně jako dobová stylizace se vydařila na jedničku. Ostatně veškeré technické položky jsou na tuzemské poměry na vysoké úrovni (střih, zvuk, kamera, výprava). Naopak scénář, který vznikal několik let, není nejpevnější. Takže třeba Českého lva za scénář bych raději viděl v jiných rukách, pár odvážnějších a propracovanějších snímků se daný rok určitě našlo. Žádný však neměl takové herecké eso v rukávu – herecký chameleon Karel Roden je bezchybný, jednou divoce flámuje, jindy se rve o trochu kokainu, pak mezi politiky bojuje o lepší příští. A pokaždé je naprosto přesvědčivý a soustředěný. Všechna čest.(17.8.2017)

  • T2
    **

    Rozpočet $-miliónovTržby USA Tržby Celosvetovo $1,330,000▐ ťažký film a téma na akékoľvek vychutnanie, presne tipovo anglicky chladný film, bez emócii, citu, herecky Karel Roden dosť dobre ale točí sa to skoro celé okolo politiky ale je to také na vedľajšej koľaji, tieto udalosti by chceli silnejšiu vyhrotenosť, gradáciu, skôr zaujmú epizódky zo psycho sanatória, na takú veľkú žatvu Českých Levov je to trošku málo /videl v kine: 45%/(6.4.2017)

  • sportovec
    odpad!

    S životem a osobností JGM má tento film společného pramálo. Zcela v něm absentují popisky přibližující hlavní postavy Masarykova životního dramatu. Revoluční poznání, že diplomat a ministr dával v intimních situacích, zpravidla zastávaných mezi pobyty v psychiatrických zařízeních, přednost poloze sedícího jezdce, poněkud dost zaostává za skutečným životem skutečného Jana Masaryka. Bonviván a umělec v něm byl víc než vyvážen nadaným diplomatem, horoucím vlastencem a milujícím synem. Blízký spolupracovník Edvarda Beneše byl čelným podporovatelem a spolupracovníkem jeho druhooodbojového konceptu a není pochyb o tom, že si uvědomoval specifika nastupující poválečné sovětizace naší země. Rozhodně však 13. září nepřijímal Masarykovu prosbu na spolupráci s EB (TGM byl minimálně od 12. 9. v beznadějném stavu a 13. navečer se očekával jeho konec; TGM byl v hlubokém bezvědomí) stejně tak jako 30. 9. 1938 nepatřil k těm, kdo EB vytýkali jeho údajnou mnichovskou zradu už proto, že byl v Londýně . Ve výčtu podobných lahůdek by bylo možno pokračovat. Fikce v současných nebo novodobých historických námětech má poměrně jasně vymezené místo. Závěrem postačí konstatovat, že film všestranně zaostává za Janovým portrétem ve DNECH ZRADY. Je to stejně smutné stejně jako okolnosti, které umožnily udělit tu lavinu letošních Českých lvů.(15.4.2017)

  • - Karel Roden si v jednom roce zahrál jak Jana Masaryka, tak i jeho otce, T. G. Masaryka, a to ve filmu Zločin v Polné (2016). (tb_23)

  • - Ve snímku přijíždí bezprostředně po Mnichovské konferenci rozčilený Masaryk na Pražský hrad za prezidentem Benešem a vyčítá mu objednané ultimatum západních mocností vůči Československu. Ve skutečnosti však Masaryk neopustil v pomnichovských dnech Londýn. Jeho vztah k prezidentovi byl velmi loajální. Objednané ultimátum byla fikce. [Zdroj: Blesk.cz] (majky19)

  • - Ve filmu přijíždí do Londýna za Masarykem šéf zpravodajské služby plukovník Emanuel Moravec a varuje ho, že prezident Beneš hodil Československo přes palubu. Ve skutečnosti ovšem k tomuto setkání nedošlo. [Zdroj: Blesk.cz] (majky19)