Prožil život bohéma, miloval ženy, hudbu, velká gesta. V jeho srdci bojovala nespoutanost extravagantního umělce s povinností a morálkou úředníka, diplomata. Velkou část života procestoval, ale nikdy nezapomněl na zemi, z níž pocházel, na republiku, kterou založil jeho otec Tomáš Garrigue. Smrt Jana Masaryka je dodnes zahalena tajemstvím. Mnohá tajemství se však skrývají i v jeho životě! Dramatický příběh, věnovaný osudům velvyslance a pozdějšího československého ministra zahraničí, Jana Masaryka, se vrací do doby těsně před druhou světovou válkou. Ve třicátých letech vrcholí Masarykova diplomatická kariéra, kterou tráví převážně ve Velké Británii, kde se snaží dostat světové mocnosti na stranu Československa. Muž, oceňovaný jako brilantní řečník, zábavný společník a milovník života, má však i svou temnou stránku. Masaryk hledá únik před svým jménem, před odpovědností i před sebou samým v hýřivém životě, alkoholu a drogách, ale také v neustálém sebetrýznění. Tehdejší velvyslanec v Londýně se najednou ztrácí z veřejného života. Přerušuje kontakt s politickými kolegy i s přáteli. Na několik měsíců mizí, kamsi do Ameriky... Na pozadí historických událostí se odehrává napínavý životní příběh okouzlujícího, ale nevyrovnaného, sebedestruktivního muže a jeho marného boje o budoucnost vlastní země.(Bioscop)
Výpravné drama režiséra Julia Ševčíka přibližuje „neznámý“ výsek ze života českého diplomata Jana Masaryka. Deprimovaný, vnitřně rozpolcený syn prvního československého prezidenta po podepsání mnichovské dohody odjede do USA a skončí v sanatoriu, jež vede německý psychiatr Dr. Stein. Nový životní impulz mu dodá až seznámení s americkou novinářkou a spisovatelkou Marcií Davenportovou.(Letní filmová škola)
Prežil život bohéma, miloval ženy, hudbu, veľká gestá i veľké zápasy. Vo vnútri jeho srdca a duše bojovala nespútanosť extravagantného umelca s morálkou a povinnosťou úradníka a diplomata. Smrť Jana Masaryka je dodnes zahalená tajomstvom. Mnohé tajomstvá sa však skrývali i v jeho živote!(Garfield Film)
Dramatický príbeh venovaný významnej osobnosti československých dejín, Janovi Masarykovi – diplomatovi a neskoršiemu ministrovi zahraničných vecí, ktorý musel čeliť zlomovým okamihom našich dejín spojených s neslávne známou Mníchovskou zradou. Na pozadí dobových súvislostí, tesne pred druhou svetovou vojnou, sledujeme osudy muža, ktorý bol bohémom, miloval ženy, hudbu, veľké gestá i zápasy. Bol v diplomatických službách vo Veľkej Británii a vnútorne zápasil s nespútanosťou extravagantného umelca na jednej strane a s morálkou zodpovedného úradníka a kariérneho diplomata na strane druhej. Postupne sa pred nami odkrýva jeho príbeh, určovaný ťažobou záväzkov a očakávaním okolia. Muža, ktorý nikdy nemohol vystúpiť z tieňa svojho otca. Masaryk hľadá únik pred svojím menom, pred zodpovednosťou i pred sebou samým v bujarom živote, alkohole a drogách, ale taktiež v neustálom sebatrýznení počas márneho boja o budúcnosť vlastnej krajiny.(Art Film Fest)
,,JSEM UPRCHLÍK. NEDOKÁZAL JSEM ZACHRÁNIT SVŮJ DOMOV...“///
Film pro vlastence a ty, kteří věří, že Roden je hereckej démon… Smekám před rozhodnutím uvést nedabovanou verzi. Odpadaj tak nepříjemný pocity z Anthropoidu, protože Čech má mluvit česky, Anglán zase anglicky. Oceňuju, že si tvůrci dali práci s detailama. Třeba scéna z divadla, který dodává dramatičnost „O Patria Mia“ z opery Aida. Navíc duchapřítomný politický dialogy a zábavný ukázky, že Jan si uměl života užívat. Masaryk mě bavil. Dostal jsem scénáristicky a celkově filmově rozvinutý výborný politický drama z našich dějin, jenž ukazuje pocity (politicky) zrazenýho člověka a pozadí Mnichovský dohody. Konečně zase českej film, na kterej můžu bejt hrdej. I když asi nebude pro každýho…
///NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Bavilo mě České století. 3.) Když lidi mluví, předpokládám, že lžou.
///PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *(23.9.2017)
Když pominu tu odpornost co filmaři provedli s nasazením do kin na jeden týden, aby posbírali všechny České Lvy a budu se snažit zaměřit jen na film, nepřehlédnu tu další odpornost, kdy se film neskutečným způsobem občas absolutně nedrží historické pravdy a zcela překrucuje spoustu informací, dezorientuje diváka sérií nepřesností a polopravd a zaměřuje se na naprosto nezajímavé období Masarykova života. Jinak vizuálně, herecky a výpravně povedený film, který je na České poměry nadstandartně řemeslně dobře natočen, ale je hodně nepovedený vypravěčsky a scénář hromadí blbost za blbostí. Nesháněl jsem se o obsahu filmu a o ději, chtěl jsem se podívat na film o Masarykovi a upřímně jsem chtěl vidět život Masaryka po roce 1945 a nějaké konspirační teorie o jeho smrti v roce 1948. Takhle jsem stejně dostal jen spoustu polopravd a lží, které každému s menšími znalostmi o druhé světové cukali s xichtem a vytvářeli kyselý úsměv i přes výtečný výkon Karla Rodena. Povedený film? Ano, na 12 Českých Lvů? Ani smykem kámo. 60%.(14.11.2017)
Typickej vyhajpovanej produkt. Neřešme to, že tvůrci Masaryka našli kličku v pravidlech ČFTA (fakt byli tak posraní z letošní konkurence?), fakta jsou taková, tohle je řemeslně slušně zvládnutej českej biják, ale většinu cen bych dal někomu jinému. Roden válí, Kaiser odvádí svůj standard, Jašków je na pár minutách v roli Moravce charismatičtější, než deklamace Landy v Českém století. Kamera, hudba, výprava, vše na jedničku. Ševčíkův Normal jsem žral, od té doby jsem se na něj nepodíval, asi ze strachu, že byl horší, než jsem ho tehdy vnímal. Dalšími scénáristy byli v současnosti populární Petr Kolečko a můj oblíbený spisovatel Alex Koenigsmark, který před pár lety zemřel. Dost nesourodá trojice, ani jednomu z nich se mě nepodařilo strhnout některou z dějinných událostí. Jestli to nebude tím, že jde o další dílo, které zobrazuje některé principy z našich dějin, s konkrétními událostmi ale nakládá velice volně. Olga Hepnarová nebo i moje milovaná (a většinou nenáviděná) Učitelka mě dostaly víc.(23.3.2017)
Ve scénáři jako by se střetávalo akademické drama s halucinogenním bludištěm. Tento potenciálně fascinující střet bohužel není využit, Ševčík se nakonec rozhodl přiklonit čistě k standardnímu pojetí a onen vnitřní rozpor místo aby se stal předností filmu, ho vnitřně rozkládá. Hrdina není lidsky přesvědčivý ani dramaticky uspokojivý a s tím padá i celý jeho příběh. Ten je navíc svými retrospektivami značně nepřehledný a kdo nezná události Mnichova, ten se dost možná ztratí. 55 % 2 a 1/2(25.12.2016)
Možná nejlepší kamera v českém filmu v historii, a dobová hudba je v některých motivech opravdu lahůdka. Film, u něhož je od začátku patrné (resp. scény v kabaretu), že neaspiruje jen na Lvy, ale rovnou na Oscara. Bojím se ale, že nám Čechoslovákům všeobecně známé souvislosti budou pro západní svět příliš těžkým soustem. Zajímavé, že v českém filmu hrají v podstatných rolích jen dva čeští herci, ale je to dobře. Vyhodil bych jedinou scénu, tu s tou fackou, protože britská milenka by asi takové ambice neměla. Silný zážitek a ano, tomuhle filmu by slušelo pokračování, možná válečná dvojka a trojka o vítězném únoru (do Masarykovy smrti se tvůrci určitě hrnout nebudou).(11.8.2017)
-
Natáčelo se také v areálu VTM Lešany a v Rudolfinu.
(Mansvet91)
-
Ve filmu den po vyhlášení protektorátu vidíme Jana Masaryka (Karel Roden) přikurtovaného k posteli po záchvatu vzteku a pokusu o krádež kokainu. Skutečný Jan Masaryk ale 16. března 1939 podle historika Zbyňka Zemana přednášel v Chicagu projev ke krajanům místo nemocného prezidenta Beneše.
(MessiM)
-
Česká televize uvedla film rozdělený na dvě části a kompletně předabovaný do češtiny.
(skudiblik)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Fr
,,JSEM UPRCHLÍK. NEDOKÁZAL JSEM ZACHRÁNIT SVŮJ DOMOV...“ /// Film pro vlastence a ty, kteří věří, že Roden je hereckej démon… Smekám před rozhodnutím uvést nedabovanou verzi. Odpadaj tak nepříjemný pocity z Anthropoidu, protože Čech má mluvit česky, Anglán zase anglicky. Oceňuju, že si tvůrci dali práci s detailama. Třeba scéna z divadla, který dodává dramatičnost „O Patria Mia“ z opery Aida. Navíc duchapřítomný politický dialogy a zábavný ukázky, že Jan si uměl života užívat. Masaryk mě bavil. Dostal jsem scénáristicky a celkově filmově rozvinutý výborný politický drama z našich dějin, jenž ukazuje pocity (politicky) zrazenýho člověka a pozadí Mnichovský dohody. Konečně zase českej film, na kterej můžu bejt hrdej. I když asi nebude pro každýho… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Bavilo mě České století. 3.) Když lidi mluví, předpokládám, že lžou. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *(23.9.2017)
korbitch22
Když pominu tu odpornost co filmaři provedli s nasazením do kin na jeden týden, aby posbírali všechny České Lvy a budu se snažit zaměřit jen na film, nepřehlédnu tu další odpornost, kdy se film neskutečným způsobem občas absolutně nedrží historické pravdy a zcela překrucuje spoustu informací, dezorientuje diváka sérií nepřesností a polopravd a zaměřuje se na naprosto nezajímavé období Masarykova života. Jinak vizuálně, herecky a výpravně povedený film, který je na České poměry nadstandartně řemeslně dobře natočen, ale je hodně nepovedený vypravěčsky a scénář hromadí blbost za blbostí. Nesháněl jsem se o obsahu filmu a o ději, chtěl jsem se podívat na film o Masarykovi a upřímně jsem chtěl vidět život Masaryka po roce 1945 a nějaké konspirační teorie o jeho smrti v roce 1948. Takhle jsem stejně dostal jen spoustu polopravd a lží, které každému s menšími znalostmi o druhé světové cukali s xichtem a vytvářeli kyselý úsměv i přes výtečný výkon Karla Rodena. Povedený film? Ano, na 12 Českých Lvů? Ani smykem kámo. 60%.(14.11.2017)
Tosim
Typickej vyhajpovanej produkt. Neřešme to, že tvůrci Masaryka našli kličku v pravidlech ČFTA (fakt byli tak posraní z letošní konkurence?), fakta jsou taková, tohle je řemeslně slušně zvládnutej českej biják, ale většinu cen bych dal někomu jinému. Roden válí, Kaiser odvádí svůj standard, Jašków je na pár minutách v roli Moravce charismatičtější, než deklamace Landy v Českém století. Kamera, hudba, výprava, vše na jedničku. Ševčíkův Normal jsem žral, od té doby jsem se na něj nepodíval, asi ze strachu, že byl horší, než jsem ho tehdy vnímal. Dalšími scénáristy byli v současnosti populární Petr Kolečko a můj oblíbený spisovatel Alex Koenigsmark, který před pár lety zemřel. Dost nesourodá trojice, ani jednomu z nich se mě nepodařilo strhnout některou z dějinných událostí. Jestli to nebude tím, že jde o další dílo, které zobrazuje některé principy z našich dějin, s konkrétními událostmi ale nakládá velice volně. Olga Hepnarová nebo i moje milovaná (a většinou nenáviděná) Učitelka mě dostaly víc.(23.3.2017)
xxmartinxx
Ve scénáři jako by se střetávalo akademické drama s halucinogenním bludištěm. Tento potenciálně fascinující střet bohužel není využit, Ševčík se nakonec rozhodl přiklonit čistě k standardnímu pojetí a onen vnitřní rozpor místo aby se stal předností filmu, ho vnitřně rozkládá. Hrdina není lidsky přesvědčivý ani dramaticky uspokojivý a s tím padá i celý jeho příběh. Ten je navíc svými retrospektivami značně nepřehledný a kdo nezná události Mnichova, ten se dost možná ztratí. 55 % 2 a 1/2(25.12.2016)
dopitak
Možná nejlepší kamera v českém filmu v historii, a dobová hudba je v některých motivech opravdu lahůdka. Film, u něhož je od začátku patrné (resp. scény v kabaretu), že neaspiruje jen na Lvy, ale rovnou na Oscara. Bojím se ale, že nám Čechoslovákům všeobecně známé souvislosti budou pro západní svět příliš těžkým soustem. Zajímavé, že v českém filmu hrají v podstatných rolích jen dva čeští herci, ale je to dobře. Vyhodil bych jedinou scénu, tu s tou fackou, protože britská milenka by asi takové ambice neměla. Silný zážitek a ano, tomuhle filmu by slušelo pokračování, možná válečná dvojka a trojka o vítězném únoru (do Masarykovy smrti se tvůrci určitě hrnout nebudou).(11.8.2017)