The Lord of the Rings
Režie:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (více)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (147)
Je těžké tento film nesrovnávat s Jacksonovým Pánem prstenů, ale já jsem na tomto filmu vlastně neviděl nic, co by se mi líbilo. Animace sice nebyla špatná (za to je ta první hvězdička), ale nelíbilo se mi propojení s hraným filmem. Hrané scény byly zahrané amatérsky a pokus o to, aby i hrané scény vypadaly animovaně, se moc nepodařil. Navíc „hroziví“ skřeti vypadali jako neandrtálci, Éomerovi jezdci jako skupina hippies, a Galadriel s Celebornem jako Barbie a Ken. Režisér z původní předlohy vyškrtal hodně scén a příběhů, takže, podle mě, nemohl někdo, kdo knihu nečetl, film vůbec pochopit a celý film je tím pádem hrozně uspěchaný. Ale jelikož mám knihu moc rád, nakonec jsem přidal i tu druhou hvězdičku. ()
Pozoruhodná kombinace klasické animace a překreslených scén hraného filmu kupodivu nepůsobí rušivě - naopak: Vytváří velice zvláštní a neobyčejně působivou atmosféru, vhodnou zejména pro temnější části vyprávění. Škoda, že nevzniklo pokračování - finále složitý příběh "Pána prstenů" násilně utne, aniž by se nějak uspokojivě uzavřel. Ale podle původních plánů se s dalším dílem zjevně počítalo - a proto nechci kvůli nedokonalému závěru ubírat hvězdy. ()
Na animovaného ,,Pána prsteňov" som bol dlho zvedavý a aj napriek nepriaznivým ohlasom a teda aj predpokladanému možnému sklamaniu, som sa na toto dielo tešil. Práve animované spracovanie sa v tej dobe javilo ako najschodnejšia možnosť realizácie, aj keď trocha paradoxne produkčné štúdio United Artists už začiatkom 70-tych rokov uvažovalo o hranej verzii režírovanej Johnom Boormanom, ktorý sa neskôr preslávil ,,Excaliburom". Tak či onak, moje obavy sa potvrdili a snáď ešte viac než s obsekaním príbehu som bol nespokojný s charakterom postáv, s tým, ako ich vytvorili animátori. Rozoznať od seba Froda, Pipina a Chicha bolo pre mňa často krát prakticky nemožné; odlíšiť sa dali od seba jedine farbou vlasov, no aj tá sa často menila. Veľká podobnosť bola aj medzi Bilbom a Samom. Boromir vyzeral ako Viking alebo ako trpaslík, Gimli síce vyzeral ako trpaslík, ale ak by vyzeral ako Boromir, bolo by to lepšie. Discofilne pôsobiaci Legolas mi pripomínal nejakú figúrku zo Star Wars – možno aj samotného Luka. Stromobrad na mňa pôsobil ako kríženec zemiaku a mrkvy. Aragorna sa mi už riešiť nechce (kamarát ho nazval notorickým alkoholikom). Animácia prostredia je však prinajmenšom sugestívna a pridanie scén z ,,Alexandra Nevského" (čo vôbec nie je poznať) nie je vôbec na škodu veci, práve naopak, a týmto nepríliš častým experimentovaním je budovaná vynikajúca bezútešne temná atmosféra. Nakoniec inšpirácia animovanou predlohou je jasne badateľná aj v Jacksonovom opuse a napr. Boromirova smrť mi tu prišla omnoho pôsobivejšia než v neskoršej hranej verzii. Vcelku vydarenou bola aj pasáž v Morii. Zarytý atonalista a disonantik Leonard Rosenman bol ako autor hudby k filmu prizvaný, zrejme keď už sa muselo šetriť a neostali peniaze na veľký orchester, inak si jeho účasť neviem vysvetliť. Vďaka jeho nekonvenčnému prístupu dostalo veľa filmov osobité vyznenie a dalo by sa povedať, že niektoré obdobné tóny by sa hodili aj sem, avšak jeho hudba je tu absolútne nefunkčná a pôsobí rušivo. Bakshi vtesnal dva diely do jedného filmu a Bass s Rankinom Jr. zase vytvorili ,,Hobita“ a ,,Návrat kráľa“, čím pomyselne vznikla celá ,(,,prvá" predjacksonovská) trilógia aj s prequelom. Ostáva si však zodpovedať, nakoľko je reprezentatívna? (1204. hodnotenie, 78. komentár k filmu) ()
Odhlédnu-li od skutečnosti, že se žádná filmová adaptace díla páně Tolkiena točit neměla, přijde mi volba kreslené/animované formy vhodnější než ta Jacksonova hraná. V exteriérech jsou statická pozadí doplněna rozanimovanými, popř. hranými postavami, což je výborný nápad, musel by být ovšem kvalitně realizován. Pozadí jsou opravdu excelentní, mají v sobě spoustu kouzla i dobrodružné romantiky, animace kreslených postav (jichž je většina) je ovšem katastrofální. To je ovšem ještě slabé slovo pro tuhle technickou zhůvěřilost, jež se převaluje mezi směšností a trapností a ničí jakýkoli potenciální zážitek. Hlavní problém snímku ale tkví ve stopáži, která je moc krátká na to, aby se v ní dal odpovídajícím způsobem rozvinout příběh formátu Pána prstenů. Děj je tak slepencem nepříliš dobře navazujících a účelově upravených scén, které bez znalosti předlohy nedávají pražádný smysl. Co se vystihnutí atmosféry a charakteru příběhu týče, je předloze přesto věrnější než The Jackson's trilogy - neklade takový akcent na akci a laciný efekt. Za velmi působivé bych pak označil snově laděné scény s Úlairi a pasáže ponořené do rudého hávu, v nichž vidíte pouze obrysy bojujících postav. Dvě hvězdy dávám kromě nádherných exteriérů za potenciál, jenž zde (narozdíl od The Jackson's Trilogy) vidím, žel je naprosto zazděn krátkou stopáží a prabídnou animací. ()
Tak na začiatok... Vďakabohu za Petera Jacksona! A teraz k filmu... animácia priemerná, aj keď spojenie s hranými scénkami to trocha osviežilo. Niektoré postavy sú nakreslené naozaj hrozne: Sam vyzerá ako keby bol mentálne postihnutý, Sarumana Bieleho (oblečeného do červeného plášťa!?) by ste si veľmi ľahko poplietli so Santa Clausom, Boromira by ste skôr zaradili k Vikingom a Aragorn vyzerá ako notorický alkoholik. Tieto nedostatky by sa dali ešte prekusnúť, ale horšie je to už s príšerne otravnou hudbou a okliešteným príbehom. Veľa ľudí vyčítalo Jacksonovi, že vynechal veľa dôležitých pasáží z knihy. No tak v tejto adaptácii sa do dvoch hodín zmestili skrátené Spoločensto a pár útržkov z Dvoch veží. Ale, aby som nebol iba taký zlý, tak musím uznať, že sa mi celkom páčil vzhľad orc-ov a aj tá bitka pri Helmovo žľabe mala niečo do seba. Celkovo som však tie dve hodiny pretrpel. 2* dávam iba kvôli láske ku knižnej predlohe a ak by som tento film videl pred Jacksonovou trilógiou tak by som ho vypol už v polovici. ()
Galerie (219)
Photo © United Artists
Zajímavosti (9)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
- Když byl film v roce 2012 nadabován do češtiny, většině postav propůjčili své hlasy stejní dabéři jako v trilogii Pán prstenů od Petera Jacksona. (L_O_U_S)
- V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
Reklama