Manchurianský kandidát

Nuda. 1)  Knihu jsem nečetl, původní film jsem neviděl._____ 2)  Navzdory slavným hercům jsem se dost nudil._____ 3)  Nejvíce mi vadila obrovská předvídatelnost v každém dějovém okamžiku._____ 4)  37letý Liev Schreiber (seržant Raymond Shaw, nyní politik) měl podmanivý úsměv._____  5)  Ve filmu si zahrál i pěkný 26letý nevlastní bratr Lieva Pablo Schreiber (Shavův spolubojovník z Kuvajtu Eddie Ingram)._____ 6)  Vtipný aluzivní koment na českou politickou situaci: Gilmour93**. (12.07.2022)

Slušný ale poněkud zmatený a zdlouhavě se táhnoucí politický thriller bez jakékoliv "akce". Ne, že bych čekal přestřelky nebo tak ale chvílemi mi přišlo, že se nic neděje. Jedná se o klasický thriller o muži, který něco ví ale nikdo mu to nevěří, takže se musí o vše postarat sám. Mělo to atmosféru, napětí a Denzel opět předvádí velice dobrý standard ale tolik mě to nechytlo. (17.04.2009)

70% Bohužel se mi nepodařilo shlédnout originál i remake v jediném dni, na tuto verzi se dostalo až o den později. V tomto případě se nedá říct, že by bylo vítězství jednoznačně na straně původního či nového snímku. Klad tohoto spočívá především v barvě a také ve sloučení rolí rodičů Shawa do postavy zahrané (znamenitě, ať mi nikdo netvrdí, že jí to nesedlo) Meryl Streep - holt začátkem šedesátých let se ještě moc neemancipovalo a matka se musela spokojit s rolí loutkáře, který tahá za provázky obou mužských členů své rodiny. Originál ovšem silně vede v zobrazení konkrétního výcviku/vymývání mozků a motivací jednotlivých postav - posílená je i romantická linka mezi Shawem a dcerou zavražděného senátora (originál je strukturován ještě postaru a romantická a pracovní linie klasického hollywoodského filmu je tam mnohem silnější). Co se konce týče, zde se nemohu rozhodnout, který je lepší. Rada na závěr: budete-li mít možnost, zkuste shlédnout oba filmy. Originál je klasičtější, remake realističtější (a doslovnější). (30.05.2009)

Manchurianský kandidát je remakem Mandžuského kandidáta, který vznikl na motivy knižního thrilleru Richarda Condona. A remake je to se vším všudy. Děj byl z padesátých let přesunut do současnosti, válku v Koreji vystřídala válka v Zálivu. Tím však změny nekončí, počet a význam knižních postav byl značně poupraven (zcela zmizel Johny Iselin, větší roli dostala Eugene a hlavně major Ben Marco) a praktiky používané při vymývání mozků jsou vylíčeny o něco detailněji, což Kandidáta posouvá na hranici sci-fi. Bizarní momenty jako „vykusování mikročipu ze zad“ ubírají příběhu na přesvědčivosti a kdybychom stejně jako v knize nevěděli, jak přesně k „vymytí“ došlo, ničemu by to neuškodilo, spíš naopak. Navíc jsem se nemohl zbavit dojmu, že tento Kandidát je mnohem komplikovanější než ten knižní. I se znalostí knihy a s plným soustředěním jsem se občas ztrácel. Vyprávění z pohledu Marca, v podstatě jediné kladné postavy, nutí tvůrce soustředit veškeré dějové linie na jeho osobu, proto přebírá většinu aktivity na vlastní bedra a právě skrze něj se dovídáme, vo co vlastně go. Denzel Washington je dobrý herec, ale pomalu se začíná utápět v šablonovitých rolích super kladných hrdinů, kteří vždy spasí svět. Z tohoto hlediska je zajímavější postava Raymonda Shawa, který je zde sice více záporákem než obětí, ale kožený ksicht Lieva Schreibera mu sedne dokonale. Nejvíce mě zklamalo zredukování významu role Raymondovy matky, Meryl Streepová dokázala těch pár scén prozářit svým obrovským charismatem, ale její podíl na celém spiknutí nějak zaniká pod vším tím řešením postválečného traumatu a ovlivňováním cizích neuronů. Při četbě knihy mi táž postava připadala jako ta největší mrcha pod sluncem, které jsem přál, aby zhynula v hrozných mukách, zde mi vlastně bylo jedno, jak dopadne. Jasně lze vysledovat značné vyměknutí oproti předloze (napsané na konci 50. let), úplně chybí heroin i sex a incestní milostná scéna je střihnuta příliš brzy na to, abychom si uvědomili její význam. Kandidát má několik slušně zrežírovaných scén, většina z nich je však naakumulována do posledních cca třiceti minut, kdy všechno nádherně graduje a právě za ně dávám slušné tři hvězdičky. Při přímém střetu s kvalitami knihy, která se zmohla na mnohem ostřejší politickou satiru, by Manchurian vyšel jako poražený. Přesněji by byl k zemi tvrdě knokautován hned v první kole. 70% Zajímavé komentáře: tron, Aiax (07.04.2007)

Nato, že jsem čekal formálně konzervativní politický thriller, tak tohle paranoidně ujetý scífko mi vyrašilo nejednu vrásku. Fantasticky nasnímané drámo srovnatelné ve všech směrem s Jakubovým žebříkem. Nicméně zde i tvrdě dopadá, protože to, co fungovalo v 50. letech by mohlo již dnes fungovat spíše na metaforické úrovni, odrážející i otevřenější americké rány než konflikt na který si dneska už stejně půlka lidí napamatuje. Každý politik má totiž svůj spouštěcí čip a nemusí bejt nutně vpravenej vrtačkou do lebky. (25.08.2012)