Reklama

Reklama

Inženýrská odysea

(seriál)
Československo, 1979, 11 h 42 min (Minutáž: 45–65 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Eduard Landisch

Hudba:

Otmar Mácha

Hrají:

Jaroslav Satoranský, Petr Kostka, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Eliška Balzerová, Ilja Prachař, Jiří Císler, Alois Švehlík, Petr Haničinec, Ota Sklenčka, Jarmila Krulišová, Jiří Holý (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

Třináctidílný televizní seriál zobrazuje osudy tří mladých inženýrů, kteří hledají své uplatnění v různých odvětvích strojírenského průmyslu. Příběh se odehrává v prostředí tkalcovských stavů, ve sférách vyspělé moderní techniky i v zákulisí zahraničního obchodu a ukazuje i palčivé problémy naší ekonomiky v tehdejších dobách. (woody)

(více)

Recenze (160)

Smileface 

všechny recenze uživatele

Takže, nejprve k postavám. Už to tu zaznělo, ale musím to zopakovat: Petr Kostka nechutně přehrává a jeho postava(Ing. Pešek ml.) je nejen nepříjemná ale také neuvěřitelná, protože nevěřím, že ani za komunismu není možné, aby se blbeček s pochybnými názory navíc bez ekonomického vzdělání(a jakýhkoli vloh) stal v 32 letech šéfem továrny. Postava jeho otce, který jakožto harcovník odmítne kvůli výpovědi před lety přijít na svatbu synovi a poznat své vnuky, ovšem za 5 minut pracovního rozhovoru se udobří, je opravdu nehoráznou drzostí scénáristy.Po čase vás ovšem začne šíleně štvát i další hlavní postava, Ing. Kořínek, kterého hraje Jaroslav Satoranský. Ta je zezačátku příjemně pasivní, ale ke konci začne dělat urážlivá a zbytečná rozhodnutí, která podle mě nekorespondují s předchozím líčením postavy. Prostě si říkáte, že bůh mu sice nadělil schopnost výjímečného inženýra, ale na zbytek jaksi zapomněl, tudíž lze vše zkrátit dvouslovím "blb s nadáním":-) Jedinou snesitelnou hlavní postavou tak zůstává Ing. Krnáč v podání Michala Dočolomanského. Ten se však na obrazovce tak často neobjevuje a je takříkajíc kamarádem "do počtu". Aby vše nebylo jen inženýrské, Dietl ředí děj vztahy a hledáním lásek. Bohužel vše je hluboko pod úrovní Ordinace v růžové zahradě, navíc mnoho takových scén je naprosto zbytečných a na další děj seriálu nemají žádný vliv.Seriál samozřejmě není komunistickou agitkou i když jsem si zcela jist že měl být. Jeho cílem bylo ukázat, jak na to v socialismu a také to, že vedoucí se v práci neflákají a strana tvrdě pracuje na lepším životě pro každého.Vše je nyní samozřejmě velmi směšně a my víme, že ani stovky Kořínků či Pešků by režim nezachránili.Zajímavé je pojetí času, seriál probíhá v rozmezí 15ti let, ale vám se zdá, že čas ubíhá pomaleji. Autoři tak uměle zavedli vizuální změnu: Sem tam někdo začne kouřit nebo nosit brýle, objeví se i šediny. Dám jen jednu * a to za odkrytí života v komunistických fabrikách, některé herce(zejména Císlera) a také za kultovní(samozřejmě směšné) hlášky typu: "Mašina, to je láska na celý život" či "Nikdy jsem neviděl tak inteligentní tkalcovský stav". ()

Robbi 

všechny recenze uživatele

Jak už tu někdo napsal, tohle je třináctidílný produkt obdobný tomu, co dnes scénáristé za těžké peníze a halasného obdivu našlapou do 3 000 epizod a ještě jim to je málo. Největší legrace je, že jde o skutečné peripetie s Perpetisem, protože stroj opravdu existoval - a byl opravdu dobrý (nejsem natolik erudovaný, abych věděl i to, jestli Japonci tento stávek opravdu šlohli). Měl tu smůlu, že po sametové revoluci doplatil na vše socialistické a zamířil do šrotu... Lze mít výhrady k postavám, jejich přehrávání a šroubovaným dialogům, nic nového pod sluncem, tady je současná konkurence velice silná. I ta propagace má dvě strany, protože se stále dozvídáme, jak naše podniky šidí své zákazníky, nabízejí jim nekvalitní stroje a tahají se s nimi o reklamace, propadají na zahraničních akcích a nejsou schopni zvládnout výrobu stroje za tři roky, zatímco Japanese Boys to zvládnou za osm měsíců (a to nemluvím o Schlesinger Detroit). Zcela na závěr by mě zajímalo, kdo psal synopse jednotlivých dílů. Asi u toho vypil hodně borovičky, protože jsou tam totální, ale opravdu strašné nesmysly. ()

Reklama

Untentrauer 

všechny recenze uživatele

Už úvodní znělka mi dala poznat (za předpokladu, že jsme přehlédli kdo v tom má prsty), že toto je taková předzvěst Okresu na severu. Takže ano - propagandistická věc, která v dnešní době již neplní svůj původní účel, ale dává nám nahlédnout pod pokličku mentality, zápalu a zvyklostí tehdejší socialistické doby. Jako rozumný člověk tento seriál nevnímám s žádnou záští, protože vím, že časy socialismu jsou dávno pryč. Pozitivita s jakou to je točené a hlavně ten zápal hlavních hrdinů se mi prostě líbí. Může to být možná pro někoho vtipné, ale podle mě je to velmi důležitý aspekt úspěšnosti, který se v dnešní době naprosto vytratil. Prostě je dobré těšit se do práce a radovat se z ní ať už žijete v jakékoliv zemi a pod jakýmkoliv zřízením. A hlavně je dobré vědět co chcete dělat a být v tom ten nejlepší - a to přátelé není propaganda režimu. To je holý fakt úspěšnosti. A zde to režisér a herci krásně ztvárnili. Je to celkem napínavý výsek ze života 3 lidí, absolventů a kamarádů, který se rozděluje, proplétá a opět spojuje v pěkně uceleném dokončeném závěru. I přes velikou politickou angažovanost a i přes politické rozdělení tehdejší doby se tento příběh dá stále aplikovat na současnost a proto je poučný a hodnotný. ()

ihonzik 

všechny recenze uživatele

...pokud budou moje děti chtít vědět, co to byla normalizační šeď, pustím jim tenhle seriál. Nevim, co je horší: jestli Petr Kostka, který hraje cca 25letého kluka a vypadá na 40, tragický výraz Jaroslava Satoranského, kterého se do konce seriálu nezbaví, Josef "v exotických zemích jsem jako doma" Laufer s všudypřítomným doutníkem, laciné ateliérové provedení, hloupá komunistická agitka (imperialisté z Japonska ukradli českým hlavám vynález a zlá rodina Satoranského milenky má buržoazní manýry a bydlí v prvorepublikové vile), délka 13 hodin nebo prostě ten fakt, že to je příšerná nuda! ()

wosho 

všechny recenze uživatele

Po technické stránce tento seriál doopravdy zestárl a je na něm vidět, že ani produkční z ČST do něj moc neinvestovali. Obsahově a technicky se jedná o zcela průměrné dílo, jenž ukazuje těžký život tehdejších inženýrů v rudém provedení (kdoví jak se za 30let se budou lidé zaobýrat po obsahové stránce dnešnímy seriály :-)). Komu vadí ona rudost, dá odpad a odůvodníto po politické úrovni (stejně jak rudí tehdy západní tvorbbu). Rozhodně nejsem dobrým znalcem seriálu, pamatuji si jej jakžtakž a můj názor je spíše neutrální (nehodlám kritizovat vše a zakazovat vše jak to dělali ti sičáci). ()

Galerie (19)

Zajímavosti (34)

  • Letiště v Miláně se točilo v pražských Holešovicích. Roztocké strojírny najdete na adrese Ovčárecká 317, Kolín. (sator)
  • Na autech jsou státní poznávací značky HL, přitom žádná SPZ s těmito písmeny v té době neexistovala. (M.B)

Reklama

Reklama