Příběh se točí okolo dvojice studentů ze stejné university, kteří spolu začnou mluvit přes radiopřijímač a rozhodnou se setkat. Po nevydařené schůzce zjistí, že je od sebe dělí 21 let. So-eun (Ha-Neul Kim) žije v roce 1979 a In (Ji-tae Yu) v roce 2000. Jejich neuvěřitelná komunikace ale pokračuje a nabere nečekané otáčky.(venus)
In kvůli hloupé výmluvě získá radiopřijímač, a tak si ho vezme na pokoj. Chvíli ho zkoumá, když tu se z něj ozve něčí hlas. On odpoví. Dva studenti téže školy si spolu začnou povídat. Jsou si sympatičtí, a proto se rozhodnou pro schůzku. Jenomže na ni nedorazí, ačkoliv oba dva čekali. Cože? Po této události zjistí, že je od sebe dělí dvacet jedna let. So-eun žije v roce 1979 a In v roce 2000. Přesto spolu nepřestanou komunikovat a to má následky…(Zíza)
Neshodnu se se ženou. Ona říká, že lepší, než Il Mare, mě se naopak Il Mare líbilo víc. Osobně dávám slabších 80%, což však vůbec není zlé. Komornější, podobnou zápletku řeší jinak. Na rozdíl od Il Mare se tady oba hlavní hrdinové hned na začátku jasně dohodnou, že nevyužijí časové spojení na obohacení, na rozdíl od Il Mare oba budují (snaží se budovat) ve svém čase ještě další vztahy. ■ P.S. Mám smůlu, že jsem korejské romantické filmy viděl v pořadí a Moment to Remember, The Classic, Il Mare, MSG, Donggam :(.(30.1.2010)
Celý čas som sa nemohol zbaviť tendencie porovnávať Ditto s Il mare (takmer identický námet a jeho spracovanie s menšími odchýlkami), ktorý hneď po A moment to remember zastáva čestné miesto na rebríčku filmovej romantiky z J.Kórei. Neviem posúdiť, ktorý z nich uzrel svetlo sveta prvý (obidva vydané v roku 2000), ale váš pôžitok bude určite čiastočne závisieť na postupnosti, v akej sa k vám dostanú. To čo ale najviac ovplyvnilo moje hodnotenie bola absencia poetickej štylizácie a atmosféry, príliš priamočiare rozvíjanie príbehu(aj keď nájdu sa i prekvapujúce momenty) a v neposlednom rade pokrivkávajúce herecké výkony. Hudba sa tiež uberá len vychodenou cestičkou použitia pomalého klavíru bez originálnejšieho aranžmá.(8.1.2008)
Je pro mě těžké uchopit slova a popsat, jak na mě Donggam působil. Nikdy jsem to neuměl a teď mě to mrzí dvojnásob. Začátek je nádherně nevinný a citlivý. Radoval jsem se a zase smutnil spolu s hlavní hrdinkou pro její lásku. Ale Soeun měla potkat ještě osudovějšího muže. Je smutné, jak si mohou být dva lidé tak blízko a přece tak daleko. Donggam je jemný a něžný film. Smutný, stejně jako život. A krásný... možná ještě víc.(31.12.2005)
Krásný film plný citu. Navíc s velmi příjemnými herci. Téma o dvou lidech, kteří spolu mluví skrz pokažený radiopřímač i přes časovou bariéru dvou desítek let, se mírně podobá filmu IL MARE (popřípadě jeho zkopírované americké verzi Dům u jezera). Avšak právě toto velké časové rozmezí, které je dělí, způsobí, že tyto dvě hlavní postavy neskončí spolu, ale vše dopadne úplně jinak, přesto nádherně a jak dopadnout má. Z korejských filmů jsem ráda, že jsem si zrovna tento nenechala ujít. :) ~(4,6★)~(23.11.2009)
Pôsobivá sonda do nežnej ženskej duše, poznačenej neopätovanými citmi v pôvabnej zmesi juhokórejských prísad. Že večne omieľané klišé nemôže fungovať? Časové paradoxy a prelievanie udalostí nám môže pripomínať úlomky z mnohých iných filmov, spracúvajúcich tematiku sci-fi s poriadnou dávkou efektnej pompéznosti, ale fakt je, že namiešať kokteil, pozostávajúci z umeleckých ingrediencií (krásna hudba, ukážková osobnostná mravnosť, zlom nedotknuté charaktery postáv,...) dokážu iba juhokórejskí majstri. Cíti sa aj niekto iný okrem mňa po zhliadnutí ich filmov vnútorne oddýchnutý?(23.12.2011)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Jirka_Šč
Neshodnu se se ženou. Ona říká, že lepší, než Il Mare, mě se naopak Il Mare líbilo víc. Osobně dávám slabších 80%, což však vůbec není zlé. Komornější, podobnou zápletku řeší jinak. Na rozdíl od Il Mare se tady oba hlavní hrdinové hned na začátku jasně dohodnou, že nevyužijí časové spojení na obohacení, na rozdíl od Il Mare oba budují (snaží se budovat) ve svém čase ještě další vztahy. ■ P.S. Mám smůlu, že jsem korejské romantické filmy viděl v pořadí a Moment to Remember, The Classic, Il Mare, MSG, Donggam :(.(30.1.2010)
wipeout
Celý čas som sa nemohol zbaviť tendencie porovnávať Ditto s Il mare (takmer identický námet a jeho spracovanie s menšími odchýlkami), ktorý hneď po A moment to remember zastáva čestné miesto na rebríčku filmovej romantiky z J.Kórei. Neviem posúdiť, ktorý z nich uzrel svetlo sveta prvý (obidva vydané v roku 2000), ale váš pôžitok bude určite čiastočne závisieť na postupnosti, v akej sa k vám dostanú. To čo ale najviac ovplyvnilo moje hodnotenie bola absencia poetickej štylizácie a atmosféry, príliš priamočiare rozvíjanie príbehu(aj keď nájdu sa i prekvapujúce momenty) a v neposlednom rade pokrivkávajúce herecké výkony. Hudba sa tiež uberá len vychodenou cestičkou použitia pomalého klavíru bez originálnejšieho aranžmá.(8.1.2008)
Eriol
Je pro mě těžké uchopit slova a popsat, jak na mě Donggam působil. Nikdy jsem to neuměl a teď mě to mrzí dvojnásob. Začátek je nádherně nevinný a citlivý. Radoval jsem se a zase smutnil spolu s hlavní hrdinkou pro její lásku. Ale Soeun měla potkat ještě osudovějšího muže. Je smutné, jak si mohou být dva lidé tak blízko a přece tak daleko. Donggam je jemný a něžný film. Smutný, stejně jako život. A krásný... možná ještě víc.(31.12.2005)
Tsuki
Krásný film plný citu. Navíc s velmi příjemnými herci. Téma o dvou lidech, kteří spolu mluví skrz pokažený radiopřímač i přes časovou bariéru dvou desítek let, se mírně podobá filmu IL MARE (popřípadě jeho zkopírované americké verzi Dům u jezera). Avšak právě toto velké časové rozmezí, které je dělí, způsobí, že tyto dvě hlavní postavy neskončí spolu, ale vše dopadne úplně jinak, přesto nádherně a jak dopadnout má. Z korejských filmů jsem ráda, že jsem si zrovna tento nenechala ujít. :) ~(4,6★)~(23.11.2009)
Madison
Pôsobivá sonda do nežnej ženskej duše, poznačenej neopätovanými citmi v pôvabnej zmesi juhokórejských prísad. Že večne omieľané klišé nemôže fungovať? Časové paradoxy a prelievanie udalostí nám môže pripomínať úlomky z mnohých iných filmov, spracúvajúcich tematiku sci-fi s poriadnou dávkou efektnej pompéznosti, ale fakt je, že namiešať kokteil, pozostávajúci z umeleckých ingrediencií (krásna hudba, ukážková osobnostná mravnosť, zlom nedotknuté charaktery postáv,...) dokážu iba juhokórejskí majstri. Cíti sa aj niekto iný okrem mňa po zhliadnutí ich filmov vnútorne oddýchnutý?(23.12.2011)