Oliver!

Poslední film roku 1968 a jako vždy Oskarovka. Olivera jsem kdysi kolem 20ti měl půjčenýho na videu a kromě písničky Pick a Pocket or Two jsem si z něj nepamatoval ani ň. Takže jsem čekal průšvih, ale Oliver není špatný film. Příběh je Dickens, který uměl napsat opravdu poutavé drama. Hlavní hrdina, andělsky vypadající Oliver si ve filmu projde peklem, které statečně snáší. Povedly se i ostatní postavy - odpudivé vedení sirotčince, které se cpe na bohatých hostinách, zatímco děti jedí ovesnou kaši. Fagin, vůdce zlodějského gangu zde narozdíl od Leanovy verze není hajzl a svým způsobem se o děti stará a má je rád. Naopak Bill Sikes v odpudivém podání Olivera Reeda je psychopat jak ze škatulky. Naprosto úchvatná je výprava, ať už chudinské čtvrtě plné doupat a slumů, pouliční ruch Londýna či bohaté sídlo. A ruku v ruce s tím jdou velkolepé taneční scény (Consider Yourself, Who Will Buy), které jsou fantastické. A finále je strhující a připomíná Universal/Hammer horory. Problém je, že písniček je prostě moc, jsou někdy neskutečně natahované a jelikož děj se posouvá v nich, ostatní je vata. Vím že je to muzikál, ale díky tomu a šílené stopáži je jinak výborný příběh na vedlejší koleji. A Oskar za nejlepší film? V roce kdy vznikla Vesmírná odysea, Tenkrát na Západě, Romeo a Julie a pár další výborných filmů. Sorry, ale absolutně nezasloužený. (28.09.2022)

Klasický šedesátkový muzikál se všemi přednostmi a neduhy, které k němu patří. Zpracování od velkolepé výpravy (film byl komplet natočen v ateliérech) přes kostýmy až po práci se stočlenným komparzem bere dech, k záporům patří hlavní hrdina v podání nevýrazného Marka Lestera, který celý snímek projde pouze s udiveným výrazem a pootevřenou pusou značící zřejmě mírnou mentální retardaci. Obsazen byl nejspíš kvůli své andělské tvářičce. Všechno ale vynahrazují herci ve vedlejších rolích - zejména neuvěřitelný Ron Moody, jehož Fagin je i přes svou pitvořivost živoucí postavou a jeho sóla i společný zpěv se svými svěřenci patří k vrcholům tohoto muzikálu. Problém nastává, když se protagonisté snaží vyzpívat ze svých pocitů, které nám jsou stejně dávno jasné a pouze zdržují děj. I tak se jedná o příjemnou záležitost, vedle níž působí i notně slavnější Za zvuků hudby jako nudná a sentimentální slátanina. (31.01.2012)

Výpravná, náročná a do detailů vypilovaná tanečně-hudební čísla na sebe strhla veškerou pozornost - a na malého Olivera a jeho smutný osud jakoby se při všem tom rozpustilém křepčení trochu pozapomnělo. Jaký byl vlastně ten nebohý chlapec ? Nevyhlížel nijak zvlášť zbědovaně a příliš se neprojevoval - snad s výjimkou dvou scének: V první z nich žádal o přídavek nechutné kaše a ve druhé bránil památku své mrtvé matky. Dalo by se říct, že byl naivní - to bylo možné akceptovat vzhledem k jeho věku a zkušenostem ... dále byl tvárný - to bylo nutné pro jeho přežití v nevlídném světě ... ale především byl nevýrazný - a to bylo příčinou mého mizivého zájmu o jeho osobu ... 3,5 * (08.04.2012)

Ide o vydarený muzikál, aj keď medzi tie naj by som ho nezaradil a Oscar za najlepší film treba brať s ohľadom na dobu a vtedajšiu muzikálovú módu. Najväčším plusom sú muzikálové scény (môže byť v muzikáli niečo dôležitejšie?), ktoré sú v drvivej väčšine davové a spevácky aj choreograficky sú zvládnuté výborne, dokonca mi to občas pripomínalo spartakiádu. Jediné, čo mi vadilo, bol predstaviteľ Olivera, ktorý bol taký nijaký. Spievať vie, no svojim jemnučkým hláskom znel skôr ako dievča a herecky teda veľa neukázal, ani na chvíľu mi nepripadal ako sirota z chudobinca, ale ako rozmaznaný bohatý chlapček. Jeden príklad za všetky, keď po dlhom cestovaní a hladovaní dostane do ruky pečivo, tak z neho odhryzuje po drobných kúsočkoch, akoby práve dojedol výdatný obed a toto musel do seba pchať nasilu. (22.12.2015)

Muzikály nikdy neboli a nebudú mojou šálkou kávy (nehovoriac o tom, že ju vôbec nepijem) a zväčša sa k nim dostanem len skrze dobré referencie, prípadne pre záujem o niektorého z tvorcov. Tu to boli režisér, jeho synovec - menovec hlavného hrdinu (keďže približne poznám jeho herecké kvality, dalo sa tušiť, že ostane len pri ,,normálnom" hraní bez spevu), 5 Oscarov, najlepší film ´68. Z môjho nezasväteného hľadiska sa jedná skôr o priemerný kúsok, po všetkých filmárskych stránkach len lepší štandard tej doby. Ani samotné choreografie neboli zväčša ničím iným len 100 krát videným neškodným nadskakovaním a iným tralalákaním, niekedy dokonca bez výraznejšieho opodstatnenia (viz. pieseň ,,Kto kúpi to nádherné ráno" v ktorej príde rad aj na pochod vojenskej gardy). Reed rozhodne nebol žiaden nímand a zaujímavým by tiež bolo pozrieť si, ako by vedel príbeh previesť do klasického dramatického filmu. Griffithova mikrorola bola skutočnou ozdobou. (221. hodnotenie, 28. komentár k filmu) (12.02.2013)