Vacanze per un massacro

Umiernený a druhoradý exploit Fernanda Di Lea zo slnečného talianskeho vidieka, ktorého príbeh sa točí iba okolo hlavnej štvorice hercov - Joea Dallesandra (FLESH FOR FRANKENSTEIN, 1973), ktorý sa zhostil úlohy charakterovo podobnej ako David Hess v prelomovom filme Wesa Cravena THE LAST HOUSE ON THE LEFT (1972) a iných jemu podobných; Lorraine De Selle (CANNIBAL FEROX, 1981), na ktorú pripadla úloha Paoly – vzrušujúcej žienky slúžiacej ako nárazový mostík na utlmenie prvej vlny násilia; Patrizie Behnan – do červena odetej sestry Lilian; a Gianniho Macchia – postava Sergia, vášnivého poľovníka a muža Lilian. Druhoradý exploit v tom zmysle, že zneužívanie, fyzický a psychický teror nie je tým prioritným, o čo by sa Joe v odľahlom panstve na úpätí hôr snažil. Po úteku z väzenia mieri na toto doposiaľ pokojné miesto z iného dôvodu. Nepredvídateľná situácia spojená s obavou pred dolapením políciou, následná okupácia statku a voľná blúzka Paoly, komplikuje Joeovi primárny cieľ jeho neohlásenej návštevy. Nezastaviteľný kolotoč osudu preráža cieľovú zástavku úspechu a mieri ďalej. Do pekla! John Travolta sa smeje, Marlon Brando prísnym pohľadom situáciu už len kontroluje. (13.04.2010)

Další z italských exploiterů, který ve své době reagoval na kultovní Last House on the Left (1972) a taky bych řekl, že trochu na Straw Dogs (1971). Film je to docela dobrý, drží pohromadě, herci hrajou dobře a hlavně by k němu patřilo také uvést žánr erotický ... Protože ženská (mužská taky ...) nahota je zde prostě pořád, softerotika v každém záběru. Italská herečka Lorraine De Selle je nahá od začátku do konce (full frontal nudity - bobra nevyjímaje) ... Pěkný pohled. Do toho nějaké to násilí, ale hlavně manipulace čtyř postav jedna s druhou. Trochu mi dělalo problém, že hlavní a jedinný padouch je docela sympaťák. Taky není blbý a umí postavy poštvat proti sobě. Vše se odehrává v jedné cimře a blízkém okolí. Není to nějak extra brutální a násilné, ale není to taky nic pro děti. Na svoji dobu hodně obstojné, s několika silnými, ale několika až trapnými scénami. Za mě ale palec (na ruce ...) hodně nahoru... :-)) (22.06.2012)

Film vypráví příběh týpka který jede se svou ženou a švagrovou na opuštěnou chatu.Večer ošustí svoji starou a ráno brzy vstává na lov.Přičemž po ránu nezapomene zabořit svůj ksicht do bobra své švagrové.(Mimochodem mladší z žen větrá svého bobra téměř celý film).A pak vyráží na lov.Jeho žena prozměnu vyráží na nákup do města.Takže v domě zůstane pouze mladší žena.A v tom vstupuje na scénu charismatický uprchlý vězeň,který si zde před časem ukryl svoje ukradené prachy.No a pak se rozjíždí psycho úsek filmu kde jsem absolutně netušil jak se bude vyvíjet dál.Nadržený vězeň ušustí(znásilní) mladší z žen.Což bylo směšný,protože ta si o to přímo říkala a vyloženě to chtěla.Takže lze těžko hovořit o znásilnění.Nymfomanka jedna zvrhlá.No a pak už přijíždí i starší žena a později přichází i muž z lovu.A máme tu spíše komorní psychofilm,který si drží zatraceně dobrou atmosfěru.Velice zajímavý snímek,který dokazuje že i s malým rozpočtem a v podstatě v jedné cimře se dá zahrát velký divadlo,které rozhodné nenudí.Už hudba v úvodních titulcích mi řekla,že půjde o kvalitní snímek.Jen koukám,že podle zdejších hodnocení docela zapomenutej,což je obrovská škoda.Určitě stojí za shlédnutí.Ale pozor nečekejte kvanta krve.Tohle je úplně o něčem jiným. (30.05.2015)

No já nevím. Myslel jsem , že jdu do dalšího klasického rape and revenge a dostal jsem nějaké beztvarou budu o ničem. Přehnané až divadelní akční scény, které nikoho nemohou přesvědčit. Vím, že jistá teatrálnost k filmům tohoto období prostě patří ale co je moc to je moc. Jediný důvod proč se na tenhle kousek dá pořád dívat jsou celkem pěkné herečky a krátká délka. (05.09.2012)

Priemerný taliansky exploitation, ktorý býva zaraďovaný medzi rape & revenge filmy, aj keď tematicky do tohto subžánru patrí iba okrajovo. Režisér Fernando Di Leo mal zjavne k dispozícii nízky rozpočet, no v rámci možností si počínal rutinérsky a plne zužitkoval každú líru. Vacanze per un massacro je minimalistický kúsok so štyrmi hereckými aktérmi, ktorého 90% sa odohráva vo vnútri dvojmiestnej chatrče a v ktorom nie je núdza o nahotu (ktorá však rýchlo omrzí), soft erotiku či náznaky sexuálneho násilia. Nemá však dostatok potenciálu na to, aby udržal diváka v napätí počas celej stopáže a napríklad s trochu podobným Deodatovým House on the Edge of the Park z rovnakého roku sa môže z hľadiska kvality sotva zrovnávať. (27.10.2011)